Aktuality
Kudy chodím, tudy říkám, že systém kvót je blbost

Premiér Babiš chce silné Česko. Míří do Bruselu

Téma: Předsednictvo

14.12.2017    Metro    Strana 10    Domov

    PAVEL HRABICA       

Český premiér letí dnes na dva dny do centra EU hájit český pohled na uprchlickou krizi.

 

„Kudy chodím, tudy říkám, že systém kvót je blbost,“ řekl deníku Metro český poslanec Ondřej Benešík na otázku, jak vidí možné soudní tahanice, kterými Evropská komise varuje Česko.

            Podle Benešíka kvóty nefungují, ale ne proto, že by to nějak blokovala Česká republika jako nějaký kverulant: „Ony to neplní ani státy, které jinak mávají vlaječkami, protože to plnit nejde.“ Jenže se jedná o formální úřednický postup, který komise nemůže vynechat. „Příslušné instituce EU musí vyžadovat naplnění schválení blbosti,“ komentoval záležitost, kvůli které povede nový premiér na summitu EU také jednání. Podle Benešíka se z toho dělá politická kauza, kterou některé strany a politici v Česku vhodně využívají. Jak uvádí europoslanec Tomáš Zdechovský, podobných postupů, které mají mířit k soudu, se odehrává v rámci EU hodně. Týkají se i ostatních členských států. Jenže někteří čeští politici hledají v takových kauzách politickou munici. On sám musel v létě čelit nařčení europoslance Petra Macha z vlastizrady. Prý hlasoval pro uvalení sankcí na Českou republiku za odmítání uprchlických kvót. „Dostával jsem e-maily i telefonáty, že budu viset, vyhrožovali rodině. Syna vozila do školy policie,“ říká europoslanec Zdechovský. Je šance, že nyní prolomí bruselské bariéry nový premiér? Zvláště poté, kdy existenci kvót označil za omyl i polský předseda Evropské rady Donald Tusk? „Na vystoupení Andreje Babiše na summitu si musíme počkat,“ řekla deníku Metro europoslankyně Dita Charanzová. Předpokládá, že Babišova rétorika v Bruselu bude odpovídat tomu, co od něj v posledních týdnech slýcháme – že je připraven hrát v EU aktivní roli a podílet se na reformě Unie. Podle Charanzové snad bude mít příležitost osobně si promluvit s nejvyššími představiteli EU.

            Snahu českého premiéra o vylepšení pozice Česka ale může už tuto sobotu narušit předseda SPD Tomio Okamura. Ten totiž do Prahy pozval čelní představitele evropské krajní pravice. Mezi jinými Francouzku Marine Le Penovou a také Nizozemce Geerta Wilderse.

***

Rozhádaná Evropa

Evropským parlamentem nyní hýbe reforma takzvaného dublinského systému. Ten stanovuje pravidla přijímání imigrantů.

* Europoslankyně Alessandra Mussoliniová, vnučka italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho, navrhovala v definici rodiny nejen rodiče, děti a prarodiče, ale i strýce, synovce a další vzdálené příbuzné, kteří by také měli nárok na azyl.

* Sporným bodem, proti kterému se postavila na základě podnětu některých českých europoslanců většina Evropského parlamentu, je trvalé přerozdělování uprchlíků. Nelíbí se ani návrh Evropské komise, aby byly země EU potrestány, pokud povinně přidělený uprchlík odejde nakonec do jiného státu, než kde o azyl žádal.

Regionální mutace| Metro - Praha

Evropská integrace musí být pozvolná a musí být taková, jakou jednotlivé členské státy chtějí.

Celý pořad si můžete přehrát na tomto odkaze:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/2174110...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

Takže už jenom stručně připomenu. Spor o uprchlické kvóty míří k soudu. Evropská komise zažalovala Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání.

 

Frans TIMMERMANS, místopředseda Evropské komise

--------------------

Tohle nemůže být pro ty tři státy překvapením. Mimochodem, vyřešit tento problém není tak těžké, stačilo by projevit solidaritu.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Lukáš Dolanský, zpravodaj České televize v Bruselu. Lukáši, dobrý večer.

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

Hezký večer, Dane.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak výborně, slyšíme se. Prosím podrobnosti k tomu dnešnímu rozhodnutí tak, jak se Evropská komise rozhodla a především proč se tak rozhodla. Jak to odůvodňuje?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

No, to odůvodnění je velmi prosté. Oni v zásadě komisaři říkají, že neměli jinou možnost. Oni tvrdí, že neměli jinou šanci a jaksi i pravda to je, protože ty pravidla a ty postupy jsou jasně dané. Komise vyčerpala všechny ty jednotlivé úkony, ty jednotlivé drobné například kroky, které znamenají, že třeba do Prahy se pošle dopis nebo i nějaká neformální schůzka, všechny ty kroky byly vyčerpány a na konci toho všeho je žaloba, protože komise mimo jiné tedy je také strážce smluv a je vlastně strážcem dodržování toho, aby v zásadě všechny státy plnily svoje povinnosti, tak ona musela k té žalobě nakonec sáhnout.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Je to jednomyslné rozhodnutí všech komisařů, anebo vlastně i v Evropské komisi se vedou polemiky o smysluplnosti těch uprchlických kvót a tudíž i o nutnosti vymáhat jejich dodržování?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

To jsou dvě otázky. Já, když začnu tou první, tak oni komisaři mají takzvanou společnou odpovědnost za to rozhodnutí, to znamená, že oficiálně to nikdo nerozporuje. Důležité je si uvědomit, že tohle to vlastně není úplně rozhodnutí samotné komise, protože to byly státy, byly to členské státy, které se takto rozhodly. Rozhodly se, že chtějí kvóty. Bylo to na hlasování tehdy na radě ministrů vnitra členských států, jednotlivé státy se takto dohodly, shodou okolností tehdy tam bylo i Polsko, které hlasovalo pro, a bylo to rozhodnutí těch členských států. Proto, když dneska někdo říká, že to je, řekněme, třeba nějaký diktát Bruselu, tak to není úplně pravda, protože kdybychom to takto tato slova měli používat, tak je to spíše diktát těch jednotlivých členských zemí. No, a ty se rozhodly, že takto kvóty budou, takto mají být a komise to v tuto chvíli jaksi naplňuje. Ta druhá otázka, jestli existují polemiky nad tím, jestli ty kvóty byly v pořádku nebo měly smysl, ano, samozřejmě existuje. Jednotliví komisaři někteří si myslí, že kvóty jsou skvělá věc, někteří si naopak třeba neformálně myslí nad tím, že to není, nebyl úplně dobrý nápad. A také vlastně proto během dne mluvili o tom, že by bylo dobře udělat nějaký krok, vstřícný krok právě ze strany třeba České republiky, aby nakonec k té žalobě nemuselo dojít, protože je pravda, že se ukázalo, že ty kvóty úplně nevyšly v tom smyslu, v jakém se vlastně zaváděly.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

My jsme během dne slyšeli, že vlastně teď momentálně se ještě v zásadě nic nerozhodlo, ještě to bude nějakou dobru trvat. Tedy v jakém jsme stádiu? Ta žaloba už je u soudu, anebo se teprve spouští nějaký proces, který nakonec skončí tím, že někdo obrazně řečeno přijde na podatelnu a tu žalobu tam přinese?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

Ano, je to ještě dlouhodobý proces. V tuhle, v tuto chvíli například ten samotný akt nebo ten samotný papír ještě není ani v Praze. Ta, opět to má několik stádií. Půjde to nejdříve prokurátorovi a tak dále. Odhaduje se, že samotný ten proces by mohl trvat 2 roky. Já jsem dokonce slyšel neformálně až 2,5 roku, během kterého jsou ještě jednotlivá stádia, která ale znamenají, že například komise může tu samotnou žalobu vzít zpátky.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Takže to by naznačovalo, že Andrej Babiš, který chce přijet do Bruselu a vyjednat stažení té žaloby s tím, že kvóty jsou nesmysl, že má šanci. Má šanci?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

No, to dnes naznačovali komisaři, kteří v zásadě mezi řádky říkali udělejte nějaký vstřícný krok, my bychom opravdu vlastně rádi jaksi netrestali členské země, pokud to není úplně nutné. Pojďme se nějakým způsobem dohodnout. Ano, ta šance tady existuje, ta šance je poměrně dost jaksi jednoduchá a je to to, co udělalo Slovensko, to znamená jasně deklarovat ano, my přijmeme určitý počet běženců. Nemusí to být tisíce, nemusí to být statisíce, je to jenom určitá forma, například Slovensko deklarovalo, že přijalo 60 běženců a proto se na ní v tuto chvíli ta žaloba nevztahuje, takže kdybychom my deklarovali nějaký počet právě, řekněme, desítek, možná maximálně stovek, tak by v zásadě došlo k naplnění nějaké minimální kvóty a ta žaloba by se mohla stáhnout. Ale to znamená, že bychom vlastně museli přistoupit na ten samotný princip a existuje tady rozhodnutí české vlády, které jasně deklaruje, že Česká republika nepřijme jediného migranta a v tuto chvíli je tedy velmi těžké jaksi jít proti tomuto rozhodnutí vlády právě Bohuslava Sobotky, které toto deklarovalo ve chvíli, kdy bychom měli být vstřícní a deklarovat naopak, že nějaké migranty přijmeme.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Lukáši, podívejme se, prosím, krátce ještě do budoucnosti. Debatuje se o nových pravidlech pro dělení migrantů. V jakém je to stádiu?

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

Je to úplně na začátku. Opět, tam se baví nebo politici se baví o několika fázích, jedna například fáze je ta ochrana společných hranic a tak dále, tak to je věc, u které panuje konsensus, tam v zásadě nikdo není proti, peníze na to jsou, takže tam asi žádný problém není. Pak je tady druhá věc, a to je to ten trvalý relokační mechanismus, to znamená trvalé, trvalý systém přerozdělování migrantů, o kterém se také mluvilo. To je věc, která je velmi kontroverzní, tam už není proti tomu jenom Česká republika, ale je proti tomu více jednotlivých zemí, a to je moment, který, nebo to je situace, která teď leží na stole. Politici se o tom baví a je velmi pravděpodobné, že se nedokážou dohodnout, protože k tomu by opravdu musela být velká vůle a nezdá se, že i po, já nechci říct fiasku, ale po tom, jak ty kvóty na začátku nebo ten, ten původní systém kvót vlastně úplně nevyšel, že by se zaváděl nějaký trvalý relokační mechanismus.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Lukáš Dolanský, evropský zpravodaj České televize. Děkuji, Lukáši, na shledanou.

 

Lukáš DOLANSKÝ, zpravodaj ČT

--------------------

Na shledanou.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Další hostí Událostí, komentářů, státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař. Dobrý večer.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Dobrý večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A na dálku zdravím europoslankyni Ditu Charanzovou. Dobrý večer.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Hezký večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A zdravím taky předsedu výboru pro evropské záležitosti české Poslanecké sněmovny Ondřeje Benešíka.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Dobrý večer ze Zlína.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A Martina Kupku, místopředsedu Občanské demokratické strany a poslance. I vám dobrý večer.

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Dobrý večer.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Panče Chmelaři, proč vláda nechala situaci zajít tak daleko, že Česko půjde před soud?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Vláda ji nenechala zajít takto daleko, vláda činila různé kroky na to, aby ať už na ty argumenty Evropské komise odpovídala nebo aby činila opatření například v třetích zemích nebo na hranicích, která by mohla řešit tu migrační krizi efektivně. To se zkrátka dělo, je to dlouhodobá pozice české vlády, je to patrně i pozice příští vlády, že musíme řešit ty věci v zemích původu a to tato vláda dělala a snažila se vyjednávat diplomaticky, aby to takto daleko nezašlo. Nicméně ten názor, právní názor komise byl ten, že zkrátka ten jeden úkon Česká republika nečinila a to bylo to vytváření nabídek nebo dělání nabídek právě na přijímání některých uprchlíků.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Takže jste nečinili dost ale, když je to takhle daleko.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Nečinil se jeden krok a ten konkrétní krok byla nabídka, aby někdo mohl přijít. Já uvedu jeden příklad, a to je příklad rakouský, kdy Rakousku učinilo podobnou nabídku jako my v roce 2016, akorát to učinili v roce 2017 až na výzvy Evropské komise, řeklo, že přijme 50 lidí, nepřijalo ani jednoho a stejně se vyhnulo vlastně tomu řízení, protože nabízelo ta místa, aniž by je přijímala, takže my si myslíme, že ten celý proces je do velké míry zmatečný a že opravdu v těch nějakých případných nápravných opatření, které by Česká republika mohla činit, tak by to nemuselo spočívat v přijímání uprchlíků, mohlo by to spočívat v jiných věcech. Ale to je samozřejmě k debatě s Evropskou komisí v tom roce a půl až 2,5 letech, kdy ten proces bude trvat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní europoslankyně, jakožto představitelka končící vlády, ale vlastně zároveň i začínající vlády, jak je to možné, že se to dostalo takhle daleko, jak to, že česká vláda neudělala víc, aby tahle situace vůbec nenastala?

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Já dovolte mi, abych to spíš komentovala z pohledu europoslankyně, protože jsem nebyla součástí ani minulé vlády, ani budoucí vlády nebudu součástí, nicméně souhlasím s tím, co bylo řečeno, že ty kvóty prostě nedávají smysl, my se musíme rázně proti tomu, aby tady vznikaly nějaké povinné alokace, ohradit, protože ta praxe ukazuje, že nefungují drtivá většina členských států...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní poslankyně, paní poslankyně, omlouvám se, já jsem se ptal, proč jste nečili tak, aby se tohle nestalo.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Já říkám z pohledu europoslankyně já činím maximum pro to, aby europoslanci z jiných států chápali ty specificka České republiky. Každá země je jiná, každá země má svoji historii a každá země k této otázce přistupuje po svém. To, co s vámi souhlasím, ale ten dotaz není na mě, proč česká vláda, proč český premiér nečinil více. Je to o té komunikaci, je to o vyjednávání v Bruselu a tady asi jsme něco neudělali dobře. Pan státní tajemník sám ukazoval na příklad Rakouska, já můžu říct příklad Slovenska, které na svém území má jenom o 4 uprchlíky více a žádné žalobě nečiní. Takže je to o vyjednávání a tady jsme asi neudělali dostatek.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Benešíku, stejná otázka.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak já myslím, že z té diskuse, která právě probíhá, tak je evidentní, že se jedná opravdu o Kocourkov. Ty, ten relokační mechanismus je v podstatě na nic, on nemohl nikdy fungovat, nefunguje a pokud tedy Česká republika přijme 10, 15, 20 běženců a tím pádem se vyhne žalobě, tak to považuji za v podstatě skandální. To vůbec nic neřeší. Měli jsme přerozdělit, respektive komise chtěla přerozdělit 160 tisíc běženců, zatím bylo podle tohoto nefunkčního nebo špatně fungujícího mechanismu přerozděleno 30 tisíc po téměř 3 letech, takže já nevím vůbec, o čem se bavíme. Já si myslím, že premiér, nový premiér má poměrně dost munice na to, aby tady ten nesmyslný, nesmyslný postup Evropské komise zastavil nebo pokusil se zastavit, koneckonců jediný zástupce České republiky v Evropské komisi je Věra Jourová, což je jeho bývalá první místopředsedkyně z hnutí ANO, tak já doufám, že spolu komunikují a že nám pomůže také k nápravě.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Kupko, je to chyba české vlády, anebo nehoráznost Evropské unie, že něco takového vůbec požadovala?

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

My jsme jasně řekli a nebyla to jenom česká vláda, ale byli to představitelé dalších politických stran, že ten povinný mechanismus kvót opravdu nefunguje, je nesmyslný, dokonce je v principu špatný. V České republice přeci fungují azylová řízení a na jejich základě se v České republice určitě už dnes pohybuje celá řada opravdu válečných uprchlíků, kteří si zaslouží ochranu. A na české vládě je a bude na té budoucí české vládě, aby se pokusila o těch argumentech přesvědčit partnery v Evropské unii a také, aby dokázala obhájit tu českou pozici a pokud se teď tady bavíme v podstatě o formálních argumentech, o formálních výtkách, protože pokud se opravdu jedná o přerozdělení nebo o azyl pro 60, 10, 15 uprchlíků, tak to přece není věc, o které by se ve skutečnosti mělo vážně debatovat. To opravdu jsme nepochybně schopni přijmout, pokud ale to bude probíhat na základě standardního azylového řízení a budeme v tomhle směru postupovat podle platných zákonů a budeme rozhodovat na základě toho, co Česká republika chce a na základě toho, jak posoudí konkrétní případy, individuální případy těch uprchlíků, a to je ten principiální spor.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Chmelaři, jak může fungovat něco, co některé země, včetně České republiky, od začátků bojkotují, aniž by to vyzkoušely?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Nemusí to fungovat a může to fungovat, ale v tomhle případě i země, které se zasadily a velice se snažily o plnění a měly velký politický tlak na to, aby se plnilo, obrovské prostředky do toho byly investovány, tak se jim nepodařilo tu kvótu naplnit. Vlastně jediným státem, kterému se to podařilo plně, tak byla Malta, a to proto, že ten počet uprchlíků, který spadal pro Maltu, byl velice malý.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Četl jsem, 4 země že naplnily kvóty, to není pravda tedy.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Přiblížily se těm 100 %, ale nenaplnily je v tom daném čase, který na to měly.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A ty ostatní to bojkotovaly, takže to nefunguje?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Ty ostatní to nebojkotovaly, ale ukázalo se že, i ty státy, které se velice snažily, investovaly do toho obrovské prostředky, takže to zkrátka nedokázaly a byly to i velké státy jako je Německo nebo Francie. Takže v tomhle smyslu je vidět, že ten systém se opravdu ukázal jako nefunkční. Já tady nechci opakovat ta čísla, ale 31 tisíc ze 160 tisíc těch alokovaných, tak to je, těch 31 tisíc je zhruba to, co přišlo za 1 týden někdy v červenci roku 2015 do Evropy. To opravdu nebylo to řešení. Řešení bylo například v té balkánské trase, tam jsme zastavili prakticky milion lidí potenciálně pro rok 2016. To řešení je na středomořské trase, kde se zastavily další stovky tisíc lidí, a to je to reálné řešení a teď ztrácíme opravdu čas tím, že se bavíme o něčem, co už vlastně ani členské státy nechtějí. Když se ptáte Řecka, když se ptáte Itálie, chtějí návratovou politiku, chtějí dohody s třetími zeměmi o návratu, chtějí ochranu hranic vlastně v Severní Africe a podobné věci.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Kupko, má být Evropa připravena na to, kdyby selhala ta řešení, která tady pan Chmelař teď naznačil, ta nazvu je vnější řešení mimo Evropskou unii, kdyby to selhalo a sem opět se nahrnula vlna uprchlíků, má na to být Evropa nějakým způsobem připravena, co s tím bude dělat a jak na to má být připravena?

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

No, já jsem přesvědčený o tom, že ta příprava má spočívat především v tom, že napře pozornost k řešení těch problémů v místech konfliktů. To je přece nejlepší prevence a také bude stát nejméně...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Kupko, já se omlouvám, já jsem jasně položil podmínku, jak má být Evropa připravena na to, když tohle selže. Nikdo neumí vyloučit, že to selže a že ty lidi se do Evropy pohrnou. A já se ptám na to, jak má být Evropa připravena na tuhle situaci, pokud takové řešení máte v záloze.

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Tak především se ukázalo, že Evropa je schopná tomu reálně čelit, že je schopná ty trasy opravdu zastavit a pomáhat uprchlickým táborům například v Turecku i v jiných místech a tam předcházet daleko větším problémům, které by potom čekaly Evropu, ale které by koneckonců postihly i ty, kteří sem míří. Tak přece to nelze jednoduše odbýt tím, že řekneme musíme tady vymyslet nějaký způsob buďto povinné relokace nebo jiného mechanismu, který potom vždycky bude vlastně jenom řešením už krizové situace. Na tu krizovou situaci máme v jednotlivých státech řešení, pokud by nastaly a jsem přesvědčen, že i my v České republice bychom to byli schopni zvládnout. Ale přece to, kam máme zaměřit pozornost, a já se omlouvám, že neumím lépe odpovědět na vaši...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Že se ta řešení tedy nepoužila tedy před 2 lety.

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Protože to bohužel Evropa tehdy nedokázala, protože také země, které představují, hraniční země...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Vy jste řekl, že máte národní řešení, já se ptám, proč se nepoužila národní řešení?

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Pro tu krizi, která by nastala, opravdu v té situaci, na kterou už nelze odpovědět jinak, ale my jsme přece také upozorňovali na to, že ten základ toho problému tvořily také ty opravdu hraniční země schengenského prostoru, které tomu nebyly schopny čelit, ale také se tomu v průběhu těch měsíců lépe naučily. Vzaly si příklad ze Španělska a z dalších států, kde to šlo lépe, čili je možné to řešit, je možné tomu předcházet. Není to tak, že bychom se museli vypořádat až s tou opravdu hraniční krizovou situací.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Benešíku, stejná otázka na vás, prosím, ne odpověď musí se to řešit venku, ptám se na situaci, kdyby to selhalo, což nikdo neumí dnes vyloučit, kdyby toto řešení selhalo. Jak má být Evropa připravena na případnou další vlnu?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Zejména zastavením těch tras a kontrolu na hranicích. Já jsem byl před rokem a půl na služební cestě v Bavorsku, kde jsem navštívil záchytné tábory a čísla mluvily naprosto jasně. Většina těch běženců, kteří nebo migrantů, kteří se tam vyskytovali, tak ani v Německu, které má podstatně liberálnější azylovou politiku, ten azyl tam nedostává. Jinými slovy, to jsou ekonomičtí migranti. Pokud Německo, Švédsko, Francie si chce řešit své demografické problémy tím, že přijímá migranty, tak ať to dělá, ale ať to řešení nenutí České republice. Takže z mého pohledu možná vás neuspokojím, ale skutečně hlídat hranice, vnější hranice Evropské unie, spolupracovat se státy, kde je ten první záchyt, jako je Turecko, Jordánsko a těm lidem pomáhat tam, popřípadě zřizovat další tábory, další záchytná centra, pokud možno mimo Evropu, a tam tu selekci dělat. Ne si nechat do Evropy pustit miliony lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou uprchlíci a pak zjistíme, že 60, 70 % z nich žádní uprchlíci nejsou. A my nákladně, anebo vůbec nejsme schopni ty lidi dostat nazpátek.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

O mé uspokojení opravdu nejde, pane Benešíku, ptám se na konkrétní řešení na konkrétní odpovědi tak, jak je předkládáte. Stejná otázka mířící na paní Charanzovou.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Pokud se ptáte tedy, já si myslím, že měli jsme si vzít a doufám, že Evropská komise to konečně teď pochopila, nějakou lekci z toho, co se tady před 2 lety stalo. Teď, když vidíme na těch statistikách, myslím, že ty kroky, které se podnikají, nejsou tak rychlé, jak já bych si přála, nicméně jsou učiněny, vedou k tomu, že za minulý rok došlo k razantnímu snížení počtu migrantů v Evropské unii. Ale souhlasím naprosto s tím, co říkal pan Benešík, že je potřeba řešit tyto problémy v zemích původu, musíme zasáhnout proti pašerákům, musíme zrychlit procedury, pokud ty lidi nějakým způsobem žádají o azyl, abysme rychle oddělili ty ekonomické migranty od těch, kteří mají nárok na azyl, a tady musí fungovat rychlá návratová politika, což myslím, že je v tuto chvíli jedno z těch slabších mít.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Chmelaři, proč se tedy v Evropě znovu přemýšlí o nějakých kvótách? Ono už se tomu neříká kvóty, většina zemí to nechce, ale stejně se zase posuzuje nějaký trvalý relokační mechanismus, který má mít nějaké výjimky u studujících nebo respektive u těch, kteří tady kdysi studovali, kteří tady mají rodinu. Je to trochu složitější, ale v principu každé zemi se přidělí nějaké číslo, tak proč o tom Evropa zase přemýšlí?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Já se jenom velice krátce vrátím k těm nástrojům, které máme, protože tam nepadl jeden zásadní a tím je právě návratová politika. My jsme teď zahajovali...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní Charanzová to říkala, ano.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

... v Pobřeží slonoviny, ano, to je pravda, ale nezaznělo vlastně do detailu, jaký má reálně potenciál. My jsme minulý týden zahájili projekt v Pobřeží slonoviny, který pouze v objemu nějakých 2 milion euro může zajistit návrat až 15 tisíc lidí z Evropy. To je polovina toho celého mechanismu prakticky pro projekt, který má trvat rok a je to polovina toho celého řešení, toho, co nás tady stojí opravdu velké peníze a opravdu dlouhý čas debatovat jako je právě ten relokační systém. A vy máte pravdu, že co se...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

To je budoucnost, přesně tak. Proč znovu kvóty?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Vy máte pravdu, že ty návrhy se zde objevují, je to nějaká idee, fix, je to nějaká utkvělá myšlenka některých, ale opravdu jenom některých úředníků z Evropské komise a je to utkvělá myšlenka možná ještě některých politiků...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Takže to je mrtvá myšlenka víceméně?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Když se podíváte na ten návrh estonského předsednictví právě k té reformě evropského azylového systému, tak tam vidíte, že ta myšlenka tam prakticky není přítomna vůbec. Když se podíváte na analytické materiály, které jdou z Evropské rady, ze sekretariátu Evropské rady od předsedy Evropské rady, tak ten, ten systém nazývá nefunkčním, neefektivním a rozdělujícím Evropu, takže opravdu ta vůle tam není. Je pravda, že Evropská komise pokračuje v určitém procesu, to je její povinnost, ale my musíme vytvářet určité politické prostředí na to, aby, aby to nemuselo pokračovat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dobrá, uvidíme. Evropa má být federace a komu se to nelíbí, tak má jít pryč. To říkala lídr německé sociální demokracie Martin Schulz. Pojďme si poslechnout.

 

redaktor /citace: Martin SCHULZ, předseda německé sociální demokracie /SPD// /Zdroj: ČTK, 7. 12. 2017/

--------------------

"Chci, aby existovala evropská ústavní smlouva, která vytvoří federální Evropu. A až ji budeme mít, musí být předložena ve členských zemích. A kdo pak bude proti, ten půjde z Evropské unie pryč."

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Začnu u pana Benešíka tentokrát. Má být Evropa federací? A budeme se případně takové federace jako Česká republika účastnit?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já si osobně myslím, že evropská integrace musí být pozvolná a musí být taková, jakou jednotlivé členské státy chtějí. My jsme do Evropské unie vstupovali za určitých podmínek a myslím si, že Česká republika tyto podmínky dodržuje. To, co si myslí pan Schulz, pan Schulz je normální sociální inženýr, jako z mého pohledu já vůbec nevím, jestli bych měl jeho šílené bláznivé nápady, které, který jste tady prezentoval, jakkoliv komentovat. Koneckonců pan Schulz dovedl sociální demokracii v Německu k nejhoršímu výsledku snad od 2. světové války a to mluví za vše, takže ano, bavme se o tom, že Evropa má být velká ve velkých věcech, například v ochraně vnějších hranic, v obchodu, ve spolupráci tak, jak si to jednotlivé země nastaví, a má být malá zase ve věcech, které si jednotlivé členské státy nebo dokonce nižší složky těchto států jsou schopny řešit efektivněji. Mně se ten názor a návrh pana Schulze v podstatě téměř ani nechce komentovat. Víte, ještě bleskově vám řeknu, před brexitem, když jsem mluvil se svými britskými kolegy, kteří podporovali vystoupení Spojeného království z Evropské unie, tak ty se zaujetím poslouchali pana Schulze a říkali, ať jenom, prosím, do Velké Británie jezdí co nejčastěji a co nejvíc přesvědčuje lidi ve Spojeném království, abysme, aby Spojené království nevystupovaly z Evropské unie, protože pokud takovýto člověk se svými názory to bude ve Velké Británii prezentovat, tak samozřejmě podpoří nás ve velkém, kteří z té Evropské unie chceme vystoupit, a myslím si, že panu Schulzovi s jeho sociálním inženýrstvím se to opravdu povedlo a jemu podobným.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Kupko.

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

No, je to zjevně medvědí služba Evropské unii. Taková vyjádření totiž samozřejmě spíš přinášejí opak toho, co možná chtěl dosáhnout pan Schulz. Já myslím, že tady je opravdu na místě, aby se Evropská unie naučila dělat méně věcí a dělat je prostě lépe, aby opravdu dokázala lépe odpovídat na potřeby lidí, kteří žijí v jednotlivých členských státech a aby je nesvazovala víc, než je nezbytně třeba, aby dokázala také významně zeštíhlet z hlediska byrokracie a ta cesta určitě není k tomu, že tady se najednou bude všem vnucovat nějaká ještě tužší integrace. Myslím, že naopak správná cesta vede k tomu, že se víc možností, víc pravomocí vrátí jednotlivým státům a zachová se soudržnost Evropy jako kontinentu. V okamžiku, kdy se začne hovořit o federaci, o evropské armádě a o dalších nástrojích integrace, tak se Evropa naopak oslabuje.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní Charanzová, má být Evropa federace, má se toho Česká republika účastnit?

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Tak já spíš vnímám ten výrok pana Schulze možná taková jako soutěž s francouzským prezidentem, kdo dál dojde v těch svých myšlenkách o Evropě. Musím říct, že to rozhodně na úrodnou půdu nepadne. Už slyšíme kritiku i v samotném Německu. Ono už jsme zkusili tento projekt zhruba před 10 lety, kdy se psala ústava Evropské unie a

právě země jako třeba Francie a Holandsko to razantně odmítly, a to bylo v době, kdy si dovolím tvrdit, že Evropa byla v lepší kondici, než je v tuto chvíli, takže jsou to možná nějaké, bych řekla, vstupy do vnitropolitické německé debaty, ale rozhodně to není téma, které by se teď aktuálně řešilo na půdě Evropské unie.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Chmelaři, vím, že jste reprezentant vlády končící, přesto ten úřad pracuje, předpokládám, připravuje se nějaké stanovisko do budoucna k této záležitosti?

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Tato záležitost je opravdu vnitropolitická a německá, takže si nemyslím, samozřejmě má nějaké dopady na evropskou debatu. Na druhou stranu se jedná o určité kritické období i pro sociálnědemokratickou stranu v Německu, přichází s novými myšlenkami, je to na druhou stranu iniciativa jednoho člověka. Nechci to ale snižovat samozřejmě, nechci útočit nějak osobně na pana Schulze, je to věc, kterou sdílí mnoho lidí v Bruselu, mnoho lidí v Evropském parlamentu, možná mnoho lidí v Evropské komisi, takže je to nějaká myšlenka reálná, ale myslím si, že zde velice by bylo platné podívat se na skutečnost, to znamená podívat se na nálety mezi obyvateli, podívat se na to, jak některé myšlenky ještě dodnes vlastně ne úplně doputovaly ty integrační k velké části populace a být v tomhle trošku realističtí. On je to hezký sen mít nějaké spojené státy evropské, být velkou, silnou zemí vlastně na světové, na světové úrovni, to je moc hezká představa, ale chtělo by to trochu smyslu pro skutečnost tak, jak je v jednotlivých členských státech a nejenom v jednotlivých členských státech mimo Německo, ale i v Německu, protože pan Schulz o této věci nemluvil před volbami, velice málo vlastně mluvil o Evropské unii vůbec před volbami a teď přichází s takovouhle myšlenkou. Je to myšlenka.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Poprosím velice stručné odpovědi na závěr, pokud možno jenom ve formě ano ne, půjde-li to, moc o to prosím. Začnu u pana Kupky. Bylo-li by to někdy na stole tato otázka, mělo by se o tom rozhodovat v referendu?

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Já myslím, že to nesmí dojít tak daleko, že se Evropa nesmí vydat tímhle směrem a že musí sázet na to, že prostě jednotlivé státy budou žít spolu, ale také v konkurenčním boji, který je pro Evropu zralý, který je u kořenů evropské kultury a tradice.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Benešík.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já si myslím, že skutečně to je, to je, to je vize, ke které podle mého názoru v nejbližší době nemůže dojít, ale v případě, že by došlo k tak hluboké integraci jako jak evropská federace, tak si myslím, že by se k tomu měli opravdu vyjádřit občané. Netvrdím, že zrovna v referendu, ale například prostřednictvím své volby politických stran, které toto budou buď prezentovat a prosazovat, anebo naopak se proti této myšlence postaví. Každopádně si myslím, že to je výsostné právo občanů. My jsme nevstupovali do takové Evropské unie a nemyslím si, že občané v současné chvíli takovou Evropskou unii chtějí.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Paní Charanzová.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Tak já se taky myslím, že to není opravdu téma aktuální, které bysme měli v tuto chvíli řešit. My jsme v referendu rozhodovali o vstupu do Evropské unie, pokud budeme měnit Evropu, tak jsme ji měnili prostřednictvím různých smluv a tam jsme nechávali na zvolených zástupcích, aby poté schvalovali tyto změny. A já si myslím, že je to naše tradice v Česku a že bysme u ní měli zůstat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pane Chmelaři.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Já si myslím, že na to rozhodně není čas, protože ta debata vlastně téměř neproběhla a mohlo by to více rozdělit Evropu, než ji spojit tak, jak si vlastně původce té myšlenky myslí.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dámo a pánové, vám všem děkuji za účast v Událostech, komentářích. Na shledanou.

 

Aleš CHMELAŘ, státní tajemník pro evropské záležitosti /ČSSD/

--------------------

Na shledanou.

 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně /ANO/

--------------------

Na shledanou.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Na shledanou.

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/

--------------------

Na shledanou, díky za pozvání.

Ondřej Benešík opět zvolen předsedou Výboru pro evropské záležitosti PS PČR

Ve čtvrtek 29. listopadu nově ustanovený Výbor pro evropské záležitosti si zvolil staronového předsedu. Dnes byl v této funkci potvrzen na jednání PS. Ze 171 přihlášených poslanců pro něj hlasovalo 170.

 

Nepochopil jsem, jak se pan Okamura fakticky zasloužil o bezpečí naší země, říká Ondřej Benešík

 

15.11.2017    Hospodářské noviny 

    Radek Bartoníček       

Lidovečtí politici mají v boji o své tradiční voliče poněkud nečekaného protivníka. Jejich příznivce se snaží získat politik, u něhož by to málokdo očekával – předseda SPD Tomio Okamura. Díky své protimuslimské a protiuprchlické politice se dočkal podpory od některých křesťanských voličů už před parlamentními volbami a velkou šanci je oslovit má také po volbách.

            Okamurovi v tom nyní hodně pomohl pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka. Stejně jako v minulosti napsal předsedům politických stran v Poslanecké sněmovně blahopřání ke zvolení, čehož Okamura okamžitě využil.

            Na rozdíl od šéfů jiných stran se dopisem pochlubil na sociálních a zároveň dal najevo, jak jej takové blahopřání těší.

            Z publikovaného dopisu je navíc zřejmé, že nejvyšší představitel katolíků v zemi nezůstal jen u formálního blahopřání, ale přidal ještě větu, kterou zdůraznil pro své příznivce i Okamura. „Jsem přesvědčený, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v naší zemi i řada jiných témat,“ napsal kardinál a Okamura jej vzápětí ujistil, že má v SPD pevnou oporu. „Už dlouhodobě máme podobnou starost o budoucnost naší země, evropské civilizace a hodnot, které s sebou nese, jako jsou svoboda, demokracie, lidská práva a také naše křesťanské kořeny, včetně podpory tradiční rodiny,“ odepsal Okamura.

            Něco takového se ovšem nelíbí zástupcům KDU-ČSL, kteří si jinak s kardinálem Dukou v mnoha věcech rozumí. S formulací dopisu Okamurovi nesouhlasí, protože kromě jiného se šéf SPD do lidoveckých poslanců v poslední době hodně navážel. Europoslance za KDU-ČSL například nepravdivě osočoval, že podporovali příchod uprchlíků do České republiky, za což jej europoslanci žalují.

            „Popravdě nechápu, co jsou ta témata, která spojují SPD a katolíky, o kterých pan kardinál Duka píše,“ postěžoval si první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, jenž Okamuru ostře kritizuje. „U něj a jeho SPD vidím především lhaní, překrucování pravdy, vytváření atmosféry strachu a nenávisti vůči lidem,“ řekl Jurečka, ke kterému se připojil i další místopředseda Ondřej Benešík. „Nepochopil jsem, jak se pan Okamura fakticky zasloužil o bezpečí naší země,“ naráží Benešík na Dukova slova z dopisu. Vysvětlení kardinála Duky se do uzávěrky nepodařilo získat.

            Benešík byl kromě jiného lídrem lidovců ve Zlínském kraji, kde se podle svých slov setkával s tím, že někteří křesťané vyzývali k tomu, aby lidé volili Okamurovu stranu, a nikoliv KDU-ČSL. To se mohlo promítnout i do výsledku: okamurovci dokonce lidovce porazili, přestože tento kraj je jinak baštou lidovců. „Nějaké voliče nám možná vzal. Stále ale věřím, že většina našich voličů umí rozpoznat, kdo je populista a politický podnikatel jako Tomio Okamura,“ míní Benešík.

            K Okamurově podpoře vyzýval i časopis RC Monitor, který mapuje dění ve společnosti „katolickýma očima“. Jeden z autorů Jiří Fuchs mimo jiné napsal, že je lepší volit Okamurovu SPD než tradiční politické strany.

Zároveň v časopise vyšlo upozornění, že podpora Evropské unie v programu politické strany znamená signál takovou stranu nevolit. Do časopisu následně napsal plzeňský biskup Tomáš Holub, který patří k mladé generaci nejvyšších církevních hodnostářů. „S velkým zděšením a zároveň smutkem jsem četl slova ve vašem časopise,“ napsal Holub s tím, že s takovými postoji zásadně nesouhlasí a „je hluboce přesvědčený, že jsou proti duchu evangelia“.

            Na rozdíl od plzeňského biskupa však kardinál Duka dává svými názory najevo, že má v některých tématech blízko k Okamurovi či prezidentovi Miloši Zemanovi. Zejména pokud jde o pohled na uprchlíky či islám. „Existuje plán na ovládnutí Evropy. To je problém teroristické džihádistické politiky. Čili já musím počítat, že v probíhající migraci tito lidé jsou přítomni,“ řekl Duka například Parlamentním listům.

***

Nějaké voliče nám možná Tomio Okamura vzal. Ale stále věřím, že většina voličů umí rozpoznat, že je to populista a politický podnikatel. Ondřej Benešík místopředseda KDU-ČSL

Foto popis| Pomohl Okamurovi Dominik Duka napsal vstřícně šéfovi SPD.

Foto autor| Foto: HN – Milan Bureš

O autorovi| Radek Bartoníček, radek.bartonicek@economia.cz

Zvyšme povinnou praxi studentů!

Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby firmy měly kvalifikované pracovníky

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Podprůměrná nezaměstnanost ve Zlínském kraji, která už klesla pod čtyři procenta, je sice velmi pozitivní ukazatel, má však i negativní efekty. I kvůli ní nemají firmy dost zaměstnanců do výroby, čímž strádají, přestože ekonomika roste. Na trhu práce zkrátka už nejsou potřební lidé a mnohé školy nové ve větším množství ani „neprodukují‘.

            Pro výrobní podniky je to zásadní problém. Někde musejí kvůli nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných sil omezovat výrobu, jinde zase snižují zisky jen proto, aby mohli zaměstnancům navýšit platy. Ty jsou totiž ve Zlínském kraji dlouhodobě velmi nízké a druhé nejnižší v zemi. A to zájemce o práci také odrazuje.

            O problému s nedostatkem zaměstnanců v regionu se ví už dlouho, zatím ale nikdo nevymyslel takové řešení, které by se v praxi osvědčilo. MF DNES se proto obrátila na krajské lídry větších politických stran, které jdou do sněmovních voleb, s anketní otázkou v následujícím znění:

            „Jak motivovat mladé lidi k oborům, o něž není zájem, a dodat tak zdejším firmám kvalifikovanou pracovní sílu? Jak zároveň zařídit, aby školy neprodukovaly nekvalifikovanou pracovní sílu?“

 

***

 

Zvyšme povinnou praxi studentů

Ondřej Benešík KDU-ČSL

Řešení celé situace vidím v tzv. duálním vzdělávání, což není nic jiného než větší spolupráce firem a škol. V Rakousku nebo Německu je zcela běžné, když žáci technických oborů jako například elektrikář musí trávit několik tisíc hodin praxe ve firmách, kdežto u českých studentů je to pouze okolo jednoho tisíce hodin, a to ještě nemusí trávit v podnicích. Podíl mladých lidí, kteří si zvolí odborné technické zaměření, je sice podobný jako v Rakousku, ale jen šest procent Čechů absolvovalo na odborných školách vzdělávací program, jehož součástí byla praxe. Ve zmíněném Rakousku jich bylo 33 procent a je to přesně půl na půl. Student tráví ve škole stejný čas jako v podniku na praxi. Aby se situace změnila, mohly by například firmy s rodiči uzavírat smlouvy, které by garantovaly podporu studentům a zároveň to, že po vyučení či maturitě studenti nastoupí do těchto firem.

„Mrzí mě, že každý viní Brusel“

27.9.2017    Mladá fronta DNES    Strana 14    Kraj Zlínský

    Petr Skácel       

VOLBY 2017

MF DNES přináší předvolební rozhovor s poslancem Ondřejem Benešíkem, krajským lídrem KDU–ČSL.

ZLÍNSKÝ KRAJ Lídrem lidovců tady byl už v minulých sněmovních volbách a nyní znovu vede stranu ve Zlínském kraji. Ondřej Benešík netají ambici výrazně uspět, cítí šanci po zdařilých krajských volbách.

            „Určitě můžeme volby v rámci kraje vyhrát,“ je přesvědčený Benešík, který měl být jedničkou společné kandidátky KDU–ČSL a STAN.

 

* Nakonec jste se ale nedomluvili, proč k tomu podle vás došlo?

            Největší problém byl čas, za tak krátkou dobu šlo naše spojenectví jen těžce vysvětlit voličům. Upozorňoval jsem na to od začátku a na moje slova došlo. Naše dobrá vůle se navíc obrátila proti nám a byli jsme označováni za zbabělce či zrádce, což je nesmysl. Koncept koalice nebyl špatný, ale nakonec nebyla jiná varianta než ji ukončit.

 

* Problémem byla hranice 10 procent nutná pro vstup do Sněmovny, měli byste šanci ji překročit? A nepoškodí vás tohle handrkování do budoucna?

            Z interních průzkumů vyplynulo, že náš společný potenciál byl přes 20 procent, ale řada lidí měla obavu, že neuspějeme, a proto by nám hlas nemusela dát. Nabízeli jsme STAN místa na našich kandidátkách s tím, že by nám stačilo jen 5 procent, ale nedopadlo to. Poškození značky KDU se neobávám, jsme tradiční strana, která je ve Zlínském kraji pevně ukotvená. Důkazem jsou třeba loňské volby do kraje, které jsme vyhráli.

 

* Hejtmanem se tehdy stal Jiří Čunek, s nímž jste se objevili na billboardech hned po oznámení ukončení spolupráce se Starosty a nezávislými. Není to matení voličů? Čunek je přece senátor a do Sněmovny nekandiduje.

            Měli jsme nakoupený mediální prostor a po rozchodu se STAN jsme ho potřebovali vyplnit. Každá kampaň má nějakou strategii, Jiří Čunek jako populární hejtman a já v roli lídra jsme takto chtěli upozornit: jsme tady, kandidujeme a spolupracujeme jako starostové, krajští zastupitelé i poslanci.

 

* S jakým programem pro kraj jdete letos do voleb?

            Platí, že chceme nechat více peněz v peněženkách pracujících rodičů, ne těch, kteří žijí z dávek. Už dnes má díky nám rodina s dvěma dětmi o 30 tisíc a se třemi dětmi o 50 tisíc korun ročně víc. Co se regionu týče, všechny trápí sucho a udržení vody v krajině, což bude klíčové téma dalších let. I proto má vzniknout přehrada u Vlachovic.

* A co dalšího se dá v kraji zlepšit?

            Problémem jsou nedostatečně vysoké mzdy, špatná dopravní situace a především nízká konkurenceschopnost. S tím souvisí studium cizích jazyků. Jezdím po celé Evropě a angličtina je naprostý základ, spíše jde o to, jaký další jazyk kdo umí.

 

* Jak to ale vysvětlit lidem, když mnozí ministři neumí pořádně anglicky?

            Uznávám, že když někam jede sněmovní výprava, kolikrát žasnu, kolik tlumočníků tam s námi je. Každého politika to přitom limituje, mnohá jednání jsou neformální.

 

* I proto jsou nutné investice do vzdělání?

            Je to podobné jako s dopravní infrastrukturou. Když postavíte dálnici, rozhýbete ekonomiku, lidem se lépe dojíždí za prací a roste výběr daní. To samé je se školstvím a vědou. A podle mě to je ještě o úroveň výš než doprava. Pokud nechceme být levnou montovnou, ale hi–tech zemí po vzoru třeba Finska, humanitně i technicky vzdělaní a flexibilní mladí lidé pro nás musí být naprostou prioritou.

 

* Jenže ti ve Zlínském kraji nejsou a nejspíš ani nebudou.

            Hodně se mluví o nutnosti propojování škol s firmami, například u nás na Slovácku výborně fungují Slovácké strojírny. Ministerstvo školství bohužel v poslední době řešilo spíše věci jako dotace do sportu nebo inkluzi. V koalici jsme na to opakovaně upozorňovali, ale naše možnosti byly omezené. Školství, věda a výzkum jsou přitom věci, do kterých musíte brutálně investovat i na úkor státního dluhu.

 

* Zmínil jste dopravu. Místní obyvatelé nechápou, proč trvá stavba D55 a D49 tak dlouho a jak je možné, že ji dokáže zablokovat pár ekologických aktivistů...

            Vidíte a spousta lidí navíc řekne, že za to navíc může Evropská unie, kvůli níž se musela podruhé dělat EIA (posudek vlivu na životní prostředí – pozn. red.). Potíž je v naší byrokracii, sami si to komplikujeme. Obrazně řečeno – z Unie nám přijdou nějaké požadavky, my si je zpřísníme na dvojnásobek a pak z toho viníme Unii. Takhle to funguje hlavně v ekologii nebo hygieně.

 

* Pracujete jako předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, máte k těmto věcem blíž?

            Určitě ano. Mrzí mě, že dnes je moderní vinit Brusel z každého neúspěchu, může za to i nezvládnutá migrační krize. Ale co je to vůbec Brusel? Kdo tam posílá politiky s rozhodovací pravomocí? Jsou to jednotlivé státy. Pokud se někomu nelíbí socialisticko–liberální směřování Evropské unie, musí volit politiky z jiných stran. My jako konzervativní lidovci máme v europarlamentu jen 3 ze 21 českých zástupců. A když někdo nadává na Unii, ať se přijede podívat k nám do Strání. Máme vodovodní řad, úpravnu vody či kanalizaci, kterou vlastní a provozuje obec. Jejich oprava stála desítky milionů korun právě z evropských dotací, které tak slouží obyčejným lidem.

* Šla by vaše strana do koalice s hnutím ANO Andreje Babiše, kterého Sněmovna vydala k trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu?

            Můžu to vyloučit. Babiš se stylizuje do role spasitele, který chce potírat nepravosti za posledních 27 let, a sám byl přitom jejich součástí. Co se týká Čapího hnízda – nevím, jestli za to nese trestněprávní odpovědnost, ale určitě jde o morální pochybení. Nemůžete účelově sebrat dotaci malým a středním podnikům. To samé korunové dluhopisy, z nichž Babiš benefituje a přitom nadává na Kalouska, který je zavedl. Navíc jde i o program KDU–ČSL a ANO, ten je v některých věcech v rozporu.

 

***

Lídři do voleb

Ondřej Benešík

MF DNES přináší sérii předvolebních rozhovorů s lídry stran a hnutí. Vycházet budou každý pátek a středu. Ondřej Benešík se narodil v roce 1976 v Uherském Hradišti. Vystudoval evropskou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2002–2010 byl zastupitelem obce Strání, v letech 2010–14 tady dělal starostu. Od roku 2004 je zastupitelem Zlínského kraje. V roce 2013 vedl krajskou kandidátku lidovců do Poslanecké sněmovny a stal se poslancem. Působí jako předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Členem KDU–ČSL je od roku 1995, před dvěma roky se stal místopředsedou strany.

Foto popis| Lidovecký lídr „Pokud nechceme být levnou montovnou, musíme více investovat do vzdělání,“ říká Ondřej Benešík.

Foto autor| Foto: Zdeněk Němec, MAFRA

O autorovi| Petr Skácel, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Koncepce rodinné politiky

 

20.9.2017 11:34    ČRo Plus    Zpráva

 

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3922339    

       

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Bezplatné předškolní vzdělávání, zavedení novomanželských půjček, zvýšení rodičovského příspěvku nebo výstavba startovacích bytů pro rodiny s dětmi. I takové návrhy jsou obsaženy v koncepci rodinné politiky, kterou schválila vláda. Podle premiéra Bohuslava Sobotky z ČSSD je to kvalitní základ pro další diskusi. Lidovečtí ministři ale koncepci nejen nepodpořili, ale dokonce se od ní velmi zřetelně distancovali. Proč? Dobrý poslech přeje Jan Bumba. A naším hostem po linkách ze zlínského studia je místopředseda KDU-ČSL, poslanec Ondřej Benešík. Dobrý den.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Dobrý den.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Váš předseda, vicepremiér Pavel Bělobrádek řekl, že koncepce přijatá, tedy přes odpor vaší strany, je v rozporu s koaliční smlouvou. V čem?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak v první řadě bych chtěl říct, že ty pozitivní věci, které jste ve svém prvním vstupu jmenoval, KDU-ČSL podporuje a má je ve svém programu. To není jádro problému. Ten problém je v tom, že ta rodi... nebo takzvaná koncepce rodinné politiky se vlastně nezabývá většinou společnosti. V České republice 76 procent lidí žije v rodině a z toho, z těch 76 procent 88 procent ta rodina je postavena na manželství. A ta koncepce tak nějak opomíjí to, že manželství, rodina, jestli je teda v manželství nebo mimo manželství, zejména ta manželská rodina je stabilizující prvek ve společnosti. To, že se lidé rozvádějí, že mají různé partnerské problémy, je pravda. Ale oni se o to snaží. Drtivá většina se o to snaží a touží po tom. A koneckonců i Ústavní soud svým verdiktem a naše občanské právo definuje rodinu jako otec, matka, dítě. To je první věc, která nám vadí, a sice že ta koncepce vlastně není ani tak o rodině, jak je definována zákonem, ale je to jakási koncepce všech možných soužití, které tady jsou, a nikdo nezpochybňuje, že nejsou. Dále tam například není vůbec žádná zmínka o tom, že rodina vychovává děti. Rodina prostě vychovává děti, rodiče se o to snaží, dělají to a ta koncepce vůbec toto úplně pomíjí. A co si budeme povídat. Výchova dětí je základní úkol rodiny. No, a potom vlastně v té koncepci, a to je velká slabina koncepce z definice, je to, že ta koncepce vlastně neobsahuje žádná očekávání k rodině. Co chce stát od rodiny. A víceméně spíš z rodiny dělá sociální případ. Rodina není sociální případ. Rodina se často dostává do sociálně složitých situací, to je pravda. Ale rodina z definice není sociální případ. No, a potom je tam celá řada, toto byly, řekněme, takové ty hodnotové záležitosti, které nám vadí. A potom je tam celá řada, celá řada ekonomických záležitostí, která nám vadí, jako například v podstatě konec bonusů, daňových bonusů na děti a podobně.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Omlouvám, omlouvám se, pane poslanče, že vám teďka skáču do řeči, ale my si to ještě konkrétněji probereme na nějakých i detailních příkladech. Ale co se týká toho vašeho základního tedy odporu vůči této koncepci, tak jestli jsem to správně pochopil, tak vám tam vadí, že tam chybí to, že by ta koncepce přímo deklarovala, že rodina je manželství, svazek muže a ženy, nebo jak to je?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, to je deklarováno. To prostě ať se nám to líbí, nebo nelíbí, to tak je. To je definováno v občanském právo, a to je definováno taky verdiktem Ústavního soudu. To snad nikdo nezpochybní. A právě nás...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

No, a proč, v čem, v čem je ten problém v souvislosti s tou koncepcí, když to nikdo nezpochybňuje?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, ten problém... Ano, ten problém je v tom, že ta koncepce se vůbec neptá, co ta rodina potřebuje, co chce, jak by se stát k nim měl chovat, jaké má od ní očekávání, a víceméně tu rodinu, o které já teď mluvím, bere jako sociální případ. Ta koncepce popisuje sociálně těžké situace a co s nimi budeme do budoucna dělat. Toto má řešit sociální politika, nikoliv rodinná politika. Rodinná politika má být o tom, jak máme podpořit rodiny jako pořád ještě statisticky nejčetnější typ soužití a jako největší stabilizátor společnosti. O tom to je. A KDU-ČSL se nevyhýbá diskusi o tom, jak podpořit lidé, kteří neměli to štěstí, že nežijí v rodině nebo ji nechtějí.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ale nemá to být součást rodinné politiky...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ale to je, ale to není součást rodinné politiky, to je součást sociální politiky. A my si pleteme pojmy s dojmy. A já bych se, to, co jste říkal na začátku, bych se velmi chtěl ohradit kvůli takovým těm, proti takovým těm mediálním výstupům některých politiků, kteří říkají, no, lidovci nechtějí podpořit startovací bydlení, lidovci nechtějí podpořit rodiny v tom či onom opatření. Ne, my toto všecko máme v programu. Nám, nám prostě jenom vadí ty věci, o kterých říkám, o kterých jsem teď mluvil, a také nám samozřejmě vadí spousta konkrétních věcí, které zasahují do ekonomiky rodin, jako je například jaksi, jak se už nepočítá s dalším zvyšováním slev na děti například. Dále, dále chce omezit nebo dokonce zrušit slevy na manželku nebo na manžela. Vůbec nepočítá s tím, že by se znovu obnovily, obnovilo společné zdanění manželů. Vždyť drtivá většina lidí si toto přeje. A já znovu opakuji, pokud 76 procent lidí žije v partnerství muž, žena, děti, z těchto 76 procent 88 procent žije v manželství, tak já se ptám, proč se tato politika, která toto všecko opomíjí, jmenuje rodinná politika, a ignoruje většinu společnosti, kteří se snaží svým životem o stabilizaci společnosti...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ano, to už jste říkal, ale mě zajímá...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

...a jmenuje se koncepce, koncepce všech možných soužití, a to je naše největší výhrada.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Mě zajímá, co... Mě zajímá, co v té navrhované koncepci nebo tedy už vládou schválené může ohrožovat institut rodiny, protože to také zaznělo z úst představitelů vaší strany. Co by na té koncepci mohlo být tak nebezpečného, aby to ohrožovalo institut rodiny?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, už jenom ten samotný fakt, že ta rodina tam, tak jak je popsána v občanském zákoníku ve verdiktu Ústavního soudu a jak to asi většina lidí cítí, to znamená muž, žena, děti, tam v podstatě není takto popsána, moc se s ní, moc se s ní nepočítá.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A to je ohrožení?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, já si myslím, já si myslím, že to je ohrožení, protože vlastně my tím pádem říkáme těm lidem, tomu drtivému množství lidí v České republice, kteří se snaží o toto soužití s větším či menším úspěchem, a toto soužití je statisticky, statisticky největším stabilizátorem společnosti, tak jim říká jako, my s váma už nějak jako takhle nepočítáme, v podstatě po textově je tento druh, tato rodina považována v podstatě za nemoderní instituci překonanou údajně objektivními trendy.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A to v té /nesrozumitelné/ založené koncepci nebo to tam jenom chcete vidět?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To je, ano, to je, to je v ... A úplná rodina založená na manželství fakticky není koncepcí považována za kladnou hodnotu. Takto to z té koncepce vyčtete. Takto to z té koncepce vyčtete. Prostě je to jakýsi...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A myslíte, že to každý z toho tak vyčte nebo jenom vy, protože to tam chcete vidět.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ne, my to tam, já si myslím, že každý, kdo to přečte, tak to tam uvidí, a já vám mohu říct, že my jsme tento materiál velmi dlouho konzultovali nejenom na stranické úrovni, ale i s nejrůznějšími odborníky, a ty to tam vidí také. Takže prostě podle našeho názoru to musí každý rozumný člověk takto cítit, vidět a číst. A potom jsou tam, říkám, ty praktické věci, což je například...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Takže promiňte, kdo to tam nevidí a nečte, tak není rozumný člověk?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To nechám, to jste řekl vy, to jsem neřekl já.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ne, to jste, ne, vy jste říkal, že každý rozumný člověk to tam musí vidět, takže se ptám, jestli z toho tedy vyplývá, že když to tam někdo nevidí, tak podle vás tedy není rozumný člověk.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To říkáte vy. Já jsem, já jsem to řekl pozitivně, nikoliv negativně. A já bych se nenechal vmanévrovat do tady té argumentace. Ale znovu opakuji. Je tam spousta věcí, které nám vadí i, řekněme, v podpoře, podpoře takové té praktické, kdy už se nepočítá například s dalším navyšováním slev na děti, nepočítá se nebo chce se omezit sleva na manžela, na manželku, nepočítá se se společným zdaněním manželů. A víceméně se jedná o přesun prostředků ve prospěch sociálních dávek. V té praktické rovině KDU-ČSL chce vždy na prvním místě podpořit pracující rodiče, aby jim zůstávalo v kapsách, v peněženkách více peněz pro své děti a ne jim ty peníze vzít a potom je milosrdně přerozdělit. To není náš koncept. A pokud se, pokud se často říká, hanlivě říká a nepravdivě říká, že lidovci, křesťanští demokraté jsou socialisti, sociální demokraté, kteří chodí do kostela, tak já si myslím, že na tomto sporu je evidentní, že to není pravda, že je to mýtus a že je to velmi zavádějící.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Naším dnešním hostem je místopředseda KDU-ČSL, poslanec Ondřej Benešík. Pane poslanče, prosím ještě k tomu, jaká rodina, jaký typ rodiny podle vás tedy zaslouží podporu?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Rodina je definovaná zákonem. Je to muž, žena, děti. To je, to je rodina. Ostatní typy svazků jsou...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Hraje tam, hraje tam...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

...je soužití, je soužití.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Hraje tam nějakou roli, jestli ten pár je sezdaný?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Jako v našem případě. My to bereme jako realitu, že celá řada párů nejsou sezdáni a my je počítáme za rodinu. To, to je prostě, jako taková je definice. Ale znovu opakuji, z těch, z těch, z těch lidí, kteří žijí v rodinách, jestli jsou sezdané nebo ne, tak drtivá většina je, jsou sezdáni. A samozřejmě...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ano, ale já myslím z hlediska té podpory, pokud tedy hovoříme o tom, jestli si někdo zaslouží, nebo nezaslouží státní podporu, tak vy to neberete jako kritérium, jestli ten pár je sezdaný, nebo ano?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tam, tam se jedná o to, že samozřejmě manželství, pokud na to má ten pár papír, tak je to jakýsi právní akt institut, a samozřejmě potom, pokud máte novomanželskou půjčku, pokud máte společné zdanění manželů, tak je evidentní, že jaksi ten pár, který, který je sezdaný, tak jaksi je tímto pádem odměněný za to, že je sezdaný a že je v podstatě stabilnější. Ale nikdo nebrání, nikdo nechce nikomu určovat, jestli má žít, nebo nemá žít v jakém svazku, jestli má být sezdaný, nebo ne, to rozhodně není naším cílem. To je věc každého a je to svobodné rozhodnutí svobodných lidí, kteří mají svůj rozum a své preference.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Je podle vás principiálně špatně, když by stát podporoval nějaké jiné typy soužití než tak, jak jste to tedy definoval to manželství, svazek muže a ženy.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Teď máte, můžete to konkretizovat trošku? Podporoval jak?

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Nějakým způsobem třeba v podobě startovacích bytů nebo nějakých půjček nebo nějakých úlev a podobně. Hraje to roli ve vašich očích nebo ne?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, ono to hraje právě roli v tom, že v podstatě manželství jako takové, pokud je uzavřené, tak je to právní vztah, a ty lidé prostě, i pokud se chtějí rozvést, například rozejít, tak si dělí majetek, dělí si péči o děti a tak dál, vypořádávají se. A pokud vy chcete někoho zvýhodnit nebo respektive podpořit, no, tak pak vy musíte jako pracovat s právem a s nějakým právním vztahem. A já si myslím, že právě u těch volných svazků je to v tomto případě, v tomto případě velmi, velmi složité. Ale co se stává v České republice a nejenom v České republice, tak jsou, tak jsou vlastně účelově nesezdané, nesezdané páry. V podstatě to nelze nějakým způsobem vystopovat, dokázat. My to ani v podstatě dělat nechceme. Ale dneska pro spoustu lidí, kteří žijí spolu, mají spolu dětí, žijí jako rodina, tak je pro ně samozřejmě výhodnější, finančně výhodnější, když deklarují, že to tak není, nejsou sezdáni. A naším úkolem je, aby rodina, respektive rodina, která stojí na manželství, minimálně nebyla perzekuována, minimálně na tom nebyla hůře proto, že je sezdána, než pro rodinu, která na manželství nestojí. Takže nám se spíš jedná o tom, abychom odmazali tuto diskriminaci nebo možnou diskriminaci sezdaných rodin před těmi nesezdanými rodinami. Ale znovu...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A poslední, poslední otá...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ale znovu opakuji.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ano.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

My to nikomu, my nikomu nechceme vnucovat náš názor. My to vidíme jako, to je prostě nejenom sociologické, sociální a společenské téma, ale také ekonomické. Prostě uvědomme si to.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A poslední otázka k tomu tématu, co vlastně tedy ve vašem pohledu je a není rodina svazek dvou mužů nebo svazek dvou žen, které třeba vychovávají nějaké děti, podle vás tedy, zaslouží nebo nezaslouží stejnou podporu jako to manželství, kteréhož to základem je svazek muže a ženy.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Toto není rodina. To je soužití. Prostě z definice je to soužití. A já bych byl rád, abysme si to nepletli. My nikomu...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

No, na to se ptám právě. To podle vás tedy není rodina a...

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ale tam se jedná, tam se jedná zejména o podporu těch dětí. Každé dítě si zaslouží stejnou podporu. Jenom ty děti, které mají to štěstí, že žijí třeba v úplném, klasické rodině, která je třeba sezdána, tak ten nástroj pro jejich podporu bude jiný, například prostřednictvím toho, že se podpoří slevy na dani u jejich rodičů nebo že se jim, že se jim zavede společné zdanění manželů, protože samozřejmě u nich to možné je a je to proveditelné a už to tady fungovalo. No, a potom prostě děti, které žijí v neúplné rodině, s matkou samoživitelkou, nebo prostě v nějakém jiném soužití, kde toto možné není, tak můžou být podpořeny jinak. A my se nebráníme tomu...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A proč by, proč by měly být ty děti, když o nich hovoříte, podpořeny jinak, když vyrůstají ve svazku, kde jsou rodiče gayové nebo lesby, než u heterosexuálního páru.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Protože se bavíme právě o rodině, protože rodina, tak jak je definovaná zákonem, je statisticky, je to stabilizující prvek ve společnosti a společnost se má starat o to, aby podporovalo to, co tu společnost drží pohromadě.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A vy myslíte, že ten svazek těch gayů, dejme tomu, tu společnost nějak destabilizuje?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, každopádně to není svazek podle definice rodiny. A já to nemíním nějak hodnotit. Ale rodina to není. Je to prostě soužití.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

No, a není, není třeba načase nějak redefinovat právě tu rodinu?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Z pohledu KDU-ČSL nikoliv. My to vnímáme jako soužití, jako realitu. My se těchto, my nemáme nic proti těmto lidem. V našich řadách jsou takoví lidé. Já to prostě vnímám jako, jako jejich osobní věc, já k těm lidem má úctu. Myslím si, že každý v KDU-ČSL má k těmto lidem úctu. Nedíváme se na ně přes prsty. Ale buďme si vědomi toho, co je základem naší společnosti.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Podle premiéra i ministryně práce má ta koncepce podpořit porodnost. V tomto ohledu podle vás taky selhává?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, já bych to řekl tak. Ta opatření, která už byla přijatá i přes tuto koncepci, ale ta koncepce se těmi opatřeními hodně chvástá. Jsou tam jenom vyjmenovány. A přitom byla přijata i po tlaku KDU-ČSL dávno, dávno předtím, například jak už jsem zmiňoval ty daňové bonusy a tak dále a tak dále, tak určitě přispěly k tomu, že porodnost v České republice stoupá. Za poslední tři roky stoupla. Já netvrdím, že to je jediný faktor. Prosím, to bych si vyprošoval, aby, aby, abych byl vnímán jako ten, který si myslí, že když rodičům necháme na dvě děti třicet tisíc a na tři děti padesát tisíc, že budou celý juchat a budou chtět mít hned víc dětí. Ale určitě je to velký faktor. A objektivně došlo k větší porodnosti za poslední tři roky. A co je velmi potěšující, tak je trend, kdy dochází k většímu počtu druhorozených a potom vlastně těch, kteří se narodí jako třetí nebo, nebo čtvrtí a tak dále. To je velmi potěšující. Takže my si myslíme, že vlastně ty pozitivní trendy ve společnosti vedou k tomu, že lidé mají více dětí.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A už není potřeba tedy porodnost dále podporovat?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, určitě že je. Já si myslím, že snad křesťanskému demokratovi nikdo nebude podsouvat, že nechce podporovat porodnost. To, to si myslím, že...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Já vám nechci podsouvat vůbec nic.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To je skoro heretika. To ... Ne, stoprocentně. My jenom... A právě, a proto si myslíme, že je potřeba právě pokračovat v těch pozitivních trendech, které byly nastoleny v těch pozitivních opatřeních, jako je například další, další, řekněme, další podpora prostřednictvím daňových bonusů. To znamená pracujících rodičů, kterým necháme více peněz v jejich peněženkách na to, aby lépe kvalitněji mohli vychovávat své děti, mít více dětí, než jim ty peníze vzít a potom na základě sociálních dávek nějakým způsobem přerozdělit.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Myslíte, že ty peníze jsou ta hlavní motivace? Když se totiž podíváme po Evropě a vůbec nemusíme daleko, třeba v Německu, tam je finanční podpora rodičů velmi velkorysá už velmi dlouhá a porodnost to nezvedá dlouhodobě. To jsou desítky let a ten demografický vývoj je naprosto jednoznačný. Neukazuje se, že to prostě není v penězích, pokud stát chce nějak podpořit porodnost?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Samozřejmě není to zdaleka jenom v penězích. My si to uvědomujeme. Ale ta ekonomická stránka věci hraje poměrně zásadní roli, co si budeme povídat. Víte, já jsem z pěti dětí, mám tři děti, mám, maminka je z devíti dětí, tatínek ze čtyř, mám spoustu bratranců, sestřenic, my se stýkáme a spousta z nich má více dětí než jenom dvě. A bavím se o tom samozřejmě se svými kamarády, s vrstevníky. A ta ekonomická stránka věci není, řekl bych, jediný rozhodující faktor, ale hraje určitou roli. Ale co vidím jako velkou a důležitou roli nebo respektive náš úkol, tak je právě společensky pozvednout například roli matek, roli rodičů jako takových. To společenské ocenění. A koneckonců víte, já to teď přesně, na to si přesně nevzpomenu. Ale i v té koncepci prostě ta, to, ta role rodičovství v podstatě není vůbec, není vůbec oceněna. My prostě musíme matky ocenit nejenom ekonomicky, ale také společensky. Pro mě osobně a pro KDU-ČSL je matka, která vychovává děti, naroveň ne-li výš, spíš bych řekl výš, než manažerka velkého podniku, která dělá kariéru. Já nikomu nebudu vyčítat jeho kariéru. Ale prostě to společenské, i to společenské, nejenom to ekonomické, společenské ocenění matek, to, že se starají a vychovávají děti, doma to vidím, prostě já ty děti tři mám, tak je velmi, ale velmi důležité prostě...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

A proč mluvíte, proč mluvíte jenom o matkách? Proč ne otců?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já jsem, pardon, já jsem se opravil, já jsem říkal rodičovství, jo. Nejenom, ale samozřejmě co si budeme povídat, ta role matky zejména v těch počátečních stádiích toho dětství těchhle těch jejich ratolestí bývá většinou větší a psychologicky je prokázáno, že i to dítě se více upíná na matku. Poté to samozřejmě více přechází na otce. A znovu opakuji. Nerad bych, aby to vyznělo, že výchova dětí a starost o rodinu by měla být výhradně v rukou, v rukou matek, opravdu rodičů, máte pravdu, rodičů.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Ne, ale trošku to, trošku to zní, trošku to zní tak jako, kdybyste měl takovou představu, že prostě jsou nějaké role, které jsou předem dány pro ty rodiče a ti by se jich měli držet.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

To si nemyslím. Samozřejmě my jako KDU-ČSL jsme podpořili i rodičovskou dovolenou i pro otce. To není tak, že bychom to nepodpořili. Je to, má to být svobodné rozhodnutí toho páru, který ty děti má. My to rozhodnutí nikomu nebudeme brát, a to rozdělení potom v té rodině samozřejmě záleží, záleží na dohodě těch dvou partnerů, otce a matky. Ale z psychologického hlediska prostě je dobře, když matka obstarává určité věci a stará se o určitou atmosféru a otec o některou jinou. To, že samozřejmě to není, tam není žádná ostrá lajna, že to takhle musí být, tak je jasné. A já si myslím, že pokud ten pár je rozumný a pokud bere ohledy na děti, tak vždy ten balance, to vyvážení najde. Pokud máte nějaké pochybnosti o mně, zeptejte se mé manželky.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Hostem dnešního Interview je místopředseda KDU-ČSL, poslanec Ondřej Benešík. Bylo, pane poslanče, nutné se od té koncepce rodinné politiky takto distancovat vlastně až poté, co byla schválena na vládě? Nebylo možné prosadit z vaší strany nějaké úpravy, nějaké změny předem?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

My jsme se, já nejsem samozřejmě člen vlády, takže my jsme se o to pokoušeli. Nám bylo přislíbeno, že tato koncepce půjde nejdříve na koaliční radu. To se nikdy nestalo. Tato koncepce byla přinesená předtím, než by byla, než by byla vůbec projednána v koaliční radě na, na vládu. A byla prohlasována silou. Já bych chtěl ještě říct jednu věc, proč nám také vadí takovéto prosazení. My máme v koaliční smlouvě a máme s koaličními partnery dohody, že zásadní dokumenty, zásadní dokumenty se budou schvalovat konsensem. To znamená, že se musíme všichni dohodnout, že to tak bude. My rodinnou politiku jako KDU-ČSL považujeme za stěžejní, za extrémně důležitou pro, pro tuto zemi. A tato koncepce takto nebyla prohlasována, byla prohlasováno osm ku devíti. To znamená, nebyli to jenom ministři a členové vlády za KDU-ČSL, ale byla to i část ministrů za hnutí ANO, které s tímto mělo problémy. A to nám, to nám také vadí, že vlastně se nedodržela koaliční smlouva, že takto důležitý dokument byl prohlasován stylem, který koaliční smlouva nepřipouští. A to si myslím, že je fakt a beru to, beru to jako, jako podraz, jako podraz od ČSSD, protože ta koncepce, byť obsahuje spoustu dobrých věcí, které my máme v programu, a spousta špatných věcí z nich byla vyřazena na náš, také na naše podněty, tak přece jenom obsahuje, obsahuje tolik z našeho pohledu závadných věcí, tolik nedokonalostí, že jsme prostě pro ně nemohli zvednout ruku, a takto prohlasovaná koncepce, tak důležitá koncepce měsíc před volbami je v podstatě volební program ČSSD.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

No, právě. Je to tak. Ale je měsíc před volbami a na to jsem se chtěl ale zeptat i vás, jak moc ta rozmíška právě souvisí s volbami, s tím, že prostě každá strana včetně té vaší chce říci voličům, že právě ta její rodinná politika je ta nejlepší.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

My se o rodinné koncepci, tak jak byla postupně předkládána, diskutována na nejrůznějších fórech, bavíme na našich poslaneckých klubech, na stranických grémiích dlouhé měsíce, spíš bych řekl roky, možná rok a půl, velmi sofistikovaně. A my jsme se snažili při těchto diskusích na těch pracovních úrovních naše, naše ... naše idee do této koncepce zanášet. A to, co bylo v rozporu s naším viděním světa, naopak vyškrtávat. To se prostě nepovedlo. My jsme dlouhodobě toto kritizovali. Tato koncepce byla již před několika měsíci stažena z jednání vlády. Teď nevím, jestli to říkám technicky správně, nebo nebyla zařazena na náš podnět, kdy náš předseda Pavel Bělobrádek měl jednání s panem premiérem, kdy jsme mu jasně řekli ještě daleko víc a sofistikovaněji výhrady k této koncepci, nebylo před žádnými volbami. Tuto rozmíšku...

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Takže ta souvislost s volbami je čistě náhodná?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Ne, já si myslím, že není náhodná ze strany ČSSD. My jsme na to prostě museli reagovat, protože naše představy o organizaci společnosti, o tom, co je to rodinná a sociální politika, co je to rodina a jak má být podporována většina v této republice, která se snaží o stabilitu naší společnosti, je prostě jiná, než jsou představy ČSSD.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Pane poslanče, náš čas, náš čas je limitován. Takže prosím už jenom velmi stručně poslední otázka. Ten materiál podle vašeho soudu, samozřejmě to je základ pro nějakou další debatu, je možné jej přepracovat nebo podle vás je nutné začít úplně znova, co se týká koncepce rodinné politiky?

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Podle mého názoru ten materiál je úplně mrtvý, je to prostě volební tah ČSSD, které se, která se snaží zalíbit určitému typu voliče, ale je to prostě víceméně z velké části zejména v těch sporných bodech jejich program. Oni ví, že je mrtvý, prostě další vláda, si myslím, nebo pro další vládu toto bude závazné leda do té míry, jak si ta vláda usmyslí. A pokud teda ČSSD bude mít v té vládě většinu, možná s některými dalšími stranami, jako je, já nevím, možná části hnutí ANO, že se jim to tak líbí, že to budou chtít realizovat, tak to budou, ale pokud v té vládě bude KDU-ČSL, tak tato koncepce dozná naprosto zásadních změn. Podle mého názoru, teď je to můj laický názor, nejsem na to expert. Spíš si myslím, že bychom měli začít od gruntu a že bychom možná některé části měli použít, ale ta koncepce podle mého názoru, tak jak jsem to říkal na začátku, je, to není koncepce rodinné politiky, to je koncepce všech možných druhů soužití.

 

Jan BUMBA, moderátor

--------------------

Místopředseda KDU-ČSL, poslanec Ondřej Benešík byl naším dnešním hostem. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou.

 

Ondřej BENEŠÍK, poslanec, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Děkuji, děkuji za pozvání, na shledanou.

Kdo chce v České republice žít a pracovat, musí se přizpůsobit našim podmínkám, a ne my jemu

Vnitro chce zpřísnit podmínky pro ekonomické migranty

23.8.2017    Právo    Strana 1    Titulní strana

    Naďa Adamičková, Marie Königová       

Ministerstvo vnitra chce ale mít větší jistotu, že občané ze zemí mimo EU, kteří se v Česku chtějí dlouhodobě usadit právě kvůli práci či podnikání, budou schopni integrace a nebudou představovat bezpečnostní riziko.Chovancův úřad vypracoval novelu zákona o pobytu cizinců, kde jim přidává povinnosti a zároveň rozšiřuje pravomoci vlády.

Nově příchozí cizinci, kteří obdrží povolení k pobytu, aby v ČR mohli pracovat či podnikat, budou podle návrhu zákona povinni absolvovat po příjezdu do země integrační kurz, který je dosud dobrovolný. Pokud tak neučiní, mohli by zaplatit desetitisícovou pokutu. Cílem kurzu je seznámit cizince s jejich právy i povinnostmi a poskytnout informace o pomoci úřadů, integračních center a nevládních neziskových organizací.K povinné češtině přibude další kurz. Nyní platný zákon o pobytu cizinců zná pouze jedno povinné integrační opatření, kterým je základní zkouška z českého jazyka. Ta spočívá v získání schopnosti běžné domluvy s okolím. Bez této písemné a ústní zkoušky nemůže cizinec získat trvalý pobyt v Česku.

            Předseda výboru pro evropské záležitosti a člen podvýboru pro migraci a azylovou politiku Ondřej Benešík (KDU-ČSL) s návrhem souhlasí.

„Pokud cizinec chce v ČR fungovat, měl by vědět, jak to u nás chodí, co od něj vyžadujeme. Že kdo tu chce žít a pracovat, tak se musí přizpůsobit našim podmínkám, a ne my jemu. Měl by mít jistou znalost češtiny, ale i podmínek, za kterých společnost funguje,“ řekl Právu. „Bude záležet na tom, jak to bude nastavené, abychom s vaničkou nevylili i dítě. Byl bych opatrný, abychom to nepřepískli. Abychom v obavách o naši kulturu nezamezili či neomezili přístup odborníkům, kteří mohou být pro nás přínosem, k velmi kvalifikované práci,“ dodal Benešík. Vnitro rovněž navrhuje, aby se část dosavadních Center pro integraci cizinců převedla z neziskového sektoru do státního systému. Působit by měla ve všech čtrnácti krajích. Jejich financování, které je nyní závislé i na evropském fondu, by mělo hradit ministerstvo vnitra.

            Vláda by nově také svým nařízením mohla vydávat kvóty pro ekonomickou migraci, které by umožnily poskytovat povolení k pobytu profesím chybějícím na českém pracovním trhu. Kvóty by se neměly týkat cizinců, kteří již v ČR pobývají z jiného než ekonomického účelu a chtějí ho změnit kvůli výdělečné činnosti.

            Představy vnitra sice přijdou státní kasu do roku 2019 na 114,5 miliónu korun ročně, nicméně prý se vyplatí.

            „Neúspěšná integrace je považována za bezpečnostní riziko, utvářejí se uzavřené komunity cizinců, které vedou ke společenské izolaci, vznikají konflikty mezi cizinci a majoritou nebo mezi komunitami navzájem a hrozí nárůst xenofobie, netolerance a extremismu ve společnosti,“ tvrdí vnitro ve zdůvodnění novely zákona na základě zkušenosti z jiných evropských zemí.

            Podle odborníků je nezvládnutá integrace rizikem i pro život samotných cizinců, směřuje k jejich nesamostatnosti a neinformovanosti, což může vést i k vydírání a ztrátě legálního pobytu.

            Regulaci ekonomické migrace považuje vnitro za důležitou proto, že za poslední tři roky se počet žádostí o dlouhodobá pobytová oprávnění za účelem zaměstnání podávaných na českých ambasádách ztrojnásobil: z 3000 v roce 2014 na více než 9000 v roce 2016.

Výhody dílčích kvót

Už dnes existují dílčí kvóty pro vybrané skupiny zahraničních pracovníků. Týkají se třeba Ukrajinců. Jejich výhodou je třeba to, že žadatelé o konkrétní práci jsou osobně zváni na zastupitelský úřad, čímž se ze hry vyšachují různí zprostředkovatelé a podvodníci, kteří si na žádostech založili výnosnou živnost. Podle Benešíka jsou kvóty logické. „Musíme silně rozlišovat migranty a uprchlíky. U uprchlíků existují parametry azylového práva. Migraci, která je z velké části ekonomická, pokud má pomoci ekonomice, stát musí řídit,“ řekl Právu.

            Navrhovaná opatření považuje za rozumná i místopředsedkyně zahraničního výboru (ODS) Jana Fischerová. „Již nyní máme přijímání lidí ze třetích zemí dobře nastavené. Vidím u nás na Vysočině to, že zaměstnavatelé mají velký problém najít lidi. Podporuji proto možnost zaměstnávat cizince,“ řekla Právu.

            Ačkoli návrh změny zákona o pobytu cizinců má vláda projednat až na konci září, a současní poslanci ho tudíž nestačí do říjnových voleb projednat, může ho Sobotkův kabinet do Sněmovny poslat po jejím ustavení. Mandát Sobotkovy vlády totiž skončí až jmenováním nového kabinetu.

            I kdyby to tato vláda nestihla, dá se předpokládat, že nový kabinet návrh převezme a urychleně pošle do parlamentu, protože v květnu příštího roku vyprší lhůta pro implementaci evropské směrnice, která se týká pravidel pobytu kvůli studiu, stážím a výzkumné činnosti občanů ze zemí mimo EU.

Ondřej Benešík -  Dá se předpokládat, že nový kabinet návrh převezme a urychleně pošle do parlamentu

Foto autor| Ilustrační foto archiv ČTK

Benešík: Voliči by nás ztrestali za nezodpovědnost

27.7.2017    Právo    Strana 2    Zpravodajství

    Jan Martinek       

Místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík Právu řekl, že koalice KDU-ČSL a STAN byla šitá horkou jehlou a on byl jejím odpůrcem. Odmítl také, že by jeho strana po volbách spolupracovala s ANO.

 

* Lídr STAN Petr Gazdík se vyjádřil, že vaše strana příliš podléhá průzkumům. Skutečně to vypadalo, že jste po prvních volebních modelech zpanikařili.

 

            Je to jinak. Jedná se o to, že risk jsme nesli my, nikoliv STAN. Oni nic neriskovali, to si řekněme na rovinu. My máme i své průzkumy, vlastní sociologická šetření, která nemedializujeme. Z nich jsme zjistili, že voličské jádro, které nás chtělo podpořit, se pohybuje mezi 7,5 a 9,5 procenta. To byli hlavně voliči KDU-ČSL, naopak voliči STAN byli na vážkách. Lidem, kteří by nás rádi volili, se líbí náš program, ale nebyli si jistí, zda jejich hlas nepropadne. Vyčítali nám, že jsme si zbytečně zvýšili laťku na deset procent. Slyšeli jsme od našich podporovatelů, že chtějí, abychom byli raději s devíti procenty ve Sněmovně než statečně mimo ni. Starostové nás neustále přesvědčovali, že nás voliči odmění za statečnost, ale nám spíš vycházelo, že nás naopak vytrestají za nezodpovědnost.

 

* Co říkáte na to, že STAN jde do voleb samostatně?

 

            Oni chtěli emancipovat svou značku, nechtěli, aby se jim stalo to samé, co s TOP 09. Přitom naše nabídka byla velkorysá: šest jejich lídrů ku osmi našim. A porovnejte si naše a jejich preference.

 

* Gazdík také řekl, že o téměř jednomyslném rozhodnutí STAN rozhodl hlavně rozhovor Jiřího Čunka v Právu. Co na to říkáte?

 

            Co se týče Jiřího Čunka, je to zřejmě velmi vlivný politik. Přitom on byl ve skutečnosti velkým podporovatelem koaliční spolupráce KDU-ČSL a STAN, nikdy nebyl proti. Kritizoval některé detaily, říkal, že předsednictvo by mělo mít větší aktivitu a nasazení, ale vždycky tu koalici podporoval.

 

* Já měl z jeho vyjádření spíš dojem, že koaliční spolupráci od začátku kritizoval.

 

            Vidíte, a to není pravda. Jen vy novináři pořád píšete, že Čunek je teď spokojený, že došlo na jeho slova. Ve skutečnosti koalici na rozdíl ode mě prosazoval a aktivně ji podpořil i na celostátním výboru v Jihlavě, kde jeho emotivní projev dokázal strhnout i pár lidí, kteří by do toho jinak nešli.

 

* Vy jste do koalice se STAN jít nechtěl?

 

            Takhle ne, k tomu vůbec nemělo dojít. Prosazoval jsem spolupráci, ale v jiném formátu. Potenciál to mělo, a zřejmě i má, ale vadily mi některé věci. Především na to, abychom zavedli novou značku, bylo strašně málo času, bylo to šité horkou jehlou.

 

* Čunek v Právu nabádal lidovce k povolební spolupráci s ANO Andreje Babiše. Vy si ji umíte představit?

 

            Já to vidím jednoduše. Andrej Babiš veřejně řekl, že si neumí představit, že by seděl v jedné vládě s Marianem Jurečkou a Pavlem Bělobrádkem, což je pro mě jasné slovo. Zásadní otázka vždycky je, jestli bychom se shodli na programu, pokud tedy budou konečně nějaký mít, ale Babiš nás sám vyloučil. Řekl, že s námi jít nechce, a je to vzájemné. Navíc chce také například omezovat obecní zastupitelstva a tím se dostává do nepřijatelné kategorie spolu s Okamurou a komunisty.

 

Foto autor| Foto ČTK – Dalibor Glück

Ne my, ale Starostové rozbili koalici

27.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 5    Z domova

    Ondřej Leinert       

Z řečí, že jsme proradní zbabělci, je mi smutno, říká člen vedení lidovců Ondřej Benešík.

Rozhovor

Předčasný konec koalice lidovců se Starosty budí zlou krev. Starostové mají jasno: je to vina lidovců, kteří na poslední chvíli couvli z obav kvůli průzkumům, že strany společně nepřekročí potřebnou desetiprocentní hranici hlasů. Ale poslanec a místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík tvrdí, že je vše jinak.

 

* Mluvíte o tom, že Starostové porušili dohodu. Jak tomu máme rozumět? Vy jste přece první vycouvali ze společné koalice.

            Je to jednoduché. Dohoda byla, že pokud na začátku července preference nebudou dostatečné, začneme to řešit. A to se taky stalo.

* Vedení Starostů ale tvrdí, že žádná taková dohoda nepadla.

            Prostě byla. Tím to hasne. Nevím, proč teď říkají, že to není pravda. Minulý týden jsem mluvil s Martinem Půtou (hejtman Libereckého kraje za Starosty – pozn. red.), který mně osobně řekl, že vedení STAN připouští, že taková dohoda byla. Možná byla neformální, mohlo dojít k nějakému šumu, ale to na tom nic nemění.

* Vy jste u té dohody byl?

            Ne, ale mám na to svědky. A řeknu to tak, že kdyby nebyla možnost zatáhnout za tuto záchrannou brzdu, těžko si dokážu představit, že by třeba zrovna náš Zlínský kraj kývl na naléhání Starostů, ať spolu jdeme do koalice. Pochopil jsem to tak, že Starostové v případě nepříznivého vývoje upozadí potřebu emancipovat svoji značku. A to znamenalo jediné, že budou na našich kandidátkách. Jestli to oni pochopili tak, že zatáhnutí za záchrannou brzdu znamená samostatnou kandidaturu, pak to beru. Ale znamená to, že koalici rozbili oni, ne my.

* Jak mohli koalici rozbít STAN, když vy jste jako první minulý týden přišli s tím, že už vám tato forma spolupráce nevyhovuje?

            Pokud jejich záchranná brzda je taková, že místo společné kandidatury chtějí jít do voleb sami, pak tu koalici rozbili oni. Myslel jsem si, že nadřadí zájem státu nad zájem STAN. Ale beru to. Jenom ať o mně a o nikom jiném neříkají, že jsme to udělali my. Výroky pana Rakušana a dalších, že jsou lidovci zbabělci, zatímco my jsme minulý týden drželi basu a nekomentovali to, mi přijdou hodně nefér. Když si přečtu ty blitky některých příznivců hnutí STAN, jak jsme proradní, je mi z toho velmi smutno.

* Starostové ale mají k naštvání důvod. Na všech úrovních jste si odsouhlasili koalici a vy jste z ní na poslední chvíli vycouvali.

            Ne, tak to není. Měli jsme dohodu, že zatáhneme za záchrannou brzdu. Mohli jít na naše kandidátky se všemi těmi bonusy, které by jim nikdo v životě nenabídl. Byly to velmi velkorysé podmínky, my jsme je rozhodně nebrali jako nějaký přívěsek. Měli by lídry kandidátek skoro v polovině krajů. Pro nás byli naprosto seriózní partner a to, co jsme udělali, byla jen formální změna. To přece museli chápat. Přesto si dohodu vyložili tak, že rozbijí koalici. Dobrý, tak to udělali, rozbili koalici. My jsme jenom chtěli dodržet dohody.

* Zmínil jste, že vám někteří nadávají do zbabělců. A není tomu tak, když stačí pár průzkumů a hned couváte?

            To není zbabělost, ale odpovědnost. Jasně jsme se dohodli, že pokud se naši voliči bojí propadnutí hlasů, a právě proto nejsme schopni přetavit náš obrovský potenciál v reálné preference, něco s tím uděláme. Tak jsme s tím něco udělali.

* Vaši kolegové z vedení dál mluví o tom, že chtějí spojovat středové strany a spolupracovat se Starosty. Když vás tak poslouchám, je to ale teď vůbec možné?

            Není to na pořadu dne. Programově máme k sobě velmi blízko, i když my jsme samozřejmě vyhraněnější, vyprofilovanější. Ale ta spolupráce jistě má smysl a fandím jí. Vždy jsem ji také podporoval. Jen mi byla bližší forma s podporou.

* Politolog Stanislav Balík říká, že byla chyba, že jste v rámci koalice pracovali se značkou lidovci a Starostové. Pokud jste se chtěli stát skutečně novou silou, nebylo by lepší vytvořit značku evokující něco skutečně nového, jako byla třeba čtyřkoalice?

            To jsou takové hraběcí rady. Byl tady podobný návrh, právě Starostové přišli s tím, že bychom vytvořili nějakou umělou stranu, kde bychom se integrovali. Ale bylo málo času, nestihli bychom to dostat mezi lidi. Druhá věc je, že jsem v politice kvůli určitým hodnotám. Třeba já jsem přes svůj věk v KDU-ČSL od roku 1995. Vím, že některým ten název nevoní. Ale je to tradiční značka a já jsem na ni hrdý. Otázka změny názvu se u nás objevovala často, ale nikdy k ní nedošlo. Dokonce jsme nezredukovali ani ten historický název Československá strana lidová. U části veřejnosti jsme podle mě vnímáni neprávem negativně a je fakt, že bychom se měli zamyslet, jak to změnit.

* Které nálepky vám vadí?

            Třeba ta, že lidovci budou za každou cenu v každé vládě. Slyšíme to od Miroslava Kalouska, ODS a ČSSD. Přitom zrovna Miroslav Kalousek byl z partaje smeten, protože chtěl koalovat s komunisty. Mohli jsme jít v roce 2006 do vlády, ale my jsme to razantně odmítli. A teď od Kalouska a jeho pohrobků, kteří mezitím odešli a založili si konkurenční projekt, slýcháme, jak chceme být v každé vládě. Stejně tak od ODS s ČSSD, které proti sobě před volbami v roce 1998 brojily a pak udělaly největší politickou hanebnost v porevoluční historii, rozparcelovaly si zemi na základě opoziční smlouvy. Ti lidé jasně ukázali, že pro koryta udělají cokoli. A teď nám budou něco podsouvat.

* Nebojíte se, že poté, co se mezi vámi a Starosty stalo, můžete mít problém získat i těch jasně vypadajících pět procent hlasů?

            To si vůbec nepřipouštím. Pokud se to bude prezentovat objektivně, nemám obavy. I sami jsme byli schopni atakovat dvouciferný výsledek. Naše preference totiž byly vždycky podhodnocované. Před čtyřmi lety jsme v průzkumech většinou neměli ani těch pět procent, nakonec jsme jich měli přes šest. Teď jsme se stabilně pohybovali mezi sedmi až devíti procenty.

* Z toho usuzujete, že byste mohli mít deset či jedenáct procent?

            Je pravda, že tato záležitost nás může poškodit. Ale musíme napnout síly a vysvětlit, že jsme nikoho nepodrazili, že jsme na sebe nechali plivat za cenu slušnosti. Musíme hodit za hlavu, co se stalo. Máme program, který umí oslovit voliče.

* Do společné kampaně jste investovali šest milionů korun. Nebudou vám teď chybět?

            Chybět to samozřejmě může, ale berme to jako realitu. Teď jde o to, vybudit členskou základnu, kterou máme obrovskou a vždycky nám pomohla. To bylo vždycky největší plus naší strany.

Když si přečtu ty blitky některých příznivců hnutí STAN, jak jsme proradní, je mi z toho velmi smutno.

Foto autor| Foto: Luděk Ovesný, MAFRA

 

O autorovi| Ondřej Leinert, reportér MF DNES