Aktuality
Je to pro nás etický problém

Lidové noviny    Strana 2  

ELIŠKA NOVÁ       

Sociální demokraté couvají z podmínky, aby vládu nevedl obviněný premiér, a přejí si obnovu koalice s ANO a lidovci. Jsou ale sami

PRAHA Sociální demokracie začala ústy svého místopředsedy Jana Hamáčka ustupovat od podmínky, že nepůjde do vlády, ve které by byl obviněný člověk. Připouští tak koalici s hnutím ANO, jehož předseda Andrej Babiš je obviněn v kauze dotačního podvodu na farmu Čapí hnízdo. ČSSD by preferovala návrat ke koalici spolu s lidovci, která vládla uplynulé čtyři roky. Ti však na své podmínce trvají, s trestně stíhaným politikem být ve vládě nechtějí. Hnutí ANO se zase nechce vzdát svého předsedy. Babiš by navíc nejraději viděl menšinovou vládu ANO, která by se o hlasy oranžových a žlutých jen opřela.

            Obvinění předsedy hnutí ANO je nepřekročitelný problém pro většinu stran ve sněmovně. Na tom, aby se vlády Babiš neúčastnil, trvá i druhá nejsilnější, ODS. Stejně tak třetí nejsilnější, Piráti. Zrak se tak upírá na menší strany – tím, že začala ČSSD od podmínky couvat, především na lidovce.

            Ani pro ně není obnova původní koalice vzdálená, minulý týden o ní mluvil v deníku Právo i předseda KDU Pavel Bělobrádek. Podle něj by spolupráce ANO, ČSSD aKDU odblokovala patovou situaci. „Jako ústupek jsem navrhl jednání o vládě bez předsedů při posledním jednání s ANO. Ti to odmítli. Pokud ve vládě nebude obviněný z úmyslného trestného činu, jsme při nalezení programové shody a domluvení principu vládnutí ochotni do vlády vstoupit. Tady nejde o pana Babiše, to je jeho stihomam nebo průhledné PR. Pro nás to je věc principu a slibu voličům, ne osobní věc. Za to, že hrozí kriminál zrovna jemu, opravdu nemohu,“ řekl LN Bělobrádek.

            Postup vedení přitom podle informací LN podporuje i členská základna. Někteří členové jdou ještě dál a apriori si přejí zůstat v opozici. Nejsilněji to přitom zaznívá například na jižní Moravě, která patří k tradičním voličským základnám strany.

„My měli Čunka“

„Být ve vládě za každou cenu, po tom v KDU nikdo nevolá. Původní koalice pro nás vždy byla varianta, ale platí, že máme problém být v koalici s trestně stíhaným člověkem, ať už je to Andrej Babiš, či kdokoli jiný,“ potvrzuje místopředseda Ondřej Benešík. Apřipomíná, že i lidovci mají svoje zkušenosti, se kterými se museli popasovat. „Je to pro nás etický problém, který musela v minulosti řešit i KDU. Vyřešila ho tak, že vyvodila politickou odpovědnost, i když to pro nás nebylo příjemné,“ připomíná Benešík kauzu Jiřího Čunka z dob, kdy byl předsedou lidovců. Čunek kvůli vyšetřování v úplatkářské aféře opustil vládu Mirka Topolánka. Čunkovi se nakonec podařilo očistit se.

Mezi lidovci navíc často zaznívá, že jim došla trpělivost s pověstí zrádců a úšklebky na jejich účet, že jsou schopni domluvit se za každou cenu s každým. Nic na tom nemění ani hrozba, že by Babiš utvořil koalici s SPD Tomia Okamury a KSČM či se o jejich hlasy jeho vláda opřela. „Problém to pro nás je, ale nemůžeme být jediní, kdo ponese náklady za to, že tady taková koalice nebude. Uvědomujeme si, že to je obrovské riziko, a snažíme se a jsme konstruktivní. Ale s námi nikdo seriózně o vládě zatím nejednal, zatím to byly spíš náznaky. I Andrej Babiš říkal, že s námi jít nechce,“ míní Benešík. Faktem je, že Babiš se několikrát proti opakovaným prohlášením lidovců, že jim vadí trestně stíhaná osoba ve vládě, ohradil a spolupráci s nimi obnovovat nechce.

            Pokud by odpadl základní problém, pak by navíc KDU měla i další podmínky. Například to, aby ji v zásadních věcech nemohlo ANO přehlasovat. Lidovci chtějí svoje postoje konzultovat s představiteli některých sněmovních stran. Včera se sešli s Piráty. Ti nevidí žádnou možnost do připravovaného druhého kabinetu vstoupit nebo ho podpořit. KDU se ještě hodlá potkat s ODS, TOP 09, STAN a ČSSD.

Čekání na předsedu

Ani u ČSSD není spolupráce s ANO přes současné „námluvy“ stoprocentní. Oranžové čeká 18. února sjezd, na kterém si zvolí nové vedení. Od toho se bude odvíjet jejich další směřování. I Hamáček, který o obnovení koalice mluví nejvíce, dodává, že kdyby byl zvolen předsedou, chtěl by do rozhodování zapojit členskou základnu. A jinak by další jednání se sociálními demokraty probíhala v případě, že by se předsedou stal druhý nejsilnější kandidát Milan Chovanec. S tím si pro změnu nedovede představit spolupráci Babiš.

Místopředseda strany Ondřej Benešík na Fischerovi oceňuje, že dokázal získat hlasy ve velkých městech i na venkově.

Lidovci chtějí spojit síly s Pavlem Fischerem

Téma: Předsednictvo

31.1.2018    ceskapozice.cz    Strana 0    Česká pozice / Téma

    Česká pozice, Ondřej Koutník, Česká pozice, Eliška Nová       

 

Bronzový prezidentský kandidát Pavel Fischer získal v prvním kole o víc než 200 tisíc hlasů vyšší podporu než celá KDU-ČSL loni ve sněmovních volbách, což z něho učinilo žádanou politickou hvězdu. A nebývale zbystřili právě lidovci. V KDU-ČSL rozběhla debata, zda by nebylo možné s ním spolupracovat – ideálně jak ho dostat do strany.

Nejsou to zcela srovnatelné disciplíny, navzdory tomu: prezidentský kandidát Pavel Fischer získal v prvním kole o víc než 200 tisíc hlasů vyšší podporu než celá KDU-ČSL loni ve sněmovních volbách. Přes půl milionu jeho voličů učinilo z Fischera žádanou politickou hvězdu. A jsou to právě lidovci, kteří nebývale zbystřili. Podle informací LN se uvnitř KDU-ČSL rozběhla debata, zda by nebylo možné s Fischerem spolupracovat – ideálně jak ho dostat do strany a případně do jaké funkce (včetně té nejvyšší).

Fischer zatím svou další dráhu veřejně nekomentuje. „Rozhodl jsem se, že do druhého kola nebudu činit žádné rozhodnutí. Potřebuji si odpočinout a rozmyslet všechny okolnosti,“ řekl LN. Jeho další směřování bude do značné míry souviset právě s výsledkem druhého kola volby prezidenta. Pokud by zvítězil Drahoš, Fischer by se mohl vrátit ke svému nejoblíbenějšímu řemeslu – diplomacii. Mohlo by jít o post velvyslance, vyloučit však nelze ani případné angažmá na Hradě či ministerstvu zahraničí, pokud by se lidovci zapojili do vyjednávání o nové vládě. Různorodá forma spolupráce

Fischer dosáhl nadprůměrných zisků zejména na jižní Moravě, baště lidovců. „Pro velkou část našich voličů, příznivců i členů to byl kandidát, kterého podpořili stoprocentně a pracovali pro něho,“ řekl LN místopředseda strany a poslanec ze Zlínského kraje Ondřej Benešík. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek se vyjadřuje obezřetně: „KDU-ČSL stojí o spolupráci všech demokratických osobností, pokud samy mají zájem. Což je věc vývoje,“ řekl. Faktem je, že v roce 2019 bude KDU-ČSL rozhodovat o novém předsedovi a Fischer o kariéře ve vrcholné politice vážně uvažuje. Pokud by KDU-ČSL chtěla Fischerovy obliby využít naplno, měla by ho „zapřáhnout“ co nejdříve – dokud je „železo žhavé“. Forma spolupráce může být různorodá: lídr strany, kandidát do Senátu a vyloučit nelze ani nominaci do vlády coby ministra zahraničí.

