Aktuality
Je to chyba, že Babiš nejede na minisummit, říká Ondřej Benešík

Lidovci kritizovali premiéra Andreje Babiše (ANO) za jeho rozhodnutí nezúčastnit se nedělní neformální schůzky evropských lídrů k migraci. Podle nich Babiš nevyužil příležitosti prezentovat český postoj k problematice. Babiš ve čtvrtek po jednání s představiteli visegradské skupiny (V4) v Budapešti řekl, že na schůzku nepojedou premiéři Česka, Slovenska, Polska ani Maďarska, protože by s jejími předpokládanými závěry nesouhlasili.
 
"Německo konečně pochopilo, že přerozdělovací kvóty nefungují a fungovat nebudou. Na druhou stranu nová italská vláda by ty kvóty chtěla ještě rozšiřovat. To si myslím, že je dostatečný důvod pro to, aby náš premiér jel na jednání se svými kolegy, aby si situaci vyjasnil a aby jasně přednesl stanovisko České republiky," řekl novinářům předseda evropského výboru Sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Připomněl, že Česko dlouhodobě kvóty odmítá.
 
"Pokládám za velkou chybu, že (Babiš) nevyužívá této situace, aby vedl osobní jednání s (německou) kancléřkou (Angelou) Merkelovou, s novým italským premiérem (Giuseppem Contem) a s dalšími partnery, kteří jsou v této problematice klíčoví," doplnil Benešík.
 
"Politici jsou tu od toho, aby spolu mluvili, ne aby spolu nemluvili," připojil se europoslanec Pavel Svoboda. Vyzval Babiše, aby rozhodnutí o neúčasti na nedělní neformální schůzce ještě přehodnotil.
 
Lídři visegradské skupiny se podle Babiše ve čtvrtek dohodli, že není důvod se schůzky účastnit. Podle něj je rozhodující půdou, na níž se bude o řešení migrační problematiky jednat, summit Evropské unie, který se uskuteční příští týden ve čtvrtek a v pátek.
 
Na nedělní schůzce podle Babiše může postoj zemí visegradské skupiny prezentovat rakouský kancléř Sebastian Kurz, který se čtvrtečního jednání v Budapešti účastnil. Země V4 ale podle českého premiéra nechtěly jet na schůzku, z níž by měly vzejít závěry, s nimiž nesouhlasí. Jako příklad uvedl posilování pohraniční agentury EU Frontex. To by podle něj nemělo spočívat jen v navyšování počtu pracovníků, ale i ve změně kompetencí.
 
  
 
https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/babis-dela-chybu-kdyz-nejede-na-mini...

Ondřej Benešík /KDU-ČSL/: Podařilo se zbořit mýty ohledně marrákešské deklarace. Boj proti nelegální migraci a spolupráce v návratové politice budou pokračovat

24. května 2018 byl svolán mimořádný Výbor pro evropské záležitosti týkající se tzv. marrákešské deklarace. Přizván byl i ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar, který ČR při jednání o deklaraci zastupoval. Evropský výbor nakonec přijal mé usnesení, které je v souladu s dlouhodobou migrační a bezpečností politikou KDU-ČSL. 

Usnesení zdůrazňuje např. nutnost, aby pravomoc v oblasti ekonomické migrace zůstala výhradně v kompetenci národních států, dále podporuje posílený boj proti nelegální migraci, pašerákům lidí nebo intenzivnější spolupráci v oblasti návratové politiky i lepší ochranu hranic atd. Kladně hodnotím také to, že na usnesení se nakonec shodla i celá Poslanecká sněmovna. PRO hlasovali až na výjimky všichni přítomní poslanci (137 ze 139 přítomných poslanců).

Velmi důležité je, že usnesení také upozornilo na nepřesný překlad marrákešské deklarace do češtiny šířené dezinformačními zdroji. Tento nepřesný překlad, v rámci nějž byl odborný termín „regular migration“ přeložen jako „pravidelná migrace“ (běžně se do češtiny překládá jako „legální migrace“), zcela pozměnil a posunul význam původní deklarace. Tyto zkreslené informace pomohly k šíření strachu a dalších mýtů o dokumentu. Dezinformačním webům bohužel uvěřili na plénu Sněmovny i někteří poslanci, kteří navíc tyto nepravdivé informace dál šířili. Proto je zcela zásadní, že Výbor pro evropské záležitosti tuto záležitost uvedl na pravou míru.

komentář Ondřeje Benešíka, místopředsedy KDU-ČSL a předsedy Výboru pro evropské záležitosti 

 

Celé znění usnesení:

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po zprávě ministra vnitra Lubomíra Metnara a po rozpravě

1. Bere na vědomí zprávu ministra vnitra týkající se Marrákešské politické deklarace.

2. Trvá na tom, že v oblasti legální ekonomické migrace musí být zachován status quo, tedy aby pravomoci včetně rozhodování o výběru zdrojových zemí, počtu migrantů, jejich odborné kvalifikace, možnosti odmítnutí žadatelů atd. zůstaly v kompetenci příslušných orgánů České republiky.

3. Trvá na důsledném rozlišování legální ekonomické migrace, nelegální ekonomické migrace a poskytování mezinárodně právní ochrany ohroženým osobám. .

4. Podporuje zahrnutí nových závazků afrických států v Marrákešské deklaraci, jež se týkají boje proti nelegální migraci, organizovanému převaděčství a pašování lidí i posilování spolupráce v oblasti návratové politiky, to je lepší ochrana hranic, posílení policejní a soudní spolupráce, intenzivnější výměna informací, identifikace nelegálních migrantů, rychlejší vydávání náhradních cestovních dokladů atd. a podtrhuje význam brzké realizace těchto opatření.

5. Domnívá se, že právě podpora afrických zemí v jejich boji s nelegální migrací a organizovaným převaděčstvím představuje z pohledu EU a jejích členských států vhodný a účinný nástroj prevence dalšího případného zesílení migračních toků z tohoto regionu směrem do Evropy v následujících letech.

6. Upozorňuje na nepřesný překlad Marrákešské deklarace do českého jazyka, šířený dezinformačními zdroji, který zásadním způsobem posouvá a zkresluje obsah uvedené deklarace, například slovní spojení regular migration, standardně používané ve významu legální migrace, je přeloženo jako pravidelná migrace, což zásadně dezinterpretuje význam deklarace.

7. Navrhuje podmínit rozvojovou pomoc, poskytnutou zdrojovým zemím, jejich spoluprací v oblasti návratu.

8. Pověřuje předsedu výboru pro evropské záležitosti, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

Postoj KDU-ČSL k návrhu tzv. Dublinu IV a tzv. Istanbulské umluvě

KDU-ČSL se diskuzi o revizi tzv. dublinského systému věnuje od jejího počátku. V létě 2016 byl předložen návrh Evropské komise a v září téhož roku byl tento návrh projednán ve Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. jen pro upřesnění dodáváme, že usnesení tohoto výboru mají sílu a jsou považovány za usnesení pléna Poslanecké sněmovny. Stanovisko, které navrhnul a prosadil předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) se stalo součástí vyjednávací pozice Vlády ČR v Evropské radě a Radě EU. I když  Poslanecká sněmovna se prostřednictvím kompetentního výboru na popud KDU-ČSL přijala pro vládu závazné usnesení, bylo toto téma opět otevřeno na jednání pléna Poslanecké sněmovny letos v lednu. Poslanecká sněmovna drtivou většinou opět přijala usnesení, které vychází z usnesení výboru z roku 2016 (v podstatě je pouze zkrácené). Tato usnesení vyjadřují názor představitelů KDU-ČSL ohledně tzv. Dublinu IV.

Shrnutí hlavních bodů usnesení sněmovního evropského výboru a pléna poslanecké sněmovny navržených Ondřejem Benešíkem (KDU-ČSL)  

1. Kategoricky odmítáme povinné přerozdělovací kvóty běženců a jakoukoliv penalizaci za jejich neplnění. Systém povinných kvót (přijaté jako jednorázové opatření) zcela evidentně nefunguje. Za téměř tři roky platnosti bylo z plánovaného počtu 160 000 osob přemístěno cca 32 000. Žadatelé o azyl zjevně preferují pouze některé země EU a umístění do nechtěných států se vyhýbají, nebo z nich odcházejí.        
2. Apelujeme na Vládu ČR, aby v jednáních s evropskými partnery prosadila jednomyslné hlasování o jakýkoliv změnách dublinského systému. To zajistí, že pokud např. ČR nebude se změnami souhlasit, bude mít právo veta a nemůže být přehlasována.
3. Naopak podporujeme takové změny, které zabrání zneužívání sociálních systémů žadateli o azyl, zajistí zrychlené azylové řízení a efektivnější návratovou politiku neúspěšných žadatelů o azyl apod.

