Média
Nároky sudetských Němců jsou pasé, říká Ondřej Benešík

Sjezd sudetoněmeckého krajanského sdružení

2.6.2017 21:10    ČRo Plus    Zpráva    

        

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Zástupci sudetoněmeckého krajanského sdružení se sjíždějí do německého Augšpurku, kde v sobotu dopoledne začíná jejich 68., tentokrát dvoudenní sjezd. Zúčastní se ho v neděli na něm vystoupí i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Jaký význam má tato cesta šéfa lidovců, jak důležitým partnerem je pro KDU-ČSL sudetoněmecký landsmanšaft? Naše pozvání do vysílání přijal místopředseda strany a také předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík, vítám vás a hezký večer přeji.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Dobrý večer.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Pane Benešíku, s jakým vzkazem míří váš předseda do Augšpurku?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Asi bude dobré si počkat na to, na jeho projev. Každopádně KDU-ČSL je strana, která si myslí, že bychom měli odpouštět a rozhodně tam míříme s tím, že jsme s vědomi toho, jak jednotlivé události probíhali. To znamená, fašistické Německo a poté obroda v českém národě. Nicméně nejsme tam nebo nechceme prostě, nechceme nebo respektive tak, chceme si být vědomi minulosti, která je velmi bolestivá, která nás velmi zasáhla. Nicméně chceme hledět do budoucna.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

A v tomto směru tedy jak důležitým partnerem jsou nebo by podle vás mohly být naši bývalí sudetští krajané?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Jsou to lidé, kteří v České republice nebo v Československu žili, kteří se zčásti hlásili k té naší temné minulosti, ale také jsou to lidé zčásti, kteří se k ní nehlásili a kteří proti fašismu bojovali a je důležité toto rozlišit.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Rozumím. A samozřejmě vůči podobným návštěvám českých politických špiček, byť toto je vlastně po ministru Hermanovi druhá na takto vysoké úrovni, tak zaznívají samozřejmě námitky a protestní hlasy. Jak se vy s tím vyrovnáváte a co si o nich myslíte. Jsou podle vás liché nebo už zastaralé. Jak je vnímáte?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Je to právě o tom, abychom hleděli do budoucnosti, abychom byli schopni si navzájem odpustit a to vzájemné odpuštění je velmi důležitý aspekt u nás. Víte, někdy je kdokoliv, kdo se zúčastní takové akce, tak je prostě brán jako někdo, kdo omlouvá minulost, kdo se snaží rehabilitovat fašismus v České republice nebo v Československu. Tak tomu prostě není. Je to fakt a spousta lidí na to doplácela a doplácela na to jak na té české, moravské a slezské straně, tak na té německé straně a to je to podstatné, abychom si prostě dokázali uvědomit to, že prostě historii neumíme vymazat. Že prostě historie taková je a velmi silně akcentujeme ty historické konsekvence, ale také tu posloupnost, to znamená, to je velmi důležité. To je to naše poselství. Ale musíme si odpustit navzájem.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Chápu. Ještě na závěr jedna věc. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se vyjádřil, že pan Bělobrádek nejede jako vicepremiér, ale jako šéf strany lidové. Pokud jde o pozici českého státu vůči otázkám, které vznáší například landsmanšaft nebo řekněme, část landsmanšaftu, jeho zajímavá skupina. Zůstává podle vás pořád něco k vyjasnění, nějaké bílé místo?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Velmi málo. Bert Posselt, který je šéfem Landsmanšaftu, tak opravdu i za řekněme, velmi silného osobního nasazení prosadil to, že majetkové nároky sudetských Němců jsou pasé. Prostě nejsou. A neměl to jednoduché. Prostě je si vědom toho, je si vědom té, řekněme, německé viny ve 30. letech. A myslím si, že Česká republika toto musí vnímat a měla by být velkorysá i k tomu, že německá strana sudetoněmecký landsmanšaft je tohoto vědom a za řekněme, dramatických okolností toto je schopno vnímat.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Říká Ondřej Benešík, místopředseda KDU-ČSL a předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti. Díky a pěkný zbytek večera.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Děkuji vám.

