Média
Tvrdý brexit by byl pro ČR nevýhodný, říká Ondřej Benešík

Londýn zažil další dramatický den. Theresa Mayová si nakonec bude moct svou funkci premiérka psát před jméno i zítra. Před několika okamžiky, jak jste slyšeli, její kritici neuspěli a ona přečkala hlasování o nedůvěře. Mayová zároveň řekla, že v roce 2022 už nepovede konzervativce do dalších voleb. Ale Británii i Evropu zajímá hlavně to, co se bude dít v příštích týdnech, tedy jak se ostrovy postaví k vyjednané dohodě o podmínkách vystoupení a zda pro ní Mayová, na rozdíl od současné situace, dokáže do 21. ledna získat dostatečnou podporu. 

"Paní premiérka Mayová má čas, má prostor pro to, aby přesvědčila většinu v dolní sněmovně o tom, že to, co dojednala, je maximum možného a že je to dobrý deal pro Spojené království, i pro zbytek Evropské unie a já věřím, že se jí to podaří. Tvrdý brexit by byl opravdu skutečně velmi tvrdý, nejenom pro Spojené království, jako takové, ale samozřejmě i pro zbytek Evropy a pro Českou republiku by byl obzvláště nevýhodný, Česká republika patří k velmi dobrým partnerům Spojeného království, takže ten dopad do českého byznysu by byl skutečně velmi nepříjemný." komentoval události ve Velké Británii Ondřej Benešík, poslanec za KDU-ČSL.

Celá záznam pořadu si můžete pustit ZDE

Jaké poučení si máme vzít z roku 1968? Ostražitost

V minulých dnech jsme si připomněli smutné výročí 50 let od vstupu vojsk zemí Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa.

Dnes by k přímé invazi těžko došlo. Rusko, i když má stále imperiální choutky, není v takové mocenské pozici jako během studené války a hlavně - naše ukotvení v západních bezpečnostních a politických strukturách je velmi pevné. Členství v EU a NATO se stalo pojistkou demokratického směřování naší země.
Když nás před padesáti lety okupovala vojska Varšavské smlouvy, hlavní roli v tomto paktu sehrával Sovětský svaz. Ostatní členové byli v pozici vazalů. Severoatlantická aliance funguje na jiném principu, rozhoduje se kolektivně. Je naprosto absurdní, když někdo srovnává Sovětský svaz se Spojenými státy a Varšavskou smlouvu se Severoatlantickou aliancí. Vrcholem drzosti pak je, když komunisté odmítají, že v srpnu 1968 šlo o okupaci. Toto zpochybňování historie nezaznívá z Rigy, Vilniusu nebo Kyjeva, ale především z Moskvy, případně od domácích podporovatelů Kremlu. V poslední době například narůstá počet Rusů, kteří považují okupaci Československa za “bratrskou pomoc” proti kontrarevoluci, která byla řízena kapitalistickým západem. Nebo dokonce tvrdí, že Moskva jen bránila, co bylo její.

V tomto je zásadní rodzíl mezi Ruskem a civilizovaným světem. Pokud například v Německu někdo i jen relativizuje důsledky nacismu (třeba že toto období bylo muším trusem na jinak skvělé německé historii), tak je považován za extremistu. Pro Rusy ale začala druhá světová válka až napadením Sovětského svazu. Podpora a paktování se s Hitlerem, napadení Finska, okupace Pobaltí a Polska a vraždění v Katyni, jakoby pro značnou část Rusů ani neexistovalo. Stalin je považován za jednu z největších postav historie a sám prezident Putin mluví o rozpadu Sovětského svazu jako o nějvětší historické tragédii. Bohužel se to vše odráží i v názorech na okupaci naší vlasti v roce 1968.

Moc bych Rusům přál, aby si vedle své slavné minulosti dokázali přiznat i její stinné stránky. Ruské společnosti by to prospělo. Pro nás to znamená jedno. Dokud v Rusku budou převažovat tyto imperiální názory, tak se musíme mít na pozoru. Odpustit, ale nezapomínat. Nenechat si překrucovat historii. A nevěřit kremelským trollům lži - třeba tu, že za okupaci Československa vlastně můžou Ukrajinci (ne, že by na tom záleželo, ale Brežněv byl Rus).