Postoj KDU-ČSL k Istanbulské úmluvě

KDU-ČSL se kriticky k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva) vyjadřuje již několik let. Cílem Úmluvy je reagovat na vysoký výskyt domácího a genderově podmíněného násilí. Je třeba zdůraznit, že KDU-ČSL dlouhodobě odsuzuje všechny formy domácího násilí a jednoznačně podporuje rovnost příležitostí pro muže i ženy.
KDU-ČSL však důrazně odmítá takovou interpretaci Istanbulské úmluvy, která by podporovala genderovou ideologii, např. zpochybňování tradiční rodiny (založené na manželství muže a ženy) jejím označováním za „stereotypní pojímání rolí můžu a žen“ apod. Domníváme se, že nikdo není schopen dát politické záruky, že Istanbulská úmluva nebude v průběhu času interpretována v neprospěch rodiny založené na vztahu jednoho muže a jedné ženy a zejména nebude sloužit jako záminka či legislativní opora (1) ke stírání autentických rozdílů mezi mužským a ženským pohlavím a k odstraňování pojmů otec a matka z vládní prorodinné politiky, (2) k zavádění předčasné a násilné sexualizace dětí ve školách prostřednictvím povinné výuky, (3) k pozvolné indoktrinaci právními prostředky na úkor občanské společnosti, (4) k umožnění adopce dětí homosexuálními páry, (5) k vytváření takového systému sociálně-právní ochrany dětí, který nepreferuje komplexní práci s rodinou a nerespektuje subsidiární roli státu k záležitostem rodiny, (5) ke znevažování mateřské role ve vztahu k profesní „kariéře“, apod.

Z těchto důvodů ministři za KDU-ČSL v minulé vládě nehlasovali pro ratifikaci této Úmluvy. Ve Vládě ČR byla Istanbulská úmluva schválena hlasy ČSSD a ANO 2011. Stejně jako naši dnes už bývalí ministři ani poslanci za KDU-ČSL nebudou v Poslanecké sněmovně souhlasit s tím, aby ČR přistoupila k této Úmluvě Rady Evropy.

Věříme, že o postojích KDU-ČSL budete informovat signatáře vaší výzvy.

Ruské diplomaty jsme měli vyhostit už dávno. Nepřátelské aktivity veřejnost i politici ignorují, tvrdí Benešík (KDU-ČSL)

Česká republika je jednou z 23 zemí, které dohromady vyhostily celkem 138 ruských diplomatů v reakci na otravu bývalého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii. Tři členové ruského diplomatického personálu musí opustit Česko do 1. dubna. „Je to symbolický krok, který ale přišel poměrně pozdě. Měli jsme k němu přistoupit už před několika lety,“ říká předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde. 

 

Místopředseda lidovců Benešík: Česko je Putinův dezinformační trojský kůň v Evropě

Ruským prezidentem zůstane na dalších šest let Vladimir Putin, na čemž nic nezmění ani kritika neférovosti proběhnuvších voleb. Poslanec a místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík jeho režim nepovažuje za demokratický. V Interview ČT navíc varoval, že Česká republika slouží jako Putinova evropská základna pro ruské dezinformační kampaně a záškodnictví.

Celý pořad si můžete pustit zde. 

Ochrana pronásledovaných menšin ve světě, zejména křesťanů, patří mezi dlouhodobé zahraniční priority KDU-ČSL

Až 70 žádostí čínských křesťanů o azyl v ČR bylo zamítnuto s tím, že by mohli představovat bezpečnostní riziko. Je pravda, že čínské tajné služby dlouhodobě naši republiku infiltrují. Proto nechci s ohledem na citlivost informací dělat ukvapené závěry. Ale to, že křesťané patří v Číně mezi jednu z nejpronásledovanějších skupin, je též nezpochybnitelný fakt.

Pro KDU-ČSL jsou tyto hodnotové postoje zásadní. V žádném případě nesmíme vyměnit ochranu práv menšin za "Slavii v Lize mistrů" a jiné pochybné čínské investice, které konec konců také představují bezpečnostní riziko. Proto budu chtít od pana ministra vnitra v této věci podrobné vysvětlení.

EU si zaslouží reformu a nového předsedu Evropské komise, který nebude tak tlačit na další integraci, říká Ondřej Benešík

David BOREK, moderátor
--------------------
Důležitý víkend pro Evropskou unii. O to nejen v otázkách transatlantických vztahů nebo situace na Blízkém
východě a Ukrajině. Na konferenci v Mnichově Londýn znovu zopakoval, že i po brexitu chce s Unií těsně
spolupracovat. Důkazem má být nová dohoda v oblasti bezpečnosti. Britská premiérka Mayová počítá s tím, že
spolupráce by se mohla navázat už příští rok. Projekt zaměřený na boj s kyberútoky, terorismem nebo pašeráky
Brusel vítá. Jean-Claude Juncker ale žádá, aby se z dohody nedělala podmínka dalších jednání o brexitu.
Plné znění zprávy 56
© 2018 NEWTON Media, a.s.
www.newtonmedia.cz
Zároveň chce, aby se v Unii do budoucna v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky nerozhodovalo
jednomyslně, ale váženou většinou.
Theresa MAYOVÁ, premiérka Velké Británie /18. 2. 2018/
--------------------
Jedním příkladem je operace Triage, kde britská policie široce spolupracovala s Europolem a Českou
republikou na rozbití gangu otrokářů a pašeráků lidí.
Jean-Claude JUNCKER, předseda Evropské komise /18. 2. 2018/
--------------------
Nemůžete míchat tuto otázku s jinými, které se v kontextu brexitu vynoří.
David BOREK, moderátor
--------------------
Naším hostem je teď předseda výboru pro evropské otázky Poslanecké sněmovny a místopředseda KDU-ČSL
Ondřej Benešík. Zdravím vás.
Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/, předseda výboru pro evropské záležitosti PS
--------------------
Dobrý večer z Karolinky.
David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Benešíku, já s dovolením nechám stranou společný boj Británie a Evropské unie proti kyberútokům,
protože to je, s prominutím věc, která není nic proti ničemu, respektive není tam zásadní spor o to, jestli to dělat,
nebo ne. Můžete okomentovat ta slova Jeana-Clauda Junckera, protože tedy to, že by nebylo jednomyslné
hlasování v zahraničních a bezpečnostních otázkách v Evropské unii. to předpokládám, že je skoro kvantový
posun směrem k federaci, je to tak?
Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/, předseda výboru pro evropské záležitosti PS
--------------------
Já bych s váma souhlasil. Myslím si, že Jean-Claude Juncker postupuje poměrně mílovými kroky ve svých
úvahách o evropské integraci. Já se k tomuto rozhodně nekloním. Je to názor Jeana-Clauda Junckera. Myslím
si, že dalším předsedou Evropské komise bude někdo jiný a já věřím tomu, že bude mít k evropské integraci
trošku zdrženlivější přístup, než má Jean-Claude Juncker, který ho má velmi překotný, a myslím si, že zejména
u nových členských států tak jeho přístup nevyvolává úplné sympatie, ani ne u mě.
David BOREK, moderátor
--------------------
No a plus je tady ještě výrok z podobného ranku, ale ne úplně podobného, opět z té konference. Sigmar
Gabriel, německý spolkový ministr zahraničí, ten řekl, že Němci si nejsou jistí při pohledu přes Atlantik, jestli
ještě poznávají "svoji Ameriku" a zároveň řekl, že nikdo nesmí rozdělovat Evropskou unii, včetně Spojených
států. Co to znamená?
Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/, předseda výboru pro evropské záležitosti PS
--------------------
Já si myslím, že Německo se tak trochu v transatlantické vazbě hledá. Samozřejmě myslím si, že v Německu
nebylo úplně kvitováno s povděkem, že novým americkým prezidentem se stal Donald Trump. Donald Trump
taky, taky, a to říkám upřímně, někdy rychleji mluví, než myslí a myslím si, že to působí značné problémy. Ale já
věřím tomu, že tato vazba, která, na které stojíi bezpečnost Evropy a dlouholeté nefalšované přátelství právě
mezi Evropou, demokratickou Evropou a Spojenými státy trvá a trvat bude a že to je jen takový možná postesk,
který byl vysloven. Možná z mého pohledu nemusel být vysloven tak nahlas a takovým tónem, ale on za to do
značné míry taktéž může postoj k mnoha věcem Donalda Trumpa, ale nerad bych, aby se evropští politici
uchylovali k takovým výrokům, byť Donald Trump, jak jsem říkal, někdy rychleji mluví, než myslí.
David BOREK, moderátor
--------------------
