Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby firmy měly kvalifikované pracovníky

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Podprůměrná nezaměstnanost ve Zlínském kraji, která už klesla pod čtyři procenta, je sice velmi pozitivní ukazatel, má však i negativní efekty. I kvůli ní nemají firmy dost zaměstnanců do výroby, čímž strádají, přestože ekonomika roste. Na trhu práce zkrátka už nejsou potřební lidé a mnohé školy nové ve větším množství ani „neprodukují‘.

            Pro výrobní podniky je to zásadní problém. Někde musejí kvůli nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných sil omezovat výrobu, jinde zase snižují zisky jen proto, aby mohli zaměstnancům navýšit platy. Ty jsou totiž ve Zlínském kraji dlouhodobě velmi nízké a druhé nejnižší v zemi. A to zájemce o práci také odrazuje.

            O problému s nedostatkem zaměstnanců v regionu se ví už dlouho, zatím ale nikdo nevymyslel takové řešení, které by se v praxi osvědčilo. MF DNES se proto obrátila na krajské lídry větších politických stran, které jdou do sněmovních voleb, s anketní otázkou v následujícím znění:

            „Jak motivovat mladé lidi k oborům, o něž není zájem, a dodat tak zdejším firmám kvalifikovanou pracovní sílu? Jak zároveň zařídit, aby školy neprodukovaly nekvalifikovanou pracovní sílu?“

 

***

 

Zvyšme povinnou praxi studentů

Ondřej Benešík KDU-ČSL

Řešení celé situace vidím v tzv. duálním vzdělávání, což není nic jiného než větší spolupráce firem a škol. V Rakousku nebo Německu je zcela běžné, když žáci technických oborů jako například elektrikář musí trávit několik tisíc hodin praxe ve firmách, kdežto u českých studentů je to pouze okolo jednoho tisíce hodin, a to ještě nemusí trávit v podnicích. Podíl mladých lidí, kteří si zvolí odborné technické zaměření, je sice podobný jako v Rakousku, ale jen šest procent Čechů absolvovalo na odborných školách vzdělávací program, jehož součástí byla praxe. Ve zmíněném Rakousku jich bylo 33 procent a je to přesně půl na půl. Student tráví ve škole stejný čas jako v podniku na praxi. Aby se situace změnila, mohly by například firmy s rodiči uzavírat smlouvy, které by garantovaly podporu studentům a zároveň to, že po vyučení či maturitě studenti nastoupí do těchto firem.