Ondřej Benešík, místopředseda KDU-ČSL 

Lidovec: Moravské babičky také nosí šátek

Krojované babičky ze Slovácka nosí šátek, který vypadá skoro stejně jako hidžáb, a nikomu to nevadí, začíná
trochu s nadsázkou místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík, který bydlí ve Strání na česko-slovenském
pomezí.
„Já jsem z Moravy a tady pořád ještě potkáváme starší ženy, které také mají šátky a ty zakrývají zhruba
to samé co hidžáb. Ale je spousta míst, kde je zahalení z bezpečnostních nebo hygienických důvodů
nepřípustné, a je třeba to respektovat. Já jsem pokrývku hlavy ve škole mít nesměl, protože to odporovalo
školnímu řádu,“ říká Benešík.
Poukazuje ale také na to, že strach ze zahalené ženy je tedy iracionální. Většina atributů islámu by mu
nevadila, ale stavba mešit v českých městech ano.
Benešík důsledně rozlišuje. Nemá výhrady k muslimům, ale k islámu jako takovému. „Pokud budeme
posuzovat islám podle Koránu a podle života Mohameda, pak už je to neslučitelné s naším typem jednání. Ale
spousta muslimů neuplatňuje islám plně. Tím pro nás líp. Turci jsou jen takoví papíroví muslimové,“ uvažuje
politik.
Uvádí příklad: těžko se podle něj bude do naší společnosti integrovat muslim se čtyřmi manželkami,
když je v Česku mnohoženství trestné. „Ale většina muslimů nemá víc manželek,“ připomíná.
Benešík si zároveň nemyslí, že by vztah Čechů k muslimům byl nějak závadný. „Mají k nim verbální
výhrady, když s nimi nejsou ve styku, ale při osobním setkání jsou Češi tolerantní lidé,“ míní Benešík.

Jak byste bojovali proti suchu?

Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby se zabránilo úbytku podzemních vod

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Vody v půdě postupně ubývá. Tato nelichotivá skutečnost začíná být v posledních letech, kdy jsou parná a suchá léta, stále znatelnější. Nejvíce za to může srážkový deficit.

            Ten největší v poslední době nastal v roce 2015 a zatím se ho nepodařilo odstranit, byť konec letošního léta a začátek podzimu jsou poměrně deštivé.

            Hladiny podzemních vod proto vzrostly a mnohé už nejsou pod hranicí sucha, z dlouhodobější perspektivy však není situace nejlepší. Aby se podzemní vody vrátily k normálu, muselo by v zimě hodně nasněžit a na jaře potom pozvolna tát, aby se voda vsákla do půdy. Ani to ale není definitivní řešení.

            Odborníci upozorňují, že se klima mění a vláhy je a bude stále méně. Proto by podle nich člověk neměl jen čekat se založenýma rukama, ale měl by se pokusit také něco udělat pro to, aby voda zůstala v půdě a v krajině.

            Redakce MF DNES krajským lídrům větších stran položila v rámci předvolební ankety otázku na téma: Jaké konkrétní opatření ve Zlínském kraji byste udělali, abychom v budoucnu mohli úspěšně čelit problému se suchem a úbytkem podzemních vod?

 

Řešením jsou remízky, meze a mokřady

 

Ondřej Benešík KDU-ČSL

 

Jsem velmi rád, že můj stranický kolega Marian Jurečka jako první ministr zemědělství začal tento problém systematicky řešit. Musíme především usilovat o změnu způsobu hospodaření s půdou, o používání vhodných technologických postupů nebo zatravňování. Další nutné opatření je obnovování nebo budování rybníků a další pozemkové úpravy, jako je budování remízků, mezí či mokřadů. Musíme se naučit lépe využívat dešťovou vodu, to je výzva především pro běžné domácnosti. Ovšem všechna tato opatření při dlouhotrvajícím suchu mohou být nedostatečná. Proto ministerstvo zemědělství vytipovalo nejvíce ohrožené oblasti, kde by mohly v budoucnu vzniknout nové přehrady. V našem kraji jde o přehradu u Vlachovic. Toto vše neuděláme za jedno volební období. Bude to úkol pro jednu celou generaci. Tu naši. Proto bude nutné, abychom táhli za jeden provaz. Boj proti suchu se musí stát naším národním zájmem.

Obrat: ze Starostů a lidovců jsou soupeři

27.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 15    Kraj Zlínský

    Milan Libiger       

Starostové a nezávislí se rozhodli, že do podzimních parlamentních voleb půjdou samostatně. Z původní koalice s lidovci tak nakonec nezůstalo nic.

Strany si teď budou konkurovat.

