Aktuality
Zvyšme povinnou praxi studentů!

Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby firmy měly kvalifikované pracovníky

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Podprůměrná nezaměstnanost ve Zlínském kraji, která už klesla pod čtyři procenta, je sice velmi pozitivní ukazatel, má však i negativní efekty. I kvůli ní nemají firmy dost zaměstnanců do výroby, čímž strádají, přestože ekonomika roste. Na trhu práce zkrátka už nejsou potřební lidé a mnohé školy nové ve větším množství ani „neprodukují‘.

            Pro výrobní podniky je to zásadní problém. Někde musejí kvůli nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných sil omezovat výrobu, jinde zase snižují zisky jen proto, aby mohli zaměstnancům navýšit platy. Ty jsou totiž ve Zlínském kraji dlouhodobě velmi nízké a druhé nejnižší v zemi. A to zájemce o práci také odrazuje.

            O problému s nedostatkem zaměstnanců v regionu se ví už dlouho, zatím ale nikdo nevymyslel takové řešení, které by se v praxi osvědčilo. MF DNES se proto obrátila na krajské lídry větších politických stran, které jdou do sněmovních voleb, s anketní otázkou v následujícím znění:

            „Jak motivovat mladé lidi k oborům, o něž není zájem, a dodat tak zdejším firmám kvalifikovanou pracovní sílu? Jak zároveň zařídit, aby školy neprodukovaly nekvalifikovanou pracovní sílu?“

 

***

 

Zvyšme povinnou praxi studentů

Ondřej Benešík KDU-ČSL

Řešení celé situace vidím v tzv. duálním vzdělávání, což není nic jiného než větší spolupráce firem a škol. V Rakousku nebo Německu je zcela běžné, když žáci technických oborů jako například elektrikář musí trávit několik tisíc hodin praxe ve firmách, kdežto u českých studentů je to pouze okolo jednoho tisíce hodin, a to ještě nemusí trávit v podnicích. Podíl mladých lidí, kteří si zvolí odborné technické zaměření, je sice podobný jako v Rakousku, ale jen šest procent Čechů absolvovalo na odborných školách vzdělávací program, jehož součástí byla praxe. Ve zmíněném Rakousku jich bylo 33 procent a je to přesně půl na půl. Student tráví ve škole stejný čas jako v podniku na praxi. Aby se situace změnila, mohly by například firmy s rodiči uzavírat smlouvy, které by garantovaly podporu studentům a zároveň to, že po vyučení či maturitě studenti nastoupí do těchto firem.

„Mrzí mě, že každý viní Brusel“

27.9.2017    Mladá fronta DNES    Strana 14    Kraj Zlínský

    Petr Skácel       

VOLBY 2017

MF DNES přináší předvolební rozhovor s poslancem Ondřejem Benešíkem, krajským lídrem KDU–ČSL.

ZLÍNSKÝ KRAJ Lídrem lidovců tady byl už v minulých sněmovních volbách a nyní znovu vede stranu ve Zlínském kraji. Ondřej Benešík netají ambici výrazně uspět, cítí šanci po zdařilých krajských volbách.

            „Určitě můžeme volby v rámci kraje vyhrát,“ je přesvědčený Benešík, který měl být jedničkou společné kandidátky KDU–ČSL a STAN.

 

* Nakonec jste se ale nedomluvili, proč k tomu podle vás došlo?

            Největší problém byl čas, za tak krátkou dobu šlo naše spojenectví jen těžce vysvětlit voličům. Upozorňoval jsem na to od začátku a na moje slova došlo. Naše dobrá vůle se navíc obrátila proti nám a byli jsme označováni za zbabělce či zrádce, což je nesmysl. Koncept koalice nebyl špatný, ale nakonec nebyla jiná varianta než ji ukončit.

 

* Problémem byla hranice 10 procent nutná pro vstup do Sněmovny, měli byste šanci ji překročit? A nepoškodí vás tohle handrkování do budoucna?

            Z interních průzkumů vyplynulo, že náš společný potenciál byl přes 20 procent, ale řada lidí měla obavu, že neuspějeme, a proto by nám hlas nemusela dát. Nabízeli jsme STAN místa na našich kandidátkách s tím, že by nám stačilo jen 5 procent, ale nedopadlo to. Poškození značky KDU se neobávám, jsme tradiční strana, která je ve Zlínském kraji pevně ukotvená. Důkazem jsou třeba loňské volby do kraje, které jsme vyhráli.

 

* Hejtmanem se tehdy stal Jiří Čunek, s nímž jste se objevili na billboardech hned po oznámení ukončení spolupráce se Starosty a nezávislými. Není to matení voličů? Čunek je přece senátor a do Sněmovny nekandiduje.

            Měli jsme nakoupený mediální prostor a po rozchodu se STAN jsme ho potřebovali vyplnit. Každá kampaň má nějakou strategii, Jiří Čunek jako populární hejtman a já v roli lídra jsme takto chtěli upozornit: jsme tady, kandidujeme a spolupracujeme jako starostové, krajští zastupitelé i poslanci.

 

* S jakým programem pro kraj jdete letos do voleb?

            Platí, že chceme nechat více peněz v peněženkách pracujících rodičů, ne těch, kteří žijí z dávek. Už dnes má díky nám rodina s dvěma dětmi o 30 tisíc a se třemi dětmi o 50 tisíc korun ročně víc. Co se regionu týče, všechny trápí sucho a udržení vody v krajině, což bude klíčové téma dalších let. I proto má vzniknout přehrada u Vlachovic.

* A co dalšího se dá v kraji zlepšit?

            Problémem jsou nedostatečně vysoké mzdy, špatná dopravní situace a především nízká konkurenceschopnost. S tím souvisí studium cizích jazyků. Jezdím po celé Evropě a angličtina je naprostý základ, spíše jde o to, jaký další jazyk kdo umí.

 

* Jak to ale vysvětlit lidem, když mnozí ministři neumí pořádně anglicky?

            Uznávám, že když někam jede sněmovní výprava, kolikrát žasnu, kolik tlumočníků tam s námi je. Každého politika to přitom limituje, mnohá jednání jsou neformální.

 

* I proto jsou nutné investice do vzdělání?

            Je to podobné jako s dopravní infrastrukturou. Když postavíte dálnici, rozhýbete ekonomiku, lidem se lépe dojíždí za prací a roste výběr daní. To samé je se školstvím a vědou. A podle mě to je ještě o úroveň výš než doprava. Pokud nechceme být levnou montovnou, ale hi–tech zemí po vzoru třeba Finska, humanitně i technicky vzdělaní a flexibilní mladí lidé pro nás musí být naprostou prioritou.

 

* Jenže ti ve Zlínském kraji nejsou a nejspíš ani nebudou.

            Hodně se mluví o nutnosti propojování škol s firmami, například u nás na Slovácku výborně fungují Slovácké strojírny. Ministerstvo školství bohužel v poslední době řešilo spíše věci jako dotace do sportu nebo inkluzi. V koalici jsme na to opakovaně upozorňovali, ale naše možnosti byly omezené. Školství, věda a výzkum jsou přitom věci, do kterých musíte brutálně investovat i na úkor státního dluhu.

 

* Zmínil jste dopravu. Místní obyvatelé nechápou, proč trvá stavba D55 a D49 tak dlouho a jak je možné, že ji dokáže zablokovat pár ekologických aktivistů...

            Vidíte a spousta lidí navíc řekne, že za to navíc může Evropská unie, kvůli níž se musela podruhé dělat EIA (posudek vlivu na životní prostředí – pozn. red.). Potíž je v naší byrokracii, sami si to komplikujeme. Obrazně řečeno – z Unie nám přijdou nějaké požadavky, my si je zpřísníme na dvojnásobek a pak z toho viníme Unii. Takhle to funguje hlavně v ekologii nebo hygieně.

 

* Pracujete jako předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, máte k těmto věcem blíž?

            Určitě ano. Mrzí mě, že dnes je moderní vinit Brusel z každého neúspěchu, může za to i nezvládnutá migrační krize. Ale co je to vůbec Brusel? Kdo tam posílá politiky s rozhodovací pravomocí? Jsou to jednotlivé státy. Pokud se někomu nelíbí socialisticko–liberální směřování Evropské unie, musí volit politiky z jiných stran. My jako konzervativní lidovci máme v europarlamentu jen 3 ze 21 českých zástupců. A když někdo nadává na Unii, ať se přijede podívat k nám do Strání. Máme vodovodní řad, úpravnu vody či kanalizaci, kterou vlastní a provozuje obec. Jejich oprava stála desítky milionů korun právě z evropských dotací, které tak slouží obyčejným lidem.

* Šla by vaše strana do koalice s hnutím ANO Andreje Babiše, kterého Sněmovna vydala k trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu?

            Můžu to vyloučit. Babiš se stylizuje do role spasitele, který chce potírat nepravosti za posledních 27 let, a sám byl přitom jejich součástí. Co se týká Čapího hnízda – nevím, jestli za to nese trestněprávní odpovědnost, ale určitě jde o morální pochybení. Nemůžete účelově sebrat dotaci malým a středním podnikům. To samé korunové dluhopisy, z nichž Babiš benefituje a přitom nadává na Kalouska, který je zavedl. Navíc jde i o program KDU–ČSL a ANO, ten je v některých věcech v rozporu.

 

***

Lídři do voleb

Ondřej Benešík

MF DNES přináší sérii předvolebních rozhovorů s lídry stran a hnutí. Vycházet budou každý pátek a středu. Ondřej Benešík se narodil v roce 1976 v Uherském Hradišti. Vystudoval evropskou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2002–2010 byl zastupitelem obce Strání, v letech 2010–14 tady dělal starostu. Od roku 2004 je zastupitelem Zlínského kraje. V roce 2013 vedl krajskou kandidátku lidovců do Poslanecké sněmovny a stal se poslancem. Působí jako předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Členem KDU–ČSL je od roku 1995, před dvěma roky se stal místopředsedou strany.

Foto popis| Lidovecký lídr „Pokud nechceme být levnou montovnou, musíme více investovat do vzdělání,“ říká Ondřej Benešík.

Foto autor| Foto: Zdeněk Němec, MAFRA

O autorovi| Petr Skácel, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Koncepce rodinné politiky

 

20.9.2017 11:34    ČRo Plus    Zpráva

 

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3922339    

       

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Bezplatné předškolní vzdělávání, zavedení novomanželských půjček, zvýšení rodičovského příspěvku nebo výstavba startovacích bytů pro rodiny s dětmi. I takové návrhy jsou obsaženy v koncepci rodinné politiky, kterou schválila vláda. Podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD je to kvalitní základ pro další diskusi. Lidovečtí ministři ale koncepci nejen nepodpořili, ale dokonce se od ní velmi zřetelně distancovali. Proč? Dobrý poslech přeje Jan Bumba. A naším hostem po linkách ze zlínského studia je místopředseda KDU-ČSL, poslanec Ondřej Benešík. Dobrý den.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Dobrý den.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Váš předseda, vicepremiér Pavel Bělobrádek řekl, že koncepce přijatá, tedy přes odpor vaší strany, je v rozporu s koaliční smlouvou. V čem?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak v první řadě bych chtěl říct, že ty pozitivní věci, které jste ve svém prvním vstupu jmenoval, KDU-ČSL podporuje a má je ve svém programu. To není jádro problému. Ten problém je v tom, že ta rodi... nebo takzvaná koncepce rodinné politiky se vlastně nezabývá většinou společnosti. V České republice 76 procent lidí žije v rodině a z toho, z těch 76 procent 88 procent ta rodina je postavena na manželství. A ta koncepce tak nějak opomíjí to, že manželství, rodina, jestli je teda v manželství nebo mimo manželství, zejména ta manželská rodina je stabilizující prvek ve společnosti. To, že se lidé rozvádějí, že mají různé partnerské problémy, je pravda. Ale oni se o to snaží. Drtivá většina se o to snaží a touží po tom. A koneckonců i Ústavní soud svým verdiktem a naše občanské právo definuje rodinu jako otec, matka, dítě. To je první věc, která nám vadí, a sice že ta koncepce vlastně není ani tak o rodině, jak je definována zákonem, ale je to jakási koncepce všech možných soužití, které tady jsou, a nikdo nezpochybňuje, že nejsou. Dále tam například není vůbec žádná zmínka o tom, že rodina vychovává děti. Rodina prostě vychovává děti, rodiče se o to snaží, dělají to a ta koncepce vůbec toto úplně pomíjí. A co si budeme povídat. Výchova dětí je základní úkol rodiny. No, a potom vlastně v té koncepci, a to je velká slabina koncepce z definice, je to, že ta koncepce vlastně neobsahuje žádná očekávání k rodině. Co chce stát od rodiny. A víceméně spíš z rodiny dělá sociální případ. Rodina není sociální případ. Rodina se často dostává do sociálně složitých situací, to je pravda. Ale rodina z definice není sociální případ. No, a potom je tam celá řada, toto byly, řekněme, takové ty hodnotové záležitosti, které nám vadí. A potom je tam celá řada, celá řada ekonomických záležitostí, která nám vadí, jako například v podstatě konec bonusů, daňových bonusů na děti a podobně.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Omlouvám, omlouvám se, pane poslanče, že vám teďka skáču do řeči, ale my si to ještě konkrétněji probereme na nějakých i detailních příkladech. Ale co se týká toho vašeho základního tedy odporu vůči této koncepci, tak jestli jsem to správně pochopil, tak vám tam vadí, že tam chybí to, že by ta koncepce přímo deklarovala, že rodina je manželství, svazek muže a ženy, nebo jak to je?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, to je deklarováno. To prostě ať se nám to líbí, nebo nelíbí, to tak je. To je definováno v občanském právo, a to je definováno taky verdiktem Ústavního soudu. To snad nikdo nezpochybní. A právě nás...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

