Aktuálně
15. 11. 2017

 

15.11.2017    Hospodářské noviny 

    Radek Bartoníček       

Lidovečtí politici mají v boji o své tradiční voliče poněkud nečekaného protivníka. Jejich příznivce se snaží získat politik, u něhož by to málokdo očekával – předseda SPD Tomio Okamura. Díky své protimuslimské a protiuprchlické politice se dočkal podpory od některých křesťanských voličů už před parlamentními volbami a velkou šanci je oslovit má také po volbách.

            Okamurovi v tom nyní hodně pomohl pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka. Stejně jako v minulosti napsal předsedům politických stran v Poslanecké sněmovně blahopřání ke zvolení, čehož Okamura okamžitě využil.

            Na rozdíl od šéfů jiných stran se dopisem pochlubil na sociálních a zároveň dal najevo, jak jej takové blahopřání těší.

            Z publikovaného dopisu je navíc zřejmé, že nejvyšší představitel katolíků v zemi nezůstal jen u formálního blahopřání, ale přidal ještě větu, kterou zdůraznil pro své příznivce i Okamura. „Jsem přesvědčený, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v naší zemi i řada jiných témat,“ napsal kardinál a Okamura jej vzápětí ujistil, že má v SPD pevnou oporu. „Už dlouhodobě máme podobnou starost o budoucnost naší země, evropské civilizace a hodnot, které s sebou nese, jako jsou svoboda, demokracie, lidská práva a také naše křesťanské kořeny, včetně podpory tradiční rodiny,“ odepsal Okamura.

            Něco takového se ovšem nelíbí zástupcům KDU-ČSL, kteří si jinak s kardinálem Dukou v mnoha věcech rozumí. S formulací dopisu Okamurovi nesouhlasí, protože kromě jiného se šéf SPD do lidoveckých poslanců v poslední době hodně navážel. Europoslance za KDU-ČSL například nepravdivě osočoval, že podporovali příchod uprchlíků do České republiky, za což jej europoslanci žalují.

            „Popravdě nechápu, co jsou ta témata, která spojují SPD a katolíky, o kterých pan kardinál Duka píše,“ postěžoval si první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka, jenž Okamuru ostře kritizuje. „U něj a jeho SPD vidím především lhaní, překrucování pravdy, vytváření atmosféry strachu a nenávisti vůči lidem,“ řekl Jurečka, ke kterému se připojil i další místopředseda Ondřej Benešík. „Nepochopil jsem, jak se pan Okamura fakticky zasloužil o bezpečí naší země,“ naráží Benešík na Dukova slova z dopisu. Vysvětlení kardinála Duky se do uzávěrky nepodařilo získat.

            Benešík byl kromě jiného lídrem lidovců ve Zlínském kraji, kde se podle svých slov setkával s tím, že někteří křesťané vyzývali k tomu, aby lidé volili Okamurovu stranu, a nikoliv KDU-ČSL. To se mohlo promítnout i do výsledku: okamurovci dokonce lidovce porazili, přestože tento kraj je jinak baštou lidovců. „Nějaké voliče nám možná vzal. Stále ale věřím, že většina našich voličů umí rozpoznat, kdo je populista a politický podnikatel jako Tomio Okamura,“ míní Benešík.

            K Okamurově podpoře vyzýval i časopis RC Monitor, který mapuje dění ve společnosti „katolickýma očima“. Jeden z autorů Jiří Fuchs mimo jiné napsal, že je lepší volit Okamurovu SPD než tradiční politické strany.

Zároveň v časopise vyšlo upozornění, že podpora Evropské unie v programu politické strany znamená signál takovou stranu nevolit. Do časopisu následně napsal plzeňský biskup Tomáš Holub, který patří k mladé generaci nejvyšších církevních hodnostářů. „S velkým zděšením a zároveň smutkem jsem četl slova ve vašem časopise,“ napsal Holub s tím, že s takovými postoji zásadně nesouhlasí a „je hluboce přesvědčený, že jsou proti duchu evangelia“.

            Na rozdíl od plzeňského biskupa však kardinál Duka dává svými názory najevo, že má v některých tématech blízko k Okamurovi či prezidentovi Miloši Zemanovi. Zejména pokud jde o pohled na uprchlíky či islám. „Existuje plán na ovládnutí Evropy. To je problém teroristické džihádistické politiky. Čili já musím počítat, že v probíhající migraci tito lidé jsou přítomni,“ řekl Duka například Parlamentním listům.

***

Nějaké voliče nám možná Tomio Okamura vzal. Ale stále věřím, že většina voličů umí rozpoznat, že je to populista a politický podnikatel. Ondřej Benešík místopředseda KDU-ČSL

Foto popis| Pomohl Okamurovi Dominik Duka napsal vstřícně šéfovi SPD.

Foto autor| Foto: HN – Milan Bureš

O autorovi| Radek Bartoníček, radek.bartonicek@economia.cz

15. 11. 2017

Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby firmy měly kvalifikované pracovníky

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Podprůměrná nezaměstnanost ve Zlínském kraji, která už klesla pod čtyři procenta, je sice velmi pozitivní ukazatel, má však i negativní efekty. I kvůli ní nemají firmy dost zaměstnanců do výroby, čímž strádají, přestože ekonomika roste. Na trhu práce zkrátka už nejsou potřební lidé a mnohé školy nové ve větším množství ani „neprodukují‘.

            Pro výrobní podniky je to zásadní problém. Někde musejí kvůli nedostatku kvalifikovaných i nekvalifikovaných sil omezovat výrobu, jinde zase snižují zisky jen proto, aby mohli zaměstnancům navýšit platy. Ty jsou totiž ve Zlínském kraji dlouhodobě velmi nízké a druhé nejnižší v zemi. A to zájemce o práci také odrazuje.

            O problému s nedostatkem zaměstnanců v regionu se ví už dlouho, zatím ale nikdo nevymyslel takové řešení, které by se v praxi osvědčilo. MF DNES se proto obrátila na krajské lídry větších politických stran, které jdou do sněmovních voleb, s anketní otázkou v následujícím znění:

            „Jak motivovat mladé lidi k oborům, o něž není zájem, a dodat tak zdejším firmám kvalifikovanou pracovní sílu? Jak zároveň zařídit, aby školy neprodukovaly nekvalifikovanou pracovní sílu?“

 

***

 

Zvyšme povinnou praxi studentů

Ondřej Benešík KDU-ČSL

Řešení celé situace vidím v tzv. duálním vzdělávání, což není nic jiného než větší spolupráce firem a škol. V Rakousku nebo Německu je zcela běžné, když žáci technických oborů jako například elektrikář musí trávit několik tisíc hodin praxe ve firmách, kdežto u českých studentů je to pouze okolo jednoho tisíce hodin, a to ještě nemusí trávit v podnicích. Podíl mladých lidí, kteří si zvolí odborné technické zaměření, je sice podobný jako v Rakousku, ale jen šest procent Čechů absolvovalo na odborných školách vzdělávací program, jehož součástí byla praxe. Ve zmíněném Rakousku jich bylo 33 procent a je to přesně půl na půl. Student tráví ve škole stejný čas jako v podniku na praxi. Aby se situace změnila, mohly by například firmy s rodiči uzavírat smlouvy, které by garantovaly podporu studentům a zároveň to, že po vyučení či maturitě studenti nastoupí do těchto firem.

27. 09. 2017

27.9.2017    Mladá fronta DNES    Strana 14    Kraj Zlínský

    Petr Skácel       

VOLBY 2017

MF DNES přináší předvolební rozhovor s poslancem Ondřejem Benešíkem, krajským lídrem KDU–ČSL.

ZLÍNSKÝ KRAJ Lídrem lidovců tady byl už v minulých sněmovních volbách a nyní znovu vede stranu ve Zlínském kraji. Ondřej Benešík netají ambici výrazně uspět, cítí šanci po zdařilých krajských volbách.

            „Určitě můžeme volby v rámci kraje vyhrát,“ je přesvědčený Benešík, který měl být jedničkou společné kandidátky KDU–ČSL a STAN.

 

* Nakonec jste se ale nedomluvili, proč k tomu podle vás došlo?

            Největší problém byl čas, za tak krátkou dobu šlo naše spojenectví jen těžce vysvětlit voličům. Upozorňoval jsem na to od začátku a na moje slova došlo. Naše dobrá vůle se navíc obrátila proti nám a byli jsme označováni za zbabělce či zrádce, což je nesmysl. Koncept koalice nebyl špatný, ale nakonec nebyla jiná varianta než ji ukončit.

 

* Problémem byla hranice 10 procent nutná pro vstup do Sněmovny, měli byste šanci ji překročit? A nepoškodí vás tohle handrkování do budoucna?

            Z interních průzkumů vyplynulo, že náš společný potenciál byl přes 20 procent, ale řada lidí měla obavu, že neuspějeme, a proto by nám hlas nemusela dát. Nabízeli jsme STAN místa na našich kandidátkách s tím, že by nám stačilo jen 5 procent, ale nedopadlo to. Poškození značky KDU se neobávám, jsme tradiční strana, která je ve Zlínském kraji pevně ukotvená. Důkazem jsou třeba loňské volby do kraje, které jsme vyhráli.

 

* Hejtmanem se tehdy stal Jiří Čunek, s nímž jste se objevili na billboardech hned po oznámení ukončení spolupráce se Starosty a nezávislými. Není to matení voličů? Čunek je přece senátor a do Sněmovny nekandiduje.

            Měli jsme nakoupený mediální prostor a po rozchodu se STAN jsme ho potřebovali vyplnit. Každá kampaň má nějakou strategii, Jiří Čunek jako populární hejtman a já v roli lídra jsme takto chtěli upozornit: jsme tady, kandidujeme a spolupracujeme jako starostové, krajští zastupitelé i poslanci.

 

* S jakým programem pro kraj jdete letos do voleb?

            Platí, že chceme nechat více peněz v peněženkách pracujících rodičů, ne těch, kteří žijí z dávek. Už dnes má díky nám rodina s dvěma dětmi o 30 tisíc a se třemi dětmi o 50 tisíc korun ročně víc. Co se regionu týče, všechny trápí sucho a udržení vody v krajině, což bude klíčové téma dalších let. I proto má vzniknout přehrada u Vlachovic.

* A co dalšího se dá v kraji zlepšit?

            Problémem jsou nedostatečně vysoké mzdy, špatná dopravní situace a především nízká konkurenceschopnost. S tím souvisí studium cizích jazyků. Jezdím po celé Evropě a angličtina je naprostý základ, spíše jde o to, jaký další jazyk kdo umí.

 

* Jak to ale vysvětlit lidem, když mnozí ministři neumí pořádně anglicky?

            Uznávám, že když někam jede sněmovní výprava, kolikrát žasnu, kolik tlumočníků tam s námi je. Každého politika to přitom limituje, mnohá jednání jsou neformální.

 

* I proto jsou nutné investice do vzdělání?

            Je to podobné jako s dopravní infrastrukturou. Když postavíte dálnici, rozhýbete ekonomiku, lidem se lépe dojíždí za prací a roste výběr daní. To samé je se školstvím a vědou. A podle mě to je ještě o úroveň výš než doprava. Pokud nechceme být levnou montovnou, ale hi–tech zemí po vzoru třeba Finska, humanitně i technicky vzdělaní a flexibilní mladí lidé pro nás musí být naprostou prioritou.

 

* Jenže ti ve Zlínském kraji nejsou a nejspíš ani nebudou.

            Hodně se mluví o nutnosti propojování škol s firmami, například u nás na Slovácku výborně fungují Slovácké strojírny. Ministerstvo školství bohužel v poslední době řešilo spíše věci jako dotace do sportu nebo inkluzi. V koalici jsme na to opakovaně upozorňovali, ale naše možnosti byly omezené. Školství, věda a výzkum jsou přitom věci, do kterých musíte brutálně investovat i na úkor státního dluhu.

 

* Zmínil jste dopravu. Místní obyvatelé nechápou, proč trvá stavba D55 a D49 tak dlouho a jak je možné, že ji dokáže zablokovat pár ekologických aktivistů...

            Vidíte a spousta lidí navíc řekne, že za to navíc může Evropská unie, kvůli níž se musela podruhé dělat EIA (posudek vlivu na životní prostředí – pozn. red.). Potíž je v naší byrokracii, sami si to komplikujeme. Obrazně řečeno – z Unie nám přijdou nějaké požadavky, my si je zpřísníme na dvojnásobek a pak z toho viníme Unii. Takhle to funguje hlavně v ekologii nebo hygieně.

 

* Pracujete jako předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, máte k těmto věcem blíž?

            Určitě ano. Mrzí mě, že dnes je moderní vinit Brusel z každého neúspěchu, může za to i nezvládnutá migrační krize. Ale co je to vůbec Brusel? Kdo tam posílá politiky s rozhodovací pravomocí? Jsou to jednotlivé státy. Pokud se někomu nelíbí socialisticko–liberální směřování Evropské unie, musí volit politiky z jiných stran. My jako konzervativní lidovci máme v europarlamentu jen 3 ze 21 českých zástupců. A když někdo nadává na Unii, ať se přijede podívat k nám do Strání. Máme vodovodní řad, úpravnu vody či kanalizaci, kterou vlastní a provozuje obec. Jejich oprava stála desítky milionů korun právě z evropských dotací, které tak slouží obyčejným lidem.

* Šla by vaše strana do koalice s hnutím ANO Andreje Babiše, kterého Sněmovna vydala k trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu?

            Můžu to vyloučit. Babiš se stylizuje do role spasitele, který chce potírat nepravosti za posledních 27 let, a sám byl přitom jejich součástí. Co se týká Čapího hnízda – nevím, jestli za to nese trestněprávní odpovědnost, ale určitě jde o morální pochybení. Nemůžete účelově sebrat dotaci malým a středním podnikům. To samé korunové dluhopisy, z nichž Babiš benefituje a přitom nadává na Kalouska, který je zavedl. Navíc jde i o program KDU–ČSL a ANO, ten je v některých věcech v rozporu.

 

***

Lídři do voleb

Ondřej Benešík

MF DNES přináší sérii předvolebních rozhovorů s lídry stran a hnutí. Vycházet budou každý pátek a středu. Ondřej Benešík se narodil v roce 1976 v Uherském Hradišti. Vystudoval evropskou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 2002–2010 byl zastupitelem obce Strání, v letech 2010–14 tady dělal starostu. Od roku 2004 je zastupitelem Zlínského kraje. V roce 2013 vedl krajskou kandidátku lidovců do Poslanecké sněmovny a stal se poslancem. Působí jako předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Členem KDU–ČSL je od roku 1995, před dvěma roky se stal místopředsedou strany.

Foto popis| Lidovecký lídr „Pokud nechceme být levnou montovnou, musíme více investovat do vzdělání,“ říká Ondřej Benešík.

Foto autor| Foto: Zdeněk Němec, MAFRA

O autorovi| Petr Skácel, redaktor MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Média
09. 10. 2017

Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby se zabránilo úbytku podzemních vod

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Vody v půdě postupně ubývá. Tato nelichotivá skutečnost začíná být v posledních letech, kdy jsou parná a suchá léta, stále znatelnější. Nejvíce za to může srážkový deficit.

            Ten největší v poslední době nastal v roce 2015 a zatím se ho nepodařilo odstranit, byť konec letošního léta a začátek podzimu jsou poměrně deštivé.

            Hladiny podzemních vod proto vzrostly a mnohé už nejsou pod hranicí sucha, z dlouhodobější perspektivy však není situace nejlepší. Aby se podzemní vody vrátily k normálu, muselo by v zimě hodně nasněžit a na jaře potom pozvolna tát, aby se voda vsákla do půdy. Ani to ale není definitivní řešení.

            Odborníci upozorňují, že se klima mění a vláhy je a bude stále méně. Proto by podle nich člověk neměl jen čekat se založenýma rukama, ale měl by se pokusit také něco udělat pro to, aby voda zůstala v půdě a v krajině.

            Redakce MF DNES krajským lídrům větších stran položila v rámci předvolební ankety otázku na téma: Jaké konkrétní opatření ve Zlínském kraji byste udělali, abychom v budoucnu mohli úspěšně čelit problému se suchem a úbytkem podzemních vod?

 

Řešením jsou remízky, meze a mokřady

 

Ondřej Benešík KDU-ČSL

 

Jsem velmi rád, že můj stranický kolega Marian Jurečka jako první ministr zemědělství začal tento problém systematicky řešit. Musíme především usilovat o změnu způsobu hospodaření s půdou, o používání vhodných technologických postupů nebo zatravňování. Další nutné opatření je obnovování nebo budování rybníků a další pozemkové úpravy, jako je budování remízků, mezí či mokřadů. Musíme se naučit lépe využívat dešťovou vodu, to je výzva především pro běžné domácnosti. Ovšem všechna tato opatření při dlouhotrvajícím suchu mohou být nedostatečná. Proto ministerstvo zemědělství vytipovalo nejvíce ohrožené oblasti, kde by mohly v budoucnu vzniknout nové přehrady. V našem kraji jde o přehradu u Vlachovic. Toto vše neuděláme za jedno volební období. Bude to úkol pro jednu celou generaci. Tu naši. Proto bude nutné, abychom táhli za jeden provaz. Boj proti suchu se musí stát naším národním zájmem.

27. 07. 2017

27.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 15    Kraj Zlínský

    Milan Libiger       

Starostové a nezávislí se rozhodli, že do podzimních parlamentních voleb půjdou samostatně. Z původní koalice s lidovci tak nakonec nezůstalo nic.

Strany si teď budou konkurovat.

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Přestože už na začátku mezi lidovci ve Zlínském kraji panovala vůči fúzi KDU-ČSL s hnutím STAN nevole a skepse, byla to na celostátní úrovni jasná snaha o vzájemnou spolupráci. Ta měla vyústit ve vytvoření „třetí síly“, která by byla voličskou alternativou vůči ANO a ČSSD.

            Původní koaliční partneři se teď však stali sami sobě konkurencí a v podzimních parlamentních volbách se můžou navzájem okrádat o hlasy, což by je mohlo naopak oslabit. Starostové totiž odmítli podporovat kandidátku lidovců, na níž už měli své lidi. Půjdou do voleb úplně samostatně.

            „Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku a asi by od nich odešla celá řada osobností,“ vysvětlil zlínský krajský radní a předseda STAN Petr Gazdík.

            Podle něho teď zájemců o účast ve volbách za STAN údajně přibývá. Samostatné kandidátky Starostů budou hotové v polovině srpna, do kdy se musejí odevzdat. Hnutí dnes představí jen lídra pro Zlínský kraj. Ve hře jsou dvě jména: Gazdík nebo starostka Valašských Klobouk Eliška Olšáková, jež byla na listině s lidovci dvojkou. „To, že půjdeme do voleb samostatně, je asi správné rozhodnutí. Věřím, že uspějeme,“ míní Olšáková.

            Koalice potřebovala získat pro vstup do Sněmovny deset procent hlasů, což mnoho lidovců a jejich voličů vnímalo jako riziko. Navíc když jí předvolební průzkumy dvouciferný výsledek většinou nepřisuzovaly. Slyšet byly nespokojené hlasy zejména ze Zlínského kraje, kde je strana velmi silná a loni s přehledem vyhrála krajské volby.

            I na základě tohoto tlaku lidovecké vedení minulý týden od společné kandidatury odstoupilo a nabídlo Starostům pouze podporu. Neuspělo.

            „Zklamalo mě to. Byla to z naší strany velkorysá nabídka, včetně finančního krytí voleb,“ reagoval krajský lídr a člen celostátního výboru KDU-ČSL Ondřej Benešík. „Nechali jsme Starostům velkou autonomii, měli 6 ze 14 lídrů v zemi. Špatně si to vykomunikovali uvnitř hnutí. Teď budeme zbytečně tříštit síly,“ doplnil.

            Oběma stranám stačí pro vstup do Sněmovny překonat hranici pěti procent, což pro KDU-ČSL nebude na rozdíl od STAN velký problém. Někdejší partneři se budou snažit získat hlasy hlavně nerozhodnutých voličů.

            „Pro lidovce jsou Starostové konkurence, budeme si navzájem brát hlasy. Není to nejlepší řešení,“ míní zlínský hejtman Jiří Čunek, který patřil k nejvýraznějším kritikům koalice. Prosazoval samostatnou kandidaturu s podporou.

            „Starostové měli komplex mladšího bratra a toužili po sebeurčení, což ale oběma stranám uškodí,“ je přesvědčený.

            „Myslím, že si hlasy brát nebudeme,“ opáčil Gazdík. S Čunkem však shodně tvrdí, že rozkol předvolební koalice nebude mít dopad na fungování krajské koalice, kde musejí oba výrazní politici spolupracovat. „Politika je řemeslo, do osobních vztahů se to nepromítne,“ ujišťuje Čunek.

            Nicméně voliči mohou být i podle politologů rozpačití z toho, že lidovci na svém sněmu v květnu s velkou slávou schválili koalici a po necelém čtvrt roce z ní nezůstalo nic.

            „Celý tento příběh jsme si měli odpustit. Navenek to působí nepříjemně. Od začátku jsem byl proti koalici,“ glosoval krajský místopředseda KDU-ČSL Josef Bazala.

            „Nepovažuju to za šťastné. V předvolební kampani můžeme stát proti sobě a ucházet se o nerozhodnuté voliče,“ podotkl lidovecký poslanec a také kritik koalice Ludvík Hovorka, který se ze třetího místa společné kandidátky posunul na druhé místo samostatné.

            Jestliže Starostové ještě netuší, kdo za ně půjde do voleb, lidovci v tom mají ve Zlínském kraji jasno. Platí jejich původně schválená kandidátní listina, než do ní bylo připsáno osm zástupců STAN. Na třetí pozici je starosta Lidečka Vojtěch Ryza, čtyřkou holešovský zastupitel Pavel Karhan.

 

***

 

„Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku.“ Petr Gazdík, předseda STAN

 

Foto popis|

 

O autorovi| Milan Libiger, redaktor MF DNES

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

07. 06. 2017

Uprchlická krize

Téma: Předsednictvo

6.6.2017 22:00    ČT 24    Zpráva    

           

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, pánové, já si dovolím vaši debatu zastavit a posunout nás, pane Benešíku, dovolím si nás všechny posunout k tématě o migraci, k debatě o migraci, protože Evropská komise by měla pondělní oznámení tuzemské vlády, že Česko se už nebude podílet na přerozdělování uprchlíků podle kvót, brát jako porušení unijních pravidel. Novinářům to řekl vysoce postavený diplomat maltského předsednictví Evropské unie. Taky eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopoulos už dřív prohlásil, že komise chtěla vidět rychlý pokrok u zemí, které zatím nepřijaly nikoho nebo jenom několik málo běženců a které už dlouhou dobu nenabídly do programu žádná místa a dneska opět připomněl - sdílení odpovědnosti a solidarity v migrační krizi je morální, politickou a právní povinností. Nesmíme a nemůžeme v tom nechat státy s vnější hranicí samotné, to prohlásil evropský komisař pro vnitřní záležitosti Avramopoulos. Tak, pane Váňo, jsme povinni, morálně povinni i právně povinni ostatně naplnit ty kvóty, které byly dohodnuty?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Já se domnívám, že rozhodně nejsme povinni, to rozhodně ne morálně. Naopak to je vysoce nesolidární od těch států, které už selhaly v systému integrace a přijímání cizinců a dnes se snaží donutit ty ostatní státy, které ty chyby zatím neudělaly, aby si ten svůj problém také vytvořily. Solidarita není o tom, že děláme všichni stejné chyby a tohle pochopení bude západní Evropě ještě nějakou dobu trvat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Solidarita není v tom, že těm zemím, které mají největší problém, to jsou ty hraniční, jak o tom pan komisař mluví, že se jim pomůže, to není solidarita?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

My jim určitě chceme pomoct, pomáháme jim finančně, pomáháme jim policejně, posíláme tam své policisty, dáváme jim vybavení, pomáháme přímo na místech, odkud pochází ti lidé, kteří migrují. Česká republika pomáhá v zahraničí v podstatě skoro nejvíc ze všech států Evropské unie. Já chápu, že ty jiné země si to řeší doma ty problémy, ale přesto říkat, že nepomáháme, že nejsme solidární, je vysoce nespravedlivé a chybné, protože jsme v nějakém klubu, jsme v Evropské unii rovnoprávných států, zemí, které by spolu měly komunikovat a ne si na sebe vyskakovat, takříkajíc a ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Benešík.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak kvóty fungovat nemohly, to KDU-ČSL říkala od začátku a kvóty nefungují. Podle kvót mělo být rozděleno, podle těch povinných kvót 160 tisíc lidí. Státy, které byly proti přijetí těchto kvót, měly přijmout 20 tisíc lidí. Zatím bylo rozděleno zhruba nějakých 10 plus minus 10 tisíc lidí, to znamená, pokud by ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Není to proto, že ty země to nenaplňují?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, pozor, tak pokud by, pokud by to byl bojkot těch, kteří tvrdili, že ty kvóty jsou nesmysl, že fungovat nebudou, tak máme rozdělených 140 tisíc lidí a zůstává těch 20 tisíc, které připadají ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ne, tak to není, tak to není prostě.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

A tak to samozřejmě není. To znamená, v podstatě vláda teď, co udělala, tak jenom naprosto formalizovala v podstatě status quo, to, co vlastně, to, co vlastně ten stav, ve kterém se momentálně nachází ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Nějaká ta morální povinnost, o které se tady mluvilo vůči Řecku, Itálii, to tam nevidíte?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já jsem, není to morální, takhle, morální povinnost určitě, morální povinnost je pomáhat, ale přece nebudete pomáhat tím, že se budete snažit naplnit něco, co naplnit nejde, co nefunguje a co se jasně ukázalo, že fungovat nemůže. My jsme od začátku tvrdili - chránit hranici, chránit naše občany, pomáhat venku, stabilizovat ty regiony, nikoliv si ty problémy přenášet k nám. To, že to nefunguje, je evidentní a já si myslím, že většině členských států a politiků si to uvědomuje. Ta rétorika se za poslední dva roky neskutečně změnila. Já jsem byl s paní místopředsedkyní předminulý týden nebo minulý týden dokonce na zasedání evropských výborů členských států a já jsem tam ve svém vystoupení mohl konstatovat jednu věc, já dva roky říkám jedno a to samé, co jsem říkal a k nám se jenom ostatní přidávají, Němci mění názor. Já jsem, malé zadostiučinění je to, že my jsme ten názor nemuseli změnit a všichni přebírají naši rétoriku a opatření.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ano, ano, rozumím. Paní Langšádlová.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Já si myslím, že je na místě, abychom v jednotlivcích tam, kde projdou bezpečnostními prověrkami, opravdu pomohli třeba rodinám s nemocnými dětmi, to je ta pomoc, která je na místě. Je na místě, aby Evropa poslala větší humanitární pomoc třeba do zemí západního Balkánu a do Řecka, protože tam mnozí uvízli a žijou tam opravdu v nedůstojných podmínkách. Ale protože jsem měla možnost před měsícem být na jednom z hotspotů na Sicílii, tak i tady ta zkušenost mě přivedla k tomu, že opravdu řešení migrační krize není v Evropě. Tam dneska přichází lidé, kteří už vůbec nejsou ani z Iráku, ani ze Sýrie, z válečných oblastí, vůbec. Naprostá většina z nich nikdy v Evropě nedostane azyl. Jsou tam lidé ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čili přebírat na základě těch kvót ne?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Jsou tam lidé z Bangladéše. To opravdu není řešení. My musíme udělat vše proto, aby došlo k dohodě s africkými zeměmi, aby zkrátka se na tuto dobrodružnou cestu nevydávali.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Já se k tomu řešení chci dostat, čili na základě kvót tady ...

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Ne, to rozhodně ne.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Okamura ještě.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Tak já jsem tady svědkem opravdu velkého divadla. Všechny tři strany, co tady sedí, KDU-ČSL, ČSSD a TOP 09 na jaře 2015, kdy se v Evropském parlamentu hlasovalo o kvótách, tak vaši europoslanci hlasovali pro, pro kvóty. Na základě toho v létě 2015 česká vláda o ty ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Lhát se nemá, lhát se nemá, pane předsedo.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Takže, vážení přátelé, vy jste hlasovali pro, a proto se nedivím teďka vyjádření například ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, jak to bylo ...

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Ne, ne, omlouvám se, ale já to musím doříct, proto se nedivím teďka vyjádření Malty a dalších evropských politiků, protože se cítí Českou republikou podvedeni, protože vy jste nejdřív jako vládní poslanci, ale i dokonce za TOP 09 hlasovali pro ty kvóty a teď říkáte, že ne, to je totiž ten důvod, ale prosím vás, tady chci jasnou věc, migrace neskončí, dokud nezakážeme islám. My prosazujeme a říkáme je potřeba prosadit zákaz islámu, zákaz propagace islámského práva šaría a džihád v České republice, pokud mluvíme v Evropě, tam už to stěží půjde. My jsme to navrhli v parlamentu několikrát. Vy jste nám to všechny ty strany, co tady sedíte, opakovaně zamítly, vy to moc dobře víte a dokud nezakážeme islám, protože ten má skutečně stejné rysy jako fašismus, to znamená, hlásá nadřazenost svého náboženství nad jinými, nadřazenost mužů nad ženami, je to prostě skutečně takový náboženský fašismus a skutečně potom to řešení nebude, a omlouvám se jenom už ve zkratce, dokud nepřijmeme 6 bodů, to znamená zákaz islámu v České republice, alespoň v České republice, dále neprodyšné uzavření hranice, uzavření, ukončení konfliktů v zahraničí, je potřeba pomoci těm ekonomikám, hlavně zemědělství, voda a tak dále, v té Africe a podobně, dále je to nelákat migranty do Evropy sociálními pobídkami, nulová tolerance nelegálního přechodu hranic. Diváci to možná neví, v České republice je to pouze přestupek, nikoliv trestný čin. My prosazujeme, aby překročení, aby nelegální překročení hranice bylo trestný čin pod přísnými tresty.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A ten poslední bod.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

A ten šestý, to už jsem říkal, to je zákaz islámu na území České republiky, /souzvuk hlasů/ řekněme si to na rovinu.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čímž jsme se dostali, čímž jsme se dostali k tomu, co jsme /nesrozumitelné/ u paní Langšádlové, že se k těm řešením dostaneme. Jednoznačný strukturovaný návrh od pana Okamury. Vaše řešení, když už tedy došlo k uvědomění si, jak jste říkali.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

/Nesrozumitelné/ my to říkáme už třetí rok, ochrana vnějších hranic, to znamená, zřízení ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ale to pořád jenom říkáte.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, ono se to děje, to není pravda, co říkáte, Česká republika i předtím, než byla zřízena pohraniční a pobřežní stráž, tak velmi významně pomáhala ve Slovinsku, v Maďarsku pomáhala, pomáhala dále na Balkáně a dodneška, když my se setkáme na bilaterálkách s našimi kolegy, tak nám za to velmi, ale velmi vroucně děkují. Česká republika pomáhá mimo území Evropy, v Jordánsku patříme k velkým donátorům, ale hlavně ty naše prostředky, které nemusí být tak velké, směřujeme právě do té infrastruktury, která tam, těm lidem vytvoří podmínky, aby neodcházeli.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Kde? V těch zemích konfliktů?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak, v zemích konfliktů anebo v těch prvotních zemích, kam se dostanou. Čili Česká republika v rámci svých možností pomáhá dobře, dlouhodobě, v rámci svých možností si myslím, že pomáhá rozumě a dost a je za to oceňována. Je možná špatně, že si to neprodáváme doma anebo si to neprodáváme ani v rámci Evropské unie, ale to se děje, to se děje dlouhodobě, děláme to dobře a vnímáme to zdaleka nejenom jako nějaký nás altruismus a křesťanskou lásku pomoci druhým, ale jako v naší vlastní investici, protože, pokud se ten problém přenese k nám, tak to řešení bude podstatně, ale podstatně dražší. Čili já si myslím, že to nejsou planá slova, Česká republika v tomto činí. Pokud by se takto chovali i ostatní členské státy Evropské unie a pomalu na to přichází, že toto je ten recept, tak samozřejmě ten problém se bude řešit postupně více.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Váňa.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Tak především jsme nehlasovali pro kvóty, Česká republika je vždycky odmítala, a to platí dodnes a ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Okamura mluvil o europoslancích a já mám pocit, že i čeští europoslanci hlasovali pro.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Europoslanci v roce 2015.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Tam jsou nějaké jiné ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Česká vláda to odmítala vždy, to je pravda.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Těch hlasování tam bylo více a nedá se to takhle jednoduše říct.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, to se dá.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Že ti či oni hlasovali nebo ne. Jisté je, že poslanci od pana Okamury to nemohli být, to je jisté.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, pochopitelně, že ne.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Teď je otázkou, jak z toho ven, protože my samozřejmě formálně bychom mohli přijmout nějaké uprchlíky, nechali bychom je odejít do Německa tak, jako to všichni chtějí, a pak bychom si je s Německem nebo se Švédskem, nebo kam by se až dostali, vzájemně zase vraceli a posílali a vraceli ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

No, tak ten, kdo dostane azyl, se může pohybovat?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Ne, to v rámci těch ..., pokud by dostali azyl, ale oni by ho nedostali, to je ten problém. A problém je ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak ti by měli být pryč, ti tady nemají ...

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

A to je ten problém, protože všichni lidé, migranti, kteří přišli do České republiky a nedostali azyl, jsou pryč, jsou zpátky v zemích, ze kterých pochází nebo v zemích, ze kterých přišli. Česká republika ten problém řeší, umí ho vyřešit. Problém je v tom, že ho neřeší Německo, neřeší ho ty další země, tam ti lidé zůstávají, i když ten azyl nedostanou, a jsou to stovky tisíc lidí, kteří se pohybují, i když teďka se to trošičku mění, ale ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

No, ale kdyby každá země v rámci těch kvót ty lidi, kteří nemají nárok, nebyli by už dávno pryč všichni? Nebyli?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

A to je ten, to je klíč k tomu, že lidé, kteří nárok na azyl nemají, by tady prostě neměli být. A pokud bychom se bavili o těch 3 %, ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Víte, co tím chci říct, kdyby celá Evropská unie rychle udělala tenhle ten proces, zjistit, bezpečnost, prověřit, máš nárok, nemáš nárok, máš nárok, zůstaneš, nemáš nárok, nezůstaneš? To by nefungovalo?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Jasně. Ale to nefunguje nikde v Evropě, bohužel v žádné zemi snad kromě nás a těch, které žádné uprchlíky nevspustily na své území. A ten problém je v tom, že skutečně, kdybychom se bavili jenom o lidech, kteří mají nárok na azyl, a to jsou zhruba 3, 3,5 % z toho množství, tak ten problém vůbec neexistuje. Tím, že se otevřely hranice, tím, že došlo k tomu pozvání do Německa a podobně, tak to množství lidí, které zahltilo všechny systémy, nejenom azylové, ale i bezpečnostní.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dobrá, pojďme k tomu řešení teď, konkrétní návrhy na to řešení. Tady u pana Benešíka padly, tak u vás.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

No, musí se zastavit samozřejmě ten proud migrace. Dneska se otevírá nová cesta přes Španělsko. Jestli to Evropa nechá bez povšimnutí, tak to bude další problém. Když pominu ty mrtvé, kteří tam v těch proudech se topí každý den, tak prostě je to nová trasa, ztrojnásobená proti loňskému roku v počtech zatím.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak to umíme, tady říkal pan Benešík ty hranice ...

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

A umíme je taky loďmi, loďmi neziskových organizací, které loví a vozí potom do Evropy, takže to jsou věci, které Evropa si prostě musí vypořádat. A další věc je zavést prostě to řádné azylové řízení, to znamená, začít už v těch hotspotech a pokračovat dál v celé Evropě. Když máme v Německu migranty, azylanty s 6 identitami, když dneska víme, že terorista v Londýně byl úplně v pořádku, akorát používal dvě jména a dvě různá data narození, no, tak proboha Evropa opravdu selhává v zajištění své vlastní bezpečnosti.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, paní Langšádlová.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Tak já bych tady zase mohla zopakovat všechny ty návrhy.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Musíte dostat prostor samozřejmě.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Ráda to udělám, ochrana hranic, boj s pašeráky, návratová politika, ale dovolím si jednu věc, a to je právě moje zkušenost z té Sicílie, když sem přichází třeba ti lidé z té Bangladéše, tak oni přichází s tím, že oni tady mohou těch půl roku pracovat v době, v průběhu toho azylového řízení a oni si vydělají tolik, jako tam asi za 10 let. My zkrátka žijeme v situaci, kde jsme obklopeni desítkami nesmírně chudých států, kdy Bangladéš je vzdálený dokonce stát a jedinou věcí já tady s panem Okamurou, byť je to zvláštní, souhlasím, my nesmíme zavírat oči a strkat hlavu do písku před tím, co se děje okolo nás. My opravdu musíme přispívat k tomu, aby podmínky životní ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čili řešení venku?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Venku.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Peníze, podpora, to je jedno jak, prostě venku?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Aby byly udržitelné podmínky, aby byly udržitelné a důstojné podmínky v těch zemích, odkud ti lidé přichází, protože to je jediná cesta, a proto i ty smlouvy, které dneska uzavírá Evropská unie, jsou naprosto zásadní, a proto také migraci a bezpečnostní hrozbu nemůže řešit jednotlivý stát, ale jedině společně celá Evropa.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dámo a pánové, děkuji za maximální možnou konkrétnost v těch návrzích řešení, určitě v té debatě budeme ještě někdy pokračovat. Za tu dnešní děkuju. Na shledanou.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Na shledanou.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Na shledanou.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Na shledanou.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Na shledanou.

Úvodní slovo

Chci to, co vy. Spokojené rodiny, bezpečný domov, aby se naše děti měly lépe a abychom ve stáří nestrádali. Pojmenovávat problémy pravými jmény, navrhovat konkrétní řešení a hájit zájmy našeho světa, hodnot a našeho životního stylu. To je politika, kterou nabízím, kterou dělám a chci dělat. Pro Vás, pro naše rodiny a pro naši zem.

Regiony, které jsem navštívil
Pokud se Vám mapy nezobrazují, musíte povolit funkci sledování GPS ve Vašem počítači, která se objeví při najetí myší na mapu