V obou těch případech, tedy Jean-Claude Juncker i Sigmar Gabriel, to nejsou žádní, s prominutím, nonameové,
to jsou prostě výrazné postavy evropském, ať už té národní, tak té unijní politiky. Ve světle těchto výrobků jeden
Plné znění zprávy 57
© 2018 NEWTON Media, a.s.
www.newtonmedia.cz
z nich výrazným způsobem mění představu o fungování a vůbec státoprávním uspořádání Evropské unie, ten
druhý víceméně zpochybňuje konstantu jménem euroatlantická vazba. Ve světle tohoto KDU-ČSL nebo vy
osobně vidíte trochu jinak tu dnes velice hojně zmiňovanou myšlenku nějakého referenda, ať už by to bylo
referendum o vystoupení z Evropské unie, nebo prostě referendum, které by potvrdilo, že Češi chtějí nebo
nechtějí nějakou jinou, užší nebo prostě jinou Evropskou unii.
Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/, předseda výboru pro evropské záležitosti PS
--------------------
Já si myslím, že Evropská unie si zaslouží, zaslouží určitou reformu, ale já bych slova těchto dvou pánů
nepřeceňoval. Jean-Claude Juncker je končící předseda Evropské komise. Jsou to jeho názory a tyto názory
prostě neprosadí. Možná je prosadí někdo jiný. Já věřím tomu, že je neprosadí.
David BOREK, moderátor
--------------------
Jenom mě opravte, pane Benešíku, opravte mě. Platí, platí, že pan Juncker pochází z frakce Evropské lidové
strany, do které patří i KDU, je to tak?
Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/, předseda výboru pro evropské záležitosti PS
--------------------
Ano, je to tak a já se přiznám, že Jeanu-Claudovi velmi často nerozumím a KDU-ČSL mu velmi často také
oponuje. A co se týče pana, pana Gabriela, tak pan Gabriel je německý politik. To je politik jedné členské země,
byť ta země je co do lidnatosti největší, ale já bych jejich slova nepřeceňoval. Jejich vliv je limitovaný a pokud
mám správné informace, tak tyto názory, názory narážejí napříč Evropskou unií. Já vím, že je to mediálně
vděčné, že se o tom mluví, že o tom novináři rádi píší, ale rozhodně bych jejich slova nepřeceňoval a myslím si,
že tito pánové v minulosti, a nejenom oni, měli celou řadu výroků, které zvířily vody, ale nakonec se ukázalo, že
skutečně pouze a jenom zvířily vody, ale skutek utekl.
David BOREK, moderátor
--------------------
Tak je tam něco z té konference, co byste naopak považoval za věc, která podle vás není nijak přifouknutá a je
podstatná nebo myslím téma nebo region světový, kterému se tam také věnovali státníci, a který alespoň v
něčem přinesl na té konferenci zajímavé, pozoruhodné výroky a podobně.
Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/, předseda výboru pro evropské záležitosti PS
--------------------
No, já si myslím, že je to Blízký východ a je to určitě konkrétně Írán a Írán versus Izrael. Tady jsem na stejné
notě s Izraelem, který považuje možná ne úplně na stejné notě, ale izraelský premiér nazývá Írán jedno z
největších nebezpečí pro světový mír. Tady si myslím, že bych docela, docela souhlasil.
David BOREK, moderátor
--------------------
A přetaví se to třeba i v to, že až bude paní Mogheriniová zase někde třeba jednat o Íránu, tak bude muset brát
v potaz, že česká pozice je taková nebo je to věc, kterou si tady můžeme říkat v Česku, ale v podstatě na tu
celoevropskou pozici, na tu unijní, na tu diplomacii, kterou paní Mogheriniová reprezentuje, to vliv nemá.
Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/, předseda výboru pro evropské záležitosti PS
--------------------
Samozřejmě má protože vy jste na začátku vzpomínal to, že záležitosti ohledně bezpečnosti a zahraničních věcí
se rozhodují jednomyslně a právě to je ten důvod, proč já jsem vyjádřil tu svoji skepsi k tomu, že by to mělo být
většinově. Dlouhodobý názor České republiky je takový nebo respektive politika vůči Izraeli se liší od celé řady
členských států Evropské unii, unie a já věřím tomu, že je naprosto správná. Takže bude záležet na vládě
České republiky, jaká bude vláda České republiky, jestli tuto linii udržíme. Já věřím, že ji udržíme a že téměř
jakákoliv vláda České republiky bude schopná tuto linii udržet, to znamená linii, která je velmi pragmatická, a
která nazývá věci pravými jmény.
David BOREK, moderátor

Časově jsem opět trochu přetekl, ale já vám ještě ..., já docela bych rád od vás slyšel, možná ideálně 20 sekund
odpověď, je to jenom můj dojem, že Rusko a Ukrajina, ta velká východoevropská krize teď zmizela z té velké
globální diplomacie?
Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/, předseda výboru pro evropské záležitosti PS
--------------------
Není to jenom váš dojem, určitě zmizela. Já jsem měl na tady to téma celou řadu rozhovorů a myslím si, že
tento konflikt, který už se stává do určité míry zamrzlým konfliktem a to je právě ten druh konfliktu, který Vladimir
Putin chce, by se měl opět dostat na světlo boží a že by světová diplomacie toto měla řešit. Ano, souhlasím s
vámi, je velká škoda, že toto zmizelo ze světla reflektorů.
David BOREK, moderátor
--------------------
Ondřej Benešík z KDU-ČSL. Děkujeme. Na shledanou.
Ondřej BENEŠÍK, místopředseda strany /KDU-ČSL/, předseda výboru pro evropské záležitosti PS
--------------------
Děkuji. Na shledanou. Hezký večer.

Česká republika a evropské peníze po Brexitu

Odběr newsletteru
ČT24

Evropská unie připravuje svůj rozpočet na dobu, až vypadnou příjmy jednoho z nejštědřejších přispěvovatelů do společné evropské pokladny - Velké Británie.

Jak peníze čerpá a bude čerpat Česko? v Událostech, komentářích se k této problematice včera vyjadřovali -  ministryně pro místní rozvoj v demisi Kláry Dostálové (nestr. za ANO) a předseda parlamentního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).

Záznam celého pořadu naleznete ZDE

Je to pro nás etický problém

Lidové noviny    Strana 2  

ELIŠKA NOVÁ       

Sociální demokraté couvají z podmínky, aby vládu nevedl obviněný premiér, a přejí si obnovu koalice s ANO a lidovci. Jsou ale sami

PRAHA Sociální demokracie začala ústy svého místopředsedy Jana Hamáčka ustupovat od podmínky, že nepůjde do vlády, ve které by byl obviněný člověk. Připouští tak koalici s hnutím ANO, jehož předseda Andrej Babiš je obviněn v kauze dotačního podvodu na farmu Čapí hnízdo. ČSSD by preferovala návrat ke koalici spolu s lidovci, která vládla uplynulé čtyři roky. Ti však na své podmínce trvají, s trestně stíhaným politikem být ve vládě nechtějí. Hnutí ANO se zase nechce vzdát svého předsedy. Babiš by navíc nejraději viděl menšinovou vládu ANO, která by se o hlasy oranžových a žlutých jen opřela.

            Obvinění předsedy hnutí ANO je nepřekročitelný problém pro většinu stran ve sněmovně. Na tom, aby se vlády Babiš neúčastnil, trvá i druhá nejsilnější, ODS. Stejně tak třetí nejsilnější, Piráti. Zrak se tak upírá na menší strany – tím, že začala ČSSD od podmínky couvat, především na lidovce.

            Ani pro ně není obnova původní koalice vzdálená, minulý týden o ní mluvil v deníku Právo i předseda KDU Pavel Bělobrádek. Podle něj by spolupráce ANO, ČSSD aKDU odblokovala patovou situaci. „Jako ústupek jsem navrhl jednání o vládě bez předsedů při posledním jednání s ANO. Ti to odmítli. Pokud ve vládě nebude obviněný z úmyslného trestného činu, jsme při nalezení programové shody a domluvení principu vládnutí ochotni do vlády vstoupit. Tady nejde o pana Babiše, to je jeho stihomam nebo průhledné PR. Pro nás to je věc principu a slibu voličům, ne osobní věc. Za to, že hrozí kriminál zrovna jemu, opravdu nemohu,“ řekl LN Bělobrádek.

            Postup vedení přitom podle informací LN podporuje i členská základna. Někteří členové jdou ještě dál a apriori si přejí zůstat v opozici. Nejsilněji to přitom zaznívá například na jižní Moravě, která patří k tradičním voličským základnám strany.

„My měli Čunka“

„Být ve vládě za každou cenu, po tom v KDU nikdo nevolá. Původní koalice pro nás vždy byla varianta, ale platí, že máme problém být v koalici s trestně stíhaným člověkem, ať už je to Andrej Babiš, či kdokoli jiný,“ potvrzuje místopředseda Ondřej Benešík. Apřipomíná, že i lidovci mají svoje zkušenosti, se kterými se museli popasovat. „Je to pro nás etický problém, který musela v minulosti řešit i KDU. Vyřešila ho tak, že vyvodila politickou odpovědnost, i když to pro nás nebylo příjemné,“ připomíná Benešík kauzu Jiřího Čunka z dob, kdy byl předsedou lidovců. Čunek kvůli vyšetřování v úplatkářské aféře opustil vládu Mirka Topolánka. Čunkovi se nakonec podařilo očistit se.

Mezi lidovci navíc často zaznívá, že jim došla trpělivost s pověstí zrádců a úšklebky na jejich účet, že jsou schopni domluvit se za každou cenu s každým. Nic na tom nemění ani hrozba, že by Babiš utvořil koalici s SPD Tomia Okamury a KSČM či se o jejich hlasy jeho vláda opřela. „Problém to pro nás je, ale nemůžeme být jediní, kdo ponese náklady za to, že tady taková koalice nebude. Uvědomujeme si, že to je obrovské riziko, a snažíme se a jsme konstruktivní. Ale s námi nikdo seriózně o vládě zatím nejednal, zatím to byly spíš náznaky. I Andrej Babiš říkal, že s námi jít nechce,“ míní Benešík. Faktem je, že Babiš se několikrát proti opakovaným prohlášením lidovců, že jim vadí trestně stíhaná osoba ve vládě, ohradil a spolupráci s nimi obnovovat nechce.

            Pokud by odpadl základní problém, pak by navíc KDU měla i další podmínky. Například to, aby ji v zásadních věcech nemohlo ANO přehlasovat. Lidovci chtějí svoje postoje konzultovat s představiteli některých sněmovních stran. Včera se sešli s Piráty. Ti nevidí žádnou možnost do připravovaného druhého kabinetu vstoupit nebo ho podpořit. KDU se ještě hodlá potkat s ODS, TOP 09, STAN a ČSSD.

Čekání na předsedu

Ani u ČSSD není spolupráce s ANO přes současné „námluvy“ stoprocentní. Oranžové čeká 18. února sjezd, na kterém si zvolí nové vedení. Od toho se bude odvíjet jejich další směřování. I Hamáček, který o obnovení koalice mluví nejvíce, dodává, že kdyby byl zvolen předsedou, chtěl by do rozhodování zapojit členskou základnu. A jinak by další jednání se sociálními demokraty probíhala v případě, že by se předsedou stal druhý nejsilnější kandidát Milan Chovanec. S tím si pro změnu nedovede představit spolupráci Babiš.

Místopředseda strany Ondřej Benešík na Fischerovi oceňuje, že dokázal získat hlasy ve velkých městech i na venkově.

Lidovci chtějí spojit síly s Pavlem Fischerem

Téma: Předsednictvo

31.1.2018    ceskapozice.cz    Strana 0    Česká pozice / Téma

    Česká pozice, Ondřej Koutník, Česká pozice, Eliška Nová       

 

Bronzový prezidentský kandidát Pavel Fischer získal v prvním kole o víc než 200 tisíc hlasů vyšší podporu než celá KDU-ČSL loni ve sněmovních volbách, což z něho učinilo žádanou politickou hvězdu. A nebývale zbystřili právě lidovci. V KDU-ČSL rozběhla debata, zda by nebylo možné s ním spolupracovat – ideálně jak ho dostat do strany.

Nejsou to zcela srovnatelné disciplíny, navzdory tomu: prezidentský kandidát Pavel Fischer získal v prvním kole o víc než 200 tisíc hlasů vyšší podporu než celá KDU-ČSL loni ve sněmovních volbách. Přes půl milionu jeho voličů učinilo z Fischera žádanou politickou hvězdu. A jsou to právě lidovci, kteří nebývale zbystřili. Podle informací LN se uvnitř KDU-ČSL rozběhla debata, zda by nebylo možné s Fischerem spolupracovat – ideálně jak ho dostat do strany a případně do jaké funkce (včetně té nejvyšší).

Fischer zatím svou další dráhu veřejně nekomentuje. „Rozhodl jsem se, že do druhého kola nebudu činit žádné rozhodnutí. Potřebuji si odpočinout a rozmyslet všechny okolnosti,“ řekl LN. Jeho další směřování bude do značné míry souviset právě s výsledkem druhého kola volby prezidenta. Pokud by zvítězil Drahoš, Fischer by se mohl vrátit ke svému nejoblíbenějšímu řemeslu – diplomacii. Mohlo by jít o post velvyslance, vyloučit však nelze ani případné angažmá na Hradě či ministerstvu zahraničí, pokud by se lidovci zapojili do vyjednávání o nové vládě. Různorodá forma spolupráce

Fischer dosáhl nadprůměrných zisků zejména na jižní Moravě, baště lidovců. „Pro velkou část našich voličů, příznivců i členů to byl kandidát, kterého podpořili stoprocentně a pracovali pro něho,“ řekl LN místopředseda strany a poslanec ze Zlínského kraje Ondřej Benešík. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek se vyjadřuje obezřetně: „KDU-ČSL stojí o spolupráci všech demokratických osobností, pokud samy mají zájem. Což je věc vývoje,“ řekl. Faktem je, že v roce 2019 bude KDU-ČSL rozhodovat o novém předsedovi a Fischer o kariéře ve vrcholné politice vážně uvažuje. Pokud by KDU-ČSL chtěla Fischerovy obliby využít naplno, měla by ho „zapřáhnout“ co nejdříve – dokud je „železo žhavé“. Forma spolupráce může být různorodá: lídr strany, kandidát do Senátu a vyloučit nelze ani nominaci do vlády coby ministra zahraničí.

Naznačil to v rozhovoru pro LN už po sečtení výsledků prvního kola prezidentských voleb: „Uvědomil jsem si, že to, na čem pracuji někde ve skrytu, zajímá spoustu lidí. Vstoupil jsem na politické kolbiště a budu s tím muset něco dělat.“ Lidovci jsou angažmá Pavla Fischera velice nakloněni. Kromě skutečnosti, že klíčové bude rozhodnutí samotného prezidentského kandidáta, bude v případě Fischerova zájmu důležité i to, jakým způsobem by nástup do KDU-ČSL proběhl.

„Až se bude rozhodovat o novém lídrovi, KDU-ČSL bude moct vybírat ze dvou až třech poslanců: Ondřeje Benešíka, Mariana Jurečky nebo Jana Bartoška. Každý z nich je ale nepřijatelný pro nějaký region, tudíž nebude snadné získat hlasy napříč stranou. V KDU-ČSL tedy nyní vznikla otázka, zda by straně nedala impulz spíše osoba, která by přišla zvenčí, nezatížená stranickou politikou a spory v jednotlivých regionech. Dnes je poptávka po nestranické politice a po někom novém, což Pavel Fischer představuje. Pro stranu by šlo o přijatelné řešení,“ řekl LN Šaradín. V KDU-ČSL vznikla otázka, zda by straně nedala impulz spíše osoba, která by přišla zvenčí, nezatížená stranickou politikou a spory v jednotlivých regionech. Dnes je poptávka po nestranické politice a po někom novém, což Pavel Fischer představuje. Pro stranu by šlo o přijatelné řešení.

Místopředseda poslaneckého klubu Jiří Mihola je přesvědčený, že Fischerova aktivizace by byla oživením obecně pro celou českou politiku. „Ano, jeho jméno ve straně rezonuje, i se s tím pracuje, ale je to spíš otázka na něj. Jistá komunikace již proběhla, ale určitě má nabídek řadu, takže teď o nich přemýšlí. Spolupráci jako takovou bych určitě prosazoval, otázkou je, na jaké bázi. Blízkost je logická, i podpora od členů, takže by šlo o významné oživení a posílení. Rozhodnutí je na Pavlu Fischerovi,“ řekl LN Mihola.

Podle poslance z Jihomoravského kraje není vyloučeno, že Fischer by mohl uspět v klání o nejvyšší stranické funkce. „Myslím, že už dříve řekl, že stranická politika není tím, co by pro něj bylo jednoduché, ale politice se nevyhýbá, takže pro něj možná bude reálnější být nestranickým kandidátem s podporou. Ale to se může změnit, nechci za něj mluvit,“ dodal Mihola. Místopředseda strany Ondřej Benešík na Fischerovi oceňuje, že dokázal získat hlasy ve velkých městech i na venkově.

„Podle výsledků to Pavel Fischer s podporou nemá špatné v Praze, ale měl i velkou podporu v regionech na Moravě. Je braný spíše jako městský intelektuální typ, proto mě velmi mile překvapila jeho podpora na Moravě. Jako kandidát dokázal propojit republiku i v rámci našich struktur,“ řekl LN poslanec. Podle Benešíka má KDU-ČSL s Fischerem dobré zkušenosti. „Spolupracoval s námi velmi úzce, angažoval se jako nestraník v zahraniční komisi KDU. Řada našich lidí pro něj v kampani pracovala jako dobrovolníci,“ ocenil Benešík.