No, a proč, v čem, v čem je ten problém v souvislosti s tou koncepcí, když to nikdo nezpochybňuje?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, ten problém... Ano, ten problém je v tom, že ta koncepce se vůbec neptá, co ta rodina potřebuje, co chce, jak by se stát k nim měl chovat, jaké má od ní očekávání, a víceméně tu rodinu, o které já teď mluvím, bere jako sociální případ. Ta koncepce popisuje sociálně těžké situace a co s nimi budeme do budoucna dělat. Toto má řešit sociální politika, nikoliv rodinná politika. Rodinná politika má být o tom, jak máme podpořit rodiny jako pořád ještě statisticky nejčetnější typ soužití a jako největší stabilizátor společnosti. O tom to je. A KDU-ČSL se nevyhýbá diskusi o tom, jak podpořit lidé, kteří neměli to štěstí, že nežijí v rodině nebo ji nechtějí.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ale nemá to být součást rodinné politiky...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ale to je, ale to není součást rodinné politiky, to je součást sociální politiky. A my si pleteme pojmy s dojmy. A já bych se, to, co jste říkal na začátku, bych se velmi chtěl ohradit kvůli takovým těm, proti takovým těm mediálním výstupům některých politiků, kteří říkají, no, lidovci nechtějí podpořit startovací bydlení, lidovci nechtějí podpořit rodiny v tom či onom opatření. Ne, my toto všecko máme v programu. Nám, nám prostě jenom vadí ty věci, o kterých říkám, o kterých jsem teď mluvil, a také nám samozřejmě vadí spousta konkrétních věcí, které zasahují do ekonomiky rodin, jako je například jaksi, jak se už nepočítá s dalším zvyšováním slev na děti například. Dále, dále chce omezit nebo dokonce zrušit slevy na manželku nebo na manžela. Vůbec nepočítá s tím, že by se znovu obnovily, obnovilo společné zdanění manželů. Vždyť drtivá většina lidí si toto přeje. A já znovu opakuji, pokud 76 procent lidí žije v partnerství muž, žena, děti, z těchto 76 procent 88 procent žije v manželství, tak já se ptám, proč se tato politika, která toto všecko opomíjí, jmenuje rodinná politika, a ignoruje většinu společnosti, kteří se snaží svým životem o stabilizaci společnosti...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ano, to už jste říkal, ale mě zajímá...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

...a jmenuje se koncepce, koncepce všech možných soužití, a to je naše největší výhrada.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Mě zajímá, co... Mě zajímá, co v té navrhované koncepci nebo tedy už vládou schválené může ohrožovat institut rodiny, protože to také zaznělo z úst představitelů vaší strany. Co by na té koncepci mohlo být tak nebezpečného, aby to ohrožovalo institut rodiny?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, už jenom ten samotný fakt, že ta rodina tam, tak jak je popsána v občanském zákoníku ve verdiktu Ústavního soudu a jak to asi většina lidí cítí, to znamená muž, žena, děti, tam v podstatě není takto popsána, moc se s ní, moc se s ní nepočítá.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A to je ohrožení?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, já si myslím, já si myslím, že to je ohrožení, protože vlastně my tím pádem říkáme těm lidem, tomu drtivému množství lidí v České republice, kteří se snaží o toto soužití s větším či menším úspěchem, a toto soužití je statisticky, statisticky největším stabilizátorem společnosti, tak jim říká jako, my s váma už nějak jako takhle nepočítáme, v podstatě po textově je tento druh, tato rodina považována v podstatě za nemoderní instituci překonanou údajně objektivními trendy.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A to v té /nesrozumitelné/ založené koncepci nebo to tam jenom chcete vidět?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To je, ano, to je, to je v ... A úplná rodina založená na manželství fakticky není koncepcí považována za kladnou hodnotu. Takto to z té koncepce vyčtete. Takto to z té koncepce vyčtete. Prostě je to jakýsi...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A myslíte, že to každý z toho tak vyčte nebo jenom vy, protože to tam chcete vidět.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ne, my to tam, já si myslím, že každý, kdo to přečte, tak to tam uvidí, a já vám mohu říct, že my jsme tento materiál velmi dlouho konzultovali nejenom na stranické úrovni, ale i s nejrůznějšími odborníky, a ty to tam vidí také. Takže prostě podle našeho názoru to musí každý rozumný člověk takto cítit, vidět a číst. A potom jsou tam, říkám, ty praktické věci, což je například...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Takže promiňte, kdo to tam nevidí a nečte, tak není rozumný člověk?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To nechám, to jste řekl vy, to jsem neřekl já.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ne, to jste, ne, vy jste říkal, že každý rozumný člověk to tam musí vidět, takže se ptám, jestli z toho tedy vyplývá, že když to tam někdo nevidí, tak podle vás tedy není rozumný člověk.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To říkáte vy. Já jsem, já jsem to řekl pozitivně, nikoliv negativně. A já bych se nenechal vmanévrovat do tady té argumentace. Ale znovu opakuji. Je tam spousta věcí, které nám vadí i, řekněme, v podpoře, podpoře takové té praktické, kdy už se nepočítá například s dalším navyšováním slev na děti, nepočítá se nebo chce se omezit sleva na manžela, na manželku, nepočítá se se společným zdaněním manželů. A víceméně se jedná o přesun prostředků ve prospěch sociálních dávek. V té praktické rovině KDU-ČSL chce vždy na prvním místě podpořit pracující rodiče, aby jim zůstávalo v kapsách, v peněženkách více peněz pro své děti a ne jim ty peníze vzít a potom je milosrdně přerozdělit. To není náš koncept. A pokud se, pokud se často říká, hanlivě říká a nepravdivě říká, že lidovci, křesťanští demokraté jsou socialisti, sociální demokraté, kteří chodí do kostela, tak já si myslím, že na tomto sporu je evidentní, že to není pravda, že je to mýtus a že je to velmi zavádějící.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Naším dnešním hostem je místopředseda KDU-ČSL, poslanec Ondřej Benešík. Pane poslanče, prosím ještě k tomu, jaká rodina, jaký typ rodiny podle vás tedy zaslouží podporu?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Rodina je definovaná zákonem. Je to muž, žena, děti. To je, to je rodina. Ostatní typy svazků jsou...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Hraje tam, hraje tam...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

...je soužití, je soužití.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Hraje tam nějakou roli, jestli ten pár je sezdaný?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Jako v našem případě. My to bereme jako realitu, že celá řada párů nejsou sezdáni a my je počítáme za rodinu. To, to je prostě, jako taková je definice. Ale znovu opakuji, z těch, z těch, z těch lidí, kteří žijí v rodinách, jestli jsou sezdané nebo ne, tak drtivá většina je, jsou sezdáni. A samozřejmě...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ano, ale já myslím z hlediska té podpory, pokud tedy hovoříme o tom, jestli si někdo zaslouží, nebo nezaslouží státní podporu, tak vy to neberete jako kritérium, jestli ten pár je sezdaný, nebo ano?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tam, tam se jedná o to, že samozřejmě manželství, pokud na to má ten pár papír, tak je to jakýsi právní akt institut, a samozřejmě potom, pokud máte novomanželskou půjčku, pokud máte společné zdanění manželů, tak je evidentní, že jaksi ten pár, který, který je sezdaný, tak jaksi je tímto pádem odměněný za to, že je sezdaný a že je v podstatě stabilnější. Ale nikdo nebrání, nikdo nechce nikomu určovat, jestli má žít, nebo nemá žít v jakém svazku, jestli má být sezdaný, nebo ne, to rozhodně není naším cílem. To je věc každého a je to svobodné rozhodnutí svobodných lidí, kteří mají svůj rozum a své preference.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Je podle vás principiálně špatně, když by stát podporoval nějaké jiné typy soužití než tak, jak jste to tedy definoval to manželství, svazek muže a ženy.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Teď máte, můžete to konkretizovat trošku? Podporoval jak?

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Nějakým způsobem třeba v podobě startovacích bytů nebo nějakých půjček nebo nějakých úlev a podobně. Hraje to roli ve vašich očích nebo ne?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, ono to hraje právě roli v tom, že v podstatě manželství jako takové, pokud je uzavřené, tak je to právní vztah, a ty lidé prostě, i pokud se chtějí rozvést, například rozejít, tak si dělí majetek, dělí si péči o děti a tak dál, vypořádávají se. A pokud vy chcete někoho zvýhodnit nebo respektive podpořit, no, tak pak vy musíte jako pracovat s právem a s nějakým právním vztahem. A já si myslím, že právě u těch volných svazků je to v tomto případě, v tomto případě velmi, velmi složité. Ale co se stává v České republice a nejenom v České republice, tak jsou, tak jsou vlastně účelově nesezdané, nesezdané páry. V podstatě to nelze nějakým způsobem vystopovat, dokázat. My to ani v podstatě dělat nechceme. Ale dneska pro spoustu lidí, kteří žijí spolu, mají spolu dětí, žijí jako rodina, tak je pro ně samozřejmě výhodnější, finančně výhodnější, když deklarují, že to tak není, nejsou sezdáni. A naším úkolem je, aby rodina, respektive rodina, která stojí na manželství, minimálně nebyla perzekuována, minimálně na tom nebyla hůře proto, že je sezdána, než pro rodinu, která na manželství nestojí. Takže nám se spíš jedná o tom, abychom odmazali tuto diskriminaci nebo možnou diskriminaci sezdaných rodin před těmi nesezdanými rodinami. Ale znovu...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A poslední, poslední otá...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ale znovu opakuji.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ano.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

My to nikomu, my nikomu nechceme vnucovat náš názor. My to vidíme jako, to je prostě nejenom sociologické, sociální a společenské téma, ale také ekonomické. Prostě uvědomme si to.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A poslední otázka k tomu tématu, co vlastně tedy ve vašem pohledu je a není rodina svazek dvou mužů nebo svazek dvou žen, které třeba vychovávají nějaké děti, podle vás tedy, zaslouží nebo nezaslouží stejnou podporu jako to manželství, kteréhož to základem je svazek muže a ženy.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Toto není rodina. To je soužití. Prostě z definice je to soužití. A já bych byl rád, abysme si to nepletli. My nikomu...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

No, na to se ptám právě. To podle vás tedy není rodina a...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ale tam se jedná, tam se jedná zejména o podporu těch dětí. Každé dítě si zaslouží stejnou podporu. Jenom ty děti, které mají to štěstí, že žijí třeba v úplném, klasické rodině, která je třeba sezdána, tak ten nástroj pro jejich podporu bude jiný, například prostřednictvím toho, že se podpoří slevy na dani u jejich rodičů nebo že se jim, že se jim zavede společné zdanění manželů, protože samozřejmě u nich to možné je a je to proveditelné a už to tady fungovalo. No, a potom prostě děti, které žijí v neúplné rodině, s matkou samoživitelkou, nebo prostě v nějakém jiném soužití, kde toto možné není, tak můžou být podpořeny jinak. A my se nebráníme tomu...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A proč by, proč by měly být ty děti, když o nich hovoříte, podpořeny jinak, když vyrůstají ve svazku, kde jsou rodiče gayové nebo lesby, než u heterosexuálního páru.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Protože se bavíme právě o rodině, protože rodina, tak jak je definovaná zákonem, je statisticky, je to stabilizující prvek ve společnosti a společnost se má starat o to, aby podporovalo to, co tu společnost drží pohromadě.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A vy myslíte, že ten svazek těch gayů, dejme tomu, tu společnost nějak destabilizuje?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, každopádně to není svazek podle definice rodiny. A já to nemíním nějak hodnotit. Ale rodina to není. Je to prostě soužití.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

No, a není, není třeba načase nějak redefinovat právě tu rodinu?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Z pohledu KDU-ČSL nikoliv. My to vnímáme jako soužití, jako realitu. My se těchto, my nemáme nic proti těmto lidem. V našich řadách jsou takoví lidé. Já to prostě vnímám jako, jako jejich osobní věc, já k těm lidem má úctu. Myslím si, že každý v KDU-ČSL má k těmto lidem úctu. Nedíváme se na ně přes prsty. Ale buďme si vědomi toho, co je základem naší společnosti.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Podle premiéra i ministryně práce má ta koncepce podpořit porodnost. V tomto ohledu podle vás taky selhává?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, já bych to řekl tak. Ta opatření, která už byla přijatá i přes tuto koncepci, ale ta koncepce se těmi opatřeními hodně chvástá. Jsou tam jenom vyjmenovány. A přitom byla přijata i po tlaku KDU-ČSL dávno, dávno předtím, například jak už jsem zmiňoval ty daňové bonusy a tak dále a tak dále, tak určitě přispěly k tomu, že porodnost v České republice stoupá. Za poslední tři roky stoupla. Já netvrdím, že to je jediný faktor. Prosím, to bych si vyprošoval, aby, aby, abych byl vnímán jako ten, který si myslí, že když rodičům necháme na dvě děti třicet tisíc a na tři děti padesát tisíc, že budou celý juchat a budou chtět mít hned víc dětí. Ale určitě je to velký faktor. A objektivně došlo k větší porodnosti za poslední tři roky. A co je velmi potěšující, tak je trend, kdy dochází k většímu počtu druhorozených a potom vlastně těch, kteří se narodí jako třetí nebo, nebo čtvrtí a tak dále. To je velmi potěšující. Takže my si myslíme, že vlastně ty pozitivní trendy ve společnosti vedou k tomu, že lidé mají více dětí.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A už není potřeba tedy porodnost dále podporovat?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, určitě že je. Já si myslím, že snad křesťanskému demokratovi nikdo nebude podsouvat, že nechce podporovat porodnost. To, to si myslím, že...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Já vám nechci podsouvat vůbec nic.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To je skoro heretika. To ... Ne, stoprocentně. My jenom... A právě, a proto si myslíme, že je potřeba právě pokračovat v těch pozitivních trendech, které byly nastoleny v těch pozitivních opatřeních, jako je například další, další, řekněme, další podpora prostřednictvím daňových bonusů. To znamená pracujících rodičů, kterým necháme více peněz v jejich peněženkách na to, aby lépe kvalitněji mohli vychovávat své děti, mít více dětí, než jim ty peníze vzít a potom na základě sociálních dávek nějakým způsobem přerozdělit.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Myslíte, že ty peníze jsou ta hlavní motivace? Když se totiž podíváme po Evropě a vůbec nemusíme daleko, třeba v Německu, tam je finanční podpora rodičů velmi velkorysá už velmi dlouhá a porodnost to nezvedá dlouhodobě. To jsou desítky let a ten demografický vývoj je naprosto jednoznačný. Neukazuje se, že to prostě není v penězích, pokud stát chce nějak podpořit porodnost?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Samozřejmě není to zdaleka jenom v penězích. My si to uvědomujeme. Ale ta ekonomická stránka věci hraje poměrně zásadní roli, co si budeme povídat. Víte, já jsem z pěti dětí, mám tři děti, mám, maminka je z devíti dětí, tatínek ze čtyř, mám spoustu bratranců, sestřenic, my se stýkáme a spousta z nich má více dětí než jenom dvě. A bavím se o tom samozřejmě se svými kamarády, s vrstevníky. A ta ekonomická stránka věci není, řekl bych, jediný rozhodující faktor, ale hraje určitou roli. Ale co vidím jako velkou a důležitou roli nebo respektive náš úkol, tak je právě společensky pozvednout například roli matek, roli rodičů jako takových. To společenské ocenění. A koneckonců víte, já to teď přesně, na to si přesně nevzpomenu. Ale i v té koncepci prostě ta, to, ta role rodičovství v podstatě není vůbec, není vůbec oceněna. My prostě musíme matky ocenit nejenom ekonomicky, ale také společensky. Pro mě osobně a pro KDU-ČSL je matka, která vychovává děti, naroveň ne-li výš, spíš bych řekl výš, než manažerka velkého podniku, která dělá kariéru. Já nikomu nebudu vyčítat jeho kariéru. Ale prostě to společenské, i to společenské, nejenom to ekonomické, společenské ocenění matek, to, že se starají a vychovávají děti, doma to vidím, prostě já ty děti tři mám, tak je velmi, ale velmi důležité prostě...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A proč mluvíte, proč mluvíte jenom o matkách? Proč ne otců?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já jsem, pardon, já jsem se opravil, já jsem říkal rodičovství, jo. Nejenom, ale samozřejmě co si budeme povídat, ta role matky zejména v těch počátečních stádiích toho dětství těchhle těch jejich ratolestí bývá většinou větší a psychologicky je prokázáno, že i to dítě se více upíná na matku. Poté to samozřejmě více přechází na otce. A znovu opakuji. Nerad bych, aby to vyznělo, že výchova dětí a starost o rodinu by měla být výhradně v rukou, v rukou matek, opravdu rodičů, máte pravdu, rodičů.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ne, ale trošku to, trošku to zní, trošku to zní tak jako, kdybyste měl takovou představu, že prostě jsou nějaké role, které jsou předem dány pro ty rodiče a ti by se jich měli držet.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To si nemyslím. Samozřejmě my jako KDU-ČSL jsme podpořili i rodičovskou dovolenou i pro otce. To není tak, že bychom to nepodpořili. Je to, má to být svobodné rozhodnutí toho páru, který ty děti má. My to rozhodnutí nikomu nebudeme brát, a to rozdělení potom v té rodině samozřejmě záleží, záleží na dohodě těch dvou partnerů, otce a matky. Ale z psychologického hlediska prostě je dobře, když matka obstarává určité věci a stará se o určitou atmosféru a otec o některou jinou. To, že samozřejmě to není, tam není žádná ostrá lajna, že to takhle musí být, tak je jasné. A já si myslím, že pokud ten pár je rozumný a pokud bere ohledy na děti, tak vždy ten balance, to vyvážení najde. Pokud máte nějaké pochybnosti o mně, zeptejte se mé manželky.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Hostem dnešního Interview je místopředseda KDU-ČSL, poslanec Ondřej Benešík. Bylo, pane poslanče, nutné se od té koncepce rodinné politiky takto distancovat vlastně až poté, co byla schválena na vládě? Nebylo možné prosadit z vaší strany nějaké úpravy, nějaké změny předem?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

My jsme se, já nejsem samozřejmě člen vlády, takže my jsme se o to pokoušeli. Nám bylo přislíbeno, že tato koncepce půjde nejdříve na koaliční radu. To se nikdy nestalo. Tato koncepce byla přinesená předtím, než by byla, než by byla vůbec projednána v koaliční radě na, na vládu. A byla prohlasována silou. Já bych chtěl ještě říct jednu věc, proč nám také vadí takovéto prosazení. My máme v koaliční smlouvě a máme s koaličními partnery dohody, že zásadní dokumenty, zásadní dokumenty se budou schvalovat konsensem. To znamená, že se musíme všichni dohodnout, že to tak bude. My rodinnou politiku jako KDU-ČSL považujeme za stěžejní, za extrémně důležitou pro, pro tuto zemi. A tato koncepce takto nebyla prohlasována, byla prohlasováno osm ku devíti. To znamená, nebyli to jenom ministři a členové vlády za KDU-ČSL, ale byla to i část ministrů za hnutí ANO, které s tímto mělo problémy. A to nám, to nám také vadí, že vlastně se nedodržela koaliční smlouva, že takto důležitý dokument byl prohlasován stylem, který koaliční smlouva nepřipouští. A to si myslím, že je fakt a beru to, beru to jako, jako podraz, jako podraz od ČSSD, protože ta koncepce, byť obsahuje spoustu dobrých věcí, které my máme v programu, a spousta špatných věcí z nich byla vyřazena na náš, také na naše podněty, tak přece jenom obsahuje, obsahuje tolik z našeho pohledu závadných věcí, tolik nedokonalostí, že jsme prostě pro ně nemohli zvednout ruku, a takto prohlasovaná koncepce, tak důležitá koncepce měsíc před volbami je v podstatě volební program ČSSD.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

No, právě. Je to tak. Ale je měsíc před volbami a na to jsem se chtěl ale zeptat i vás, jak moc ta rozmíška právě souvisí s volbami, s tím, že prostě každá strana včetně té vaší chce říci voličům, že právě ta její rodinná politika je ta nejlepší.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

My se o rodinné koncepci, tak jak byla postupně předkládána, diskutována na nejrůznějších fórech, bavíme na našich poslaneckých klubech, na stranických grémiích dlouhé měsíce, spíš bych řekl roky, možná rok a půl, velmi sofistikovaně. A my jsme se snažili při těchto diskusích na těch pracovních úrovních naše, naše ... naše idee do této koncepce zanášet. A to, co bylo v rozporu s naším viděním světa, naopak vyškrtávat. To se prostě nepovedlo. My jsme dlouhodobě toto kritizovali. Tato koncepce byla již před několika měsíci stažena z jednání vlády. Teď nevím, jestli to říkám technicky správně, nebo nebyla zařazena na náš podnět, kdy náš předseda Pavel Bělobrádek měl jednání s panem premiérem, kdy jsme mu jasně řekli ještě daleko víc a sofistikovaněji výhrady k této koncepci, nebylo před žádnými volbami. Tuto rozmíšku...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Takže ta souvislost s volbami je čistě náhodná?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ne, já si myslím, že není náhodná ze strany ČSSD. My jsme na to prostě museli reagovat, protože naše představy o organizaci společnosti, o tom, co je to rodinná a sociální politika, co je to rodina a jak má být podporována většina v této republice, která se snaží o stabilitu naší společnosti, je prostě jiná, než jsou představy ČSSD.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Pane poslanče, náš čas, náš čas je limitován. Takže prosím už jenom velmi stručně poslední otázka. Ten materiál podle vašeho soudu, samozřejmě to je základ pro nějakou další debatu, je možné jej přepracovat nebo podle vás je nutné začít úplně znova, co se týká koncepce rodinné politiky?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Podle mého názoru ten materiál je úplně mrtvý, je to prostě volební tah ČSSD, které se, která se snaží zalíbit určitému typu voliče, ale je to prostě víceméně z velké části zejména v těch sporných bodech jejich program. Oni ví, že je mrtvý, prostě další vláda, si myslím, nebo pro další vládu toto bude závazné leda do té míry, jak si ta vláda usmyslí. A pokud teda ČSSD bude mít v té vládě většinu, možná s některými dalšími stranami, jako je, já nevím, možná části hnutí ANO, že se jim to tak líbí, že to budou chtít realizovat, tak to budou, ale pokud v té vládě bude KDU-ČSL, tak tato koncepce dozná naprosto zásadních změn. Podle mého názoru, teď je to můj laický názor, nejsem na to expert. Spíš si myslím, že bychom měli začít od gruntu a že bychom možná některé části měli použít, ale ta koncepce podle mého názoru, tak jak jsem to říkal na začátku, je, to není koncepce rodinné politiky, to je koncepce všech možných druhů soužití.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Místopředseda KDU-ČSL, poslanec Ondřej Benešík byl naším dnešním hostem. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Děkuji, děkuji za pozvání, na shledanou.

Kdo chce v České republice žít a pracovat, musí se přizpůsobit našim podmínkám, a ne my jemu

Vnitro chce zpřísnit podmínky pro ekonomické migranty

23.8.2017    Právo    Strana 1    Titulní strana

    Naďa Adamičková, Marie Königová       

Ministerstvo vnitra chce ale mít větší jistotu, že občané ze zemí mimo EU, kteří se v Česku chtějí dlouhodobě usadit právě kvůli práci či podnikání, budou schopni integrace a nebudou představovat bezpečnostní riziko.Chovancův úřad vypracoval novelu zákona o pobytu cizinců, kde jim přidává povinnosti a zároveň rozšiřuje pravomoci vlády.

Nově příchozí cizinci, kteří obdrží povolení k pobytu, aby v ČR mohli pracovat či podnikat, budou podle návrhu zákona povinni absolvovat po příjezdu do země integrační kurz, který je dosud dobrovolný. Pokud tak neučiní, mohli by zaplatit desetitisícovou pokutu. Cílem kurzu je seznámit cizince s jejich právy i povinnostmi a poskytnout informace o pomoci úřadů, integračních center a nevládních neziskových organizací.K povinné češtině přibude další kurz. Nyní platný zákon o pobytu cizinců zná pouze jedno povinné integrační opatření, kterým je základní zkouška z českého jazyka. Ta spočívá v získání schopnosti běžné domluvy s okolím. Bez této písemné a ústní zkoušky nemůže cizinec získat trvalý pobyt v Česku.

            Předseda výboru pro evropské záležitosti a člen podvýboru pro migraci a azylovou politiku Ondřej Benešík (KDU-ČSL) s návrhem souhlasí.

„Pokud cizinec chce v ČR fungovat, měl by vědět, jak to u nás chodí, co od něj vyžadujeme. Že kdo tu chce žít a pracovat, tak se musí přizpůsobit našim podmínkám, a ne my jemu. Měl by mít jistou znalost češtiny, ale i podmínek, za kterých společnost funguje,“ řekl Právu. „Bude záležet na tom, jak to bude nastavené, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Byl bych opatrný, abychom to nepřepískli. Abychom v obavách o naši kulturu nezamezili či neomezili přístup odborníkům, kteří mohou být pro nás přínosem, k velmi kvalifikované práci,“ dodal Benešík. Vnitro rovněž navrhuje, aby se část dosavadních Center pro integraci cizinců převedla z neziskového sektoru do státního systému. Působit by měla ve všech čtrnácti krajích. Jejich financování, které je nyní závislé i na evropském fondu, by mělo hradit ministerstvo vnitra.

            Vláda by nově také svým nařízením mohla vydávat kvóty pro ekonomickou migraci, které by umožnily poskytovat povolení k pobytu profesím chybějícím na českém pracovním trhu. Kvóty by se neměly týkat cizinců, kteří již v ČR pobývají z jiného než ekonomického účelu a chtějí ho změnit kvůli výdělečné činnosti.

            Představy vnitra sice přijdou státní kasu do roku 2019 na 114,5 miliónu korun ročně, nicméně prý se vyplatí.

            „Neúspěšná integrace je považována za bezpečnostní riziko, utvářejí se uzavřené komunity cizinců, které vedou ke společenské izolaci, vznikají konflikty mezi cizinci a majoritou nebo mezi komunitami navzájem a hrozí nárůst xenofobie, netolerance a extremismu ve společnosti,“ tvrdí vnitro ve zdůvodnění novely zákona na základě zkušenosti z jiných evropských zemí.

            Podle odborníků je nezvládnutá integrace rizikem i pro život samotných cizinců, směřuje k jejich nesamostatnosti a neinformovanosti, což může vést i k vydírání a ztrátě legálního pobytu.

            Regulaci ekonomické migrace považuje vnitro za důležitou proto, že za poslední tři roky se počet žádostí o dlouhodobá pobytová oprávnění za účelem zaměstnání podávaných na českých ambasádách ztrojnásobil: z 3000 v roce 2014 na více než 9000 v roce 2016.

Výhody dílčích kvót

Už dnes existují dílčí kvóty pro vybrané skupiny zahraničních pracovníků. Týkají se třeba Ukrajinců. Jejich výhodou je třeba to, že žadatelé o konkrétní práci jsou osobně zváni na zastupitelský úřad, čímž se ze hry vyšachují různí zprostředkovatelé a podvodníci, kteří si na žádostech založili výnosnou živnost. Podle Benešíka jsou kvóty logické. „Musíme silně rozlišovat migranty a uprchlíky. U uprchlíků existují parametry azylového práva. Migraci, která je z velké části ekonomická, pokud má pomoci ekonomice, stát musí řídit,“ řekl Právu.

            Navrhovaná opatření považuje za rozumná i místopředsedkyně zahraničního výboru (ODS) Jana Fischerová. „Již nyní máme přijímání lidí ze třetích zemí dobře nastavené. Vidím u nás na Vysočině to, že zaměstnavatelé mají velký problém najít lidi. Podporuji proto možnost zaměstnávat cizince,“ řekla Právu.

            Ačkoli návrh změny zákona o pobytu cizinců má vláda projednat až na konci září, a současní poslanci ho tudíž nestačí do říjnových voleb projednat, může ho Sobotkův kabinet do Sněmovny poslat po jejím ustavení. Mandát Sobotkovy vlády totiž skončí až jmenováním nového kabinetu.

            I kdyby to tato vláda nestihla, dá se předpokládat, že nový kabinet návrh převezme a urychleně pošle do parlamentu, protože v květnu příštího roku vyprší lhůta pro implementaci evropské směrnice, která se týká pravidel pobytu kvůli studiu, stážím a výzkumné činnosti občanů ze zemí mimo EU.

Ondřej Benešík -  Dá se předpokládat, že nový kabinet návrh převezme a urychleně pošle do parlamentu

Foto autor| Ilustrační foto archiv ČTK

Benešík: Voliči by nás ztrestali za nezodpovědnost

27.7.2017    Právo    Strana 2    Zpravodajství

    Jan Martinek       

Místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík Právu řekl, že koalice KDU-ČSL a STAN byla šitá horkou jehlou a on byl jejím odpůrcem. Odmítl také, že by jeho strana po volbách spolupracovala s ANO.

 

* Lídr STAN Petr Gazdík se vyjádřil, že vaše strana příliš podléhá průzkumům. Skutečně to vypadalo, že jste po prvních volebních modelech zpanikařili.

 

            Je to jinak. Jedná se o to, že risk jsme nesli my, nikoliv STAN. Oni nic neriskovali, to si řekněme na rovinu. My máme i své průzkumy, vlastní sociologická šetření, která nemedializujeme. Z nich jsme zjistili, že voličské jádro, které nás chtělo podpořit, se pohybuje mezi 7,5 a 9,5 procenta. To byli hlavně voliči KDU-ČSL, naopak voliči STAN byli na vážkách. Lidem, kteří by nás rádi volili, se líbí náš program, ale nebyli si jistí, zda jejich hlas nepropadne. Vyčítali nám, že jsme si zbytečně zvýšili laťku na deset procent. Slyšeli jsme od našich podporovatelů, že chtějí, abychom byli raději s devíti procenty ve Sněmovně než statečně mimo ni. Starostové nás neustále přesvědčovali, že nás voliči odmění za statečnost, ale nám spíš vycházelo, že nás naopak vytrestají za nezodpovědnost.

 

* Co říkáte na to, že STAN jde do voleb samostatně?

 

            Oni chtěli emancipovat svou značku, nechtěli, aby se jim stalo to samé, co s TOP 09. Přitom naše nabídka byla velkorysá: šest jejich lídrů ku osmi našim. A porovnejte si naše a jejich preference.

 

* Gazdík také řekl, že o téměř jednomyslném rozhodnutí STAN rozhodl hlavně rozhovor Jiřího Čunka v Právu. Co na to říkáte?

 

            Co se týče Jiřího Čunka, je to zřejmě velmi vlivný politik. Přitom on byl ve skutečnosti velkým podporovatelem koaliční spolupráce KDU-ČSL a STAN, nikdy nebyl proti. Kritizoval některé detaily, říkal, že předsednictvo by mělo mít větší aktivitu a nasazení, ale vždycky tu koalici podporoval.

 

* Já měl z jeho vyjádření spíš dojem, že koaliční spolupráci od začátku kritizoval.

 

            Vidíte, a to není pravda. Jen vy novináři pořád píšete, že Čunek je teď spokojený, že došlo na jeho slova. Ve skutečnosti koalici na rozdíl ode mě prosazoval a aktivně ji podpořil i na celostátním výboru v Jihlavě, kde jeho emotivní projev dokázal strhnout i pár lidí, kteří by do toho jinak nešli.

 

* Vy jste do koalice se STAN jít nechtěl?

 

            Takhle ne, k tomu vůbec nemělo dojít. Prosazoval jsem spolupráci, ale v jiném formátu. Potenciál to mělo, a zřejmě i má, ale vadily mi některé věci. Především na to, abychom zavedli novou značku, bylo strašně málo času, bylo to šité horkou jehlou.

 

* Čunek v Právu nabádal lidovce k povolební spolupráci s ANO Andreje Babiše. Vy si ji umíte představit?

 

            Já to vidím jednoduše. Andrej Babiš veřejně řekl, že si neumí představit, že by seděl v jedné vládě s Marianem Jurečkou a Pavlem Bělobrádkem, což je pro mě jasné slovo. Zásadní otázka vždycky je, jestli bychom se shodli na programu, pokud tedy budou konečně nějaký mít, ale Babiš nás sám vyloučil. Řekl, že s námi jít nechce, a je to vzájemné. Navíc chce také například omezovat obecní zastupitelstva a tím se dostává do nepřijatelné kategorie spolu s Okamurou a komunisty.

 

Foto autor| Foto ČTK – Dalibor Glück

Ne my, ale Starostové rozbili koalici

27.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 5    Z domova

    Ondřej Leinert       

Z řečí, že jsme proradní zbabělci, je mi smutno, říká člen vedení lidovců Ondřej Benešík.

Rozhovor

Předčasný konec koalice lidovců se Starosty budí zlou krev. Starostové mají jasno: je to vina lidovců, kteří na poslední chvíli couvli z obav kvůli průzkumům, že strany společně nepřekročí potřebnou desetiprocentní hranici hlasů. Ale poslanec a místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík tvrdí, že je vše jinak.

 

* Mluvíte o tom, že Starostové porušili dohodu. Jak tomu máme rozumět? Vy jste přece první vycouvali ze společné koalice.

            Je to jednoduché. Dohoda byla, že pokud na začátku července preference nebudou dostatečné, začneme to řešit. A to se taky stalo.

* Vedení Starostů ale tvrdí, že žádná taková dohoda nepadla.

            Prostě byla. Tím to hasne. Nevím, proč teď říkají, že to není pravda. Minulý týden jsem mluvil s Martinem Půtou (hejtman Libereckého kraje za Starosty – pozn. red.), který mně osobně řekl, že vedení STAN připouští, že taková dohoda byla. Možná byla neformální, mohlo dojít k nějakému šumu, ale to na tom nic nemění.

* Vy jste u té dohody byl?

            Ne, ale mám na to svědky. A řeknu to tak, že kdyby nebyla možnost zatáhnout za tuto záchrannou brzdu, těžko si dokážu představit, že by třeba zrovna náš Zlínský kraj kývl na naléhání Starostů, ať spolu jdeme do koalice. Pochopil jsem to tak, že Starostové v případě nepříznivého vývoje upozadí potřebu emancipovat svoji značku. A to znamenalo jediné, že budou na našich kandidátkách. Jestli to oni pochopili tak, že zatáhnutí za záchrannou brzdu znamená samostatnou kandidaturu, pak to beru. Ale znamená to, že koalici rozbili oni, ne my.

* Jak mohli koalici rozbít STAN, když vy jste jako první minulý týden přišli s tím, že už vám tato forma spolupráce nevyhovuje?

            Pokud jejich záchranná brzda je taková, že místo společné kandidatury chtějí jít do voleb sami, pak tu koalici rozbili oni. Myslel jsem si, že nadřadí zájem státu nad zájem STAN. Ale beru to. Jenom ať o mně a o nikom jiném neříkají, že jsme to udělali my. Výroky pana Rakušana a dalších, že jsou lidovci zbabělci, zatímco my jsme minulý týden drželi basu a nekomentovali to, mi přijdou hodně nefér. Když si přečtu ty blitky některých příznivců hnutí STAN, jak jsme proradní, je mi z toho velmi smutno.

* Starostové ale mají k naštvání důvod. Na všech úrovních jste si odsouhlasili koalici a vy jste z ní na poslední chvíli vycouvali.

            Ne, tak to není. Měli jsme dohodu, že zatáhneme za záchrannou brzdu. Mohli jít na naše kandidátky se všemi těmi bonusy, které by jim nikdo v životě nenabídl. Byly to velmi velkorysé podmínky, my jsme je rozhodně nebrali jako nějaký přívěsek. Měli by lídry kandidátek skoro v polovině krajů. Pro nás byli naprosto seriózní partner a to, co jsme udělali, byla jen formální změna. To přece museli chápat. Přesto si dohodu vyložili tak, že rozbijí koalici. Dobrý, tak to udělali, rozbili koalici. My jsme jenom chtěli dodržet dohody.

* Zmínil jste, že vám někteří nadávají do zbabělců. A není tomu tak, když stačí pár průzkumů a hned couváte?

            To není zbabělost, ale odpovědnost. Jasně jsme se dohodli, že pokud se naši voliči bojí propadnutí hlasů, a právě proto nejsme schopni přetavit náš obrovský potenciál v reálné preference, něco s tím uděláme. Tak jsme s tím něco udělali.

* Vaši kolegové z vedení dál mluví o tom, že chtějí spojovat středové strany a spolupracovat se Starosty. Když vás tak poslouchám, je to ale teď vůbec možné?

            Není to na pořadu dne. Programově máme k sobě velmi blízko, i když my jsme samozřejmě vyhraněnější, vyprofilovanější. Ale ta spolupráce jistě má smysl a fandím jí. Vždy jsem ji také podporoval. Jen mi byla bližší forma s podporou.

* Politolog Stanislav Balík říká, že byla chyba, že jste v rámci koalice pracovali se značkou lidovci a Starostové. Pokud jste se chtěli stát skutečně novou silou, nebylo by lepší vytvořit značku evokující něco skutečně nového, jako byla třeba čtyřkoalice?

            To jsou takové hraběcí rady. Byl tady podobný návrh, právě Starostové přišli s tím, že bychom vytvořili nějakou umělou stranu, kde bychom se integrovali. Ale bylo málo času, nestihli bychom to dostat mezi lidi. Druhá věc je, že jsem v politice kvůli určitým hodnotám. Třeba já jsem přes svůj věk v KDU-ČSL od roku 1995. Vím, že některým ten název nevoní. Ale je to tradiční značka a já jsem na ni hrdý. Otázka změny názvu se u nás objevovala často, ale nikdy k ní nedošlo. Dokonce jsme nezredukovali ani ten historický název Československá strana lidová. U části veřejnosti jsme podle mě vnímáni neprávem negativně a je fakt, že bychom se měli zamyslet, jak to změnit.

* Které nálepky vám vadí?

            Třeba ta, že lidovci budou za každou cenu v každé vládě. Slyšíme to od Miroslava Kalouska, ODS a ČSSD. Přitom zrovna Miroslav Kalousek byl z partaje smeten, protože chtěl koalovat s komunisty. Mohli jsme jít v roce 2006 do vlády, ale my jsme to razantně odmítli. A teď od Kalouska a jeho pohrobků, kteří mezitím odešli a založili si konkurenční projekt, slýcháme, jak chceme být v každé vládě. Stejně tak od ODS s ČSSD, které proti sobě před volbami v roce 1998 brojily a pak udělaly největší politickou hanebnost v porevoluční historii, rozparcelovaly si zemi na základě opoziční smlouvy. Ti lidé jasně ukázali, že pro koryta udělají cokoli. A teď nám budou něco podsouvat.

* Nebojíte se, že poté, co se mezi vámi a Starosty stalo, můžete mít problém získat i těch jasně vypadajících pět procent hlasů?

            To si vůbec nepřipouštím. Pokud se to bude prezentovat objektivně, nemám obavy. I sami jsme byli schopni atakovat dvouciferný výsledek. Naše preference totiž byly vždycky podhodnocované. Před čtyřmi lety jsme v průzkumech většinou neměli ani těch pět procent, nakonec jsme jich měli přes šest. Teď jsme se stabilně pohybovali mezi sedmi až devíti procenty.

* Z toho usuzujete, že byste mohli mít deset či jedenáct procent?

            Je pravda, že tato záležitost nás může poškodit. Ale musíme napnout síly a vysvětlit, že jsme nikoho nepodrazili, že jsme na sebe nechali plivat za cenu slušnosti. Musíme hodit za hlavu, co se stalo. Máme program, který umí oslovit voliče.

* Do společné kampaně jste investovali šest milionů korun. Nebudou vám teď chybět?

            Chybět to samozřejmě může, ale berme to jako realitu. Teď jde o to, vybudit členskou základnu, kterou máme obrovskou a vždycky nám pomohla. To bylo vždycky největší plus naší strany.

Když si přečtu ty blitky některých příznivců hnutí STAN, jak jsme proradní, je mi z toho velmi smutno.

Foto autor| Foto: Luděk Ovesný, MAFRA

 

O autorovi| Ondřej Leinert, reportér MF DNES

Voliči nám vyčítají, že zbytečně riskujeme

Lidovecká ruleta

8.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 2    Z domova

    Jakub Pokorný       

Nelehký cíl lidovců dosáhnout se Starosty ve volbách aspoň 10 procent některé straníky začíná znejisťovat.

Zatímco jiné strany řeší, jestli se jim zvýší podpora o pár procent hlasů, lidovci řeší existenciální otázku. Budou mít aspoň 10 procent? Anebo úplně prohrají?

            Koalice Lidovci a Starostové dostává nejčastěji v průzkumech podporu v rozmezí od 7,5 procenta k devíti. Aby prolezla do Sněmovny, potřebuje právě deset procent. Kdyby lidovci Starosty pouze vzali na své kandidátky, stačilo by jim ke vstupu do Sněmovny pět procent.

            Dřív se proti letošní koalici lidovců a Starostů vyslovoval jen „rebel“, zlínský hejtman Jiří Čunek.

            Jenže teď už začínají mít vzhledem k preferencím pochyby i lidé z nejvyššího vedení, kteří mají blízko k předsedovi Pavlu Bělobrádkovi.

            Například místopředseda strany Ondřej Benešík.

            „My máme i podle našich vnitřních průzkumů velký potenciál. Ten převyšuje i patnáct procent. Ale čeho se paradoxně náš volič bojí, je právě těch deset procent. Vyčítá nám, že zbytečně riskujeme. Většina kolegů měla dojem, že když ukážeme statečnost, bude to mít pozitivní efekt. Ale náš volič, on to nechce. On nám dává najevo: Vy se pohybujete na hraně, my se vám bojíme dát hlas,“ řekl včera MF DNES Benešík.

            Samozřejmě, nikdo z lidovců se nechce Starostů zbavovat, ale lidé jako Benešík nebo Čunek upřednostňují model podobný bývalé spolupráci TOP 09 a STAN, tedy uskupení pracovně nazvané „Lidovci s podporou Starostů“.

            I předseda poslaneckého klubu KDU–ČSL Jiří Mihola přiznal, že původně chtěl spíš tento model, ale teď respektuje rozhodnutí o koalici a v současnosti pracuje na jejím úspěchu. Nicméně, chce „dál vyhodnocovat průzkumy a se Starosty komunikovat“.

            Pravda je, že KDU-ČSL měla před středečním cyrilometodějským svátkem výjezdní zasedání předsednictva na Velehradě, kde se Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík znovu ujistili, že koalice platí.

            „V roce 2013 touto dobou mělo hnutí ANO jedno procento. My to nebereme na lehkou váhu, samozřejmě ty trendy pozorujeme, nicméně se domníváme, že téměř nikdy nevyjdou prognózy několik měsíců před volbami,“ konstatoval v úterý před zasedáním Bělobrádek.

            Před velehradským jednáním byl vůči koalici kritický třeba i senátor a předseda moravskoslezské KDU–ČSL Jiří Carbol. Ten v úterý řekl, že by byl pro připsání Starostů na lidovecké kandidátky, protože je to řešení, které se už osvědčilo TOP 09. Včera trošku ubral na razanci. „V úterý jsem odpovídal na otázku, zda existuje ke koalici varianta. Jako předseda kraje ctím usnesení sjezdu a dělám maximum pro co nejlepší volební výsledek společné koalice,“ odpověděl včera MF DNES Carbol.

Teoretická záchranná brzda

Čas na rozhodnutí je do 15. srpna, kdy musí strany odevzdat sněmovní kandidátky. U lidovců koalici schválil jejich květnový sjezd, ale podle Benešíka jde jeho usnesení změnit, aniž by strana musela svolávat sjezd mimořádný.

            Druhý nejvyšší orgán po sjezdu je třicetičlenný celostátní výbor, kde už mimochodem sedí i Čunek a Carbol. „Pokud by hypoteticky mělo k něčemu dojít – a slovo hypoteticky bych zdůraznil – musí to být jasná dohoda s našimi partnery. Nebereme Starosty jako nějaké béčko,“ doplnil místopředseda Benešík.

            I Mihola ujišťuje, že by lidovci koalici nevypověděli jednostranně, ale jen po diskusi – pokud jim to hnutí Petra Gazdíka schválí. Starostové zatím zůstávají neoblomní.

            Na jejich straně zapochyboval zatím jen senátor Michael Canov, který zůstává v názoru osamocen. „O průzkumech se samozřejmě diskutuje, ale rozhodli jsme se, že budeme držet linku. Ochota jít jenom na kandidátky lidovců je strašně malá,“ sdělil zdroj ze STAN. Místopředsedkyně Starostů Věra Kovářová se uklidňuje, že i v krajských volbách Starostové nakonec dostali víc, než jim předpovídaly průzkumy. „Ale jistě, o průzkumech budeme mluvit,“ připouští Kovářová. Lidovci riskují víc, protože ti by sami nad pět procent podporu měli. Starostové nemají co ztratit.

Jádro a potenciál

Lidovci se hodně uklidňují takzvaným potenciálem, který jim vychází až 15 procent. Potenciál sice zahrnuje lidi, kteří uvažují o volbě strany, jenže se zároveň mohou rozhodovat mezi ní a další. A pak je tu tvrdé jádro voličů. Koalice lidovců a Starostů tak může počítat asi se čtyřmi procenty.

            „Koalice podstupuje velké riziko. Ale nevím, jestli je to příliš velké riziko. Zlaté pravidlo říká, že skutečná síla strany je někde v půlce mezi jádrem a potenciálem,“ míní odborník na výzkumy Jan Herzmann. To by podle něj znamenalo výsledek zhruba kolem devíti procent.

 

Riskantní koalice

Petr Gazdík a Pavel Bělobrádek představili své spojenectví v půli května. Starostové byli totiž několik měsíců „volní“, když se rozešli po dlouholeté spolupráci s TOP 09. Křesťanští demokraté pak stvrdili souhlas s koalicí na svém sjezdu. Proti byl od začátku Jiří Čunek, který na sjezdu neuspěl. Koalice si hodně slibovala, že se společnou kandidátkou posílí. Jenže to se nestalo. Výzkumy jí přisuzují stále méně než potřebných deset procent.

O autorovi| Jakub Pokorný reportér MF DNES

Je nutná včasná identifikace osob, které přicházejí do Evropy, říká Ondřej Benešík

V EU mizí děti, končí v bordelech. Komise chce šestiletým brát otisky

Téma: Předsednictvo

18.6.2017    blesk.cz    Strana 0    Politika

Děti migrantů se dál stávají terčem obchodníků s lidmi, varuje Evropská komise. K tomu, aby se žalostný stav zlepšil, navrhuje několik opatření. Její zpráva se ve čtvrtek probírala na půdě Poslanecké sněmovny při jednání výboru pro evropské záležitosti. „Ukazuje se, že spousta dětí se ztrácí v Evropě,“ hlesla poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09). Co s tím? EU nyní razí mj. včasnou identifikaci. Po které Češi volají dlouhodobě, upozorňuje Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Děti migrantů – a ty bez doprovodu obzvlášť – jsou nadále vystavovány rizikům vykořisťování a obchodu s nimi. „Děti jsou obzvláště zranitelnou skupinou, na kterou se zaměřují obchodníci s lidmi, a riziko, že se stanou jejich oběťmi, se umocňuje počtem dětí přicházejících do EU,“ upozorňuje ve své poslední zprávě k migraci dětí Evropská komise.

Vyzývá proto členské státy, aby přijaly několik opatření zaměřených na prevenci násilí, vykořisťování a obchodování s dětmi, která by mohla stav zlepšit. Alespoň tak si to malují lidé z instituce, které vévodí

Jean-Claude Juncker, jenž nedávno navštívil Prahu.

„Když se ztratí nezletilý soused, někdo ho hledá“

 

Záměr postarat se lépe o tyto děti kvituje i česká strana. I když ji Evropská komise v poslední době kritizuje za odmítání migračních kvót a chystá se s Českem, Maďarskem a Polskem odstartovat dokonce řízení.

 

„Chápu posílenou spolupráci v této oblasti,“ řekl Blesk.cz k problému mizících dětí poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL), který vedl projednávání návrhu na výboru pro evropské záležitosti v Poslanecké sněmovně. „Děti jsou samozřejmě vystaveny daleko většímu riziku – různému zneužití na práci, jako sexuální otroci, jako různé volavky v trestné činnosti,“ podotýká.

Problémům se však nediví. „Když se ztratí nezletilý soused, někdo ho hledá, někdo si toho všimne. Jenže tyhle děti mají rodiče strašně daleko, pokud vůbec. Nikdo o nich neví, jsou tu jen vágně, nebo vůbec registrované,“ říká poslanec s tím, že je to o to větší důvod chránit vnější hranice a přicházející lidi poctivě registrovat. Mít je pod kontrolou, dodává Benešík.

Kritika ze strany Komise: Nezabraňujete tomu včas

Evropská komise však nyní členským státům vyčítá, že nevyužívají všechny možnosti, jak zabránit např. zmiňovanému obchodu s dětmi.

„Zvláštní pozornost by měla být věnována řešení potřeb dívek a chlapců, kteří mohli být oběťmi nějaké formy sexuálního nebo genderového násilí. Vnitrostátní systémy ochrany dětí a/nebo mechanismy boje proti obchodování s lidmi nejsou vždy využívány nebo nejsou využívány zavčas, ačkoli je to nezbytné,“ podotýká komise v dokumentu.

Ve svém sdělení „Ochrana migrujících dětí“ přináší sadu cílených „klíčových opatření“, která by bylo vhodné udělat. Chybí prý mj. postupy umožňující systematicky ohlašovat případy pohřešovaných dětí bez doprovodu a reagovat na ně. Chybí i lepší sdílení údajů.

Státy EU by také měly zajistit odpovídající přijetí migrujících dětí v EU. „Ne vždy jsou přijímací zařízení uzpůsobena potřebám dětí a ne vždy jsou jejich zaměstnanci proškolení nebo kvalifikovaní pro práci s dětmi. Ne ve všech přijímacích zařízeních byla zavedena odpovídající opatření v oblasti ochrany a bezpečnosti dětí,“ uvádí dokument EK.

Chovancův náměstek: Nejde o revoluční opatření

„Dokument byl vydán v dubnu tohoto roku v reakci na rostoucí počet dětí přicházejících do EU bez doprovodu,“ říká náměstek ministra vnitra Jaroslav Strouhal.

Jako pozitivní označuje snahu o efektivnější a koordinovanou identifikaci migrujících dětí – včetně „snížení věkové hranice pro registraci otisků prstů ze 14 na šest let“. „Reaguje tak zejména na narůstající počet pohřešovaných dětí,“ upozorňuje Strouhal.

Další praktický krok, který ČR dle jeho slov vítá, je databáze evropské sítě opatrovníků. Evropská komise totiž vyzývá, aby byly migrujícím dětem bez doprovodu poskytovány možnosti alternativní péče, včetně té pěstounské. Podle Strouhala však je třeba vyvarovat se nepřiměřeného administrativního břemene.

Evropská komise dle jeho prohlášení přináší sice řadu užitečných iniciativ, „avšak zároveň neobsahuje nová revoluční opatření, která by zajistila faktické zlepšení stávající situace“.

Vydávají se za mladší

Pokud se do Evropy dostane dítě bez doprovodu, zaslouží veškerou péči, souhlasí poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), zpravodajka dokumentu.

Připomíná, že Česko má dlouhodobé zkušenosti s tím, jak pracovat s dětmi migranty. „Já sama jsem měla možnost už před deseti, dvanácti lety navštívit zařízení pro děti migranty, které máme. Myslím si, že o nezletilé děti bez doprovodu se ČR umí postarat,“ míní Langšádlová.

Jako problém však vidí to, že do EU nadále přichází často sice nezletilí chlapci, kteří jsou ale už skoro muži – tedy v rozmezí 16 až 18 let. „Zkrátka jsou sem vysíláni. A to ještě, jak nám potvrdili i zástupci policie na jihu Itálie, se vydávají za nezletilé i ti, u kterých se potom ukáže, že jim už 18 let bylo. Dokonce nám říkali, že z 50 testovaných mladých mužů se u 20 zpětně zjišťuje, že zkrátka nezletilí nejsou,“ přidává zkušenost z italského hotspotu.

Dle ní by mělo být rozlišováno, jestli jde o migrující dítě do 15 let, nebo o mladistvého – jak s tím u nás počítá i trestní řád.

Benešík: Lepší identifikaci jsme chtěli dávno

Že by se měly identifikace i rozpoznávání migrantů zlepšit, s tím souhlasí i předseda výboru Benešík. „Celá řada migrantů, protože jsou z trochu jiného prostředí a vypadají fyzicky jinak, hřeší na to, že vypadají, že jsou mladší a nezletilí, přitom to jsou třicetiletí lidé,“ řekl Blesk.cz.

„Pokud chceme někoho chránit – děti obzvlášť – musíme ho mít evidovaného. A jsme zpátky u kontroly při vstupu do Unie. A také musíme mít jistotu, že je to skutečně dítě. Ne zdaleka všude jsou systémy identifikace tak dobré jako u nás,“ pokračuje.

Podle něj má Česká republika dobře propracovaný systém, který je schopný určit řadu věcí. „Asi těžko je schopný určit, jestli ten člověk má 17 nebo 18 let, ale rozhodně je schopný určit plus minus dva roky,“ podotýká Benešík.

Při hovorech s pracovníky EAS (Podpůrná agentura pro azyl) nebo s německými kolegy mu přitom lidé potvrzují, že ztráty migrujících dětí v EU dál problém jsou. „Volný pohyb po Evropě, který je věc dobrá a snažíme se jej uchovat, má i tuto stranu mince, kdy je jednodušší páchat tuto trestnou činnost. Snaha hledat různé nástroje, aby se to minimalizovalo, je na místě,“ dodává Benešík.

Kvóty? Nesmysl a tragikomedie, míní lidovec

Za problémy s mizejícími dětmi si však může EU i částečně sama, naznačuje lidovec. „Se živelnou migrací sem přišel kdekdo. Kromě toho, že sem přišli i ti potenciálně nebezpeční, sem přišly třeba i děti. Vše začíná kontrolou při vstupu do EU. A tady to začíná,“ uvedl.

Ohledně kritiky Česka ze strany Komise za nedodržování migračních kvót pak říká: „Kvóty prostě nefungují. Chápu, že se formálně započal nějaký proces, ale co by měla Evropská komise udělat, je, chytit se za nos a přijít s jiným řešením místo nesmyslných kvót.“

Paradoxní mu přijde to, že řízení bylo zahájeno proti těm, kteří nevzali ani jedno procento alokovaných uprchlíků. „Samo o sobě je to jedno procento trapné,“ říká Benešík a poukazuje na to, že Česko vzalo 12 lidí, zatímco jedno procento bylo cca 27 lidí.

„Kdybychom přijmuli dalších 15, u kterých by to nějaký

Konvička pohlídal i sám a nikomu by to nevadilo, nebyl by to problém. Tohle udělali Slováci, kteří splnili jedno procento, přijali jednotky lidí a jsou ti hodní. Přijde mi to tragikomické. Je tu velký problém, kdy se bavíme o lidech, jsou to živé bytosti a my se bavíme o nich spíš jako číslech,“ kroutí hlavou Benešík a dodává, že diskuze kolem kvót podle něj podkopává kredit EU.

http://www.blesk.cz/clanek/476030/v-eu-mizi-deti-konci-v-bordelech-komis...

 

TZ_představení kandidátů koalice LIDOVCI STAROSTOVÉ ve Zlínském kraji

Dnes jsme na tiskové konferenci ve Zlíně představili složení kandidátky LIDOVCI STAROSTOVÉ pro volby do PS PČR. Více informací naleznete ZDE.

 

Evropská bezpečnost

6.6.2017 22:00    ČT 24    Zpráva    

           

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Evropa prý musí vzít vlastní obranu do svých vlastních rukou. Příliš dlouho se spoléhala na jiné, a tak se teď musí umět bránit sama, aspoň to tedy tvrdí premiér Bohuslav Sobotka společně se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, napsali to do společného článku pro americký list The Wall Street Journal. Bude Unie bojovat, tedy bojovat a budovat vlastní evropskou armádu? Je vůbec taková armáda potřebná a nestačilo by zlepšit spolupráci v rámci Severoatlantické aliance a dávat víc peněz na obranu? Mohlo by to nakonec znamenat i postupný rozklad Severoatlantické aliance? První velké téma Událostí, komentářů.

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

--------------------

A když jsme u komise, Evropská komise by měla potrestat Česko za to, že nechce přijímat uprchlíky, to z ní z maltského předsednictví Unii. Co nám hrozí? Pokuty? Nebo ještě něco jiného? Může náš Evropská unie přinutit přijmout imigranty? Naše druhé téma.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Poskytování hypoték bude možná zase přísnější a není vyloučeno, že průměrně vydělávající lidi tak na vlastní bydlení tak vůbec nedosáhnou. Ve sněmovně je zákon podle návrhu České národní banky, který by to prý mohl způsobit. Závěrečné téma Událostí, komentářů, u kterých vás vítáme. Dobrý večer.

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor

--------------------

Hezký večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Premiér Bohuslav Sobotka a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker napsali společný článek pro americký The Wall Street Journal. Evropská unie podle nich musí vzít svou vlastní obranu do svých vlastních rukou. Starý kontinent prý potřebuje nový plán posílení spolupráce a zvýšení výdajů na obranu.

 

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

22. března Londýn, 3. dubna Petrohrad, 11. dubna Dortmund, 22. května Manchester a nejnovější útok Londýn sobotu 3. června. První útok od toho posledního dělí 74 dní a Evropa pomalu přemýšlí nad tím, že národní bezpečnostní síly, OSN, ani NATO už na teroristy nestačí. Z úst šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a Bohuslava Sobotka tak zní doposud poněkud neobvyklá slova - Evropa by se prý sama měla lépe postarat o svoji bezpečnost.

 

redaktor /citace: článek Jeana-Clauda Junckera a Bohuslava Sobotky, zdroj: The Wall Street Journal/

--------------------

"Je načase, aby Evropa vzala svou obranu a bezpečnost do svých rukou. Nikdo jiný to za nás neudělá."

 

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Poslední teroristický útok v Londýně podle obou politiků připomněl, že v Británii, Belgii či Francii jsou lidé, kteří ohrožují nejcennější evropské hodnoty. Proti nim by měly pomoci evropské ozbrojené síly. Partnerství Evropské unie s NATO vnímají Juncker a Sobotka jako zásadní, Unie však musí umět reagovat na různé hrozby nezávisle. Bohuslav Sobotka na to upozorňoval již před rokem. Tehdy neměl se svými slovy úspěch.

 

Bohuslav SOBOTKA, premiér, předseda strany /ČSSD/ /23. 8. 2016/

--------------------

Jsem také přesvědčený o tom, že se dlouhodobě neobejdeme bez společné evropské armády.

 

Pavel BĚLOBRÁDEK, vicepremiér, předseda strany /KDU-ČSL/ /23. 8. 2016/

--------------------

Země Evropy, které nejsou v NATO, tak tam si dovedu představit společné jednotky, nikoliv však celou armádu, tady myslím funguje od toho NATO.

 

Pavel BLAŽEK, poslanec, bývalý ministr spravedlnosti /ODS/ /Otázky Václava Moravce, 28. 8. 2016/

--------------------

Budeme dávat peníze do NATO, budeme dávat peníze do evropské armády a já znovu opakuji, nevěřím tomu, že nějaká evropská armáda nás spasí, pokud se pohne, prosím vás, já to nepřivolávám, ale berme to teď jako abstraktní debatu, třeba Rusko, to nezachrání evropská armáda, bez USA vůbec nic.

 

Michaela POLÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Jak se návrh na vznik evropské armády bude vyvíjet, může být jasné již zanedlouho. Evropská komise totiž už ve středu předloží členským zemím k diskusi návrhy možných variant budoucí podoby evropské obrany a bezpečnosti do roku 2025. Michaela Poláková, Česká televize.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Hosté Událostí, komentářů Helena Langšádlová, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti. Dobrý večer.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Dobrý večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Předseda téhož výboru Ondřej Benešík. Dobrý večer.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Dobrý večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Předseda bezpečnostního výboru Roman Váňa, dobrý večer.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Dobrý večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura. Dobrý večer.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Dobrý večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Všichni vítejte v Událostech, komentářích. Pane Váňo, já bych začal u vás, vlastní obrana ve vlastních rukou, jak by to tedy Evropa měla udělat, co si pod tím vlastně máme představit, pod tím, co pan premiér a váš předseda dnes s panem Junckerem napsali?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Drží se celkem osvědčeného historického pravidla, že každá země by měla mít schopnost ubránit své území. Když je to soustátí, tak tam to platí stejně, takže z toho vycházejme. Každá země Evropy má svou armádu a musíme se bavit o tom, jak silná je armáda evropská, zatím tedy složená z těch armád národních, ale bavíme se o tom, že by se to mělo povýšit na jakousi evropskou armádu. Jak to bude vypadat ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Bavíme se skutečně o armádě, vznik evropské armády?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Určitě ano, ty evropské bojové skupiny, ty battle groups, ty existují už dnes v rámci NATO, nicméně bavíme se o evropské armádě, což je zatím věc, obávám se, dosti daleké budoucnosti, ale to, že potřebujeme třeba sjednotit systémy velení, systémy armád jako takových, máme nepřeberné množství tanků, letadel, vrtulníků a všeho možného, to by se mělo všechno sjednotit tak, aby ta bojová síla, kterou Evropa opravdu má, byla nasaditelná.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Benešíku.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já vidím obranu ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ano, ne, podpora pro tento nápad nebo ne?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já vidím obranu Evropy a potažmo České republiky právě ve spolupráci v rámci NATO. To, že ta evropská část, a to včetně České republiky, by se měla více emancipovat řekněme od celku a zejména Spojených států a více spoléhat na sebe, ale hlavně plnit si své závazky, které si dlouhodobě neplníme jako Česká republika, to je pravda, ale ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čili vy jste tak někde mezi, něco mezi vlastní armádou a výhradním zajištěním bezpečností Severoatlantickou aliancí?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, ani ne. Já znovu opakuji hlavní pilíř vojenské bezpečnosti Evropy, evropských států a České republiky vidím v NATO. Samozřejmě to, že ta evropská část je podstatně slabší, plyne i z toho, že máme podstatně menší výdaje, a tím pádem i podstatně menší armády a musíme v daleko větší míře spoléhat na Spojené státy.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A pan Váňa říkal, že to je asi na delší budoucnost, ale bavíme se o tom záměru. Čistě evropská armáda, která by byla evropskou armádou, to je pro vás cesta nebo ne?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já si myslím, že veďme tu diskusi, ale je to opravdu hudba velmi daleké budoucnosti. V současné době, kdy ani nejsme schopni naplnit své závazky s NATO, je tady to opravdu akademická debata, která má své racionální jádro, ale v současné době je tak trošku předčasná, možná až nadbytečná.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Odstartovali ji dva vysoce postavení evropští politici. Paní Langšádlová, ano, ne, armáda, evropská nebo NATO, nebo jinak?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Určitě v tuhle chvíli základ naší obrany je Severoatlantická aliance a nesmíme učinit žádný krok, který by Alianci oslabil. Na druhou stranu faktem je, že Evropa vzhledem k tomu, že je to půl miliardu lidí, půl miliarda lidí, vzhledem k tomu, že jsme nejbohatší část světa, tak z hlediska geopolitického, strategického, tak náš význam není takový a kromě jiného proto, že jsme i vojensky slabí. Takže rozvíjejme tu spolupráci, budoucnost Evropy je v tom, že budeme posilovat bezpečnostní a obrannou spolupráci, ale nesmí to nikdy oslabit NATO.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Okamuro?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Tak já si myslím, že evropská armáda je úplný nesmysl. Myslím, že to dneska vidíme, a ten důvod je jednoduchý, protože jednotlivé evropské země mají úplně diametrálně odlišné zájmy. Vidíme to na příkladu dnešního terorismu a i problému migrace. Zatímco Angela Merkelová s Emmanuelem Macronem jsou pro, pro migraci, pak tady máme Viktora Orbána, máme tady Polsko, máme tady Slovensko a další země, které jsou zase proti, takže ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Já jsem se vás ptal na evropskou armádu. Proč je tam rovnou migrace? Protože válčit se bude jenom s migranty?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Ano, a to já vám odpovím. Ne, ne, ne, ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Není ta otázka obecnější,

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Tak vy jste mě asi neposlouchal, tak ještě jednou, Evropa se neumí ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Myslím, že jsem vás poslouchal přesně.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Evropa se neumí dohodnout ani na elementárních aktuálních bezpečnostních hrozbách. Každá země Evropské unie nebo mnohé země to vidí zcela diametrálně odlišně a teď tady někdo přichází do tohoto maglajsu, který nikdo neřídí, s myšlenkou evropské armády. Druhým problémem je, že v současné době již českou armádu tedy řídí prezident jako vrchní velitel, dále spadáme pod NATO a tady někdo chce říct, že tady má velet ještě našim vojákům někdo třetí? Takže to je další problém. A my vidíme hnutí SPD tu budoucnost v tom, že Česká republika musí podniknout zásadní kroky k plné suverenitě ve vlastní obraně a hlavně to postavit eventuálně na tom půdorysu V4, kde si prostě rozumíme lépe.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Plná suverenita, máte tím tedy na mysli žádné NATO, žádná evropská armáda?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Tak podívejte se, NATO zasluhuje skutečně velkou transformaci, protože, když se podíváme na loňský rok, kdy vedení NATO pojmenovalo nebezpečí Rusko a tím přesouvalo do Pobaltí vojska, zatímco jsme byli pod milionovou invazí migrantů z jihu, tak skutečně to opravdu vzbudilo velké otazníky.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

NATO ano nebo NATO ne?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Já říkám, že současné NATO je potřeba zásadně reformovat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Současné ..., a pak ano?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Nesmí mít tu konfrontační politiku, musí hledat spolupráci s okolím a nikoliv konfrontaci.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A umíte mi jednoduše říct, jestli NATO ano nebo transformované NATO ano nebo ne? To je jednoduchá odpověď ano nebo ne.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, tak pochopitelně v současné době, kdy Česká republika nemůže ubránit sama sebe, protože podle aktuálních údajů má česká armáda kapacitu bránit území Středočeského kraje po dobu 6 týdnů, tak nám nezbývá, než nyní být v NATO, ale proto říkám, že je potřeba připravit se k plné suverenitě obrany České republiky, potažmo na půdorysu V4 a pak můžeme samozřejmě jít dál a já bych byl radši, abychom se bránili sami, nebo na tom půdorysu V4.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Váňo, jak do toho maglajs použil toto slovo pan Okamura, jak do toho chcete vbudovat evropskou armádu, když Evropa se skutečně na mnoha věcech vůbec nedokáže shodnout?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

V tom má pan Okamura pravdu, skutečně se neshodneme na mnoha věcech a my jsme dokonce jedni z těch, kteří mají výrazně jiné názory, třeba právě v oblasti migrace, ale nesmíme předpokládat, že Evropa bude taková jako je dnes nebo zítra. My přemýšlíme o Evropě za rok, za 10 let, za 20 let, možná déle a ta určitě nebude stejná a jsem si jistý, že nebude ani se stejnými politiky.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Takže myslíte si, že bude jednotnější, bude mít na řadu věcí společné názory, a tudíž je reálnou věcí jednotné velení například armády, má-li to být armáda, tak velení musí existovat?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Bude-li taková, jaká říkáte, pak by to mělo smysl, nebude-li taková, pak to zřejmě smysl mít nebude, to logické, protože ta roztříštěnost názorů, i když na druhou stranu může velmi rychle, velmi sjednotit ty názory, protože budeme-li se bránit vnějšímu nepříteli, pak půjde o přežití a soustředíme se na to a pak se třeba zase začneme hádat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní Langšádlová tady velice nesouhlasila s panem Okamurou, v čem?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Já si myslím, že pohled pana Okamury vůbec není realistický, že ve většině věcí se evropské země shodují a hlavně my máme společný zájem, my musíme obstát v té světové, nejenom ve světové ekonomické konkurenci, a to nedokáží ani ty velké státy, ale my především musíme společně reagovat na ty změny, které jsou okolo nás, ať už je to otázka migrace, ať už jsou to hybridní hrozby, ať již je to to, co se děje okolo Evropy na africkém, asijském kon...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Na to se pan Okamura chce připravovat suverénně, samostatně.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

To je naprosto nesmyslné. To je opravdu, pokud někdo chce Českou republiku dovést do záhuby, tak půjde touto cestou, ale jenom společně evropské státy, a to se ukazuje dneska při řešení migrace, tam se spousta kroků udělala a udělala se jenom díky tomu, že ty evropské státy dokáží spolupracovat, uzavírat smlouvy s africkými státy, dneska už i ta Libye, která je velmi problematická, tak některé migranty už se daří prostřednictvím tý jejich pobřežní stráže vracet do, vracet na africký kontinent. Jsou tam vlastně kroky, které jsou na jich od Libye, například migranti nesmí vůbec vyplout, to je ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čili společně?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Jedině společně.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak. Jednu větu, prosím, pane Okamura, aby pan Benešík se taky dostal.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Tak já bych chtěl jenom připomenout, že členem NATO není například sousední Rakousko, ono se na to trošku zapomíná, jenom pro vaši informaci, nejsou členem NATO i další země, pochopitelně například Švýcarsko, ale já tady jenom upozorňuju, že ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čili to je argument, protože suverénně to jde?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Pak vám řeknu poslední větu, pak vám řeknu poslední větu, vy tady zbytečně evropští politici opakují chybu, kterou jsme jednou zažili, zažili jsme ji v době komunismu, kdy jsme byli členem východního bloku. Vidíte, že centrální vedení, a to byly vesměs ještě slovanské národy, které by byly relativně kulturně a jazykově blízké, tak stejně to selhalo, stejně to nefungovalo a východní blok se rozpadl. Teď tady máme Evropskou unii, která je opravdu řízena centrálně z Bruselu, nikoliv z Moskvy dneska, jsou to úplně kulturně jinak založené země, proto to pochopitelně nefunguje. Mají úplně jinou fiskální politiku, mají i jinou vzájemnou obrannou politiku, mají úplně jinou, mají úplně jiné zákony, nedaří se to harmonizovat, proto vy tady lepíte něco, co už slepit nejde, proto já říkám, pojďme nastavit spolupráci v Evropě jinak, a to co nejužší spoluprací suverénních států, co nejužší spoluprací suverénních evropských států.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, pane Benešíku.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, klišé prostě, co nejužší spolupráce suverénních států. To musí ty suverénní státy navzájem chtít spolupracovat, jo. Já jsem tady seděl s panem Okamurou nedávno a ten už se těšil na to, jak s paní Le Penovou, až bude prezidentka, budou budovat takovouto spolupráci. Paní Le Penová není prezidentka. To znamená, pokud vy chcete s někým spolupracovat, tak musí i ta druhá strana a je evidentní, ať se nám to líbí nebo ne, že tady existuje jakýsi koncept, který prostě v celé řadě oblastí je velmi úspěšný, je úspěšný historicky. Nikdy tady nebylo takové období míru v Evropě, jak je od druhé světové války a pojďme hledat to, co máme společné a pojďme, pokud možno, napravovat a opravovat to, co se nepovedlo a co je špatně. A to, že je spousta věcí špatně, je pravda.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pojďme si to zkusit, jak by ta spolupráce případně tedy mohla vlastně vypadat. Připusťme, že nějaká armáda začne vznikat, tak, kde to bude sídlit, kdo tomu bude velet, pane Benešíku?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, já jsem vám na začátku říkal, že to vidím jako krásnou ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

No, ne, to se bude muset vyřešit jednou.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Krásnou hypotetickou debatu, která není momentálně aktuální, protože prostě pan Juncker napsal nějaký článek, čili vy se ptáte nesprávného člověka. Já jsem jasně řekl, že bezpečnostní opatření nebo bezpečnost Evropy včetně České republiky vidím primárně ve spolupráci v NATO a plnit si své povinnosti, které máme v NATO.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

No, vy jste k tomu měl právě ten dovětek, který tam byl.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

A to je právě to, na co já neznám odpovědi.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ano, dobře.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

A to je právě to, na co ti velcí zastánci toho, aby to vzniklo rychle a teď měli odpověď, ale včetně mě. Ta myšlenka jako taková filozoficky je zajímavá a pokud Evropa bude alespoň integrovaná tak, jak je integrovaná teď například za 10, 20, 30 let, tak dává logiku, abychom vytvářeli jakousi evropskou armádu, která bude mít nějaký systém řekněme jednotného velení, ale protože já si myslím, že v té diskusi s evropskou armádou předbíháme ve chvíli, kdy nejsme schopni plnit ani naše závazky v NATO, tak vám na to nejsem schopen odpovědět, protože já až takovým zastáncem nejsem, to by měl být schopen pan Juncker odpovědět, ne já.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Jednou ta diskuse začít no nemusí, ale teď začala právě, teď začala. Pane Váňo.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Tak dozvíme se v pátek, tuším, od pana Junckera tady v Praze, kde chtějí představit nějaké první návrhy. Z mého pohledu bychom měli začít budování vlastní silné armády, která by se pak mohla stát základem nejenom tedy obrany našeho státu, ale případně i těch dalších, které by do toho chtěly jít. Velení bude v Praze a budeme tomu velet my, protože se ukáže, že Česká republika měla celou dobu nejrozumnější názory ze všech zemí Evropské unie, a proto nám to velení svěří.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

To je bonmot, anebo by se dalo říct, že by na to někdo mohl slyšet třeba?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Ta věc je naprosto otevřená, není odpověď zatím na žádnou otázku, takže si můžeme vymýšlet cokoliv a já si opravdu dovedu představit, že by tomu veleli čeští vojáci, protože přece jenom z hlediska bojových zkušeností reálných máme skoro nejlepší v rámci Evropy, Němci nemají žádné, že jo, ti v těch, ti si dávali hodně velký pozor, aby posledních 70 let nikde nebojovali, takže ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Něco podobného /souzvuk hlasů/ pan Šedivý ve vysílání Českého /nesrozumitelné/.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Takže z toho pohledu to vidím jako velmi reálné a naši vojáci jsou oceňováni i z hlediska třeba Američan.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dobře.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Já jenom velmi, ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Určitě, pane Okamuro, nebojte se.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Já jenom velmi krátce, v tuto chvíli je to ve fázi, kdy začala velmi intenzivně s ohledem na změnu vlastně bezpečnostní situace spolupracovat NATO a Evropská unie, je to zejména v oblasti vědy a výzkumu, v oblasti vybavení těch armád, harmonizace systémů, je to v oblasti boje proti hybridním hrozbám, to jsou první kroky, které byly učiněny a myslím si, že to, jak to přesně bude třeba za 10 let, za 15 let, to je velkou otázkou, ale hledejme tu cestu, která bude tou nejlepší cestou pro naši bezpečnost a já jsem přesvědčená, že se ty dvě cesty, to znamená, NATO a spolupráce v rámci evropských zemí nevylučují. Vždyť i ty země, které nejsou ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ale pořád spolupráce národních armád.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Ale vždyť i ty evropské země, které nejsou v Alianci, spoléhají vlastně na obranu prostřednictvím NATO a tyto smlouvy platí.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Okamuro?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Tak k evropské armádě už jsem se vyjádřil. Návrhy předsedy Evropské komise Junckera, který již dávno selhal se svými politickými nápady, ostatně podporoval migraci, podívejte se, jak to dopadlo, ten už měl dávno odstoupit. Teďka jsem jenom chtěl ještě reagovat tady na předsedu evropského výboru, pana Benešíka, jsem opravdu v šoku, protože pan Benešík tady říká, že se mají vytvářet něco nového, ale vy asi nevíte, že Evropská unie už je dávno signatářem smlouvy o Evropském hospodářském prostoru a já říkám, že pojďme spolupracovat právě na půdorysu smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, která zajišťuje 4 základní svobody pro všechny signatáře, a to je volný pohyb osob, pracovních sil, kapitálu a služeb, takže nestrašte, to je to, co navrhujeme my.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A tam vytvářet nějakou bezpečnost?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Ne, ne, tady pan Benešík hovořil o té ekonomice, o té spolupráci, takže já tady reaguji dodatečně, že vy jste tady mluvil o tom, jak ta evropská spolupráce funguje, nefunguje. To znamená, já jsem říkal, že ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Okamuro, já si vás stejně dovolím vrátit k té bezpečnosti. Čili na tomto půdorysu tu bezpečnost byste například stavěl?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Tak, tak a o bezpečnosti už jsem hovořil, já jsem říkal, že je potřeba posílit Armádu České republiky, aby byla obranyschopná, říkal jsem, že vidím spolupráci rozšířit na úrovni V4.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

To tady padlo, ano.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Pak řeknu ještě, přidám ještě jednu věc.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Krátce.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

My navrhujeme, aby byl povinný branný výcvik pro mladé lidi osmitýdenní klidně v místě bydliště, to není jako ta klasická vojna, co tady na základě našeho návrhu někdo straší, povinný osmitýdenní vojenský výcvik pro mladé muže, pro ženy dobrovolně, naučí se samozřejmě, jak zacházet se zbraní, určitýmu systému, pořádku, spolupráci v kolektivu. Podle našeho názoru to pomůže třeba i při hledání zaměstnání.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ano, rozumím.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

A tímto způsobem po vzoru například právě Švýcarska můžeme právě posílit i naši obranyschopnost, protože nejsou peníze na to, abychom měli plně profesionální armádu.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Krátká reakce.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Jenom krátce. Ten Evropský hospodářský prostor samozřejmě existuje a on je založený na Unii. Prostě existuje Evropská unie, která je jeden celek.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak vrátím vás, pane Benešíku, stejně jako pana Okamuru dovolím vrátit zpátky k bezpečnosti, jestli dovolíte.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

/Souzvuk hlasů/ a několik málo států, několik málo států ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Chci se totiž zeptat, pane Benešíku, prosím, pane Benešíku, prosím.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Takže bysme byli tam, kde jsme.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak Severoatlantická aliance, tyto debaty o nějaké evropské armádě nenahlodávají spolupráci v rámci Severoatlantické aliance, že by to mohlo směřovat i k jakémusi oslabování, až případně omezení a rozpadu Aliance? Pan Benešík.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já myslím, že už tady zaznělo, že k tomuto by nemělo dojít. Já si nemyslím ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Já se ale ptám na to, jestli tyto debaty k tomu nevedou?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, ty debaty k tomu vést, respektive samotné debaty ne. Pokud by došlo k nějakým neuváženým krokům, tak samozřejmě by k oslabení dojít mohlo, ale já jsem toho názoru, že k žádným zásadním krokům, které by oslabily Alianci v této fázi nedojde.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Váňo.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Nemělo by dojít, samozřejmě je to trošku jiný systém bezpečnosti jako NATO a samozřejmě ten evropský vlastní. Co může výrazně oslabit, to jsou změny v jednotlivých členských státech NATO, které se mění, řekněme, nějakým ne příliš dobrým směrem. Řekněme si otevřeně Turecko, to je jeden z největších členů s největší armádou a tam skoro je otázkou, jestli chceme být spojenci.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Potenciální rozpad NATO?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

K tomu nesmí dojít.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A vede to k tomu?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

To by bylo totální ohrožení naší bezpečnosti.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Protože tady někdo vznáší vznik jiné bezpečnostní struktury.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Zatím je to vedeno tak, že se spolupracuje v rámci Evropské unie a NATO. Jsou pravidelná setkání nejvyšších představitelů a tyto kroky se koordinují. A tak to musí zůstat tak, aby jakýkoliv krok, který povede k vytváření například nějakých dalších evropských jednotek, jejich vysílání, tak, aby to nikdy nevedlo k oslabení spolupráce v rámci Aliance, ale Alianci oslabujeme právě tím, že neplníme své závazky a my sami nemáme dostatečně silnou armádu.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Okamuro, vám by asi rozpad téhle Aliance nevadil, pokud se zreformuje?

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, tak já si myslím, že ta diskuse je právě bohužel aktuální na základě kroků NATO, protože za prvé, já si myslím, že nebezpečnou iluzí je spoléhat na to, že nás NATO bude chránit. Vzpomeňte si na Maďarsko. Maďarsko se dostalo jako členská země NATO pod invazi nezvaných vetřelců, tím mám na mysli nelegální migranty, a NATO prostě pomoct nešlo, takže Orbán si musel pomoci plotem. Dále Severoatlantická aliance, jsem si to poznamenal při přípravě na dnešek, přímo deklarovala, že nebude řešit problémy vzniklé například invazí migrantů do členských zemí. A samozřejmě problém i NATO je ten, že v podstatě NATO si v posledních letech vyloženě vytváří nepřátele, vzpomeňte na Sýrii, Libyi, na konfrontační politiku vůči Rusku. Místo, abysme si sedli k jednomu stolu a pojmenovali společného nepřítele, který je dneska aktuální a radši spolupracovali a jenom dodám jednu větu, je to z mého i osobního a pracovního života, nejlepším návodem na sblížení je spolupráce, nikoliv konfrontace. To je to, co praktikuji já, prostě pojďme jednat, spolupracovat, a nikoliv konfrontačně. A to je problém dneska NATO a zasluhuje skutečně zásadní reformu, jinak ta diskuse o tom, o té funkčnosti bude samozřejmě pokračovat a ta diskuse tady bohužel na stole je.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ty vaše věty nemají tečky, pane Okamuro. Západoevropská unie, tady bezpečnostní struktura byla v rámci Evropské unie a ona zmizela, no, zmizela, ona zanikla na základě smluv v roce 2010. Částečně tato struktura přešla pod Evropskou unii. Tady to existuje a očividně to asi nefunguje, když se chce budovat něco jiného. Tak, proč uvažovat o nějaké evropské armádě, když to tady bylo, tak trochu to tady je pod Evropskou unií a proč otvírat další otázku, pane Váňo?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Doba se mění a rizika rostou, hrozby rostou. Dříve plánovači uvažovali válku v horizontu desítek let před námi, to už si asi teď úplně nikdo netroufne takto odhadovat, takže z toho důvodu se ty věci znovu začínají diskutovat a asi by musely fungovat na jiném půdorysu, už vůbec ta představa té armády, když bychom položili ten model mnohonárodností armády, který jsme zažili za Rakousko-Uherska, kdy vedle sebe v jednotkách sloužili vojáci různých národností, to si myslím, že není úplně schůdné, že dnes bysme šli cestou jednotek či skupin armád, které by byly národně poskládané do té evropské armády, takže zase jsme zpátky u významu těch jednotlivých národních armád, síly národních bezpečnostních sborů. Ale jak to Evropská unie rozpracuje a jestli vůbec se shodneme na tom, že tímhle směrem chceme jít, to zatím opravdu nevíme.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní Langšádlová.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Já si myslím, že kolegové to ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Máme to /souzvuk hlasů/.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Popsali ty změny, ty změny v bezpečnostní situaci v Evropě, v jejím okolí jsou diametrálně jiný. Já oproti kolegovi Okamurovi vidím obrovský bezpečnostní riziko ze strany Ruska, jeho kyberútoků, jeho hybridní války, jeho propagandy na území Evropy, to jsou neméně velká rizika.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

No, ale Evropa tu bezpečnostní strukturu měla a je otázka, jestli vůbec fungovala a měla ji v rámci Unie.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Ale měla ji za jiné situace.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Je to něco jiného?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Je to jiná situace. Popišme si stávající hrozby, buďme velmi aktivní a na ty reagujme a na ty stavme obranu.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Benešík?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak já myslím, že to byla spíš teoretická záležitost na papíře. Pilíř obrany západní Evropy v době studené války bylo NATO. A jenom stručná replika ohledně Maďarska a NATO. Já si nevzpomínám na to, že by Viktor Orbán, kterému já osobně fandím v jeho krocích, on patří do naší Evropské lidové strany, paní místopředsedkyně to také potvrdí, v jeho obraně západních hodnot a i území, já si nevzpomínám na to, že by on jako premiér země, která je v NATO, požádal ostatní země, aby mu šly pomoci, tak se totiž v NATO dělá. NATO mu neodmítlo pomoc, protože on o to nikdy nepožádal Orbán. To je, zase je to prostě další střípek demagogie této diskuse, Orbán prostě NATO nepožádal o žádnou pomoc, protože si byl moc dobře vědomý toho, že od toho NATO tady vůbec není.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Já poprosím opravdu velmi krátkou reakci, protože vím, že vám v tom nezabráním.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

/Souzvuk hlasů/ tak dám krátký další příklad.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ale chci k té západoevropské unii.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Členský stát NATO Turecko bez mandátu NATO vylítává se stíhačkama bombardovat cizí nezávislé státy, vylítává na území Sýrie, na území Iráku, NATO k tomu mlčí. Členský stát Evropské unie, abych se ještě trošku dotknul toho, Turecko okupuje jiné území suverénního státu a členského státu Evropské unie Kypr, všichni k tomu mlčí, takže vám to připadá normální, mně teda opravdu ne.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Prosím netrumfujme se plusy ...

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ne, já prostě reagovat musím.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Rozumím tomu.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Turecko nevylétá jako NATO. Každý členský stát má svoji vlastní ...

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

/Souzvuk hlasů/ NATO.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ano, a my k tomu rozhodně nemlčíme.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, tak evidentně ...

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Co tady vykládáte za nesmysly.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, to teda jo.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

A Turecko to nedělá pod vlajkou NATO. Turecko to dělá jako svoji sólovou akci. NATO je o spolupráci o společné, o společné obraně, když je jeden stát napadený, tak ty ostatní ho mají chránit, o tom je NATO.