Naznačil to v rozhovoru pro LN už po sečtení výsledků prvního kola prezidentských voleb: „Uvědomil jsem si, že to, na čem pracuji někde ve skrytu, zajímá spoustu lidí. Vstoupil jsem na politické kolbiště a budu s tím muset něco dělat.“ Lidovci jsou angažmá Pavla Fischera velice nakloněni. Kromě skutečnosti, že klíčové bude rozhodnutí samotného prezidentského kandidáta, bude v případě Fischerova zájmu důležité i to, jakým způsobem by nástup do KDU-ČSL proběhl.

„Až se bude rozhodovat o novém lídrovi, KDU-ČSL bude moct vybírat ze dvou až třech poslanců: Ondřeje Benešíka, Mariana Jurečky nebo Jana Bartoška. Každý z nich je ale nepřijatelný pro nějaký region, tudíž nebude snadné získat hlasy napříč stranou. V KDU-ČSL tedy nyní vznikla otázka, zda by straně nedala impulz spíše osoba, která by přišla zvenčí, nezatížená stranickou politikou a spory v jednotlivých regionech. Dnes je poptávka po nestranické politice a po někom novém, což Pavel Fischer představuje. Pro stranu by šlo o přijatelné řešení,“ řekl LN Šaradín. V KDU-ČSL vznikla otázka, zda by straně nedala impulz spíše osoba, která by přišla zvenčí, nezatížená stranickou politikou a spory v jednotlivých regionech. Dnes je poptávka po nestranické politice a po někom novém, což Pavel Fischer představuje. Pro stranu by šlo o přijatelné řešení.

Místopředseda poslaneckého klubu Jiří Mihola je přesvědčený, že Fischerova aktivizace by byla oživením obecně pro celou českou politiku. „Ano, jeho jméno ve straně rezonuje, i se s tím pracuje, ale je to spíš otázka na něj. Jistá komunikace již proběhla, ale určitě má nabídek řadu, takže teď o nich přemýšlí. Spolupráci jako takovou bych určitě prosazoval, otázkou je, na jaké bázi. Blízkost je logická, i podpora od členů, takže by šlo o významné oživení a posílení. Rozhodnutí je na Pavlu Fischerovi,“ řekl LN Mihola.

Podle poslance z Jihomoravského kraje není vyloučeno, že Fischer by mohl uspět v klání o nejvyšší stranické funkce. „Myslím, že už dříve řekl, že stranická politika není tím, co by pro něj bylo jednoduché, ale politice se nevyhýbá, takže pro něj možná bude reálnější být nestranickým kandidátem s podporou. Ale to se může změnit, nechci za něj mluvit,“ dodal Mihola. Místopředseda strany Ondřej Benešík na Fischerovi oceňuje, že dokázal získat hlasy ve velkých městech i na venkově.

„Podle výsledků to Pavel Fischer s podporou nemá špatné v Praze, ale měl i velkou podporu v regionech na Moravě. Je braný spíše jako městský intelektuální typ, proto mě velmi mile překvapila jeho podpora na Moravě. Jako kandidát dokázal propojit republiku i v rámci našich struktur,“ řekl LN poslanec. Podle Benešíka má KDU-ČSL s Fischerem dobré zkušenosti. „Spolupracoval s námi velmi úzce, angažoval se jako nestraník v zahraniční komisi KDU. Řada našich lidí pro něj v kampani pracovala jako dobrovolníci,“ ocenil Benešík.

Ondřej Benešík: Jednání o reformě azylové politiky EU v 90´ na ČT 24

Sněmovna téměř jednomyslně odmítla evropskou reformu mechanismu pro přerozdělování uchazečů o azyl. Odpovědnost by si podle poslanců měly ponechat pouze členské státy. 
Ondřej Benešík, předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti /KDU-ČSL/ k tomu mimo jiné dodal: "Základ je odmítání trvalého přerozdělovacího mechanismu, který je opravdu nefunkční, všichni to vidíme. A samozřejmě i odmítání sankcí, které by z tohoto, finančních sankcí, které by z tohoto mohly plynout, které jsou na to navázány."

Celý záznam pořadu je možné shlédnout zde.
 

Vyšetřování Zámečku ve Strání je u konce. Obec nepochybila

19.1.2018    Slovácký deník    Strana 1    Titulní strana

    VOJTĚCH TRUBAČÍK       

Strání – Velké satisfakce se dočkali někdejší představitelé radnice ve Strání Ondřej Benešík a Pavel Mimochodek (oba KDU-ČSL). V prosinci roku 2015 totiž na ně, coby odpovědné zástupce obce z let 2011 až 2014, podal zastupitel Daniel Sedlecký (ČSSD) trestní oznámení kvůli ztrátovému hospodaření tamní restaurace Zámeček. Pohostinství v prostorách bývalého loveckého zámečku Lichtensteinů tehdy začala provozovat přímo obec. Kvůli velkým investicím do oprav však jeho hospodaření vykazovalo ztráty, což se nelíbilo opozičním zastupitelům, kteří podali podnět na Policii ČR.

Vyšetřování Zámečku ve Strání je u konce

Ta však na sklonku minulého roku konstatovala, že převzetí restaurace Zámeček obcí se ukázalo jako správné řešení a vyšetřování uzavřela. „Chápal jsem to jako součást předvolebního boje, který se někdy nehraje tak čistě, jak bychom očekávali.

Od začátku mně přišlo trestní oznámení absurdní a verdikt policistů a závěry znaleckých posudků můj postoj jenom potvrdily,“ nechal se slyšet bývalý starosta Strání Ondřej Benešík. Podle jeho slov bylo zapotřebí provoz restaurace převzít kvůli bídným výsledkům, kterých pravidelně dosahovali soukromí nájemníci.

„Jedná se o historickou památku, do níž stát, kraj i obec vložily nemalé peníze. Přesto nám tehdy nájemníci restaurace neustále psali o prominutí nájmu a neschopnosti uživit se. Tak jsme ji převzali sami,“ vzpomínal Ondřej Benešík. Za pravdu mu ostatně dává i současný starosta Strání Antonín Popelka (Nestráníci). „Začátky byly ztrátové především kvůli množství investicí. Dnes ale hospodaříme zpravidla v plusu. Vzhledem k tomu, že zde pořádáme i kulturní akce a výstavy, je to výborný výsledek,“ pochvaloval si současný starosta.

            Se svým trestním oznámením tak neuspěl Daniel Sedlecký, který byl v roce 2015 členem finančního výboru Strání. „V té době jsem byl předsedou finančního výboru a v hospodaření restaurace zmizelo čtyři a půl milionu. Bral jsem tedy jako svou občanskou a morální povinnost tuto skutečnost nahlásit orgánům, které měly tuto ztrátu prošetřit,“ vysvětlil Daniel Sedlecký. O žádný politický boj přitom podle něj nešlo.

Kudy chodím, tudy říkám, že systém kvót je blbost

Premiér Babiš chce silné Česko. Míří do Bruselu

Téma: Předsednictvo

14.12.2017    Metro    Strana 10    Domov

    PAVEL HRABICA       

Český premiér letí dnes na dva dny do centra EU hájit český pohled na uprchlickou krizi.

 

„Kudy chodím, tudy říkám, že systém kvót je blbost,“ řekl deníku Metro český poslanec Ondřej Benešík na otázku, jak vidí možné soudní tahanice, kterými Evropská komise varuje Česko.