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Přestože už na začátku mezi lidovci ve Zlínském kraji panovala vůči fúzi KDU-ČSL s hnutím STAN nevole a skepse, byla to na celostátní úrovni jasná snaha o vzájemnou spolupráci. Ta měla vyústit ve vytvoření „třetí síly“, která by byla voličskou alternativou vůči ANO a ČSSD.

            Původní koaliční partneři se teď však stali sami sobě konkurencí a v podzimních parlamentních volbách se můžou navzájem okrádat o hlasy, což by je mohlo naopak oslabit. Starostové totiž odmítli podporovat kandidátku lidovců, na níž už měli své lidi. Půjdou do voleb úplně samostatně.

            „Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku a asi by od nich odešla celá řada osobností,“ vysvětlil zlínský krajský radní a předseda STAN Petr Gazdík.

            Podle něho teď zájemců o účast ve volbách za STAN údajně přibývá. Samostatné kandidátky Starostů budou hotové v polovině srpna, do kdy se musejí odevzdat. Hnutí dnes představí jen lídra pro Zlínský kraj. Ve hře jsou dvě jména: Gazdík nebo starostka Valašských Klobouk Eliška Olšáková, jež byla na listině s lidovci dvojkou. „To, že půjdeme do voleb samostatně, je asi správné rozhodnutí. Věřím, že uspějeme,“ míní Olšáková.

            Koalice potřebovala získat pro vstup do Sněmovny deset procent hlasů, což mnoho lidovců a jejich voličů vnímalo jako riziko. Navíc když jí předvolební průzkumy dvouciferný výsledek většinou nepřisuzovaly. Slyšet byly nespokojené hlasy zejména ze Zlínského kraje, kde je strana velmi silná a loni s přehledem vyhrála krajské volby.

            I na základě tohoto tlaku lidovecké vedení minulý týden od společné kandidatury odstoupilo a nabídlo Starostům pouze podporu. Neuspělo.

            „Zklamalo mě to. Byla to z naší strany velkorysá nabídka, včetně finančního krytí voleb,“ reagoval krajský lídr a člen celostátního výboru KDU-ČSL Ondřej Benešík. „Nechali jsme Starostům velkou autonomii, měli 6 ze 14 lídrů v zemi. Špatně si to vykomunikovali uvnitř hnutí. Teď budeme zbytečně tříštit síly,“ doplnil.

            Oběma stranám stačí pro vstup do Sněmovny překonat hranici pěti procent, což pro KDU-ČSL nebude na rozdíl od STAN velký problém. Někdejší partneři se budou snažit získat hlasy hlavně nerozhodnutých voličů.

            „Pro lidovce jsou Starostové konkurence, budeme si navzájem brát hlasy. Není to nejlepší řešení,“ míní zlínský hejtman Jiří Čunek, který patřil k nejvýraznějším kritikům koalice. Prosazoval samostatnou kandidaturu s podporou.

            „Starostové měli komplex mladšího bratra a toužili po sebeurčení, což ale oběma stranám uškodí,“ je přesvědčený.

            „Myslím, že si hlasy brát nebudeme,“ opáčil Gazdík. S Čunkem však shodně tvrdí, že rozkol předvolební koalice nebude mít dopad na fungování krajské koalice, kde musejí oba výrazní politici spolupracovat. „Politika je řemeslo, do osobních vztahů se to nepromítne,“ ujišťuje Čunek.

            Nicméně voliči mohou být i podle politologů rozpačití z toho, že lidovci na svém sněmu v květnu s velkou slávou schválili koalici a po necelém čtvrt roce z ní nezůstalo nic.

            „Celý tento příběh jsme si měli odpustit. Navenek to působí nepříjemně. Od začátku jsem byl proti koalici,“ glosoval krajský místopředseda KDU-ČSL Josef Bazala.

            „Nepovažuju to za šťastné. V předvolební kampani můžeme stát proti sobě a ucházet se o nerozhodnuté voliče,“ podotkl lidovecký poslanec a také kritik koalice Ludvík Hovorka, který se ze třetího místa společné kandidátky posunul na druhé místo samostatné.

            Jestliže Starostové ještě netuší, kdo za ně půjde do voleb, lidovci v tom mají ve Zlínském kraji jasno. Platí jejich původně schválená kandidátní listina, než do ní bylo připsáno osm zástupců STAN. Na třetí pozici je starosta Lidečka Vojtěch Ryza, čtyřkou holešovský zastupitel Pavel Karhan.

 

***

 

„Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku.“ Petr Gazdík, předseda STAN

 

Foto popis|

 

O autorovi| Milan Libiger, redaktor MF DNES

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj