Aktuálně
25. 06. 2018

Lidovci kritizovali premiéra Andreje Babiše (ANO) za jeho rozhodnutí nezúčastnit se nedělní neformální schůzky evropských lídrů k migraci. Podle nich Babiš nevyužil příležitosti prezentovat český postoj k problematice. Babiš ve čtvrtek po jednání s představiteli visegradské skupiny (V4) v Budapešti řekl, že na schůzku nepojedou premiéři Česka, Slovenska, Polska ani Maďarska, protože by s jejími předpokládanými závěry nesouhlasili.
 
"Německo konečně pochopilo, že přerozdělovací kvóty nefungují a fungovat nebudou. Na druhou stranu nová italská vláda by ty kvóty chtěla ještě rozšiřovat. To si myslím, že je dostatečný důvod pro to, aby náš premiér jel na jednání se svými kolegy, aby si situaci vyjasnil a aby jasně přednesl stanovisko České republiky," řekl novinářům předseda evropského výboru Sněmovny Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Připomněl, že Česko dlouhodobě kvóty odmítá.
 
"Pokládám za velkou chybu, že (Babiš) nevyužívá této situace, aby vedl osobní jednání s (německou) kancléřkou (Angelou) Merkelovou, s novým italským premiérem (Giuseppem Contem) a s dalšími partnery, kteří jsou v této problematice klíčoví," doplnil Benešík.
 
"Politici jsou tu od toho, aby spolu mluvili, ne aby spolu nemluvili," připojil se europoslanec Pavel Svoboda. Vyzval Babiše, aby rozhodnutí o neúčasti na nedělní neformální schůzce ještě přehodnotil.
 
Lídři visegradské skupiny se podle Babiše ve čtvrtek dohodli, že není důvod se schůzky účastnit. Podle něj je rozhodující půdou, na níž se bude o řešení migrační problematiky jednat, summit Evropské unie, který se uskuteční příští týden ve čtvrtek a v pátek.
 
Na nedělní schůzce podle Babiše může postoj zemí visegradské skupiny prezentovat rakouský kancléř Sebastian Kurz, který se čtvrtečního jednání v Budapešti účastnil. Země V4 ale podle českého premiéra nechtěly jet na schůzku, z níž by měly vzejít závěry, s nimiž nesouhlasí. Jako příklad uvedl posilování pohraniční agentury EU Frontex. To by podle něj nemělo spočívat jen v navyšování počtu pracovníků, ale i ve změně kompetencí.
 
  
 
https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/babis-dela-chybu-kdyz-nejede-na-mini...

29. 05. 2018

24. května 2018 byl svolán mimořádný Výbor pro evropské záležitosti týkající se tzv. marrákešské deklarace. Přizván byl i ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar, který ČR při jednání o deklaraci zastupoval. Evropský výbor nakonec přijal mé usnesení, které je v souladu s dlouhodobou migrační a bezpečností politikou KDU-ČSL. 

Usnesení zdůrazňuje např. nutnost, aby pravomoc v oblasti ekonomické migrace zůstala výhradně v kompetenci národních států, dále podporuje posílený boj proti nelegální migraci, pašerákům lidí nebo intenzivnější spolupráci v oblasti návratové politiky i lepší ochranu hranic atd. Kladně hodnotím také to, že na usnesení se nakonec shodla i celá Poslanecká sněmovna. PRO hlasovali až na výjimky všichni přítomní poslanci (137 ze 139 přítomných poslanců).

Velmi důležité je, že usnesení také upozornilo na nepřesný překlad marrákešské deklarace do češtiny šířené dezinformačními zdroji. Tento nepřesný překlad, v rámci nějž byl odborný termín „regular migration“ přeložen jako „pravidelná migrace“ (běžně se do češtiny překládá jako „legální migrace“), zcela pozměnil a posunul význam původní deklarace. Tyto zkreslené informace pomohly k šíření strachu a dalších mýtů o dokumentu. Dezinformačním webům bohužel uvěřili na plénu Sněmovny i někteří poslanci, kteří navíc tyto nepravdivé informace dál šířili. Proto je zcela zásadní, že Výbor pro evropské záležitosti tuto záležitost uvedl na pravou míru.

komentář Ondřeje Benešíka, místopředsedy KDU-ČSL a předsedy Výboru pro evropské záležitosti 

 

Celé znění usnesení:

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po zprávě ministra vnitra Lubomíra Metnara a po rozpravě

1. Bere na vědomí zprávu ministra vnitra týkající se Marrákešské politické deklarace.

2. Trvá na tom, že v oblasti legální ekonomické migrace musí být zachován status quo, tedy aby pravomoci včetně rozhodování o výběru zdrojových zemí, počtu migrantů, jejich odborné kvalifikace, možnosti odmítnutí žadatelů atd. zůstaly v kompetenci příslušných orgánů České republiky.

3. Trvá na důsledném rozlišování legální ekonomické migrace, nelegální ekonomické migrace a poskytování mezinárodně právní ochrany ohroženým osobám. .

4. Podporuje zahrnutí nových závazků afrických států v Marrákešské deklaraci, jež se týkají boje proti nelegální migraci, organizovanému převaděčství a pašování lidí i posilování spolupráce v oblasti návratové politiky, to je lepší ochrana hranic, posílení policejní a soudní spolupráce, intenzivnější výměna informací, identifikace nelegálních migrantů, rychlejší vydávání náhradních cestovních dokladů atd. a podtrhuje význam brzké realizace těchto opatření.

5. Domnívá se, že právě podpora afrických zemí v jejich boji s nelegální migrací a organizovaným převaděčstvím představuje z pohledu EU a jejích členských států vhodný a účinný nástroj prevence dalšího případného zesílení migračních toků z tohoto regionu směrem do Evropy v následujících letech.

6. Upozorňuje na nepřesný překlad Marrákešské deklarace do českého jazyka, šířený dezinformačními zdroji, který zásadním způsobem posouvá a zkresluje obsah uvedené deklarace, například slovní spojení regular migration, standardně používané ve významu legální migrace, je přeloženo jako pravidelná migrace, což zásadně dezinterpretuje význam deklarace.

7. Navrhuje podmínit rozvojovou pomoc, poskytnutou zdrojovým zemím, jejich spoluprací v oblasti návratu.

8. Pověřuje předsedu výboru pro evropské záležitosti, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

10. 04. 2018

KDU-ČSL se diskuzi o revizi tzv. dublinského systému věnuje od jejího počátku. V létě 2016 byl předložen návrh Evropské komise a v září téhož roku byl tento návrh projednán ve Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. jen pro upřesnění dodáváme, že usnesení tohoto výboru mají sílu a jsou považovány za usnesení pléna Poslanecké sněmovny. Stanovisko, které navrhnul a prosadil předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) se stalo součástí vyjednávací pozice Vlády ČR v Evropské radě a Radě EU. I když  Poslanecká sněmovna se prostřednictvím kompetentního výboru na popud KDU-ČSL přijala pro vládu závazné usnesení, bylo toto téma opět otevřeno na jednání pléna Poslanecké sněmovny letos v lednu. Poslanecká sněmovna drtivou většinou opět přijala usnesení, které vychází z usnesení výboru z roku 2016 (v podstatě je pouze zkrácené). Tato usnesení vyjadřují názor představitelů KDU-ČSL ohledně tzv. Dublinu IV.

Shrnutí hlavních bodů usnesení sněmovního evropského výboru a pléna poslanecké sněmovny navržených Ondřejem Benešíkem (KDU-ČSL)  

1. Kategoricky odmítáme povinné přerozdělovací kvóty běženců a jakoukoliv penalizaci za jejich neplnění. Systém povinných kvót (přijaté jako jednorázové opatření) zcela evidentně nefunguje. Za téměř tři roky platnosti bylo z plánovaného počtu 160 000 osob přemístěno cca 32 000. Žadatelé o azyl zjevně preferují pouze některé země EU a umístění do nechtěných států se vyhýbají, nebo z nich odcházejí.        
2. Apelujeme na Vládu ČR, aby v jednáních s evropskými partnery prosadila jednomyslné hlasování o jakýkoliv změnách dublinského systému. To zajistí, že pokud např. ČR nebude se změnami souhlasit, bude mít právo veta a nemůže být přehlasována.
3. Naopak podporujeme takové změny, které zabrání zneužívání sociálních systémů žadateli o azyl, zajistí zrychlené azylové řízení a efektivnější návratovou politiku neúspěšných žadatelů o azyl apod.

Postoj KDU-ČSL k Istanbulské úmluvě

KDU-ČSL se kriticky k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulská úmluva) vyjadřuje již několik let. Cílem Úmluvy je reagovat na vysoký výskyt domácího a genderově podmíněného násilí. Je třeba zdůraznit, že KDU-ČSL dlouhodobě odsuzuje všechny formy domácího násilí a jednoznačně podporuje rovnost příležitostí pro muže i ženy.
KDU-ČSL však důrazně odmítá takovou interpretaci Istanbulské úmluvy, která by podporovala genderovou ideologii, např. zpochybňování tradiční rodiny (založené na manželství muže a ženy) jejím označováním za „stereotypní pojímání rolí můžu a žen“ apod. Domníváme se, že nikdo není schopen dát politické záruky, že Istanbulská úmluva nebude v průběhu času interpretována v neprospěch rodiny založené na vztahu jednoho muže a jedné ženy a zejména nebude sloužit jako záminka či legislativní opora (1) ke stírání autentických rozdílů mezi mužským a ženským pohlavím a k odstraňování pojmů otec a matka z vládní prorodinné politiky, (2) k zavádění předčasné a násilné sexualizace dětí ve školách prostřednictvím povinné výuky, (3) k pozvolné indoktrinaci právními prostředky na úkor občanské společnosti, (4) k umožnění adopce dětí homosexuálními páry, (5) k vytváření takového systému sociálně-právní ochrany dětí, který nepreferuje komplexní práci s rodinou a nerespektuje subsidiární roli státu k záležitostem rodiny, (5) ke znevažování mateřské role ve vztahu k profesní „kariéře“, apod.

Z těchto důvodů ministři za KDU-ČSL v minulé vládě nehlasovali pro ratifikaci této Úmluvy. Ve Vládě ČR byla Istanbulská úmluva schválena hlasy ČSSD a ANO 2011. Stejně jako naši dnes už bývalí ministři ani poslanci za KDU-ČSL nebudou v Poslanecké sněmovně souhlasit s tím, aby ČR přistoupila k této Úmluvě Rady Evropy.

Věříme, že o postojích KDU-ČSL budete informovat signatáře vaší výzvy.

Média
09. 10. 2017

Souboj zlínských lídrů pro MF DNES: co udělat pro to, aby se zabránilo úbytku podzemních vod

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Vody v půdě postupně ubývá. Tato nelichotivá skutečnost začíná být v posledních letech, kdy jsou parná a suchá léta, stále znatelnější. Nejvíce za to může srážkový deficit.

            Ten největší v poslední době nastal v roce 2015 a zatím se ho nepodařilo odstranit, byť konec letošního léta a začátek podzimu jsou poměrně deštivé.

            Hladiny podzemních vod proto vzrostly a mnohé už nejsou pod hranicí sucha, z dlouhodobější perspektivy však není situace nejlepší. Aby se podzemní vody vrátily k normálu, muselo by v zimě hodně nasněžit a na jaře potom pozvolna tát, aby se voda vsákla do půdy. Ani to ale není definitivní řešení.

            Odborníci upozorňují, že se klima mění a vláhy je a bude stále méně. Proto by podle nich člověk neměl jen čekat se založenýma rukama, ale měl by se pokusit také něco udělat pro to, aby voda zůstala v půdě a v krajině.

            Redakce MF DNES krajským lídrům větších stran položila v rámci předvolební ankety otázku na téma: Jaké konkrétní opatření ve Zlínském kraji byste udělali, abychom v budoucnu mohli úspěšně čelit problému se suchem a úbytkem podzemních vod?

 

Řešením jsou remízky, meze a mokřady

 

Ondřej Benešík KDU-ČSL

 

Jsem velmi rád, že můj stranický kolega Marian Jurečka jako první ministr zemědělství začal tento problém systematicky řešit. Musíme především usilovat o změnu způsobu hospodaření s půdou, o používání vhodných technologických postupů nebo zatravňování. Další nutné opatření je obnovování nebo budování rybníků a další pozemkové úpravy, jako je budování remízků, mezí či mokřadů. Musíme se naučit lépe využívat dešťovou vodu, to je výzva především pro běžné domácnosti. Ovšem všechna tato opatření při dlouhotrvajícím suchu mohou být nedostatečná. Proto ministerstvo zemědělství vytipovalo nejvíce ohrožené oblasti, kde by mohly v budoucnu vzniknout nové přehrady. V našem kraji jde o přehradu u Vlachovic. Toto vše neuděláme za jedno volební období. Bude to úkol pro jednu celou generaci. Tu naši. Proto bude nutné, abychom táhli za jeden provaz. Boj proti suchu se musí stát naším národním zájmem.

27. 07. 2017

27.7.2017    Mladá fronta DNES    Strana 15    Kraj Zlínský

    Milan Libiger       

Starostové a nezávislí se rozhodli, že do podzimních parlamentních voleb půjdou samostatně. Z původní koalice s lidovci tak nakonec nezůstalo nic.

Strany si teď budou konkurovat.

 

ZLÍNSKÝ KRAJ Přestože už na začátku mezi lidovci ve Zlínském kraji panovala vůči fúzi KDU-ČSL s hnutím STAN nevole a skepse, byla to na celostátní úrovni jasná snaha o vzájemnou spolupráci. Ta měla vyústit ve vytvoření „třetí síly“, která by byla voličskou alternativou vůči ANO a ČSSD.

            Původní koaliční partneři se teď však stali sami sobě konkurencí a v podzimních parlamentních volbách se můžou navzájem okrádat o hlasy, což by je mohlo naopak oslabit. Starostové totiž odmítli podporovat kandidátku lidovců, na níž už měli své lidi. Půjdou do voleb úplně samostatně.

            „Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku a asi by od nich odešla celá řada osobností,“ vysvětlil zlínský krajský radní a předseda STAN Petr Gazdík.

            Podle něho teď zájemců o účast ve volbách za STAN údajně přibývá. Samostatné kandidátky Starostů budou hotové v polovině srpna, do kdy se musejí odevzdat. Hnutí dnes představí jen lídra pro Zlínský kraj. Ve hře jsou dvě jména: Gazdík nebo starostka Valašských Klobouk Eliška Olšáková, jež byla na listině s lidovci dvojkou. „To, že půjdeme do voleb samostatně, je asi správné rozhodnutí. Věřím, že uspějeme,“ míní Olšáková.

            Koalice potřebovala získat pro vstup do Sněmovny deset procent hlasů, což mnoho lidovců a jejich voličů vnímalo jako riziko. Navíc když jí předvolební průzkumy dvouciferný výsledek většinou nepřisuzovaly. Slyšet byly nespokojené hlasy zejména ze Zlínského kraje, kde je strana velmi silná a loni s přehledem vyhrála krajské volby.

            I na základě tohoto tlaku lidovecké vedení minulý týden od společné kandidatury odstoupilo a nabídlo Starostům pouze podporu. Neuspělo.

            „Zklamalo mě to. Byla to z naší strany velkorysá nabídka, včetně finančního krytí voleb,“ reagoval krajský lídr a člen celostátního výboru KDU-ČSL Ondřej Benešík. „Nechali jsme Starostům velkou autonomii, měli 6 ze 14 lídrů v zemi. Špatně si to vykomunikovali uvnitř hnutí. Teď budeme zbytečně tříštit síly,“ doplnil.

            Oběma stranám stačí pro vstup do Sněmovny překonat hranici pěti procent, což pro KDU-ČSL nebude na rozdíl od STAN velký problém. Někdejší partneři se budou snažit získat hlasy hlavně nerozhodnutých voličů.

            „Pro lidovce jsou Starostové konkurence, budeme si navzájem brát hlasy. Není to nejlepší řešení,“ míní zlínský hejtman Jiří Čunek, který patřil k nejvýraznějším kritikům koalice. Prosazoval samostatnou kandidaturu s podporou.

            „Starostové měli komplex mladšího bratra a toužili po sebeurčení, což ale oběma stranám uškodí,“ je přesvědčený.

            „Myslím, že si hlasy brát nebudeme,“ opáčil Gazdík. S Čunkem však shodně tvrdí, že rozkol předvolební koalice nebude mít dopad na fungování krajské koalice, kde musejí oba výrazní politici spolupracovat. „Politika je řemeslo, do osobních vztahů se to nepromítne,“ ujišťuje Čunek.

            Nicméně voliči mohou být i podle politologů rozpačití z toho, že lidovci na svém sněmu v květnu s velkou slávou schválili koalici a po necelém čtvrt roce z ní nezůstalo nic.

            „Celý tento příběh jsme si měli odpustit. Navenek to působí nepříjemně. Od začátku jsem byl proti koalici,“ glosoval krajský místopředseda KDU-ČSL Josef Bazala.

            „Nepovažuju to za šťastné. V předvolební kampani můžeme stát proti sobě a ucházet se o nerozhodnuté voliče,“ podotkl lidovecký poslanec a také kritik koalice Ludvík Hovorka, který se ze třetího místa společné kandidátky posunul na druhé místo samostatné.

            Jestliže Starostové ještě netuší, kdo za ně půjde do voleb, lidovci v tom mají ve Zlínském kraji jasno. Platí jejich původně schválená kandidátní listina, než do ní bylo připsáno osm zástupců STAN. Na třetí pozici je starosta Lidečka Vojtěch Ryza, čtyřkou holešovský zastupitel Pavel Karhan.

 

***

 

„Od začátku jsme říkali, že takovou nabídku nemůžeme přijmout. Starostové by ztratili svoji značku.“ Petr Gazdík, předseda STAN

 

Foto popis|

 

O autorovi| Milan Libiger, redaktor MF DNES

 

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Zlínský kraj

07. 06. 2017

Uprchlická krize

Téma: Předsednictvo

6.6.2017 22:00    ČT 24    Zpráva    

           

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, pánové, já si dovolím vaši debatu zastavit a posunout nás, pane Benešíku, dovolím si nás všechny posunout k tématě o migraci, k debatě o migraci, protože Evropská komise by měla pondělní oznámení tuzemské vlády, že Česko se už nebude podílet na přerozdělování uprchlíků podle kvót, brát jako porušení unijních pravidel. Novinářům to řekl vysoce postavený diplomat maltského předsednictví Evropské unie. Taky eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopoulos už dřív prohlásil, že komise chtěla vidět rychlý pokrok u zemí, které zatím nepřijaly nikoho nebo jenom několik málo běženců a které už dlouhou dobu nenabídly do programu žádná místa a dneska opět připomněl - sdílení odpovědnosti a solidarity v migrační krizi je morální, politickou a právní povinností. Nesmíme a nemůžeme v tom nechat státy s vnější hranicí samotné, to prohlásil evropský komisař pro vnitřní záležitosti Avramopoulos. Tak, pane Váňo, jsme povinni, morálně povinni i právně povinni ostatně naplnit ty kvóty, které byly dohodnuty?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Já se domnívám, že rozhodně nejsme povinni, to rozhodně ne morálně. Naopak to je vysoce nesolidární od těch států, které už selhaly v systému integrace a přijímání cizinců a dnes se snaží donutit ty ostatní státy, které ty chyby zatím neudělaly, aby si ten svůj problém také vytvořily. Solidarita není o tom, že děláme všichni stejné chyby a tohle pochopení bude západní Evropě ještě nějakou dobu trvat.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Solidarita není v tom, že těm zemím, které mají největší problém, to jsou ty hraniční, jak o tom pan komisař mluví, že se jim pomůže, to není solidarita?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

My jim určitě chceme pomoct, pomáháme jim finančně, pomáháme jim policejně, posíláme tam své policisty, dáváme jim vybavení, pomáháme přímo na místech, odkud pochází ti lidé, kteří migrují. Česká republika pomáhá v zahraničí v podstatě skoro nejvíc ze všech států Evropské unie. Já chápu, že ty jiné země si to řeší doma ty problémy, ale přesto říkat, že nepomáháme, že nejsme solidární, je vysoce nespravedlivé a chybné, protože jsme v nějakém klubu, jsme v Evropské unii rovnoprávných států, zemí, které by spolu měly komunikovat a ne si na sebe vyskakovat, takříkajíc a ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Benešík.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak kvóty fungovat nemohly, to KDU-ČSL říkala od začátku a kvóty nefungují. Podle kvót mělo být rozděleno, podle těch povinných kvót 160 tisíc lidí. Státy, které byly proti přijetí těchto kvót, měly přijmout 20 tisíc lidí. Zatím bylo rozděleno zhruba nějakých 10 plus minus 10 tisíc lidí, to znamená, pokud by ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Není to proto, že ty země to nenaplňují?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, pozor, tak pokud by, pokud by to byl bojkot těch, kteří tvrdili, že ty kvóty jsou nesmysl, že fungovat nebudou, tak máme rozdělených 140 tisíc lidí a zůstává těch 20 tisíc, které připadají ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ne, tak to není, tak to není prostě.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

A tak to samozřejmě není. To znamená, v podstatě vláda teď, co udělala, tak jenom naprosto formalizovala v podstatě status quo, to, co vlastně, to, co vlastně ten stav, ve kterém se momentálně nachází ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Nějaká ta morální povinnost, o které se tady mluvilo vůči Řecku, Itálii, to tam nevidíte?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Já jsem, není to morální, takhle, morální povinnost určitě, morální povinnost je pomáhat, ale přece nebudete pomáhat tím, že se budete snažit naplnit něco, co naplnit nejde, co nefunguje a co se jasně ukázalo, že fungovat nemůže. My jsme od začátku tvrdili - chránit hranici, chránit naše občany, pomáhat venku, stabilizovat ty regiony, nikoliv si ty problémy přenášet k nám. To, že to nefunguje, je evidentní a já si myslím, že většině členských států a politiků si to uvědomuje. Ta rétorika se za poslední dva roky neskutečně změnila. Já jsem byl s paní místopředsedkyní předminulý týden nebo minulý týden dokonce na zasedání evropských výborů členských států a já jsem tam ve svém vystoupení mohl konstatovat jednu věc, já dva roky říkám jedno a to samé, co jsem říkal a k nám se jenom ostatní přidávají, Němci mění názor. Já jsem, malé zadostiučinění je to, že my jsme ten názor nemuseli změnit a všichni přebírají naši rétoriku a opatření.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ano, ano, rozumím. Paní Langšádlová.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Já si myslím, že je na místě, abychom v jednotlivcích tam, kde projdou bezpečnostními prověrkami, opravdu pomohli třeba rodinám s nemocnými dětmi, to je ta pomoc, která je na místě. Je na místě, aby Evropa poslala větší humanitární pomoc třeba do zemí západního Balkánu a do Řecka, protože tam mnozí uvízli a žijou tam opravdu v nedůstojných podmínkách. Ale protože jsem měla možnost před měsícem být na jednom z hotspotů na Sicílii, tak i tady ta zkušenost mě přivedla k tomu, že opravdu řešení migrační krize není v Evropě. Tam dneska přichází lidé, kteří už vůbec nejsou ani z Iráku, ani ze Sýrie, z válečných oblastí, vůbec. Naprostá většina z nich nikdy v Evropě nedostane azyl. Jsou tam lidé ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čili přebírat na základě těch kvót ne?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Jsou tam lidé z Bangladéše. To opravdu není řešení. My musíme udělat vše proto, aby došlo k dohodě s africkými zeměmi, aby zkrátka se na tuto dobrodružnou cestu nevydávali.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Já se k tomu řešení chci dostat, čili na základě kvót tady ...

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Ne, to rozhodně ne.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Okamura ještě.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Tak já jsem tady svědkem opravdu velkého divadla. Všechny tři strany, co tady sedí, KDU-ČSL, ČSSD a TOP 09 na jaře 2015, kdy se v Evropském parlamentu hlasovalo o kvótách, tak vaši europoslanci hlasovali pro, pro kvóty. Na základě toho v létě 2015 česká vláda o ty ...

 

nejmenovaná osoba

--------------------

Lhát se nemá, lhát se nemá, pane předsedo.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Takže, vážení přátelé, vy jste hlasovali pro, a proto se nedivím teďka vyjádření například ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, jak to bylo ...

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Ne, ne, omlouvám se, ale já to musím doříct, proto se nedivím teďka vyjádření Malty a dalších evropských politiků, protože se cítí Českou republikou podvedeni, protože vy jste nejdřív jako vládní poslanci, ale i dokonce za TOP 09 hlasovali pro ty kvóty a teď říkáte, že ne, to je totiž ten důvod, ale prosím vás, tady chci jasnou věc, migrace neskončí, dokud nezakážeme islám. My prosazujeme a říkáme je potřeba prosadit zákaz islámu, zákaz propagace islámského práva šaría a džihád v České republice, pokud mluvíme v Evropě, tam už to stěží půjde. My jsme to navrhli v parlamentu několikrát. Vy jste nám to všechny ty strany, co tady sedíte, opakovaně zamítly, vy to moc dobře víte a dokud nezakážeme islám, protože ten má skutečně stejné rysy jako fašismus, to znamená, hlásá nadřazenost svého náboženství nad jinými, nadřazenost mužů nad ženami, je to prostě skutečně takový náboženský fašismus a skutečně potom to řešení nebude, a omlouvám se jenom už ve zkratce, dokud nepřijmeme 6 bodů, to znamená zákaz islámu v České republice, alespoň v České republice, dále neprodyšné uzavření hranice, uzavření, ukončení konfliktů v zahraničí, je potřeba pomoci těm ekonomikám, hlavně zemědělství, voda a tak dále, v té Africe a podobně, dále je to nelákat migranty do Evropy sociálními pobídkami, nulová tolerance nelegálního přechodu hranic. Diváci to možná neví, v České republice je to pouze přestupek, nikoliv trestný čin. My prosazujeme, aby překročení, aby nelegální překročení hranice bylo trestný čin pod přísnými tresty.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

A ten poslední bod.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

A ten šestý, to už jsem říkal, to je zákaz islámu na území České republiky, /souzvuk hlasů/ řekněme si to na rovinu.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čímž jsme se dostali, čímž jsme se dostali k tomu, co jsme /nesrozumitelné/ u paní Langšádlové, že se k těm řešením dostaneme. Jednoznačný strukturovaný návrh od pana Okamury. Vaše řešení, když už tedy došlo k uvědomění si, jak jste říkali.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

/Nesrozumitelné/ my to říkáme už třetí rok, ochrana vnějších hranic, to znamená, zřízení ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Ale to pořád jenom říkáte.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

No, ono se to děje, to není pravda, co říkáte, Česká republika i předtím, než byla zřízena pohraniční a pobřežní stráž, tak velmi významně pomáhala ve Slovinsku, v Maďarsku pomáhala, pomáhala dále na Balkáně a dodneška, když my se setkáme na bilaterálkách s našimi kolegy, tak nám za to velmi, ale velmi vroucně děkují. Česká republika pomáhá mimo území Evropy, v Jordánsku patříme k velkým donátorům, ale hlavně ty naše prostředky, které nemusí být tak velké, směřujeme právě do té infrastruktury, která tam, těm lidem vytvoří podmínky, aby neodcházeli.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Kde? V těch zemích konfliktů?

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Tak, v zemích konfliktů anebo v těch prvotních zemích, kam se dostanou. Čili Česká republika v rámci svých možností pomáhá dobře, dlouhodobě, v rámci svých možností si myslím, že pomáhá rozumě a dost a je za to oceňována. Je možná špatně, že si to neprodáváme doma anebo si to neprodáváme ani v rámci Evropské unie, ale to se děje, to se děje dlouhodobě, děláme to dobře a vnímáme to zdaleka nejenom jako nějaký nás altruismus a křesťanskou lásku pomoci druhým, ale jako v naší vlastní investici, protože, pokud se ten problém přenese k nám, tak to řešení bude podstatně, ale podstatně dražší. Čili já si myslím, že to nejsou planá slova, Česká republika v tomto činí. Pokud by se takto chovali i ostatní členské státy Evropské unie a pomalu na to přichází, že toto je ten recept, tak samozřejmě ten problém se bude řešit postupně více.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Váňa.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Tak především jsme nehlasovali pro kvóty, Česká republika je vždycky odmítala, a to platí dodnes a ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Pan Okamura mluvil o europoslancích a já mám pocit, že i čeští europoslanci hlasovali pro.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Europoslanci v roce 2015.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Tam jsou nějaké jiné ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Česká vláda to odmítala vždy, to je pravda.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Těch hlasování tam bylo více a nedá se to takhle jednoduše říct.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, to se dá.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Že ti či oni hlasovali nebo ne. Jisté je, že poslanci od pana Okamury to nemohli být, to je jisté.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

No, pochopitelně, že ne.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Teď je otázkou, jak z toho ven, protože my samozřejmě formálně bychom mohli přijmout nějaké uprchlíky, nechali bychom je odejít do Německa tak, jako to všichni chtějí, a pak bychom si je s Německem nebo se Švédskem, nebo kam by se až dostali, vzájemně zase vraceli a posílali a vraceli ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

No, tak ten, kdo dostane azyl, se může pohybovat?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Ne, to v rámci těch ..., pokud by dostali azyl, ale oni by ho nedostali, to je ten problém. A problém je ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak ti by měli být pryč, ti tady nemají ...

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

A to je ten problém, protože všichni lidé, migranti, kteří přišli do České republiky a nedostali azyl, jsou pryč, jsou zpátky v zemích, ze kterých pochází nebo v zemích, ze kterých přišli. Česká republika ten problém řeší, umí ho vyřešit. Problém je v tom, že ho neřeší Německo, neřeší ho ty další země, tam ti lidé zůstávají, i když ten azyl nedostanou, a jsou to stovky tisíc lidí, kteří se pohybují, i když teďka se to trošičku mění, ale ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

No, ale kdyby každá země v rámci těch kvót ty lidi, kteří nemají nárok, nebyli by už dávno pryč všichni? Nebyli?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

A to je ten, to je klíč k tomu, že lidé, kteří nárok na azyl nemají, by tady prostě neměli být. A pokud bychom se bavili o těch 3 %, ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Víte, co tím chci říct, kdyby celá Evropská unie rychle udělala tenhle ten proces, zjistit, bezpečnost, prověřit, máš nárok, nemáš nárok, máš nárok, zůstaneš, nemáš nárok, nezůstaneš? To by nefungovalo?

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Jasně. Ale to nefunguje nikde v Evropě, bohužel v žádné zemi snad kromě nás a těch, které žádné uprchlíky nevspustily na své území. A ten problém je v tom, že skutečně, kdybychom se bavili jenom o lidech, kteří mají nárok na azyl, a to jsou zhruba 3, 3,5 % z toho množství, tak ten problém vůbec neexistuje. Tím, že se otevřely hranice, tím, že došlo k tomu pozvání do Německa a podobně, tak to množství lidí, které zahltilo všechny systémy, nejenom azylové, ale i bezpečnostní.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dobrá, pojďme k tomu řešení teď, konkrétní návrhy na to řešení. Tady u pana Benešíka padly, tak u vás.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

No, musí se zastavit samozřejmě ten proud migrace. Dneska se otevírá nová cesta přes Španělsko. Jestli to Evropa nechá bez povšimnutí, tak to bude další problém. Když pominu ty mrtvé, kteří tam v těch proudech se topí každý den, tak prostě je to nová trasa, ztrojnásobená proti loňskému roku v počtech zatím.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak to umíme, tady říkal pan Benešík ty hranice ...

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

A umíme je taky loďmi, loďmi neziskových organizací, které loví a vozí potom do Evropy, takže to jsou věci, které Evropa si prostě musí vypořádat. A další věc je zavést prostě to řádné azylové řízení, to znamená, začít už v těch hotspotech a pokračovat dál v celé Evropě. Když máme v Německu migranty, azylanty s 6 identitami, když dneska víme, že terorista v Londýně byl úplně v pořádku, akorát používal dvě jména a dvě různá data narození, no, tak proboha Evropa opravdu selhává v zajištění své vlastní bezpečnosti.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Tak, paní Langšádlová.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Tak já bych tady zase mohla zopakovat všechny ty návrhy.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Musíte dostat prostor samozřejmě.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Ráda to udělám, ochrana hranic, boj s pašeráky, návratová politika, ale dovolím si jednu věc, a to je právě moje zkušenost z té Sicílie, když sem přichází třeba ti lidé z té Bangladéše, tak oni přichází s tím, že oni tady mohou těch půl roku pracovat v době, v průběhu toho azylového řízení a oni si vydělají tolik, jako tam asi za 10 let. My zkrátka žijeme v situaci, kde jsme obklopeni desítkami nesmírně chudých států, kdy Bangladéš je vzdálený dokonce stát a jedinou věcí já tady s panem Okamurou, byť je to zvláštní, souhlasím, my nesmíme zavírat oči a strkat hlavu do písku před tím, co se děje okolo nás. My opravdu musíme přispívat k tomu, aby podmínky životní ...

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Čili řešení venku?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Venku.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Peníze, podpora, to je jedno jak, prostě venku?

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Aby byly udržitelné podmínky, aby byly udržitelné a důstojné podmínky v těch zemích, odkud ti lidé přichází, protože to je jediná cesta, a proto i ty smlouvy, které dneska uzavírá Evropská unie, jsou naprosto zásadní, a proto také migraci a bezpečnostní hrozbu nemůže řešit jednotlivý stát, ale jedině společně celá Evropa.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor

--------------------

Dámo a pánové, děkuji za maximální možnou konkrétnost v těch návrzích řešení, určitě v té debatě budeme ještě někdy pokračovat. Za tu dnešní děkuju. Na shledanou.

 

Roman VÁŇA, předseda výboru pro bezpečnost, PS /ČSSD/, místopředseda poslaneckého klubu strany

--------------------

Na shledanou.

 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

--------------------

Na shledanou.

 

Ondřej BENEŠÍK, předseda výboru pro evropské záležitosti, PS, místopředseda strany /KDU-ČSL/

--------------------

Na shledanou.

 

Tomio OKAMURA, předseda hnutí /SPD/

--------------------

Na shledanou.

Úvodní slovo

Chci to, co vy. Spokojené rodiny, bezpečný domov, aby se naše děti měly lépe a abychom ve stáří nestrádali. Pojmenovávat problémy pravými jmény, navrhovat konkrétní řešení a hájit zájmy našeho světa, hodnot a našeho životního stylu. To je politika, kterou nabízím, kterou dělám a chci dělat. Pro Vás, pro naše rodiny a pro naši zem.

Regiony, které jsem navštívil
Pokud se Vám mapy nezobrazují, musíte povolit funkci sledování GPS ve Vašem počítači, která se objeví při najetí myší na mapu