Aktuálně
27. 07. 2017

27.7.2017    Právo    Strana 2    Zpravodajství

    Jan Martinek       

Místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík Právu řekl, že koalice KDU-ČSL a STAN byla šitá horkou jehlou a on byl jejím odpůrcem. Odmítl také, že by jeho strana po volbách spolupracovala s ANO.

 

* Lídr STAN Petr Gazdík se vyjádřil, že vaše strana příliš podléhá průzkumům. Skutečně to vypadalo, že jste po prvních volebních modelech zpanikařili.

 

            Je to jinak. Jedná se o to, že risk jsme nesli my, nikoliv STAN. Oni nic neriskovali, to si řekněme na rovinu. My máme i své průzkumy, vlastní sociologická šetření, která nemedializujeme. Z nich jsme zjistili, že voličské jádro, které nás chtělo podpořit, se pohybuje mezi 7,5 a 9,5 procenta. To byli hlavně voliči KDU-ČSL, naopak voliči STAN byli na vážkách. Lidem, kteří by nás rádi volili, se líbí náš program, ale nebyli si jistí, zda jejich hlas nepropadne. Vyčítali nám, že jsme si zbytečně zvýšili laťku na deset procent. Slyšeli jsme od našich podporovatelů, že chtějí, abychom byli raději s devíti procenty ve Sněmovně než statečně mimo ni. Starostové nás neustále přesvědčovali, že nás voliči odmění za statečnost, ale nám spíš vycházelo, že nás naopak vytrestají za nezodpovědnost.

 

* Co říkáte na to, že STAN jde do voleb samostatně?

 

            Oni chtěli emancipovat svou značku, nechtěli, aby se jim stalo to samé, co s TOP 09. Přitom naše nabídka byla velkorysá: šest jejich lídrů ku osmi našim. A porovnejte si naše a jejich preference.

 

* Gazdík také řekl, že o téměř jednomyslném rozhodnutí STAN rozhodl hlavně rozhovor Jiřího Čunka v Právu. Co na to říkáte?

 

            Co se týče Jiřího Čunka, je to zřejmě velmi vlivný politik. Přitom on byl ve skutečnosti velkým podporovatelem koaliční spolupráce KDU-ČSL a STAN, nikdy nebyl proti. Kritizoval některé detaily, říkal, že předsednictvo by mělo mít větší aktivitu a nasazení, ale vždycky tu koalici podporoval.

 

* Já měl z jeho vyjádření spíš dojem, že koaliční spolupráci od začátku kritizoval.

 

            Vidíte, a to není pravda. Jen vy novináři pořád píšete, že Čunek je teď spokojený, že došlo na jeho slova. Ve skutečnosti koalici na rozdíl ode mě prosazoval a aktivně ji podpořil i na celostátním výboru v Jihlavě, kde jeho emotivní projev dokázal strhnout i pár lidí, kteří by do toho jinak nešli.

 

* Vy jste do koalice se STAN jít nechtěl?

 

            Takhle ne, k tomu vůbec nemělo dojít. Prosazoval jsem spolupráci, ale v jiném formátu. Potenciál to mělo, a zřejmě i má, ale vadily mi některé věci. Především na to, abychom zavedli novou značku, bylo strašně málo času, bylo to šité horkou jehlou.

 

* Čunek v Právu nabádal lidovce k povolební spolupráci s ANO Andreje Babiše. Vy si ji umíte představit?

 

            Já to vidím jednoduše. Andrej Babiš veřejně řekl, že si neumí představit, že by seděl v jedné vládě s Marianem Jurečkou a Pavlem Bělobrádkem, což je pro mě jasné slovo. Zásadní otázka vždycky je, jestli bychom se shodli na programu, pokud tedy budou konečně nějaký mít, ale Babiš nás sám vyloučil. Řekl, že s námi jít nechce, a je to vzájemné. Navíc chce také například omezovat obecní zastupitelstva a tím se dostává do nepřijatelné kategorie spolu s Okamurou a komunisty.

 

Foto autor| Foto ČTK – Dalibor Glück

27. 07. 2017

27.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 5    Z domova

    Ondřej Leinert       

Z řečí, že jsme proradní zbabělci, je mi smutno, říká člen vedení lidovců Ondřej Benešík.

Rozhovor

Předčasný konec koalice lidovců se Starosty budí zlou krev. Starostové mají jasno: je to vina lidovců, kteří na poslední chvíli couvli z obav kvůli průzkumům, že strany společně nepřekročí potřebnou desetiprocentní hranici hlasů. Ale poslanec a místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík tvrdí, že je vše jinak.

 

* Mluvíte o tom, že Starostové porušili dohodu. Jak tomu máme rozumět? Vy jste přece první vycouvali ze společné koalice.

            Je to jednoduché. Dohoda byla, že pokud na začátku července preference nebudou dostatečné, začneme to řešit. A to se taky stalo.

* Vedení Starostů ale tvrdí, že žádná taková dohoda nepadla.

            Prostě byla. Tím to hasne. Nevím, proč teď říkají, že to není pravda. Minulý týden jsem mluvil s Martinem Půtou (hejtman Libereckého kraje za Starosty – pozn. red.), který mně osobně řekl, že vedení STAN připouští, že taková dohoda byla. Možná byla neformální, mohlo dojít k nějakému šumu, ale to na tom nic nemění.

* Vy jste u té dohody byl?

            Ne, ale mám na to svědky. A řeknu to tak, že kdyby nebyla možnost zatáhnout za tuto záchrannou brzdu, těžko si dokážu představit, že by třeba zrovna náš Zlínský kraj kývl na naléhání Starostů, ať spolu jdeme do koalice. Pochopil jsem to tak, že Starostové v případě nepříznivého vývoje upozadí potřebu emancipovat svoji značku. A to znamenalo jediné, že budou na našich kandidátkách. Jestli to oni pochopili tak, že zatáhnutí za záchrannou brzdu znamená samostatnou kandidaturu, pak to beru. Ale znamená to, že koalici rozbili oni, ne my.

* Jak mohli koalici rozbít STAN, když vy jste jako první minulý týden přišli s tím, že už vám tato forma spolupráce nevyhovuje?

            Pokud jejich záchranná brzda je taková, že místo společné kandidatury chtějí jít do voleb sami, pak tu koalici rozbili oni. Myslel jsem si, že nadřadí zájem státu nad zájem STAN. Ale beru to. Jenom ať o mně a o nikom jiném neříkají, že jsme to udělali my. Výroky pana Rakušana a dalších, že jsou lidovci zbabělci, zatímco my jsme minulý týden drželi basu a nekomentovali to, mi přijdou hodně nefér. Když si přečtu ty blitky některých příznivců hnutí STAN, jak jsme proradní, je mi z toho velmi smutno.

* Starostové ale mají k naštvání důvod. Na všech úrovních jste si odsouhlasili koalici a vy jste z ní na poslední chvíli vycouvali.

            Ne, tak to není. Měli jsme dohodu, že zatáhneme za záchrannou brzdu. Mohli jít na naše kandidátky se všemi těmi bonusy, které by jim nikdo v životě nenabídl. Byly to velmi velkorysé podmínky, my jsme je rozhodně nebrali jako nějaký přívěsek. Měli by lídry kandidátek skoro v polovině krajů. Pro nás byli naprosto seriózní partner a to, co jsme udělali, byla jen formální změna. To přece museli chápat. Přesto si dohodu vyložili tak, že rozbijí koalici. Dobrý, tak to udělali, rozbili koalici. My jsme jenom chtěli dodržet dohody.

* Zmínil jste, že vám někteří nadávají do zbabělců. A není tomu tak, když stačí pár průzkumů a hned couváte?

            To není zbabělost, ale odpovědnost. Jasně jsme se dohodli, že pokud se naši voliči bojí propadnutí hlasů, a právě proto nejsme schopni přetavit náš obrovský potenciál v reálné preference, něco s tím uděláme. Tak jsme s tím něco udělali.

* Vaši kolegové z vedení dál mluví o tom, že chtějí spojovat středové strany a spolupracovat se Starosty. Když vás tak poslouchám, je to ale teď vůbec možné?

            Není to na pořadu dne. Programově máme k sobě velmi blízko, i když my jsme samozřejmě vyhraněnější, vyprofilovanější. Ale ta spolupráce jistě má smysl a fandím jí. Vždy jsem ji také podporoval. Jen mi byla bližší forma s podporou.

* Politolog Stanislav Balík říká, že byla chyba, že jste v rámci koalice pracovali se značkou lidovci a Starostové. Pokud jste se chtěli stát skutečně novou silou, nebylo by lepší vytvořit značku evokující něco skutečně nového, jako byla třeba čtyřkoalice?

            To jsou takové hraběcí rady. Byl tady podobný návrh, právě Starostové přišli s tím, že bychom vytvořili nějakou umělou stranu, kde bychom se integrovali. Ale bylo málo času, nestihli bychom to dostat mezi lidi. Druhá věc je, že jsem v politice kvůli určitým hodnotám. Třeba já jsem přes svůj věk v KDU-ČSL od roku 1995. Vím, že některým ten název nevoní. Ale je to tradiční značka a já jsem na ni hrdý. Otázka změny názvu se u nás objevovala často, ale nikdy k ní nedošlo. Dokonce jsme nezredukovali ani ten historický název Československá strana lidová. U části veřejnosti jsme podle mě vnímáni neprávem negativně a je fakt, že bychom se měli zamyslet, jak to změnit.

* Které nálepky vám vadí?

            Třeba ta, že lidovci budou za každou cenu v každé vládě. Slyšíme to od Miroslava Kalouska, ODS a ČSSD. Přitom zrovna Miroslav Kalousek byl z partaje smeten, protože chtěl koalovat s komunisty. Mohli jsme jít v roce 2006 do vlády, ale my jsme to razantně odmítli. A teď od Kalouska a jeho pohrobků, kteří mezitím odešli a založili si konkurenční projekt, slýcháme, jak chceme být v každé vládě. Stejně tak od ODS s ČSSD, které proti sobě před volbami v roce 1998 brojily a pak udělaly největší politickou hanebnost v porevoluční historii, rozparcelovaly si zemi na základě opoziční smlouvy. Ti lidé jasně ukázali, že pro koryta udělají cokoli. A teď nám budou něco podsouvat.

* Nebojíte se, že poté, co se mezi vámi a Starosty stalo, můžete mít problém získat i těch jasně vypadajících pět procent hlasů?

            To si vůbec nepřipouštím. Pokud se to bude prezentovat objektivně, nemám obavy. I sami jsme byli schopni atakovat dvouciferný výsledek. Naše preference totiž byly vždycky podhodnocované. Před čtyřmi lety jsme v průzkumech většinou neměli ani těch pět procent, nakonec jsme jich měli přes šest. Teď jsme se stabilně pohybovali mezi sedmi až devíti procenty.

* Z toho usuzujete, že byste mohli mít deset či jedenáct procent?

            Je pravda, že tato záležitost nás může poškodit. Ale musíme napnout síly a vysvětlit, že jsme nikoho nepodrazili, že jsme na sebe nechali plivat za cenu slušnosti. Musíme hodit za hlavu, co se stalo. Máme program, který umí oslovit voliče.

* Do společné kampaně jste investovali šest milionů korun. Nebudou vám teď chybět?

            Chybět to samozřejmě může, ale berme to jako realitu. Teď jde o to, vybudit členskou základnu, kterou máme obrovskou a vždycky nám pomohla. To bylo vždycky největší plus naší strany.

Když si přečtu ty blitky některých příznivců hnutí STAN, jak jsme proradní, je mi z toho velmi smutno.

Foto autor| Foto: Luděk Ovesný, MAFRA

 

O autorovi| Ondřej Leinert, reportér MF DNES

11. 07. 2017

Lidovecká ruleta

8.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 2    Z domova

    Jakub Pokorný       

Nelehký cíl lidovců dosáhnout se Starosty ve volbách aspoň 10 procent některé straníky začíná znejisťovat.

Zatímco jiné strany řeší, jestli se jim zvýší podpora o pár procent hlasů, lidovci řeší existenciální otázku. Budou mít aspoň 10 procent? Anebo úplně prohrají?

            Koalice Lidovci a Starostové dostává nejčastěji v průzkumech podporu v rozmezí od 7,5 procenta k devíti. Aby prolezla do Sněmovny, potřebuje právě deset procent. Kdyby lidovci Starosty pouze vzali na své kandidátky, stačilo by jim ke vstupu do Sněmovny pět procent.

            Dřív se proti letošní koalici lidovců a Starostů vyslovoval jen „rebel“, zlínský hejtman Jiří Čunek.

            Jenže teď už začínají mít vzhledem k preferencím pochyby i lidé z nejvyššího vedení, kteří mají blízko k předsedovi Pavlu Bělobrádkovi.

            Například místopředseda strany Ondřej Benešík.

            „My máme i podle našich vnitřních průzkumů velký potenciál. Ten převyšuje i patnáct procent. Ale čeho se paradoxně náš volič bojí, je právě těch deset procent. Vyčítá nám, že zbytečně riskujeme. Většina kolegů měla dojem, že když ukážeme statečnost, bude to mít pozitivní efekt. Ale náš volič, on to nechce. On nám dává najevo: Vy se pohybujete na hraně, my se vám bojíme dát hlas,“ řekl včera MF DNES Benešík.

            Samozřejmě, nikdo z lidovců se nechce Starostů zbavovat, ale lidé jako Benešík nebo Čunek upřednostňují model podobný bývalé spolupráci TOP 09 a STAN, tedy uskupení pracovně nazvané „Lidovci s podporou Starostů“.

            I předseda poslaneckého klubu KDU–ČSL Jiří Mihola přiznal, že původně chtěl spíš tento model, ale teď respektuje rozhodnutí o koalici a v současnosti pracuje na jejím úspěchu. Nicméně, chce „dál vyhodnocovat průzkumy a se Starosty komunikovat“.

            Pravda je, že KDU-ČSL měla před středečním cyrilometodějským svátkem výjezdní zasedání předsednictva na Velehradě, kde se Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík znovu ujistili, že koalice platí.

            „V roce 2013 touto dobou mělo hnutí ANO jedno procento. My to nebereme na lehkou váhu, samozřejmě ty trendy pozorujeme, nicméně se domníváme, že téměř nikdy nevyjdou prognózy několik měsíců před volbami,“ konstatoval v úterý před zasedáním Bělobrádek.

            Před velehradským jednáním byl vůči koalici kritický třeba i senátor a předseda moravskoslezské KDU–ČSL Jiří Carbol. Ten v úterý řekl, že by byl pro připsání Starostů na lidovecké kandidátky, protože je to řešení, které se už osvědčilo TOP 09. Včera trošku ubral na razanci. „V úterý jsem odpovídal na otázku, zda existuje ke koalici varianta. Jako předseda kraje ctím usnesení sjezdu a dělám maximum pro co nejlepší volební výsledek společné koalice,“ odpověděl včera MF DNES Carbol.

Teoretická záchranná brzda

Čas na rozhodnutí je do 15. srpna, kdy musí strany odevzdat sněmovní kandidátky. U lidovců koalici schválil jejich květnový sjezd, ale podle Benešíka jde jeho usnesení změnit, aniž by strana musela svolávat sjezd mimořádný.

            Druhý nejvyšší orgán po sjezdu je třicetičlenný celostátní výbor, kde už mimochodem sedí i Čunek a Carbol. „Pokud by hypoteticky mělo k něčemu dojít – a slovo hypoteticky bych zdůraznil – musí to být jasná dohoda s našimi partnery. Nebereme Starosty jako nějaké béčko,“ doplnil místopředseda Benešík.

            I Mihola ujišťuje, že by lidovci koalici nevypověděli jednostranně, ale jen po diskusi – pokud jim to hnutí Petra Gazdíka schválí. Starostové zatím zůstávají neoblomní.

            Na jejich straně zapochyboval zatím jen senátor Michael Canov, který zůstává v názoru osamocen. „O průzkumech se samozřejmě diskutuje, ale rozhodli jsme se, že budeme držet linku. Ochota jít jenom na kandidátky lidovců je strašně malá,“ sdělil zdroj ze STAN. Místopředsedkyně Starostů Věra Kovářová se uklidňuje, že i v krajských volbách Starostové nakonec dostali víc, než jim předpovídaly průzkumy. „Ale jistě, o průzkumech budeme mluvit,“ připouští Kovářová. Lidovci riskují víc, protože ti by sami nad pět procent podporu měli. Starostové nemají co ztratit.

Jádro a potenciál

Lidovci se hodně uklidňují takzvaným potenciálem, který jim vychází až 15 procent. Potenciál sice zahrnuje lidi, kteří uvažují o volbě strany, jenže se zároveň mohou rozhodovat mezi ní a další. A pak je tu tvrdé jádro voličů. Koalice lidovců a Starostů tak může počítat asi se čtyřmi procenty.

            „Koalice podstupuje velké riziko. Ale nevím, jestli je to příliš velké riziko. Zlaté pravidlo říká, že skutečná síla strany je někde v půlce mezi jádrem a potenciálem,“ míní odborník na výzkumy Jan Herzmann. To by podle něj znamenalo výsledek zhruba kolem devíti procent.

 

Riskantní koalice

Petr Gazdík a Pavel Bělobrádek představili své spojenectví v půli května. Starostové byli totiž několik měsíců „volní“, když se rozešli po dlouholeté spolupráci s TOP 09. Křesťanští demokraté pak stvrdili souhlas s koalicí na svém sjezdu. Proti byl od začátku Jiří Čunek, který na sjezdu neuspěl. Koalice si hodně slibovala, že se společnou kandidátkou posílí. Jenže to se nestalo. Výzkumy jí přisuzují stále méně než potřebných deset procent.

O autorovi| Jakub Pokorný reportér MF DNES

Média
27. 07. 2017

27.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 15    Kraj Zlínský

    Milan Libiger       

Starostové a nezávislí se rozhodli, že do podzimních parlamentních voleb půjdou samostatně. Z původní koalice s lidovci tak nakonec nezůstalo nic.

Strany si teď budou konkurovat.

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Přestože už na začátku mezi lidovci ve Zlínském kraji panovala vůči fúzi KDU-ČSL s hnutím STAN nevole a skepse, byla to na celostátní úrovni jasná snaha o vzájemnou spolupráci. Ta měla vyústit ve vytvoření „třetí síly“, která by byla voličskou alternativou vůči ANO a ČSSD.

            Původní koaliční partneři se teď však stali sami sobě konkurencí a v podzimních parlamentních volbách se můžou navzájem okrádat o hlasy, což by je mohlo naopak oslabit. Starostové totiž odmítli podporovat kandidátku lidovců, na níž už měli své lidi. Půjdou do voleb úplně samostatně.

            „Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku a asi by od nich odešla celá řada osobností,“ vysvětlil zlínský krajský radní a předseda STAN Petr Gazdík.

            Podle něho teď zájemců o účast ve volbách za STAN údajně přibývá. Samostatné kandidátky Starostů budou hotové v polovině srpna, do kdy se musejí odevzdat. Hnutí dnes představí jen lídra pro Zlínský kraj. Ve hře jsou dvě jména: Gazdík nebo starostka Valašských Klobouk Eliška Olšáková, jež byla na listině s lidovci dvojkou. „To, že půjdeme do voleb samostatně, je asi správné rozhodnutí. Věřím, že uspějeme,“ míní Olšáková.

            Koalice potřebovala získat pro vstup do Sněmovny deset procent hlasů, což mnoho lidovců a jejich voličů vnímalo jako riziko. Navíc když jí předvolební průzkumy dvouciferný výsledek většinou nepřisuzovaly. Slyšet byly nespokojené hlasy zejména ze Zlínského kraje, kde je strana velmi silná a loni s přehledem vyhrála krajské volby.

            I na základě tohoto tlaku lidovecké vedení minulý týden od společné kandidatury odstoupilo a nabídlo Starostům pouze podporu. Neuspělo.

            „Zklamalo mě to. Byla to z naší strany velkorysá nabídka, včetně finančního krytí voleb,“ reagoval krajský lídr a člen celostátního výboru KDU-ČSL Ondřej Benešík. „Nechali jsme Starostům velkou autonomii, měli 6 ze 14 lídrů v zemi. Špatně si to vykomunikovali uvnitř hnutí. Teď budeme zbytečně tříštit síly,“ doplnil.

            Oběma stranám stačí pro vstup do Sněmovny překonat hranici pěti procent, což pro KDU-ČSL nebude na rozdíl od STAN velký problém. Někdejší partneři se budou snažit získat hlasy hlavně nerozhodnutých voličů.

            „Pro lidovce jsou Starostové konkurence, budeme si navzájem brát hlasy. Není to nejlepší řešení,“ míní zlínský hejtman Jiří Čunek, který patřil k nejvýraznějším kritikům koalice. Prosazoval samostatnou kandidaturu s podporou.

            „Starostové měli komplex mladšího bratra a toužili po sebeurčení, což ale oběma stranám uškodí,“ je přesvědčený.

            „Myslím, že si hlasy brát nebudeme,“ opáčil Gazdík. S Čunkem však shodně tvrdí, že rozkol předvolební koalice nebude mít dopad na fungování krajské koalice, kde musejí oba výrazní politici spolupracovat. „Politika je řemeslo, do osobních vztahů se to nepromítne,“ ujišťuje Čunek.

            Nicméně voliči mohou být i podle politologů rozpačití z toho, že lidovci na svém sněmu v květnu s velkou slávou schválili koalici a po necelém čtvrt roce z ní nezůstalo nic.

            „Celý tento příběh jsme si měli odpustit. Navenek to působí nepříjemně. Od začátku jsem byl proti koalici,“ glosoval krajský místopředseda KDU-ČSL Josef Bazala.

            „Nepovažuju to za šťastné. V předvolební kampani můžeme stát proti sobě a ucházet se o nerozhodnuté voliče,“ podotkl lidovecký poslanec a také kritik koalice Ludvík Hovorka, který se ze třetího místa společné kandidátky posunul na druhé místo samostatné.

            Jestliže Starostové ještě netuší, kdo za ně půjde do voleb, lidovci v tom mají ve Zlínském kraji jasno. Platí jejich původně schválená kandidátní listina, než do ní bylo připsáno osm zástupců STAN. Na třetí pozici je starosta Lidečka Vojtěch Ryza, čtyřkou holešovský zastupitel Pavel Karhan.

 

***

 

„Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku.“ Petr Gazdík, předseda STAN

 

Foto popis|

 

O autorovi| Milan Libiger, redaktor MF DNES

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

07. 06. 2017

Uprchlická krize

Téma: Předsednictvo

6.6.2017 22:00    ČT 24    Zpráva    

           

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, pánové, já si dovolím vaši debatu zastavit a posunout nás, pane Benešíku, dovolím si nás všechny posunout k tématě o migraci, k debatě o migraci, protože Evropská komise by měla pondělní oznámení tuzemské vlády, že Česko se už nebude podílet na přerozdělování uprchlíků podle kvót, brát jako porušení unijních pravidel. Novinářům to řekl vysoce postavený diplomat maltského předsednictví Evropské unie. Taky eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopoulos už dřív prohlásil, že komise chtěla vidět rychlý pokrok u zemí, které zatím nepřijaly nikoho nebo jenom několik málo běženců a které už dlouhou dobu nenabídly do programu žádná místa a dneska opět připomněl - sdílení odpovědnosti a solidarity v migrační krizi je morální, politickou a právní povinností. Nesmíme a nemůžeme v tom nechat státy s vnější hranicí samotné, to prohlásil evropský komisař pro vnitřní záležitosti Avramopoulos. Tak, pane Váňo, jsme povinni, morálně povinni i právně povinni ostatně naplnit ty kvóty, které byly dohodnuty?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Já se domnívám, že rozhodně nejsme povinni, to rozhodně ne morálně. Naopak to je vysoce nesolidární od těch států, které už selhaly v systému integrace a přijímání cizinců a dnes se snaží donutit ty ostatní státy, které ty chyby zatím neudělaly, aby si ten svůj problém také vytvořily. Solidarita není o tom, že děláme všichni stejné chyby a tohle pochopení bude západní Evropě ještě nějakou dobu trvat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Solidarita není v tom, že těm zemím, které mají největší problém, to jsou ty hraniční, jak o tom pan komisař mluví, že se jim pomůže, to není solidarita?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

My jim určitě chceme pomoct, pomáháme jim finančně, pomáháme jim policejně, posíláme tam své policisty, dáváme jim vybavení, pomáháme přímo na místech, odkud pochází ti lidé, kteří migrují. Česká republika pomáhá v zahraničí v podstatě skoro nejvíc ze všech států Evropské unie. Já chápu, že ty jiné země si to řeší doma ty problémy, ale přesto říkat, že nepomáháme, že nejsme solidární, je vysoce nespravedlivé a chybné, protože jsme v nějakém klubu, jsme v Evropské unii rovnoprávných států, zemí, které by spolu měly komunikovat a ne si na sebe vyskakovat, takříkajíc a ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Benešík.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak kvóty fungovat nemohly, to KDU-ČSL říkala od začátku a kvóty nefungují. Podle kvót mělo být rozděleno, podle těch povinných kvót 160 tisíc lidí. Státy, které byly proti přijetí těchto kvót, měly přijmout 20 tisíc lidí. Zatím bylo rozděleno zhruba nějakých 10 plus minus 10 tisíc lidí, to znamená, pokud by ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Není to proto, že ty země to nenaplňují?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, pozor, tak pokud by, pokud by to byl bojkot těch, kteří tvrdili, že ty kvóty jsou nesmysl, že fungovat nebudou, tak máme rozdělených 140 tisíc lidí a zůstává těch 20 tisíc, které připadají ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ne, tak to není, tak to není prostě.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

A tak to samozřejmě není. To znamená, v podstatě vláda teď, co udělala, tak jenom naprosto formalizovala v podstatě status quo, to, co vlastně, to, co vlastně ten stav, ve kterém se momentálně nachází ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Nějaká ta morální povinnost, o které se tady mluvilo vůči Řecku, Itálii, to tam nevidíte?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já jsem, není to morální, takhle, morální povinnost určitě, morální povinnost je pomáhat, ale přece nebudete pomáhat tím, že se budete snažit naplnit něco, co naplnit nejde, co nefunguje a co se jasně ukázalo, že fungovat nemůže. My jsme od začátku tvrdili - chránit hranici, chránit naše občany, pomáhat venku, stabilizovat ty regiony, nikoliv si ty problémy přenášet k nám. To, že to nefunguje, je evidentní a já si myslím, že většině členských států a politiků si to uvědomuje. Ta rétorika se za poslední dva roky neskutečně změnila. Já jsem byl s paní místopředsedkyní předminulý týden nebo minulý týden dokonce na zasedání evropských výborů členských států a já jsem tam ve svém vystoupení mohl konstatovat jednu věc, já dva roky říkám jedno a to samé, co jsem říkal a k nám se jenom ostatní přidávají, Němci mění názor. Já jsem, malé zadostiučinění je to, že my jsme ten názor nemuseli změnit a všichni přebírají naši rétoriku a opatření.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ano, ano, rozumím. Paní Langšádlová.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Já si myslím, že je na místě, abychom v jednotlivcích tam, kde projdou bezpečnostními prověrkami, opravdu pomohli třeba rodinám s nemocnými dětmi, to je ta pomoc, která je na místě. Je na místě, aby Evropa poslala větší humanitární pomoc třeba do zemí západního Balkánu a do Řecka, protože tam mnozí uvízli a žijou tam opravdu v nedůstojných podmínkách. Ale protože jsem měla možnost před měsícem být na jednom z hotspotů na Sicílii, tak i tady ta zkušenost mě přivedla k tomu, že opravdu řešení migrační krize není v Evropě. Tam dneska přichází lidé, kteří už vůbec nejsou ani z Iráku, ani ze Sýrie, z válečných oblastí, vůbec. Naprostá většina z nich nikdy v Evropě nedostane azyl. Jsou tam lidé ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čili přebírat na základě těch kvót ne?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Jsou tam lidé z Bangladéše. To opravdu není řešení. My musíme udělat vše proto, aby došlo k dohodě s africkými zeměmi, aby zkrátka se na tuto dobrodružnou cestu nevydávali.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Já se k tomu řešení chci dostat, čili na základě kvót tady ...

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Ne, to rozhodně ne.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Okamura ještě.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Tak já jsem tady svědkem opravdu velkého divadla. Všechny tři strany, co tady sedí, KDU-ČSL, ČSSD a TOP 09 na jaře 2015, kdy se v Evropském parlamentu hlasovalo o kvótách, tak vaši europoslanci hlasovali pro, pro kvóty. Na základě toho v létě 2015 česká vláda o ty ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Lhát se nemá, lhát se nemá, pane předsedo.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Takže, vážení přátelé, vy jste hlasovali pro, a proto se nedivím teďka vyjádření například ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, jak to bylo ...

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Ne, ne, omlouvám se, ale já to musím doříct, proto se nedivím teďka vyjádření Malty a dalších evropských politiků, protože se cítí Českou republikou podvedeni, protože vy jste nejdřív jako vládní poslanci, ale i dokonce za TOP 09 hlasovali pro ty kvóty a teď říkáte, že ne, to je totiž ten důvod, ale prosím vás, tady chci jasnou věc, migrace neskončí, dokud nezakážeme islám. My prosazujeme a říkáme je potřeba prosadit zákaz islámu, zákaz propagace islámského práva šaría a džihád v České republice, pokud mluvíme v Evropě, tam už to stěží půjde. My jsme to navrhli v parlamentu několikrát. Vy jste nám to všechny ty strany, co tady sedíte, opakovaně zamítly, vy to moc dobře víte a dokud nezakážeme islám, protože ten má skutečně stejné rysy jako fašismus, to znamená, hlásá nadřazenost svého náboženství nad jinými, nadřazenost mužů nad ženami, je to prostě skutečně takový náboženský fašismus a skutečně potom to řešení nebude, a omlouvám se jenom už ve zkratce, dokud nepřijmeme 6 bodů, to znamená zákaz islámu v České republice, alespoň v České republice, dále neprodyšné uzavření hranice, uzavření, ukončení konfliktů v zahraničí, je potřeba pomoci těm ekonomikám, hlavně zemědělství, voda a tak dále, v té Africe a podobně, dále je to nelákat migranty do Evropy sociálními pobídkami, nulová tolerance nelegálního přechodu hranic. Diváci to možná neví, v České republice je to pouze přestupek, nikoliv trestný čin. My prosazujeme, aby překročení, aby nelegální překročení hranice bylo trestný čin pod přísnými tresty.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A ten poslední bod.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

A ten šestý, to už jsem říkal, to je zákaz islámu na území České republiky, /souzvuk hlasů/ řekněme si to na rovinu.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čímž jsme se dostali, čímž jsme se dostali k tomu, co jsme /nesrozumitelné/ u paní Langšádlové, že se k těm řešením dostaneme. Jednoznačný strukturovaný návrh od pana Okamury. Vaše řešení, když už tedy došlo k uvědomění si, jak jste říkali.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

/Nesrozumitelné/ my to říkáme už třetí rok, ochrana vnějších hranic, to znamená, zřízení ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ale to pořád jenom říkáte.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, ono se to děje, to není pravda, co říkáte, Česká republika i předtím, než byla zřízena pohraniční a pobřežní stráž, tak velmi významně pomáhala ve Slovinsku, v Maďarsku pomáhala, pomáhala dále na Balkáně a dodneška, když my se setkáme na bilaterálkách s našimi kolegy, tak nám za to velmi, ale velmi vroucně děkují. Česká republika pomáhá mimo území Evropy, v Jordánsku patříme k velkým donátorům, ale hlavně ty naše prostředky, které nemusí být tak velké, směřujeme právě do té infrastruktury, která tam, těm lidem vytvoří podmínky, aby neodcházeli.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Kde? V těch zemích konfliktů?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak, v zemích konfliktů anebo v těch prvotních zemích, kam se dostanou. Čili Česká republika v rámci svých možností pomáhá dobře, dlouhodobě, v rámci svých možností si myslím, že pomáhá rozumě a dost a je za to oceňována. Je možná špatně, že si to neprodáváme doma anebo si to neprodáváme ani v rámci Evropské unie, ale to se děje, to se děje dlouhodobě, děláme to dobře a vnímáme to zdaleka nejenom jako nějaký nás altruismus a křesťanskou lásku pomoci druhým, ale jako v naší vlastní investici, protože, pokud se ten problém přenese k nám, tak to řešení bude podstatně, ale podstatně dražší. Čili já si myslím, že to nejsou planá slova, Česká republika v tomto činí. Pokud by se takto chovali i ostatní členské státy Evropské unie a pomalu na to přichází, že toto je ten recept, tak samozřejmě ten problém se bude řešit postupně více.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Váňa.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Tak především jsme nehlasovali pro kvóty, Česká republika je vždycky odmítala, a to platí dodnes a ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Okamura mluvil o europoslancích a já mám pocit, že i čeští europoslanci hlasovali pro.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Europoslanci v roce 2015.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Tam jsou nějaké jiné ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Česká vláda to odmítala vždy, to je pravda.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Těch hlasování tam bylo více a nedá se to takhle jednoduše říct.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, to se dá.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Že ti či oni hlasovali nebo ne. Jisté je, že poslanci od pana Okamury to nemohli být, to je jisté.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, pochopitelně, že ne.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Teď je otázkou, jak z toho ven, protože my samozřejmě formálně bychom mohli přijmout nějaké uprchlíky, nechali bychom je odejít do Německa tak, jako to všichni chtějí, a pak bychom si je s Německem nebo se Švédskem, nebo kam by se až dostali, vzájemně zase vraceli a posílali a vraceli ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

No, tak ten, kdo dostane azyl, se může pohybovat?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Ne, to v rámci těch ..., pokud by dostali azyl, ale oni by ho nedostali, to je ten problém. A problém je ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak ti by měli být pryč, ti tady nemají ...

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

A to je ten problém, protože všichni lidé, migranti, kteří přišli do České republiky a nedostali azyl, jsou pryč, jsou zpátky v zemích, ze kterých pochází nebo v zemích, ze kterých přišli. Česká republika ten problém řeší, umí ho vyřešit. Problém je v tom, že ho neřeší Německo, neřeší ho ty další země, tam ti lidé zůstávají, i když ten azyl nedostanou, a jsou to stovky tisíc lidí, kteří se pohybují, i když teďka se to trošičku mění, ale ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

No, ale kdyby každá země v rámci těch kvót ty lidi, kteří nemají nárok, nebyli by už dávno pryč všichni? Nebyli?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

A to je ten, to je klíč k tomu, že lidé, kteří nárok na azyl nemají, by tady prostě neměli být. A pokud bychom se bavili o těch 3 %, ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Víte, co tím chci říct, kdyby celá Evropská unie rychle udělala tenhle ten proces, zjistit, bezpečnost, prověřit, máš nárok, nemáš nárok, máš nárok, zůstaneš, nemáš nárok, nezůstaneš? To by nefungovalo?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Jasně. Ale to nefunguje nikde v Evropě, bohužel v žádné zemi snad kromě nás a těch, které žádné uprchlíky nevspustily na své území. A ten problém je v tom, že skutečně, kdybychom se bavili jenom o lidech, kteří mají nárok na azyl, a to jsou zhruba 3, 3,5 % z toho množství, tak ten problém vůbec neexistuje. Tím, že se otevřely hranice, tím, že došlo k tomu pozvání do Německa a podobně, tak to množství lidí, které zahltilo všechny systémy, nejenom azylové, ale i bezpečnostní.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dobrá, pojďme k tomu řešení teď, konkrétní návrhy na to řešení. Tady u pana Benešíka padly, tak u vás.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

No, musí se zastavit samozřejmě ten proud migrace. Dneska se otevírá nová cesta přes Španělsko. Jestli to Evropa nechá bez povšimnutí, tak to bude další problém. Když pominu ty mrtvé, kteří tam v těch proudech se topí každý den, tak prostě je to nová trasa, ztrojnásobená proti loňskému roku v počtech zatím.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak to umíme, tady říkal pan Benešík ty hranice ...

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

A umíme je taky loďmi, loďmi neziskových organizací, které loví a vozí potom do Evropy, takže to jsou věci, které Evropa si prostě musí vypořádat. A další věc je zavést prostě to řádné azylové řízení, to znamená, začít už v těch hotspotech a pokračovat dál v celé Evropě. Když máme v Německu migranty, azylanty s 6 identitami, když dneska víme, že terorista v Londýně byl úplně v pořádku, akorát používal dvě jména a dvě různá data narození, no, tak proboha Evropa opravdu selhává v zajištění své vlastní bezpečnosti.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, paní Langšádlová.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Tak já bych tady zase mohla zopakovat všechny ty návrhy.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Musíte dostat prostor samozřejmě.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Ráda to udělám, ochrana hranic, boj s pašeráky, návratová politika, ale dovolím si jednu věc, a to je právě moje zkušenost z té Sicílie, když sem přichází třeba ti lidé z té Bangladéše, tak oni přichází s tím, že oni tady mohou těch půl roku pracovat v době, v průběhu toho azylového řízení a oni si vydělají tolik, jako tam asi za 10 let. My zkrátka žijeme v situaci, kde jsme obklopeni desítkami nesmírně chudých států, kdy Bangladéš je vzdálený dokonce stát a jedinou věcí já tady s panem Okamurou, byť je to zvláštní, souhlasím, my nesmíme zavírat oči a strkat hlavu do písku před tím, co se děje okolo nás. My opravdu musíme přispívat k tomu, aby podmínky životní ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čili řešení venku?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Venku.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Peníze, podpora, to je jedno jak, prostě venku?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Aby byly udržitelné podmínky, aby byly udržitelné a důstojné podmínky v těch zemích, odkud ti lidé přichází, protože to je jediná cesta, a proto i ty smlouvy, které dneska uzavírá Evropská unie, jsou naprosto zásadní, a proto také migraci a bezpečnostní hrozbu nemůže řešit jednotlivý stát, ale jedině společně celá Evropa.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dámo a pánové, děkuji za maximální možnou konkrétnost v těch návrzích řešení, určitě v té debatě budeme ještě někdy pokračovat. Za tu dnešní děkuju. Na shledanou.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Na shledanou.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Na shledanou.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Na shledanou.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Na shledanou.

05. 06. 2017

Sjezd sudetoněmeckého krajanského sdružení

2.6.2017 21:10    ČRo Plus    Zpráva    

        

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Zástupci sudetoněmeckého krajanského sdružení se sjíždějí do německého Augšpurku, kde v sobotu dopoledne začíná jejich 68., tentokrát dvoudenní sjezd. Zúčastní se ho v neděli na něm vystoupí i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Jaký význam má tato cesta šéfa lidovců, jak důležitým partnerem je pro KDU-ČSL sudetoněmecký landsmanšaft? Naše pozvání do vysílání přijal místopředseda strany a také předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík, vítám vás a hezký večer přeji.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Dobrý večer.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Pane Benešíku, s jakým vzkazem míří váš předseda do Augšpurku?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Asi bude dobré si počkat na to, na jeho projev. Každopádně KDU-ČSL je strana, která si myslí, že bychom měli odpouštět a rozhodně tam míříme s tím, že jsme s vědomi toho, jak jednotlivé události probíhali. To znamená, fašistické Německo a poté obroda v českém národě. Nicméně nejsme tam nebo nechceme prostě, nechceme nebo respektive tak, chceme si být vědomi minulosti, která je velmi bolestivá, která nás velmi zasáhla. Nicméně chceme hledět do budoucna.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

A v tomto směru tedy jak důležitým partnerem jsou nebo by podle vás mohly být naši bývalí sudetští krajané?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Jsou to lidé, kteří v České republice nebo v Československu žili, kteří se zčásti hlásili k té naší temné minulosti, ale také jsou to lidé zčásti, kteří se k ní nehlásili a kteří proti fašismu bojovali a je důležité toto rozlišit.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Rozumím. A samozřejmě vůči podobným návštěvám českých politických špiček, byť toto je vlastně po ministru Hermanovi druhá na takto vysoké úrovni, tak zaznívají samozřejmě námitky a protestní hlasy. Jak se vy s tím vyrovnáváte a co si o nich myslíte. Jsou podle vás liché nebo už zastaralé. Jak je vnímáte?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Je to právě o tom, abychom hleděli do budoucnosti, abychom byli schopni si navzájem odpustit a to vzájemné odpuštění je velmi důležitý aspekt u nás. Víte, někdy je kdokoliv, kdo se zúčastní takové akce, tak je prostě brán jako někdo, kdo omlouvá minulost, kdo se snaží rehabilitovat fašismus v České republice nebo v Československu. Tak tomu prostě není. Je to fakt a spousta lidí na to doplácela a doplácela na to jak na té české, moravské a slezské straně, tak na té německé straně a to je to podstatné, abychom si prostě dokázali uvědomit to, že prostě historii neumíme vymazat. Že prostě historie taková je a velmi silně akcentujeme ty historické konsekvence, ale také tu posloupnost, to znamená, to je velmi důležité. To je to naše poselství. Ale musíme si odpustit navzájem.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Chápu. Ještě na závěr jedna věc. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se vyjádřil, že pan Bělobrádek nejede jako vicepremiér, ale jako šéf strany lidové. Pokud jde o pozici českého státu vůči otázkám, které vznáší například landsmanšaft nebo řekněme, část landsmanšaftu, jeho zajímavá skupina. Zůstává podle vás pořád něco k vyjasnění, nějaké bílé místo?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Velmi málo. Bert Posselt, který je šéfem Landsmanšaftu, tak opravdu i za řekněme, velmi silného osobního nasazení prosadil to, že majetkové nároky sudetských Němců jsou pasé. Prostě nejsou. A neměl to jednoduché. Prostě je si vědom toho, je si vědom té, řekněme, německé viny ve 30. letech. A myslím si, že Česká republika toto musí vnímat a měla by být velkorysá i k tomu, že německá strana sudetoněmecký landsmanšaft je tohoto vědom a za řekněme, dramatických okolností toto je schopno vnímat.

 

Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka

--------------------

Říká Ondřej Benešík, místopředseda KDU-ČSL a předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti. Díky a pěkný zbytek večera.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda sněmovního evropského výboru, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Děkuji vám.

Úvodní slovo

Chci to, co vy. Spokojené rodiny, bezpečný domov, aby se naše děti měly lépe a abychom ve stáří nestrádali. Pojmenovávat problémy pravými jmény, navrhovat konkrétní řešení a hájit zájmy našeho světa, hodnot a našeho životního stylu. To je politika, kterou nabízím, kterou dělám a chci dělat. Pro Vás, pro naše rodiny a pro naši zem.

Regiony, které jsem navštívil
Pokud se Vám mapy nezobrazují, musíte povolit funkci sledování GPS ve Vašem počítači, která se objeví při najetí myší na mapu