            Podle Benešíka kvóty nefungují, ale ne proto, že by to nějak blokovala Česká republika jako nějaký kverulant: „Ony to neplní ani státy, které jinak mávají vlaječkami, protože to plnit nejde.“ Jenže se jedná o formální úřednický postup, který komise nemůže vynechat. „Příslušné instituce EU musí vyžadovat naplnění schválení blbosti,“ komentoval záležitost, kvůli které povede nový premiér na summitu EU také jednání. Podle Benešíka se z toho dělá politická kauza, kterou některé strany a politici v Česku vhodně využívají. Jak uvádí europoslanec Tomáš Zdechovský, podobných postupů, které mají mířit k soudu, se odehrává v rámci EU hodně. Týkají se i ostatních členských států. Jenže někteří čeští politici hledají v takových kauzách politickou munici. On sám musel v létě čelit nařčení europoslance Petra Macha z vlastizrady. Prý hlasoval pro uvalení sankcí na Českou republiku za odmítání uprchlických kvót. „Dostával jsem e-maily i telefonáty, že budu viset, vyhrožovali rodině. Syna vozila do školy policie,“ říká europoslanec Zdechovský. Je šance, že nyní prolomí bruselské bariéry nový premiér? Zvláště poté, kdy existenci kvót označil za omyl i polský předseda Evropské rady Donald Tusk? „Na vystoupení Andreje Babiše na summitu si musíme počkat,“ řekla deníku Metro europoslankyně Dita Charanzová. Předpokládá, že Babišova rétorika v Bruselu bude odpovídat tomu, co od něj v posledních týdnech slýcháme – že je připraven hrát v EU aktivní roli a podílet se na reformě Unie. Podle Charanzové snad bude mít příležitost osobně si promluvit s nejvyššími představiteli EU.

            Snahu českého premiéra o vylepšení pozice Česka ale může už tuto sobotu narušit předseda SPD Tomio Okamura. Ten totiž do Prahy pozval čelní představitele evropské krajní pravice. Mezi jinými Francouzku Marine Le Penovou a také Nizozemce Geerta Wilderse.

***

Rozhádaná Evropa

Evropským parlamentem nyní hýbe reforma takzvaného dublinského systému. Ten stanovuje pravidla přijímání imigrantů.

* Europoslankyně Alessandra Mussoliniová, vnučka italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho, navrhovala v definici rodiny nejen rodiče, děti a prarodiče, ale i strýce, synovce a další vzdálené příbuzné, kteří by také měli nárok na azyl.

* Sporným bodem, proti kterému se postavila na základě podnětu některých českých europoslanců většina Evropského parlamentu, je trvalé přerozdělování uprchlíků. Nelíbí se ani návrh Evropské komise, aby byly země EU potrestány, pokud povinně přidělený uprchlík odejde nakonec do jiného státu, než kde o azyl žádal.

Regionální mutace| Metro - Praha

Evropská integrace musí být pozvolná a musí být taková, jakou jednotlivé členské státy chtějí.

Celý pořad si můžete přehrát na tomto odkaze:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/2174110...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

Takže už jenom stručně připomenu. Spor o uprchlické kvóty míří k soudu. Evropská komise zažalovala Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání.

 

Frans TIMMERMANS, místopředseda Evropské komise

--------------------

Tohle nemůže být pro ty tři státy překvapením. Mimochodem, vyřešit tento problém není tak těžké, stačilo by projevit solidaritu.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Lukáš Dolanský, zpravodaj České televize v Bruselu. Lukáši, dobrý večer.

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

Hezký večer, Dane.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak výborně, slyšíme se. Prosím podrobnosti k tomu dnešnímu rozhodnutí tak, jak se Evropská komise rozhodla a především proč se tak rozhodla. Jak to odůvodňuje?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

No, to odůvodnění je velmi prosté. Oni v zásadě komisaři říkají, že neměli jinou možnost. Oni tvrdí, že neměli jinou šanci a jaksi i pravda to je, protože ty pravidla a ty postupy jsou jasně dané. Komise vyčerpala všechny ty jednotlivé úkony, ty jednotlivé drobné například kroky, které znamenají, že třeba do Prahy se pošle dopis nebo i nějaká neformální schůzka, všechny ty kroky byly vyčerpány a na konci toho všeho je žaloba, protože komise mimo jiné tedy je také strážce smluv a je vlastně strážcem dodržování toho, aby v zásadě všechny státy plnily svoje povinnosti, tak ona musela k té žalobě nakonec sáhnout.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Je to jednomyslné rozhodnutí všech komisařů, anebo vlastně i v Evropské komisi se vedou polemiky o smysluplnosti těch uprchlických kvót a tudíž i o nutnosti vymáhat jejich dodržování?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

To jsou dvě otázky. Já, když začnu tou první, tak oni komisaři mají takzvanou společnou odpovědnost za to rozhodnutí, to znamená, že oficiálně to nikdo nerozporuje. Důležité je si uvědomit, že tohle to vlastně není úplně rozhodnutí samotné komise, protože to byly státy, byly to členské státy, které se takto rozhodly. Rozhodly se, že chtějí kvóty. Bylo to na hlasování tehdy na radě ministrů vnitra členských států, jednotlivé státy se takto dohodly, shodou okolností tehdy tam bylo i Polsko, které hlasovalo pro, a bylo to rozhodnutí těch členských států. Proto, když dneska někdo říká, že to je, řekněme, třeba nějaký diktát Bruselu, tak to není úplně pravda, protože kdybychom to takto tato slova měli používat, tak je to spíše diktát těch jednotlivých členských zemí. No, a ty se rozhodly, že takto kvóty budou, takto mají být a komise to v tuto chvíli jaksi naplňuje. Ta druhá otázka, jestli existují polemiky nad tím, jestli ty kvóty byly v pořádku nebo měly smysl, ano, samozřejmě existuje. Jednotliví komisaři někteří si myslí, že kvóty jsou skvělá věc, někteří si naopak třeba neformálně myslí nad tím, že to není, nebyl úplně dobrý nápad. A také vlastně proto během dne mluvili o tom, že by bylo dobře udělat nějaký krok, vstřícný krok právě ze strany třeba České republiky, aby nakonec k té žalobě nemuselo dojít, protože je pravda, že se ukázalo, že ty kvóty úplně nevyšly v tom smyslu, v jakém se vlastně zaváděly.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

My jsme během dne slyšeli, že vlastně teď momentálně se ještě v zásadě nic nerozhodlo, ještě to bude nějakou dobru trvat. Tedy v jakém jsme stádiu? Ta žaloba už je u soudu, anebo se teprve spouští nějaký proces, který nakonec skončí tím, že někdo obrazně řečeno přijde na podatelnu a tu žalobu tam přinese?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

Ano, je to ještě dlouhodobý proces. V tuhle, v tuto chvíli například ten samotný akt nebo ten samotný papír ještě není ani v Praze. Ta, opět to má několik stádií. Půjde to nejdříve prokurátorovi a tak dále. Odhaduje se, že samotný ten proces by mohl trvat 2 roky. Já jsem dokonce slyšel neformálně až 2,5 roku, během kterého jsou ještě jednotlivá stádia, která ale znamenají, že například komise může tu samotnou žalobu vzít zpátky.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Takže to by naznačovalo, že Andrej Babiš, který chce přijet do Bruselu a vyjednat stažení té žaloby s tím, že kvóty jsou nesmysl, že má šanci. Má šanci?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

No, to dnes naznačovali komisaři, kteří v zásadě mezi řádky říkali udělejte nějaký vstřícný krok, my bychom opravdu vlastně rádi jaksi netrestali členské země, pokud to není úplně nutné. Pojďme se nějakým způsobem dohodnout. Ano, ta šance tady existuje, ta šance je poměrně dost jaksi jednoduchá a je to to, co udělalo Slovensko, to znamená jasně deklarovat ano, my přijmeme určitý počet běženců. Nemusí to být tisíce, nemusí to být statisíce, je to jenom určitá forma, například Slovensko deklarovalo, že přijalo 60 běženců a proto se na ní v tuto chvíli ta žaloba nevztahuje, takže kdybychom my deklarovali nějaký počet právě, řekněme, desítek, možná maximálně stovek, tak by v zásadě došlo k naplnění nějaké minimální kvóty a ta žaloba by se mohla stáhnout. Ale to znamená, že bychom vlastně museli přistoupit na ten samotný princip a existuje tady rozhodnutí české vlády, které jasně deklaruje, že Česká republika nepřijme jediného migranta a v tuto chvíli je tedy velmi těžké jaksi jít proti tomuto rozhodnutí vlády právě Bohuslava Sobotky, které toto deklarovalo ve chvíli, kdy bychom měli být vstřícní a deklarovat naopak, že nějaké migranty přijmeme.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Lukáši, podívejme se, prosím, krátce ještě do budoucnosti. Debatuje se o nových pravidlech pro dělení migrantů. V jakém je to stádiu?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