Velký obrat primátora Adámka. Bude kandidovat do Sněmovny

15.5.2017    Mladá fronta DNES    Strana 13    Zlínský kraj

    Petr Skácel       

Na posledním místě společné kandidátky KDU–ČSL a STAN do poslaneckých voleb se objeví zlínský primátor Miroslav Adámek. Se zvolením prý nepočítá, nicméně možnost, že se do Sněmovny dostane, je reálná.

 

ZLÍN Když dostal v únoru od MF DNES otázku, zda neuvažuje o kandidatuře do Poslanecké sněmovny, vyloučil to se zdůvodněním, že má práci na magistrátu.

            „Stoprocentně do voleb nepůjdu. Když už člověk někde sedí, tak by neměl jít do každých voleb. Navíc do parlamentu se mi nechce,“ řekl zlínský primátor Miroslav Adámek. Na začátku května se ale situace zásadně změnila. Hnutí Starostové a nezávislí (STAN), jehož členem je Adámek, chystá společnou kandidátku s lidovci. A ti přišli s žádostí, aby se na ní také objevil.

            „Byl by velká posila. Je to oblíbený primátor a jeho kandidatura by znamenala, že našemu projektu věří,“ vysvětlil lidovecký poslanec Ondřej Benešík, který bude lídrem.

 

Kandidátka lidovců a STAN bude hotová až po sjezdu

 

Adámek zprvu váhal, ale nakonec kývl. Nicméně otevřeně říká:

            „Nepočítám se zvolením do Poslanecké sněmovny. A ani nemám o post poslance zájem. Kdybych měl, požádal bych o umístění na kandidátce někde nahoře. To jsem neudělal. Chci na ní být jen proto, že chci pomoci k jejímu úspěchu. Považuji za důležité, aby koalice STAN a lidovců byla úspěšná, zvláště v době, kdy se dvě nejsilnější strany tak vzájemně znemožňují.“

            Primátor by měl být na posledním, tedy 22. místě. Jenže nabízí se otázka – jak se zachová, když jej voliči vykroužkují? Preferenčních hlasů Adámek dostává hodně: v roce 2014 v komunálních volbách ve Zlíně jich bylo kolem 9 300, loni v krajských volbách 4 500. Pro srovnání – ve sněmovních volbách v roce 2013 byl v regionu nejúspěšnější Ondřej Benešík, který obdržel skoro sedm tisíc hlasů.

            „Mám rozdělanou práci ve Zlíně a od ní neutíkám, stejně jako od práce pro Zlínský kraj,“ reagoval. Podle všeho se tak nabízí, že by získanou pozici přepustil dalšímu kandidátovi v pořadí.

            „Určitě by to nějak vyřešil. Jedné funkce by se musel vzdát, oboje jde skloubit jen těžko,“ řekl předseda STAN Petr Gazdík, který Adámkovo rozhodnutí přivítal.

„Sám vnímá, jak se dnes společnost posunuje a jak křehká je naše demokracie, ve které jsou znevažovány ústavní principy,“ zmínil Gazdík.

            Obě strany nyní řeší, jak by měla společná kandidátka vypadat. Jedničkou bude Benešík, lidovci chtějí hned za něj dalšího svého poslance, Ludvíka Hovorku. Trojkou by pak mohla být starostka Valašských Klobouků Eliška Olšáková (STAN).

            „Jednáme a ladíme program. Ale do sjezdu KDU-ČSL, který se koná na konci května, hotovo určitě nebude,“ podotkla senátorka a krajská šéfka lidovců Šárka Jelínková.

Starosta a poslanec? Dilema může řešit také lídr ODS Blaha

Adámek nebude jediným starostou většího města, který se může stát poslancem. Lídrem ODS je Stanislav Blaha, který vede radnici v Uherském Hradišti. Pokud by ve volbách uspěl, hodlá dokončit mandát starosty do komunálních voleb, které budou na podzim 2018. A pak?

            „Jasno ještě nemám, je to vážné rozhodnutí. Myslím, že bych dokázal být prospěšný jako poslanec i starosta. Dá se to zvládnout, pokud máte na radnici dobrý tým. Důležité věci, dotace či legislativa, se dnes řeší v hlavním městě. Jenže zároveň jde o velkou zátěž pro rodinu, navíc z Hradiště je to do Prahy daleko,“ uvažuje Blaha.

            Hned na druhém místě pak je Roman Hoza, který dělá jedenáct let starostu sedmitisícového Hulína. „Radnice funguje, na zastupitelstvu se jedná s rozumem, takže myslím, že bych zvládl obě funkce skloubit,“ přemýšlí Hoza. „Ale to je moc daleko. A hlavně: zisk dvou mandátů by byl pro ODS skvělý, předpokládá to výsledek 14–15 procent.“

            Starostové větších sídel jsou i na kandidátkách jiných stran, jenže až na zadních místech. Třeba u ANO je na 13. pozici Radim Holiš (Rožnov pod Radhoštěm) a na 17. místě Robert Stržínek (Valašské Meziříčí). U těch ale jde spíše o podporu hnutí než o reálnou možnost, že by uspěli. „Prioritou je pro mě město. Volební matematika je neúprosná, například při zisku nad 20 procent mají větší šanci kandidáti z předních míst,“ poznamenal Stržínek.

 

O autorovi| Petr Skácel, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Babiš mučedníkem? Trapné!

9.5.2017    Dobrý den s kurýrem    Strana 3    Zprávy ze Slováckých měst

Klíčová je stabilita země. Všichni aktéři tedy prezident, premiér a ministr financí, musí zapomenout na své osobní ambice a antipatie jeden vůči druhému a musí řešit prekérní situaci, kterou způsobil zejména Andrej Babiš, tak, aby co nejméně poškozovala Českou republiku.

Ministr financí Babiš nám tři roky tvrdí, že napravuje pochybení svých předchůdců, ale tak nějak „zapomněl“ napravit jedno pochybení - zákon o korunových dluhopisech, který mu léta umožňuje neplatit daně.

 Nevím, jestli je to trestné, ale určitě vím, že je to pokrytecké a neetické. Babiš chce hlídat každou korunu zaměstnanců i podnikatelů, ale zákony, které jemu samotnému umožňují daňové úniky, neřešil.

 Navíc se coby bývalý příslušník komunistické elity a člověk, který ovlivňoval polistopadové dění v ČR (úzké kontakty na expremiéra Grosse, kontroverzního ministra vnitra Langera, nemluvě o prezidentovi Zemanovi) staví do role „mučedníka“. Trapné!

 

ONDŘEJ BENEŠÍK poslanec Parlamentu ČR, zastupitel Zl. kraje za KDU-ČSL

Ondřej Benešík hostem Interview ČT24

7.4.2017 18:25 ČT 24
Spojené státy zaútočily na síly syrského prezidenta Bašára Asada. Střely s plochou dráhou letu nařídil americký prezident vypálit na základnu v provincii Homs, ze které byl podle Donadla Trumpa proveden úterní chemický útok v Chán Šajchúnu. A klid dnes nebyl ani v Evropě. Nejméně 3 lidé zemřeli v centru Stockholmu, kde vjelo nákladní auto do davu lidí u obchodního domu. Švédský premiér řekl, že vše ukazuje na teroristický útok. Hostem Interview ČT 24 je v brněnském studiu České televize předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík. 

Ondřej Benešík: "Evropa má poměrně malé možnosti, jak řešit situaci na Blízkém východě, ale šel bych hlouběji, šel bych dále. Myslím si, že to je taková ta falešná politická korektnost, kdy Evropa velmi ustupuje, kdy dlouhá léta některé evropské státy zavíraly oči před svými vlastními radikály, kdy nechávaly, aby se jejich vlastní komunity nejrůznější menšiny radikalizovaly. Zavíraly před tím oči, nechtěly to slyšet, bylo to v rámci takzvané politické korektnosti a dneska bohužel sklízíme plody. Já se velmi často pohybuji v Bruselu a lidé, kteří tam bydlí, kteří tam pracují nebo sami Belgičani, mě po těch útocích řekli: my se nedivíme tomu, že se to stalo. My jsme jenom čekali, kdy se to stane. A skutečně toto je to, co Evropa dlouhodobě podceňovala. A myslím si, že bychom se neměli řídit heslem a Česká republika to snad nedělá, "toleruj moji netoleranci". Prostě my musíme tento problém řešit v jeho zárodku nebo vůbec nepřipustit, aby vznikal. Ale pokud nám vznikne, tak pak hasíme požár, a to se v celé řadě evropských zemí, bohužel děje."

Záznem pořadu naleznete zde: