Aktuálně
27. 08. 2018

V těchto dnech si připomínáme smutné výročí 50 let od vstupu vojsk zemí Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Dnes by k přímé invazi těžko došlo. Rusko, i když má stále imperiální choutky, není v takové mocenské pozici jako během studené války a hlavně - naše ukotvení v západních bezpečnostních a politických strukturách je velmi pevné. Členství v EU a NATO se stalo pojistkou demokratického směřování naší země.

Když nás před padesáti lety okupovala vojska Varšavské smlouvy, hlavní roli v tomto paktu sehrával Sovětský svaz. Ostatní členové byli v pozici vazalů. Severoatlantická aliance funguje na jiném principu, rozhoduje se kolektivně. Je naprosto absurdní, když někdo srovnává Sovětský svaz se Spojenými státy a Varšavskou smlouvu se Severoatlantickou aliancí. Vrcholem drzosti pak je, když komunisté odmítají, že v srpnu 1968 šlo o okupaci. Toto zpochybňování historie nezaznívá z Rigy, Vilniusu nebo Kyjeva, ale především z Moskvy, případně od domácích podporovatelů Kremlu. V poslední době například narůstá počet Rusů, kteří považují okupaci Československa za “bratrskou pomoc” proti kontrarevoluci, která byla řízena kapitalistickým západem. Nebo dokonce tvrdí, že Moskva jen bránila, co bylo její.

V tomto je zásadní rodzíl mezi Ruskem a civilizovaným světem. Pokud například v Německu někdo i jen relativizuje důsledky nacismu (třeba že toto období bylo muším trusem na jinak skvělé německé historii), tak je považován za extrémistu. Pro Rusy ale začala druhá světová válka až napadením Sovětského svazu. Podpora a paktování se s Hitlerem, napadení Finska, okupace Pobaltí a Polska a vraždění v Katyni, jakoby pro značnou část Rusů ani neexistovalo. Stalin je považován za jednu z největších postav historie a sám prezident Putin mluví o rozpadu Sovětského svazu jako o nějvětší historické tragédii. Bohužel se to vše odráží i v názorech na okupaci naší vlasti v roce 1968.

Moc bych Rusům přál, aby si vedle své slavné minulosti dokázali přiznat i její stinné stránky. Ruské společnosti by to prospělo. Pro nás to znamená jedno. Dokud v Rusku budou převažovat tyto imperiální názory, tak se musíme mít na pozoru. Odpustit, ale nezapomínat. Nenechat si překrucovat historii. A nevěřit kremelským trollům lži - třeba tu, že za okupaci Československa vlastně můžou Ukrajinci (ne, že by na tom záleželo, ale Brežněv byl Rus).

 Ondřej Benešík

25. 06. 2018

Lidovci kritizovali premiéra Andreje Babiše (ANO) za jeho rozhodnutí nezúčastnit se nedělní neformální schůzky evropských lídrů k migraci. Podle nich Babiš nevyužil příležitosti prezentovat český postoj k problematice. Babiš ve čtvrtek po jednání s představiteli visegradské skupiny (V4) v Budapešti řekl, že na schůzku nepojedou premiéři Česka, Slovenska, Polska ani Maďarska, protože by s jejími předpokládanými závěry nesouhlasili.
 
"Německo konečně pochopilo, že přerozdělovací kvóty nefungují a fungovat nebudou. Na druhou stranu nová italská vláda by ty kvóty chtěla ještě rozšiřovat. To si myslím, že je dostatečný důvod pro to, aby náš premiér jel na jednání se svými kolegy, aby si situaci vyjasnil a aby jasně přednesl stanovisko České republiky," řekl novinářům předseda evropského výboru Sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Připomněl, že Česko dlouhodobě kvóty odmítá.
 
"Pokládám za velkou chybu, že (Babiš) nevyužívá této situace, aby vedl osobní jednání s (německou) kancléřkou (Angelou) Merkelovou, s novým italským premiérem (Giuseppem Contem) a s dalšími partnery, kteří jsou v této problematice klíčoví," doplnil Benešík.
 
"Politici jsou tu od toho, aby spolu mluvili, ne aby spolu nemluvili," připojil se europoslanec Pavel Svoboda. Vyzval Babiše, aby rozhodnutí o neúčasti na nedělní neformální schůzce ještě přehodnotil.
 
Lídři visegradské skupiny se podle Babiše ve čtvrtek dohodli, že není důvod se schůzky účastnit. Podle něj je rozhodující půdou, na níž se bude o řešení migrační problematiky jednat, summit Evropské unie, který se uskuteční příští týden ve čtvrtek a v pátek.
 
Na nedělní schůzce podle Babiše může postoj zemí visegradské skupiny prezentovat rakouský kancléř Sebastian Kurz, který se čtvrtečního jednání v Budapešti účastnil. Země V4 ale podle českého premiéra nechtěly jet na schůzku, z níž by měly vzejít závěry, s nimiž nesouhlasí. Jako příklad uvedl posilování pohraniční agentury EU Frontex. To by podle něj nemělo spočívat jen v navyšování počtu pracovníků, ale i ve změně kompetencí.
 
  
 
https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/babis-dela-chybu-kdyz-nejede-na-mini...

29. 05. 2018

24. května 2018 byl svolán mimořádný Výbor pro evropské záležitosti týkající se tzv. marrákešské deklarace. Přizván byl i ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar, který ČR při jednání o deklaraci zastupoval. Evropský výbor nakonec přijal mé usnesení, které je v souladu s dlouhodobou migrační a bezpečností politikou KDU-ČSL. 

Usnesení zdůrazňuje např. nutnost, aby pravomoc v oblasti ekonomické migrace zůstala výhradně v kompetenci národních států, dále podporuje posílený boj proti nelegální migraci, pašerákům lidí nebo intenzivnější spolupráci v oblasti návratové politiky i lepší ochranu hranic atd. Kladně hodnotím také to, že na usnesení se nakonec shodla i celá Poslanecká sněmovna. PRO hlasovali až na výjimky všichni přítomní poslanci (137 ze 139 přítomných poslanců).

Velmi důležité je, že usnesení také upozornilo na nepřesný překlad marrákešské deklarace do češtiny šířené dezinformačními zdroji. Tento nepřesný překlad, v rámci nějž byl odborný termín „regular migration“ přeložen jako „pravidelná migrace“ (běžně se do češtiny překládá jako „legální migrace“), zcela pozměnil a posunul význam původní deklarace. Tyto zkreslené informace pomohly k šíření strachu a dalších mýtů o dokumentu. Dezinformačním webům bohužel uvěřili na plénu Sněmovny i někteří poslanci, kteří navíc tyto nepravdivé informace dál šířili. Proto je zcela zásadní, že Výbor pro evropské záležitosti tuto záležitost uvedl na pravou míru.

komentář Ondřeje Benešíka, místopředsedy KDU-ČSL a předsedy Výboru pro evropské záležitosti 

 

Celé znění usnesení:

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po zprávě ministra vnitra Lubomíra Metnara a po rozpravě

1. Bere na vědomí zprávu ministra vnitra týkající se Marrákešské politické deklarace.

2. Trvá na tom, že v oblasti legální ekonomické migrace musí být zachován status quo, tedy aby pravomoci včetně rozhodování o výběru zdrojových zemí, počtu migrantů, jejich odborné kvalifikace, možnosti odmítnutí žadatelů atd. zůstaly v kompetenci příslušných orgánů České republiky.

3. Trvá na důsledném rozlišování legální ekonomické migrace, nelegální ekonomické migrace a poskytování mezinárodně právní ochrany ohroženým osobám. .

4. Podporuje zahrnutí nových závazků afrických států v Marrákešské deklaraci, jež se týkají boje proti nelegální migraci, organizovanému převaděčství a pašování lidí i posilování spolupráce v oblasti návratové politiky, to je lepší ochrana hranic, posílení policejní a soudní spolupráce, intenzivnější výměna informací, identifikace nelegálních migrantů, rychlejší vydávání náhradních cestovních dokladů atd. a podtrhuje význam brzké realizace těchto opatření.

5. Domnívá se, že právě podpora afrických zemí v jejich boji s nelegální migrací a organizovaným převaděčstvím představuje z pohledu EU a jejích členských států vhodný a účinný nástroj prevence dalšího případného zesílení migračních toků z tohoto regionu směrem do Evropy v následujících letech.

6. Upozorňuje na nepřesný překlad Marrákešské deklarace do českého jazyka, šířený dezinformačními zdroji, který zásadním způsobem posouvá a zkresluje obsah uvedené deklarace, například slovní spojení regular migration, standardně používané ve významu legální migrace, je přeloženo jako pravidelná migrace, což zásadně dezinterpretuje význam deklarace.

7. Navrhuje podmínit rozvojovou pomoc, poskytnutou zdrojovým zemím, jejich spoluprací v oblasti návratu.

8. Pověřuje předsedu výboru pro evropské záležitosti, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

Média
23. 07. 2018

Krojované babičky ze Slovácka nosí šátek, který vypadá skoro stejně jako hidžáb, a nikomu to nevadí, začíná
trochu s nadsázkou místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík, který bydlí ve Strání na česko-slovenském
pomezí.
„Já jsem z Moravy a tady pořád ještě potkáváme starší ženy, které také mají šátky a ty zakrývají zhruba
to samé co hidžáb. Ale je spousta míst, kde je zahalení z bezpečnostních nebo hygienických důvodů
nepřípustné, a je třeba to respektovat. Já jsem pokrývku hlavy ve škole mít nesměl, protože to odporovalo
školnímu řádu,“ říká Benešík.
Poukazuje ale také na to, že strach ze zahalené ženy je tedy iracionální. Většina atributů islámu by mu
nevadila, ale stavba mešit v českých městech ano.
Benešík důsledně rozlišuje. Nemá výhrady k muslimům, ale k islámu jako takovému. „Pokud budeme
posuzovat islám podle Koránu a podle života Mohameda, pak už je to neslučitelné s naším typem jednání. Ale
spousta muslimů neuplatňuje islám plně. Tím pro nás líp. Turci jsou jen takoví papíroví muslimové,“ uvažuje
politik.
Uvádí příklad: těžko se podle něj bude do naší společnosti integrovat muslim se čtyřmi manželkami,
když je v Česku mnohoženství trestné. „Ale většina muslimů nemá víc manželek,“ připomíná.
Benešík si zároveň nemyslí, že by vztah Čechů k muslimům byl nějak závadný. „Mají k nim verbální
výhrady, když s nimi nejsou ve styku, ale při osobním setkání jsou Češi tolerantní lidé,“ míní Benešík.

09. 10. 2017

Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby se zabránilo úbytku podzemních vod

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Vody v půdě postupně ubývá. Tato nelichotivá skutečnost začíná být v posledních letech, kdy jsou parná a suchá léta, stále znatelnější. Nejvíce za to může srážkový deficit.

            Ten největší v poslední době nastal v roce 2015 a zatím se ho nepodařilo odstranit, byť konec letošního léta a začátek podzimu jsou poměrně deštivé.

            Hladiny podzemních vod proto vzrostly a mnohé už nejsou pod hranicí sucha, z dlouhodobější perspektivy však není situace nejlepší. Aby se podzemní vody vrátily k normálu, muselo by v zimě hodně nasněžit a na jaře potom pozvolna tát, aby se voda vsákla do půdy. Ani to ale není definitivní řešení.

            Odborníci upozorňují, že se klima mění a vláhy je a bude stále méně. Proto by podle nich člověk neměl jen čekat se založenýma rukama, ale měl by se pokusit také něco udělat pro to, aby voda zůstala v půdě a v krajině.

            Redakce MF DNES krajským lídrům větších stran položila v rámci předvolební ankety otázku na téma: Jaké konkrétní opatření ve Zlínském kraji byste udělali, abychom v budoucnu mohli úspěšně čelit problému se suchem a úbytkem podzemních vod?

 

Řešením jsou remízky, meze a mokřady

 

Ondřej Benešík KDU-ČSL

 

Jsem velmi rád, že můj stranický kolega Marian Jurečka jako první ministr zemědělství začal tento problém systematicky řešit. Musíme především usilovat o změnu způsobu hospodaření s půdou, o používání vhodných technologických postupů nebo zatravňování. Další nutné opatření je obnovování nebo budování rybníků a další pozemkové úpravy, jako je budování remízků, mezí či mokřadů. Musíme se naučit lépe využívat dešťovou vodu, to je výzva především pro běžné domácnosti. Ovšem všechna tato opatření při dlouhotrvajícím suchu mohou být nedostatečná. Proto ministerstvo zemědělství vytipovalo nejvíce ohrožené oblasti, kde by mohly v budoucnu vzniknout nové přehrady. V našem kraji jde o přehradu u Vlachovic. Toto vše neuděláme za jedno volební období. Bude to úkol pro jednu celou generaci. Tu naši. Proto bude nutné, abychom táhli za jeden provaz. Boj proti suchu se musí stát naším národním zájmem.

27. 07. 2017

27.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 15    Kraj Zlínský

    Milan Libiger       

Starostové a nezávislí se rozhodli, že do podzimních parlamentních voleb půjdou samostatně. Z původní koalice s lidovci tak nakonec nezůstalo nic.

Strany si teď budou konkurovat.

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Přestože už na začátku mezi lidovci ve Zlínském kraji panovala vůči fúzi KDU-ČSL s hnutím STAN nevole a skepse, byla to na celostátní úrovni jasná snaha o vzájemnou spolupráci. Ta měla vyústit ve vytvoření „třetí síly“, která by byla voličskou alternativou vůči ANO a ČSSD.

            Původní koaliční partneři se teď však stali sami sobě konkurencí a v podzimních parlamentních volbách se můžou navzájem okrádat o hlasy, což by je mohlo naopak oslabit. Starostové totiž odmítli podporovat kandidátku lidovců, na níž už měli své lidi. Půjdou do voleb úplně samostatně.

            „Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku a asi by od nich odešla celá řada osobností,“ vysvětlil zlínský krajský radní a předseda STAN Petr Gazdík.

            Podle něho teď zájemců o účast ve volbách za STAN údajně přibývá. Samostatné kandidátky Starostů budou hotové v polovině srpna, do kdy se musejí odevzdat. Hnutí dnes představí jen lídra pro Zlínský kraj. Ve hře jsou dvě jména: Gazdík nebo starostka Valašských Klobouk Eliška Olšáková, jež byla na listině s lidovci dvojkou. „To, že půjdeme do voleb samostatně, je asi správné rozhodnutí. Věřím, že uspějeme,“ míní Olšáková.

            Koalice potřebovala získat pro vstup do Sněmovny deset procent hlasů, což mnoho lidovců a jejich voličů vnímalo jako riziko. Navíc když jí předvolební průzkumy dvouciferný výsledek většinou nepřisuzovaly. Slyšet byly nespokojené hlasy zejména ze Zlínského kraje, kde je strana velmi silná a loni s přehledem vyhrála krajské volby.

            I na základě tohoto tlaku lidovecké vedení minulý týden od společné kandidatury odstoupilo a nabídlo Starostům pouze podporu. Neuspělo.

            „Zklamalo mě to. Byla to z naší strany velkorysá nabídka, včetně finančního krytí voleb,“ reagoval krajský lídr a člen celostátního výboru KDU-ČSL Ondřej Benešík. „Nechali jsme Starostům velkou autonomii, měli 6 ze 14 lídrů v zemi. Špatně si to vykomunikovali uvnitř hnutí. Teď budeme zbytečně tříštit síly,“ doplnil.

            Oběma stranám stačí pro vstup do Sněmovny překonat hranici pěti procent, což pro KDU-ČSL nebude na rozdíl od STAN velký problém. Někdejší partneři se budou snažit získat hlasy hlavně nerozhodnutých voličů.

            „Pro lidovce jsou Starostové konkurence, budeme si navzájem brát hlasy. Není to nejlepší řešení,“ míní zlínský hejtman Jiří Čunek, který patřil k nejvýraznějším kritikům koalice. Prosazoval samostatnou kandidaturu s podporou.

            „Starostové měli komplex mladšího bratra a toužili po sebeurčení, což ale oběma stranám uškodí,“ je přesvědčený.

            „Myslím, že si hlasy brát nebudeme,“ opáčil Gazdík. S Čunkem však shodně tvrdí, že rozkol předvolební koalice nebude mít dopad na fungování krajské koalice, kde musejí oba výrazní politici spolupracovat. „Politika je řemeslo, do osobních vztahů se to nepromítne,“ ujišťuje Čunek.

            Nicméně voliči mohou být i podle politologů rozpačití z toho, že lidovci na svém sněmu v květnu s velkou slávou schválili koalici a po necelém čtvrt roce z ní nezůstalo nic.

            „Celý tento příběh jsme si měli odpustit. Navenek to působí nepříjemně. Od začátku jsem byl proti koalici,“ glosoval krajský místopředseda KDU-ČSL Josef Bazala.

            „Nepovažuju to za šťastné. V předvolební kampani můžeme stát proti sobě a ucházet se o nerozhodnuté voliče,“ podotkl lidovecký poslanec a také kritik koalice Ludvík Hovorka, který se ze třetího místa společné kandidátky posunul na druhé místo samostatné.

            Jestliže Starostové ještě netuší, kdo za ně půjde do voleb, lidovci v tom mají ve Zlínském kraji jasno. Platí jejich původně schválená kandidátní listina, než do ní bylo připsáno osm zástupců STAN. Na třetí pozici je starosta Lidečka Vojtěch Ryza, čtyřkou holešovský zastupitel Pavel Karhan.

 

***

 

„Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku.“ Petr Gazdík, předseda STAN

 

Foto popis|

 

O autorovi| Milan Libiger, redaktor MF DNES

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

Úvodní slovo

Chci to, co vy. Spokojené rodiny, bezpečný domov, aby se naše děti měly lépe a abychom ve stáří nestrádali. Pojmenovávat problémy pravými jmény, navrhovat konkrétní řešení a hájit zájmy našeho světa, hodnot a našeho životního stylu. To je politika, kterou nabízím, kterou dělám a chci dělat. Pro Vás, pro naše rodiny a pro naši zem.

Regiony, které jsem navštívil
Pokud se Vám mapy nezobrazují, musíte povolit funkci sledování GPS ve Vašem počítači, která se objeví při najetí myší na mapu