Je to úplně na začátku. Opět, tam se baví nebo politici se baví o několika fázích, jedna například fáze je ta ochrana společných hranic a tak dále, tak to je věc, u které panuje konsensus, tam v zásadě nikdo není proti, peníze na to jsou, takže tam asi žádný problém není. Pak je tady druhá věc, a to je to ten trvalý relokační mechanismus, to znamená trvalé, trvalý systém přerozdělování migrantů, o kterém se také mluvilo. To je věc, která je velmi kontroverzní, tam už není proti tomu jenom Česká republika, ale je proti tomu více jednotlivých zemí, a to je moment, který, nebo to je situace, která teď leží na stole. Politici se o tom baví a je velmi pravděpodobné, že se nedokážou dohodnout, protože k tomu by opravdu musela být velká vůle a nezdá se, že i po, já nechci říct fiasku, ale po tom, jak ty kvóty na začátku nebo ten, ten původní systém kvót vlastně úplně nevyšel, že by se zaváděl nějaký trvalý relokační mechanismus.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Lukáš Dolanský, evropský zpravodaj České televize. Děkuji, Lukáši, na shledanou.

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

Na shledanou.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Další hostí Událostí, komentářů, státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Dobrý večer.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Dobrý večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A na dálku zdravím europoslankyni Ditu Charanzovou. Dobrý večer.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Hezký večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A zdravím taky předsedu výboru pro evropské záležitosti české Poslanecké sněmovny Ondřeje Benešíka.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Dobrý večer ze Zlína.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A Martina Kupku, místopředsedu Občanské demokratické strany a poslance. I vám dobrý večer.

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Dobrý večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Panče Chmelaři, proč vláda nechala situaci zajít tak daleko, že Česko půjde před soud?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Vláda ji nenechala zajít takto daleko, vláda činila různé kroky na to, aby ať už na ty argumenty Evropské komise odpovídala nebo aby činila opatření například v třetích zemích nebo na hranicích, která by mohla řešit tu migrační krizi efektivně. To se zkrátka dělo, je to dlouhodobá pozice české vlády, je to patrně i pozice příští vlády, že musíme řešit ty věci v zemích původu a to tato vláda dělala a snažila se vyjednávat diplomaticky, aby to takto daleko nezašlo. Nicméně ten názor, právní názor komise byl ten, že zkrátka ten jeden úkon Česká republika nečinila a to bylo to vytváření nabídek nebo dělání nabídek právě na přijímání některých uprchlíků.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Takže jste nečinili dost ale, když je to takhle daleko.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Nečinil se jeden krok a ten konkrétní krok byla nabídka, aby někdo mohl přijít. Já uvedu jeden příklad, a to je příklad rakouský, kdy Rakousku učinilo podobnou nabídku jako my v roce 2016, akorát to učinili v roce 2017 až na výzvy Evropské komise, řeklo, že přijme 50 lidí, nepřijalo ani jednoho a stejně se vyhnulo vlastně tomu řízení, protože nabízelo ta místa, aniž by je přijímala, takže my si myslíme, že ten celý proces je do velké míry zmatečný a že opravdu v těch nějakých případných nápravných opatření, které by Česká republika mohla činit, tak by to nemuselo spočívat v přijímání uprchlíků, mohlo by to spočívat v jiných věcech. Ale to je samozřejmě k debatě s Evropskou komisí v tom roce a půl až 2,5 letech, kdy ten proces bude trvat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní europoslankyně, jakožto představitelka končící vlády, ale vlastně zároveň i začínající vlády, jak je to možné, že se to dostalo takhle daleko, jak to, že česká vláda neudělala víc, aby tahle situace vůbec nenastala?

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Já dovolte mi, abych to spíš komentovala z pohledu europoslankyně, protože jsem nebyla součástí ani minulé vlády, ani budoucí vlády nebudu součástí, nicméně souhlasím s tím, co bylo řečeno, že ty kvóty prostě nedávají smysl, my se musíme rázně proti tomu, aby tady vznikaly nějaké povinné alokace, ohradit, protože ta praxe ukazuje, že nefungují drtivá většina členských států...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní poslankyně, paní poslankyně, omlouvám se, já jsem se ptal, proč jste nečili tak, aby se tohle nestalo.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Já říkám z pohledu europoslankyně já činím maximum pro to, aby europoslanci z jiných států chápali ty specificka České republiky. Každá země je jiná, každá země má svoji historii a každá země k této otázce přistupuje po svém. To, co s vámi souhlasím, ale ten dotaz není na mě, proč česká vláda, proč český premiér nečinil více. Je to o té komunikaci, je to o vyjednávání v Bruselu a tady asi jsme něco neudělali dobře. Pan státní tajemník sám ukazoval na příklad Rakouska, já můžu říct příklad Slovenska, které na svém území má jenom o 4 uprchlíky více a žádné žalobě nečiní. Takže je to o vyjednávání a tady jsme asi neudělali dostatek.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Benešíku, stejná otázka.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak já myslím, že z té diskuse, která právě probíhá, tak je evidentní, že se jedná opravdu o Kocourkov. Ty, ten relokační mechanismus je v podstatě na nic, on nemohl nikdy fungovat, nefunguje a pokud tedy Česká republika přijme 10, 15, 20 běženců a tím pádem se vyhne žalobě, tak to považuji za v podstatě skandální. To vůbec nic neřeší. Měli jsme přerozdělit, respektive komise chtěla přerozdělit 160 tisíc běženců, zatím bylo podle tohoto nefunkčního nebo špatně fungujícího mechanismu přerozděleno 30 tisíc po téměř 3 letech, takže já nevím vůbec, o čem se bavíme. Já si myslím, že premiér, nový premiér má poměrně dost munice na to, aby tady ten nesmyslný, nesmyslný postup Evropské komise zastavil nebo pokusil se zastavit, koneckonců jediný zástupce České republiky v Evropské komisi je Věra Jourová, což je jeho bývalá první místopředsedkyně z hnutí ANO, tak já doufám, že spolu komunikují a že nám pomůže také k nápravě.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Kupko, je to chyba české vlády, anebo nehoráznost Evropské unie, že něco takového vůbec požadovala?

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

My jsme jasně řekli a nebyla to jenom česká vláda, ale byli to představitelé dalších politických stran, že ten povinný mechanismus kvót opravdu nefunguje, je nesmyslný, dokonce je v principu špatný. V České republice přeci fungují azylová řízení a na jejich základě se v České republice určitě už dnes pohybuje celá řada opravdu válečných uprchlíků, kteří si zaslouží ochranu. A na české vládě je a bude na té budoucí české vládě, aby se pokusila o těch argumentech přesvědčit partnery v Evropské unii a také, aby dokázala obhájit tu českou pozici a pokud se teď tady bavíme v podstatě o formálních argumentech, o formálních výtkách, protože pokud se opravdu jedná o přerozdělení nebo o azyl pro 60, 10, 15 uprchlíků, tak to přece není věc, o které by se ve skutečnosti mělo vážně debatovat. To opravdu jsme nepochybně schopni přijmout, pokud ale to bude probíhat na základě standardního azylového řízení a budeme v tomhle směru postupovat podle platných zákonů a budeme rozhodovat na základě toho, co Česká republika chce a na základě toho, jak posoudí konkrétní případy, individuální případy těch uprchlíků, a to je ten principiální spor.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Chmelaři, jak může fungovat něco, co některé země, včetně České republiky, od začátků bojkotují, aniž by to vyzkoušely?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Nemusí to fungovat a může to fungovat, ale v tomhle případě i země, které se zasadily a velice se snažily o plnění a měly velký politický tlak na to, aby se plnilo, obrovské prostředky do toho byly investovány, tak se jim nepodařilo tu kvótu naplnit. Vlastně jediným státem, kterému se to podařilo plně, tak byla Malta, a to proto, že ten počet uprchlíků, který spadal pro Maltu, byl velice malý.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Četl jsem, 4 země že naplnily kvóty, to není pravda tedy.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Přiblížily se těm 100 %, ale nenaplnily je v tom daném čase, který na to měly.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A ty ostatní to bojkotovaly, takže to nefunguje?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Ty ostatní to nebojkotovaly, ale ukázalo se že, i ty státy, které se velice snažily, investovaly do toho obrovské prostředky, takže to zkrátka nedokázaly a byly to i velké státy jako je Německo nebo Francie. Takže v tomhle smyslu je vidět, že ten systém se opravdu ukázal jako nefunkční. Já tady nechci opakovat ta čísla, ale 31 tisíc ze 160 tisíc těch alokovaných, tak to je, těch 31 tisíc je zhruba to, co přišlo za 1 týden někdy v červenci roku 2015 do Evropy. To opravdu nebylo to řešení. Řešení bylo například v té balkánské trase, tam jsme zastavili prakticky milion lidí potenciálně pro rok 2016. To řešení je na středomořské trase, kde se zastavily další stovky tisíc lidí, a to je to reálné řešení a teď ztrácíme opravdu čas tím, že se bavíme o něčem, co už vlastně ani členské státy nechtějí. Když se ptáte Řecka, když se ptáte Itálie, chtějí návratovou politiku, chtějí dohody s třetími zeměmi o návratu, chtějí ochranu hranic vlastně v Severní Africe a podobné věci.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Kupko, má být Evropa připravena na to, kdyby selhala ta řešení, která tady pan Chmelař teď naznačil, ta nazvu je vnější řešení mimo Evropskou unii, kdyby to selhalo a sem opět se nahrnula vlna uprchlíků, má na to být Evropa nějakým způsobem připravena, co s tím bude dělat a jak na to má být připravena?

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

No, já jsem přesvědčený o tom, že ta příprava má spočívat především v tom, že napře pozornost k řešení těch problémů v místech konfliktů. To je přece nejlepší prevence a také bude stát nejméně...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Kupko, já se omlouvám, já jsem jasně položil podmínku, jak má být Evropa připravena na to, když tohle selže. Nikdo neumí vyloučit, že to selže a že ty lidi se do Evropy pohrnou. A já se ptám na to, jak má být Evropa připravena na tuhle situaci, pokud takové řešení máte v záloze.

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Tak především se ukázalo, že Evropa je schopná tomu reálně čelit, že je schopná ty trasy opravdu zastavit a pomáhat uprchlickým táborům například v Turecku i v jiných místech a tam předcházet daleko větším problémům, které by potom čekaly Evropu, ale které by koneckonců postihly i ty, kteří sem míří. Tak přece to nelze jednoduše odbýt tím, že řekneme musíme tady vymyslet nějaký způsob buďto povinné relokace nebo jiného mechanismu, který potom vždycky bude vlastně jenom řešením už krizové situace. Na tu krizovou situaci máme v jednotlivých státech řešení, pokud by nastaly a jsem přesvědčen, že i my v České republice bychom to byli schopni zvládnout. Ale přece to, kam máme zaměřit pozornost, a já se omlouvám, že neumím lépe odpovědět na vaši...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Že se ta řešení tedy nepoužila tedy před 2 lety.

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Protože to bohužel Evropa tehdy nedokázala, protože také země, které představují, hraniční země...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Vy jste řekl, že máte národní řešení, já se ptám, proč se nepoužila národní řešení?

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Pro tu krizi, která by nastala, opravdu v té situaci, na kterou už nelze odpovědět jinak, ale my jsme přece také upozorňovali na to, že ten základ toho problému tvořily také ty opravdu hraniční země schengenského prostoru, které tomu nebyly schopny čelit, ale také se tomu v průběhu těch měsíců lépe naučily. Vzaly si příklad ze Španělska a z dalších států, kde to šlo lépe, čili je možné to řešit, je možné tomu předcházet. Není to tak, že bychom se museli vypořádat až s tou opravdu hraniční krizovou situací.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Benešíku, stejná otázka na vás, prosím, ne odpověď musí se to řešit venku, ptám se na situaci, kdyby to selhalo, což nikdo neumí dnes vyloučit, kdyby toto řešení selhalo. Jak má být Evropa připravena na případnou další vlnu?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Zejména zastavením těch tras a kontrolu na hranicích. Já jsem byl před rokem a půl na služební cestě v Bavorsku, kde jsem navštívil záchytné tábory a čísla mluvily naprosto jasně. Většina těch běženců, kteří nebo migrantů, kteří se tam vyskytovali, tak ani v Německu, které má podstatně liberálnější azylovou politiku, ten azyl tam nedostává. Jinými slovy, to jsou ekonomičtí migranti. Pokud Německo, Švédsko, Francie si chce řešit své demografické problémy tím, že přijímá migranty, tak ať to dělá, ale ať to řešení nenutí České republice. Takže z mého pohledu možná vás neuspokojím, ale skutečně hlídat hranice, vnější hranice Evropské unie, spolupracovat se státy, kde je ten první záchyt, jako je Turecko, Jordánsko a těm lidem pomáhat tam, popřípadě zřizovat další tábory, další záchytná centra, pokud možno mimo Evropu, a tam tu selekci dělat. Ne si nechat do Evropy pustit miliony lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou uprchlíci a pak zjistíme, že 60, 70 % z nich žádní uprchlíci nejsou. A my nákladně, anebo vůbec nejsme schopni ty lidi dostat nazpátek.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

O mé uspokojení opravdu nejde, pane Benešíku, ptám se na konkrétní řešení na konkrétní odpovědi tak, jak je předkládáte. Stejná otázka mířící na paní Charanzovou.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Pokud se ptáte tedy, já si myslím, že měli jsme si vzít a doufám, že Evropská komise to konečně teď pochopila, nějakou lekci z toho, co se tady před 2 lety stalo. Teď, když vidíme na těch statistikách, myslím, že ty kroky, které se podnikají, nejsou tak rychlé, jak já bych si přála, nicméně jsou učiněny, vedou k tomu, že za minulý rok došlo k razantnímu snížení počtu migrantů v Evropské unii. Ale souhlasím naprosto s tím, co říkal pan Benešík, že je potřeba řešit tyto problémy v zemích původu, musíme zasáhnout proti pašerákům, musíme zrychlit procedury, pokud ty lidi nějakým způsobem žádají o azyl, abysme rychle oddělili ty ekonomické migranty od těch, kteří mají nárok na azyl, a tady musí fungovat rychlá návratová politika, což myslím, že je v tuto chvíli jedno z těch slabších mít.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Chmelaři, proč se tedy v Evropě znovu přemýšlí o nějakých kvótách? Ono už se tomu neříká kvóty, většina zemí to nechce, ale stejně se zase posuzuje nějaký trvalý relokační mechanismus, který má mít nějaké výjimky u studujících nebo respektive u těch, kteří tady kdysi studovali, kteří tady mají rodinu. Je to trochu složitější, ale v principu každé zemi se přidělí nějaké číslo, tak proč o tom Evropa zase přemýšlí?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Já se jenom velice krátce vrátím k těm nástrojům, které máme, protože tam nepadl jeden zásadní a tím je právě návratová politika. My jsme teď zahajovali...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní Charanzová to říkala, ano.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

... v Pobřeží slonoviny, ano, to je pravda, ale nezaznělo vlastně do detailu, jaký má reálně potenciál. My jsme minulý týden zahájili projekt v Pobřeží slonoviny, který pouze v objemu nějakých 2 milion euro může zajistit návrat až 15 tisíc lidí z Evropy. To je polovina toho celého mechanismu prakticky pro projekt, který má trvat rok a je to polovina toho celého řešení, toho, co nás tady stojí opravdu velké peníze a opravdu dlouhý čas debatovat jako je právě ten relokační systém. A vy máte pravdu, že co se...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

To je budoucnost, přesně tak. Proč znovu kvóty?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Vy máte pravdu, že ty návrhy se zde objevují, je to nějaká idee, fix, je to nějaká utkvělá myšlenka některých, ale opravdu jenom některých úředníků z Evropské komise a je to utkvělá myšlenka možná ještě některých politiků...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Takže to je mrtvá myšlenka víceméně?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Když se podíváte na ten návrh estonského předsednictví právě k té reformě evropského azylového systému, tak tam vidíte, že ta myšlenka tam prakticky není přítomna vůbec. Když se podíváte na analytické materiály, které jdou z Evropské rady, ze sekretariátu Evropské rady od předsedy Evropské rady, tak ten, ten systém nazývá nefunkčním, neefektivním a rozdělujícím Evropu, takže opravdu ta vůle tam není. Je pravda, že Evropská komise pokračuje v určitém procesu, to je její povinnost, ale my musíme vytvářet určité politické prostředí na to, aby, aby to nemuselo pokračovat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dobrá, uvidíme. Evropa má být federace a komu se to nelíbí, tak má jít pryč. To říkala lídr německé sociální demokracie Martin Schulz. Pojďme si poslechnout.

 

redaktor /citace: Martin SCHULZ, předseda německé sociální demokracie /SPD// /Zdroj: ČTK, 7. 12. 2017/

--------------------

"Chci, aby existovala evropská ústavní smlouva, která vytvoří federální Evropu. A až ji budeme mít, musí být předložena ve členských zemích. A kdo pak bude proti, ten půjde z Evropské unie pryč."

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Začnu u pana Benešíka tentokrát. Má být Evropa federací? A budeme se případně takové federace jako Česká republika účastnit?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já si osobně myslím, že evropská integrace musí být pozvolná a musí být taková, jakou jednotlivé členské státy chtějí. My jsme do Evropské unie vstupovali za určitých podmínek a myslím si, že Česká republika tyto podmínky dodržuje. To, co si myslí pan Schulz, pan Schulz je normální sociální inženýr, jako z mého pohledu já vůbec nevím, jestli bych měl jeho šílené bláznivé nápady, které, který jste tady prezentoval, jakkoliv komentovat. Koneckonců pan Schulz dovedl sociální demokracii v Německu k nejhoršímu výsledku snad od 2. světové války a to mluví za vše, takže ano, bavme se o tom, že Evropa má být velká ve velkých věcech, například v ochraně vnějších hranic, v obchodu, ve spolupráci tak, jak si to jednotlivé země nastaví, a má být malá zase ve věcech, které si jednotlivé členské státy nebo dokonce nižší složky těchto států jsou schopny řešit efektivněji. Mně se ten názor a návrh pana Schulze v podstatě téměř ani nechce komentovat. Víte, ještě bleskově vám řeknu, před brexitem, když jsem mluvil se svými britskými kolegy, kteří podporovali vystoupení Spojeného království z Evropské unie, tak ty se zaujetím poslouchali pana Schulze a říkali, ať jenom, prosím, do Velké Británie jezdí co nejčastěji a co nejvíc přesvědčuje lidi ve Spojeném království, abysme, aby Spojené království nevystupovaly z Evropské unie, protože pokud takovýto člověk se svými názory to bude ve Velké Británii prezentovat, tak samozřejmě podpoří nás ve velkém, kteří z té Evropské unie chceme vystoupit, a myslím si, že panu Schulzovi s jeho sociálním inženýrstvím se to opravdu povedlo a jemu podobným.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Kupko.

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

No, je to zjevně medvědí služba Evropské unii. Taková vyjádření totiž samozřejmě spíš přinášejí opak toho, co možná chtěl dosáhnout pan Schulz. Já myslím, že tady je opravdu na místě, aby se Evropská unie naučila dělat méně věcí a dělat je prostě lépe, aby opravdu dokázala lépe odpovídat na potřeby lidí, kteří žijí v jednotlivých členských státech a aby je nesvazovala víc, než je nezbytně třeba, aby dokázala také významně zeštíhlet z hlediska byrokracie a ta cesta určitě není k tomu, že tady se najednou bude všem vnucovat nějaká ještě tužší integrace. Myslím, že naopak správná cesta vede k tomu, že se víc možností, víc pravomocí vrátí jednotlivým státům a zachová se soudržnost Evropy jako kontinentu. V okamžiku, kdy se začne hovořit o federaci, o evropské armádě a o dalších nástrojích integrace, tak se Evropa naopak oslabuje.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní Charanzová, má být Evropa federace, má se toho Česká republika účastnit?

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Tak já spíš vnímám ten výrok pana Schulze možná taková jako soutěž s francouzským prezidentem, kdo dál dojde v těch svých myšlenkách o Evropě. Musím říct, že to rozhodně na úrodnou půdu nepadne. Už slyšíme kritiku i v samotném Německu. Ono už jsme zkusili tento projekt zhruba před 10 lety, kdy se psala ústava Evropské unie a

právě země jako třeba Francie a Holandsko to razantně odmítly, a to bylo v době, kdy si dovolím tvrdit, že Evropa byla v lepší kondici, než je v tuto chvíli, takže jsou to možná nějaké, bych řekla, vstupy do vnitropolitické německé debaty, ale rozhodně to není téma, které by se teď aktuálně řešilo na půdě Evropské unie.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Chmelaři, vím, že jste reprezentant vlády končící, přesto ten úřad pracuje, předpokládám, připravuje se nějaké stanovisko do budoucna k této záležitosti?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Tato záležitost je opravdu vnitropolitická a německá, takže si nemyslím, samozřejmě má nějaké dopady na evropskou debatu. Na druhou stranu se jedná o určité kritické období i pro sociálnědemokratickou stranu v Německu, přichází s novými myšlenkami, je to na druhou stranu iniciativa jednoho člověka. Nechci to ale snižovat samozřejmě, nechci útočit nějak osobně na pana Schulze, je to věc, kterou sdílí mnoho lidí v Bruselu, mnoho lidí v Evropském parlamentu, možná mnoho lidí v Evropské komisi, takže je to nějaká myšlenka reálná, ale myslím si, že zde velice by bylo platné podívat se na skutečnost, to znamená podívat se na nálety mezi obyvateli, podívat se na to, jak některé myšlenky ještě dodnes vlastně ne úplně doputovaly ty integrační k velké části populace a být v tomhle trošku realističtí. On je to hezký sen mít nějaké spojené státy evropské, být velkou, silnou zemí vlastně na světové, na světové úrovni, to je moc hezká představa, ale chtělo by to trochu smyslu pro skutečnost tak, jak je v jednotlivých členských státech a nejenom v jednotlivých členských státech mimo Německo, ale i v Německu, protože pan Schulz o této věci nemluvil před volbami, velice málo vlastně mluvil o Evropské unii vůbec před volbami a teď přichází s takovouhle myšlenkou. Je to myšlenka.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Poprosím velice stručné odpovědi na závěr, pokud možno jenom ve formě ano ne, půjde-li to, moc o to prosím. Začnu u pana Kupky. Bylo-li by to někdy na stole tato otázka, mělo by se o tom rozhodovat v referendu?

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Já myslím, že to nesmí dojít tak daleko, že se Evropa nesmí vydat tímhle směrem a že musí sázet na to, že prostě jednotlivé státy budou žít spolu, ale také v konkurenčním boji, který je pro Evropu zralý, který je u kořenů evropské kultury a tradice.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Benešík.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já si myslím, že skutečně to je, to je, to je vize, ke které podle mého názoru v nejbližší době nemůže dojít, ale v případě, že by došlo k tak hluboké integraci jako jak evropská federace, tak si myslím, že by se k tomu měli opravdu vyjádřit občané. Netvrdím, že zrovna v referendu, ale například prostřednictvím své volby politických stran, které toto budou buď prezentovat a prosazovat, anebo naopak se proti této myšlence postaví. Každopádně si myslím, že to je výsostné právo občanů. My jsme nevstupovali do takové Evropské unie a nemyslím si, že občané v současné chvíli takovou Evropskou unii chtějí.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní Charanzová.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Tak já se taky myslím, že to není opravdu téma aktuální, které bysme měli v tuto chvíli řešit. My jsme v referendu rozhodovali o vstupu do Evropské unie, pokud budeme měnit Evropu, tak jsme ji měnili prostřednictvím různých smluv a tam jsme nechávali na zvolených zástupcích, aby poté schvalovali tyto změny. A já si myslím, že je to naše tradice v Česku a že bysme u ní měli zůstat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Chmelaři.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Já si myslím, že na to rozhodně není čas, protože ta debata vlastně téměř neproběhla a mohlo by to více rozdělit Evropu, než ji spojit tak, jak si vlastně původce té myšlenky myslí.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dámo a pánové, vám všem děkuji za účast v Událostech, komentářích. Na shledanou.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Na shledanou.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Na shledanou.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Na shledanou.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Na shledanou, díky za pozvání.

Ondřej Benešík opět zvolen předsedou Výboru pro evropské záležitosti PS PČR

Ve čtvrtek 29. listopadu nově ustanovený Výbor pro evropské záležitosti si zvolil staronového předsedu. Dnes byl v této funkci potvrzen na jednání PS. Ze 171 přihlášených poslanců pro něj hlasovalo 170.

 

Nepochopil jsem, jak se pan Okamura fakticky zasloužil o bezpečí naší země, říká Ondřej Benešík

 

15.11.2017    Hospodářské noviny 

    Radek Bartoníček       

Lidovečtí politici mají v boji o své tradiční voliče poněkud nečekaného protivníka. Jejich příznivce se snaží získat politik, u něhož by to málokdo očekával – předseda SPD Tomio Okamura. Díky své protimuslimské a protiuprchlické politice se dočkal podpory od některých křesťanských voličů už před parlamentními volbami a velkou šanci je oslovit má také po volbách.

            Okamurovi v tom nyní hodně pomohl pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka. Stejně jako v minulosti napsal předsedům politických stran v Poslanecké sněmovně blahopřání ke zvolení, čehož Okamura okamžitě využil.

            Na rozdíl od šéfů jiných stran se dopisem pochlubil na sociálních a zároveň dal najevo, jak jej takové blahopřání těší.

            Z publikovaného dopisu je navíc zřejmé, že nejvyšší představitel katolíků v zemi nezůstal jen u formálního blahopřání, ale přidal ještě větu, kterou zdůraznil pro své příznivce i Okamura. „Jsem přesvědčený, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v naší zemi i řada jiných témat,“ napsal kardinál a Okamura jej vzápětí ujistil, že má v SPD pevnou oporu. „Už dlouhodobě máme podobnou starost o budoucnost naší země, evropské civilizace a hodnot, které s sebou nese, jako jsou svoboda, demokracie, lidská práva a také naše křesťanské kořeny, včetně podpory tradiční rodiny,“ odepsal Okamura.

            Něco takového se ovšem nelíbí zástupcům KDU-ČSL, kteří si jinak s kardinálem Dukou v mnoha věcech rozumí. S formulací dopisu Okamurovi nesouhlasí, protože kromě jiného se šéf SPD do lidoveckých poslanců v poslední době hodně navážel. Europoslance za KDU-ČSL například nepravdivě osočoval, že podporovali příchod uprchlíků do České republiky, za což jej europoslanci žalují.

            „Popravdě nechápu, co jsou ta témata, která spojují SPD a katolíky, o kterých pan kardinál Duka píše,“ postěžoval si první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, jenž Okamuru ostře kritizuje. „U něj a jeho SPD vidím především lhaní, překrucování pravdy, vytváření atmosféry strachu a nenávisti vůči lidem,“ řekl Jurečka, ke kterému se připojil i další místopředseda Ondřej Benešík. „Nepochopil jsem, jak se pan Okamura fakticky zasloužil o bezpečí naší země,“ naráží Benešík na Dukova slova z dopisu. Vysvětlení kardinála Duky se do uzávěrky nepodařilo získat.

            Benešík byl kromě jiného lídrem lidovců ve Zlínském kraji, kde se podle svých slov setkával s tím, že někteří křesťané vyzývali k tomu, aby lidé volili Okamurovu stranu, a nikoliv KDU-ČSL. To se mohlo promítnout i do výsledku: okamurovci dokonce lidovce porazili, přestože tento kraj je jinak baštou lidovců. „Nějaké voliče nám možná vzal. Stále ale věřím, že většina našich voličů umí rozpoznat, kdo je populista a politický podnikatel jako Tomio Okamura,“ míní Benešík.

            K Okamurově podpoře vyzýval i časopis RC Monitor, který mapuje dění ve společnosti „katolickýma očima“. Jeden z autorů Jiří Fuchs mimo jiné napsal, že je lepší volit Okamurovu SPD než tradiční politické strany.

Zároveň v časopise vyšlo upozornění, že podpora Evropské unie v programu politické strany znamená signál takovou stranu nevolit. Do časopisu následně napsal plzeňský biskup Tomáš Holub, který patří k mladé generaci nejvyšších církevních hodnostářů. „S velkým zděšením a zároveň smutkem jsem četl slova ve vašem časopise,“ napsal Holub s tím, že s takovými postoji zásadně nesouhlasí a „je hluboce přesvědčený, že jsou proti duchu evangelia“.

            Na rozdíl od plzeňského biskupa však kardinál Duka dává svými názory najevo, že má v některých tématech blízko k Okamurovi či prezidentovi Miloši Zemanovi. Zejména pokud jde o pohled na uprchlíky či islám. „Existuje plán na ovládnutí Evropy. To je problém teroristické džihádistické politiky. Čili já musím počítat, že v probíhající migraci tito lidé jsou přítomni,“ řekl Duka například Parlamentním listům.

***

Nějaké voliče nám možná Tomio Okamura vzal. Ale stále věřím, že většina voličů umí rozpoznat, že je to populista a politický podnikatel. Ondřej Benešík místopředseda KDU-ČSL

Foto popis| Pomohl Okamurovi Dominik Duka napsal vstřícně šéfovi SPD.

Foto autor| Foto: HN – Milan Bureš

O autorovi| Radek Bartoníček, radek.bartonicek@economia.cz

Zvyšme povinnou praxi studentů!

Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby firmy měly kvalifikované pracovníky

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Podprůměrná nezaměstnanost ve Zlínském kraji, která už klesla pod čtyři procenta, je sice velmi pozitivní ukazatel, má však i negativní efekty. I kvůli ní nemají firmy dost zaměstnanců do výroby, čímž strádají, přestože ekonomika roste. Na trhu práce zkrátka už nejsou potřební lidé a mnohé školy nové ve větším množství ani „neprodukují‘.

            Pro výrobní podniky je to zásadní problém. Někde musejí kvůli nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných sil omezovat výrobu, jinde zase snižují zisky jen proto, aby mohli zaměstnancům navýšit platy. Ty jsou totiž ve Zlínském kraji dlouhodobě velmi nízké a druhé nejnižší v zemi. A to zájemce o práci také odrazuje.

            O problému s nedostatkem zaměstnanců v regionu se ví už dlouho, zatím ale nikdo nevymyslel takové řešení, které by se v praxi osvědčilo. MF DNES se proto obrátila na krajské lídry větších politických stran, které jdou do sněmovních voleb, s anketní otázkou v následujícím znění:

            „Jak motivovat mladé lidi k oborům, o něž není zájem, a dodat tak zdejším firmám kvalifikovanou pracovní sílu? Jak zároveň zařídit, aby školy neprodukovaly nekvalifikovanou pracovní sílu?“

 

***

 

Zvyšme povinnou praxi studentů

Ondřej Benešík KDU-ČSL

Řešení celé situace vidím v tzv. duálním vzdělávání, což není nic jiného než větší spolupráce firem a škol. V Rakousku nebo Německu je zcela běžné, když žáci technických oborů jako například elektrikář musí trávit několik tisíc hodin praxe ve firmách, kdežto u českých studentů je to pouze okolo jednoho tisíce hodin, a to ještě nemusí trávit v podnicích. Podíl mladých lidí, kteří si zvolí odborné technické zaměření, je sice podobný jako v Rakousku, ale jen šest procent Čechů absolvovalo na odborných školách vzdělávací program, jehož součástí byla praxe. Ve zmíněném Rakousku jich bylo 33 procent a je to přesně půl na půl. Student tráví ve škole stejný čas jako v podniku na praxi. Aby se situace změnila, mohly by například firmy s rodiči uzavírat smlouvy, které by garantovaly podporu studentům a zároveň to, že po vyučení či maturitě studenti nastoupí do těchto firem.

„Mrzí mě, že každý viní Brusel“

27.9.2017    Mladá fronta DNES    Strana 14    Kraj Zlínský

    Petr Skácel       

VOLBY 2017

MF DNES přináší předvolební rozhovor s poslancem Ondřejem Benešíkem, krajským lídrem KDU–ČSL.

ZLÍNSKÝ KRAJ Lídrem lidovců tady byl už v minulých sněmovních volbách a nyní znovu vede stranu ve Zlínském kraji. Ondřej Benešík netají ambici výrazně uspět, cítí šanci po zdařilých krajských volbách.

            „Určitě můžeme volby v rámci kraje vyhrát,“ je přesvědčený Benešík, který měl být jedničkou společné kandidátky KDU–ČSL a STAN.

 

* Nakonec jste se ale nedomluvili, proč k tomu podle vás došlo?

            Největší problém byl čas, za tak krátkou dobu šlo naše spojenectví jen těžce vysvětlit voličům. Upozorňoval jsem na to od začátku a na moje slova došlo. Naše dobrá vůle se navíc obrátila proti nám a byli jsme označováni za zbabělce či zrádce, což je nesmysl. Koncept koalice nebyl špatný, ale nakonec nebyla jiná varianta než ji ukončit.

 

* Problémem byla hranice 10 procent nutná pro vstup do Sněmovny, měli byste šanci ji překročit? A nepoškodí vás tohle handrkování do budoucna?

            Z interních průzkumů vyplynulo, že náš společný potenciál byl přes 20 procent, ale řada lidí měla obavu, že neuspějeme, a proto by nám hlas nemusela dát. Nabízeli jsme STAN místa na našich kandidátkách s tím, že by nám stačilo jen 5 procent, ale nedopadlo to. Poškození značky KDU se neobávám, jsme tradiční strana, která je ve Zlínském kraji pevně ukotvená. Důkazem jsou třeba loňské volby do kraje, které jsme vyhráli.

 

* Hejtmanem se tehdy stal Jiří Čunek, s nímž jste se objevili na billboardech hned po oznámení ukončení spolupráce se Starosty a nezávislými. Není to matení voličů? Čunek je přece senátor a do Sněmovny nekandiduje.

            Měli jsme nakoupený mediální prostor a po rozchodu se STAN jsme ho potřebovali vyplnit. Každá kampaň má nějakou strategii, Jiří Čunek jako populární hejtman a já v roli lídra jsme takto chtěli upozornit: jsme tady, kandidujeme a spolupracujeme jako starostové, krajští zastupitelé i poslanci.

 

* S jakým programem pro kraj jdete letos do voleb?

            Platí, že chceme nechat více peněz v peněženkách pracujících rodičů, ne těch, kteří žijí z dávek. Už dnes má díky nám rodina s dvěma dětmi o 30 tisíc a se třemi dětmi o 50 tisíc korun ročně víc. Co se regionu týče, všechny trápí sucho a udržení vody v krajině, což bude klíčové téma dalších let. I proto má vzniknout přehrada u Vlachovic.

* A co dalšího se dá v kraji zlepšit?

            Problémem jsou nedostatečně vysoké mzdy, špatná dopravní situace a především nízká konkurenceschopnost. S tím souvisí studium cizích jazyků. Jezdím po celé Evropě a angličtina je naprostý základ, spíše jde o to, jaký další jazyk kdo umí.

 

* Jak to ale vysvětlit lidem, když mnozí ministři neumí pořádně anglicky?

            Uznávám, že když někam jede sněmovní výprava, kolikrát žasnu, kolik tlumočníků tam s námi je. Každého politika to přitom limituje, mnohá jednání jsou neformální.

 

* I proto jsou nutné investice do vzdělání?

            Je to podobné jako s dopravní infrastrukturou. Když postavíte dálnici, rozhýbete ekonomiku, lidem se lépe dojíždí za prací a roste výběr daní. To samé je se školstvím a vědou. A podle mě to je ještě o úroveň výš než doprava. Pokud nechceme být levnou montovnou, ale hi–tech zemí po vzoru třeba Finska, humanitně i technicky vzdělaní a flexibilní mladí lidé pro nás musí být naprostou prioritou.

 

* Jenže ti ve Zlínském kraji nejsou a nejspíš ani nebudou.

            Hodně se mluví o nutnosti propojování škol s firmami, například u nás na Slovácku výborně fungují Slovácké strojírny. Ministerstvo školství bohužel v poslední době řešilo spíše věci jako dotace do sportu nebo inkluzi. V koalici jsme na to opakovaně upozorňovali, ale naše možnosti byly omezené. Školství, věda a výzkum jsou přitom věci, do kterých musíte brutálně investovat i na úkor státního dluhu.

 

* Zmínil jste dopravu. Místní obyvatelé nechápou, proč trvá stavba D55 a D49 tak dlouho a jak je možné, že ji dokáže zablokovat pár ekologických aktivistů...

            Vidíte a spousta lidí navíc řekne, že za to navíc může Evropská unie, kvůli níž se musela podruhé dělat EIA (posudek vlivu na životní prostředí – pozn. red.). Potíž je v naší byrokracii, sami si to komplikujeme. Obrazně řečeno – z Unie nám přijdou nějaké požadavky, my si je zpřísníme na dvojnásobek a pak z toho viníme Unii. Takhle to funguje hlavně v ekologii nebo hygieně.

 

* Pracujete jako předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, máte k těmto věcem blíž?

            Určitě ano. Mrzí mě, že dnes je moderní vinit Brusel z každého neúspěchu, může za to i nezvládnutá migrační krize. Ale co je to vůbec Brusel? Kdo tam posílá politiky s rozhodovací pravomocí? Jsou to jednotlivé státy. Pokud se někomu nelíbí socialisticko–liberální směřování Evropské unie, musí volit politiky z jiných stran. My jako konzervativní lidovci máme v europarlamentu jen 3 ze 21 českých zástupců. A když někdo nadává na Unii, ať se přijede podívat k nám do Strání. Máme vodovodní řad, úpravnu vody či kanalizaci, kterou vlastní a provozuje obec. Jejich oprava stála desítky milionů korun právě z evropských dotací, které tak slouží obyčejným lidem.

* Šla by vaše strana do koalice s hnutím ANO Andreje Babiše, kterého Sněmovna vydala k trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu?

            Můžu to vyloučit. Babiš se stylizuje do role spasitele, který chce potírat nepravosti za posledních 27 let, a sám byl přitom jejich součástí. Co se týká Čapího hnízda – nevím, jestli za to nese trestněprávní odpovědnost, ale určitě jde o morální pochybení. Nemůžete účelově sebrat dotaci malým a středním podnikům. To samé korunové dluhopisy, z nichž Babiš benefituje a přitom nadává na Kalouska, který je zavedl. Navíc jde i o program KDU–ČSL a ANO, ten je v některých věcech v rozporu.

 

***

Lídři do voleb

Ondřej Benešík

MF DNES přináší sérii předvolebních rozhovorů s lídry stran a hnutí. Vycházet budou každý pátek a středu. Ondřej Benešík se narodil v roce 1976 v Uherském Hradišti. Vystudoval evropskou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2002–2010 byl zastupitelem obce Strání, v letech 2010–14 tady dělal starostu. Od roku 2004 je zastupitelem Zlínského kraje. V roce 2013 vedl krajskou kandidátku lidovců do Poslanecké sněmovny a stal se poslancem. Působí jako předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Členem KDU–ČSL je od roku 1995, před dvěma roky se stal místopředsedou strany.

Foto popis| Lidovecký lídr „Pokud nechceme být levnou montovnou, musíme více investovat do vzdělání,“ říká Ondřej Benešík.

Foto autor| Foto: Zdeněk Němec, MAFRA

O autorovi| Petr Skácel, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj