Aktuálně
18. 10. 2018

Evropská unie je podle prezidentů V4 skvělý projekt, na dokonalosti prý ale musí ještě pracovat. Lídry střední Evropy hostí slovenský prezident Kiska, tedy pomalu končící prezident, ve Vysokých Tatrách. Co prezidentům přes všechnu chválu na Evropské unii nejvíc vadí? Český prezident Miloš Zeman mluvil o tom, že Evropská unie často řeší nepodstatné, podružné záležitosti, což jí škodí. Podle něj by se měla Unie vrátit k podstatě subsidiarity, tedy aby členské státy co nejvíce témat řešily na národní úrovni a dohromady Evropská unie řešila jenom to, co se jí týká opravdu vcelku. 

Ondřej Benešík, poslanec za KDU-ČSL k tomu řekl: "Co neumíme řešit na národní úrovni a je důležité pro všechny státy, řešme na úrovni evropské, například ochranu vnějších hranic. A naopak některé záležitosti se daleko lépe řeší na úrovni státu, kraje, obce nebo města. To je subsidiarita."

Více se můžete podívat ZDE: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/218411...

27. 08. 2018

V těchto dnech si připomínáme smutné výročí 50 let od vstupu vojsk zemí Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Dnes by k přímé invazi těžko došlo. Rusko, i když má stále imperiální choutky, není v takové mocenské pozici jako během studené války a hlavně - naše ukotvení v západních bezpečnostních a politických strukturách je velmi pevné. Členství v EU a NATO se stalo pojistkou demokratického směřování naší země.

Když nás před padesáti lety okupovala vojska Varšavské smlouvy, hlavní roli v tomto paktu sehrával Sovětský svaz. Ostatní členové byli v pozici vazalů. Severoatlantická aliance funguje na jiném principu, rozhoduje se kolektivně. Je naprosto absurdní, když někdo srovnává Sovětský svaz se Spojenými státy a Varšavskou smlouvu se Severoatlantickou aliancí. Vrcholem drzosti pak je, když komunisté odmítají, že v srpnu 1968 šlo o okupaci. Toto zpochybňování historie nezaznívá z Rigy, Vilniusu nebo Kyjeva, ale především z Moskvy, případně od domácích podporovatelů Kremlu. V poslední době například narůstá počet Rusů, kteří považují okupaci Československa za “bratrskou pomoc” proti kontrarevoluci, která byla řízena kapitalistickým západem. Nebo dokonce tvrdí, že Moskva jen bránila, co bylo její.

V tomto je zásadní rodzíl mezi Ruskem a civilizovaným světem. Pokud například v Německu někdo i jen relativizuje důsledky nacismu (třeba že toto období bylo muším trusem na jinak skvělé německé historii), tak je považován za extrémistu. Pro Rusy ale začala druhá světová válka až napadením Sovětského svazu. Podpora a paktování se s Hitlerem, napadení Finska, okupace Pobaltí a Polska a vraždění v Katyni, jakoby pro značnou část Rusů ani neexistovalo. Stalin je považován za jednu z největších postav historie a sám prezident Putin mluví o rozpadu Sovětského svazu jako o nějvětší historické tragédii. Bohužel se to vše odráží i v názorech na okupaci naší vlasti v roce 1968.

Moc bych Rusům přál, aby si vedle své slavné minulosti dokázali přiznat i její stinné stránky. Ruské společnosti by to prospělo. Pro nás to znamená jedno. Dokud v Rusku budou převažovat tyto imperiální názory, tak se musíme mít na pozoru. Odpustit, ale nezapomínat. Nenechat si překrucovat historii. A nevěřit kremelským trollům lži - třeba tu, že za okupaci Československa vlastně můžou Ukrajinci (ne, že by na tom záleželo, ale Brežněv byl Rus).

 Ondřej Benešík

25. 06. 2018

Lidovci kritizovali premiéra Andreje Babiše (ANO) za jeho rozhodnutí nezúčastnit se nedělní neformální schůzky evropských lídrů k migraci. Podle nich Babiš nevyužil příležitosti prezentovat český postoj k problematice. Babiš ve čtvrtek po jednání s představiteli visegradské skupiny (V4) v Budapešti řekl, že na schůzku nepojedou premiéři Česka, Slovenska, Polska ani Maďarska, protože by s jejími předpokládanými závěry nesouhlasili.
 
"Německo konečně pochopilo, že přerozdělovací kvóty nefungují a fungovat nebudou. Na druhou stranu nová italská vláda by ty kvóty chtěla ještě rozšiřovat. To si myslím, že je dostatečný důvod pro to, aby náš premiér jel na jednání se svými kolegy, aby si situaci vyjasnil a aby jasně přednesl stanovisko České republiky," řekl novinářům předseda evropského výboru Sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Připomněl, že Česko dlouhodobě kvóty odmítá.
 
"Pokládám za velkou chybu, že (Babiš) nevyužívá této situace, aby vedl osobní jednání s (německou) kancléřkou (Angelou) Merkelovou, s novým italským premiérem (Giuseppem Contem) a s dalšími partnery, kteří jsou v této problematice klíčoví," doplnil Benešík.
 
"Politici jsou tu od toho, aby spolu mluvili, ne aby spolu nemluvili," připojil se europoslanec Pavel Svoboda. Vyzval Babiše, aby rozhodnutí o neúčasti na nedělní neformální schůzce ještě přehodnotil.
 
Lídři visegradské skupiny se podle Babiše ve čtvrtek dohodli, že není důvod se schůzky účastnit. Podle něj je rozhodující půdou, na níž se bude o řešení migrační problematiky jednat, summit Evropské unie, který se uskuteční příští týden ve čtvrtek a v pátek.
 
Na nedělní schůzce podle Babiše může postoj zemí visegradské skupiny prezentovat rakouský kancléř Sebastian Kurz, který se čtvrtečního jednání v Budapešti účastnil. Země V4 ale podle českého premiéra nechtěly jet na schůzku, z níž by měly vzejít závěry, s nimiž nesouhlasí. Jako příklad uvedl posilování pohraniční agentury EU Frontex. To by podle něj nemělo spočívat jen v navyšování počtu pracovníků, ale i ve změně kompetencí.
 
  
 
https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/babis-dela-chybu-kdyz-nejede-na-mini...

Média
18. 10. 2018

V minulých dnech jsme si připomněli smutné výročí 50 let od vstupu vojsk zemí Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa.

Dnes by k přímé invazi těžko došlo. Rusko, i když má stále imperiální choutky, není v takové mocenské pozici jako během studené války a hlavně - naše ukotvení v západních bezpečnostních a politických strukturách je velmi pevné. Členství v EU a NATO se stalo pojistkou demokratického směřování naší země.
Když nás před padesáti lety okupovala vojska Varšavské smlouvy, hlavní roli v tomto paktu sehrával Sovětský svaz. Ostatní členové byli v pozici vazalů. Severoatlantická aliance funguje na jiném principu, rozhoduje se kolektivně. Je naprosto absurdní, když někdo srovnává Sovětský svaz se Spojenými státy a Varšavskou smlouvu se Severoatlantickou aliancí. Vrcholem drzosti pak je, když komunisté odmítají, že v srpnu 1968 šlo o okupaci. Toto zpochybňování historie nezaznívá z Rigy, Vilniusu nebo Kyjeva, ale především z Moskvy, případně od domácích podporovatelů Kremlu. V poslední době například narůstá počet Rusů, kteří považují okupaci Československa za “bratrskou pomoc” proti kontrarevoluci, která byla řízena kapitalistickým západem. Nebo dokonce tvrdí, že Moskva jen bránila, co bylo její.

V tomto je zásadní rodzíl mezi Ruskem a civilizovaným světem. Pokud například v Německu někdo i jen relativizuje důsledky nacismu (třeba že toto období bylo muším trusem na jinak skvělé německé historii), tak je považován za extremistu. Pro Rusy ale začala druhá světová válka až napadením Sovětského svazu. Podpora a paktování se s Hitlerem, napadení Finska, okupace Pobaltí a Polska a vraždění v Katyni, jakoby pro značnou část Rusů ani neexistovalo. Stalin je považován za jednu z největších postav historie a sám prezident Putin mluví o rozpadu Sovětského svazu jako o nějvětší historické tragédii. Bohužel se to vše odráží i v názorech na okupaci naší vlasti v roce 1968.

Moc bych Rusům přál, aby si vedle své slavné minulosti dokázali přiznat i její stinné stránky. Ruské společnosti by to prospělo. Pro nás to znamená jedno. Dokud v Rusku budou převažovat tyto imperiální názory, tak se musíme mít na pozoru. Odpustit, ale nezapomínat. Nenechat si překrucovat historii. A nevěřit kremelským trollům lži - třeba tu, že za okupaci Československa vlastně můžou Ukrajinci (ne, že by na tom záleželo, ale Brežněv byl Rus).

Ondřej Benešík, místopředseda KDU-ČSL 

23. 07. 2018

Krojované babičky ze Slovácka nosí šátek, který vypadá skoro stejně jako hidžáb, a nikomu to nevadí, začíná
trochu s nadsázkou místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík, který bydlí ve Strání na česko-slovenském
pomezí.
„Já jsem z Moravy a tady pořád ještě potkáváme starší ženy, které také mají šátky a ty zakrývají zhruba
to samé co hidžáb. Ale je spousta míst, kde je zahalení z bezpečnostních nebo hygienických důvodů
nepřípustné, a je třeba to respektovat. Já jsem pokrývku hlavy ve škole mít nesměl, protože to odporovalo
školnímu řádu,“ říká Benešík.
Poukazuje ale také na to, že strach ze zahalené ženy je tedy iracionální. Většina atributů islámu by mu
nevadila, ale stavba mešit v českých městech ano.
Benešík důsledně rozlišuje. Nemá výhrady k muslimům, ale k islámu jako takovému. „Pokud budeme
posuzovat islám podle Koránu a podle života Mohameda, pak už je to neslučitelné s naším typem jednání. Ale
spousta muslimů neuplatňuje islám plně. Tím pro nás líp. Turci jsou jen takoví papíroví muslimové,“ uvažuje
politik.
Uvádí příklad: těžko se podle něj bude do naší společnosti integrovat muslim se čtyřmi manželkami,
když je v Česku mnohoženství trestné. „Ale většina muslimů nemá víc manželek,“ připomíná.
Benešík si zároveň nemyslí, že by vztah Čechů k muslimům byl nějak závadný. „Mají k nim verbální
výhrady, když s nimi nejsou ve styku, ale při osobním setkání jsou Češi tolerantní lidé,“ míní Benešík.

09. 10. 2017

Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby se zabránilo úbytku podzemních vod

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Vody v půdě postupně ubývá. Tato nelichotivá skutečnost začíná být v posledních letech, kdy jsou parná a suchá léta, stále znatelnější. Nejvíce za to může srážkový deficit.

            Ten největší v poslední době nastal v roce 2015 a zatím se ho nepodařilo odstranit, byť konec letošního léta a začátek podzimu jsou poměrně deštivé.

            Hladiny podzemních vod proto vzrostly a mnohé už nejsou pod hranicí sucha, z dlouhodobější perspektivy však není situace nejlepší. Aby se podzemní vody vrátily k normálu, muselo by v zimě hodně nasněžit a na jaře potom pozvolna tát, aby se voda vsákla do půdy. Ani to ale není definitivní řešení.

            Odborníci upozorňují, že se klima mění a vláhy je a bude stále méně. Proto by podle nich člověk neměl jen čekat se založenýma rukama, ale měl by se pokusit také něco udělat pro to, aby voda zůstala v půdě a v krajině.

            Redakce MF DNES krajským lídrům větších stran položila v rámci předvolební ankety otázku na téma: Jaké konkrétní opatření ve Zlínském kraji byste udělali, abychom v budoucnu mohli úspěšně čelit problému se suchem a úbytkem podzemních vod?

 

Řešením jsou remízky, meze a mokřady

 

Ondřej Benešík KDU-ČSL

 

Jsem velmi rád, že můj stranický kolega Marian Jurečka jako první ministr zemědělství začal tento problém systematicky řešit. Musíme především usilovat o změnu způsobu hospodaření s půdou, o používání vhodných technologických postupů nebo zatravňování. Další nutné opatření je obnovování nebo budování rybníků a další pozemkové úpravy, jako je budování remízků, mezí či mokřadů. Musíme se naučit lépe využívat dešťovou vodu, to je výzva především pro běžné domácnosti. Ovšem všechna tato opatření při dlouhotrvajícím suchu mohou být nedostatečná. Proto ministerstvo zemědělství vytipovalo nejvíce ohrožené oblasti, kde by mohly v budoucnu vzniknout nové přehrady. V našem kraji jde o přehradu u Vlachovic. Toto vše neuděláme za jedno volební období. Bude to úkol pro jednu celou generaci. Tu naši. Proto bude nutné, abychom táhli za jeden provaz. Boj proti suchu se musí stát naším národním zájmem.

Úvodní slovo

Chci to, co vy. Spokojené rodiny, bezpečný domov, aby se naše děti měly lépe a abychom ve stáří nestrádali. Pojmenovávat problémy pravými jmény, navrhovat konkrétní řešení a hájit zájmy našeho světa, hodnot a našeho životního stylu. To je politika, kterou nabízím, kterou dělám a chci dělat. Pro Vás, pro naše rodiny a pro naši zem.

Regiony, které jsem navštívil
Pokud se Vám mapy nezobrazují, musíte povolit funkci sledování GPS ve Vašem počítači, která se objeví při najetí myší na mapu